motto:
Cas si vymyslel clovek, aby vedel od kdy do kdy a co za to.
Jan Werich
Schema Huygensovych kyvadlovych hodin s lopatkovym krokem
Od pradavna se clovek snazil merit a zmerit cas, ale jak jen lze zmerit neco o cem nevime, kde je zacatek a tim mene, kde bude konec. Cas je jedna ze zakladnich fyzikalnich velicin, jiz se meri vzdalenost mezi udalostmi na prvni souradnici casoprostoru. Cas se da take definovat jako neprostorove linearni kontinuum, v nemz se udalosti stavaji ve zjevne nevratnem poradi. Jako takovy je podstatnou slozkou struktury vesmiru. Je velmi obtizne, az nemozne, si cas nejak predstavit. Pokusy o pochopeni casu byly po dlouhou dobu predevsim domenou filosofu, pozdeji i vedcu. Na povahu a smysl casu existuje mnozstvi silne odlisnych nahledu, a je proto obtizne nabidnout jeho nekontroverzni a jasnou definici. Dulezitym pojmem je tzv. sipka casu (angl. arrow of time), ktera urcuje smysl (smer) plynuti casu, ktery odpovida smeru rozpinani vesmiru.
Jednotka mereni:
Sekunda je podle soustavy SI definovana jako doba trvani 9192 631 770 period zareni, ktere odpovida prechodu mezi dvema hladinami velmi jemne struktury zakladniho stavu atomu cesia 133. Tato definice predpoklada cesiovy atom v klidu pri teplote absolutni nuly.
Historicky vyvoj:
Nazev jednotky je odvozen od toho, ze se jedna po minutach o druhe deleni hodiny (latinsky pars minuta secunda - "druha zmensena cast").
Minuta tak byla pars minuta prima - "prvni zmensena cast" a pouzivala se jeste dalsi deleni jako napr. pars minuta tertia. Dnes uz se zpravidla sekunda deli desetinne. V nekterych jazycich se vsak slovo pro sedesatinu sekundy zachovalo, napr. v polstine - tercja. Stejna je i etymologie ceskeho slova vterina, jen je misto latiny odvozena z rustiny ze slova vtaroj - druhy, nebo staroslovanskym korenem slova vtery znamenajicim "druhy" (srov. se slovem utery = druhy den v tydnu).
Delitel 60 (sekund v minute, resp. minut v hodine) pochazi od Babylonanu, kteri pouzivali sedesatkovou ciselnou soustavu. Babylonane vsak svuj cas na sedesatiny nedelili (s vyjimkou dne). Hodina byla definovana starovekymi Egyptany jako dvanactina trvani dne nebo noci (kvuli kolisani delky dne v zavislosti na rocnim obdobi). Helensti astronomove vcetne Hipparcha a Ptolemaia definovali hodinu jako ctyriadvacetinu stredniho slunecniho dne. Dvojim sedesatinnym delenim teto hodiny tak vznikla definice sekundy jako 1/86 400 stredniho slunecniho dne. Helenske casove periody jako napr. synodicky mesic, byly obvykle stanoveny velmi presne, nebot byly vypocitany z peclive vybranych zatmeni, mezi kterymi ubehly stovky let. Samostatne se prumerne synodicke mesice a podobne casove periody nedaji zmerit. Nicmene, s vyvojem hodinoveho kyvadla pro mereni prumerneho casu (v protikladu ke zdanlivemu casu zobrazovanem slunecnimi hodinami) se sekunda stala meritelnou. Londynska kralovska spolecnost navrhla pouzivat sekundove kyvadlo jako jednotku delky jiz roku 1660.
Roku 1938 predlozili Adolf Scheibe a Udo Adelsberger u Physikalisch-Technische Bundesanstaltu dukaz, ktery byl proveden roku 1934 a po ocisteni od vsech pochybnosti roku 1935 zverejnen. Rikal ze rychlost rotace Zeme neni stala, kvuli zpomalovani slapovymi silami a nekterym nepravidelnym zmenam zpusobenym proudenim magmatu mezi plastem a zemskym jadrem. Astronomicka delka dne je tedy spatnym zakladem casovych norem. Kvuli zpomalovani zemske rotace se tak slunecni den oproti denimu casu posouva. Ke kompenzaci byly zavedeny prestupne sekundy, aby byl bezne uzivany cas dostatecne presny a pritom se nelisil od pohybu Slunce po obloze.
V roce 1956 byla sekunda definovana na zaklade doby obehu Zeme okolo Slunce pro konkretni ekvinokcium, protoze v te dobe se uz zemska rotace kolem vlastni osy nepovazovala za dostatecne rovnomernou, aby mohla byt zakladem pro mereni casu. Pohyb Zeme byl popsan v Newcombovych slunecnich tabulkach, ktere obsahuji vzorec popisujici pohyb Slunce k ekvinokciu 1900.0 na zaklade astronomickych pozorovani provedenych mezi roky 1750 a 1892. Sekunda tak byla definovana jako 1/31 556 925,9747 tropickeho roku pro 12 hodin 0. ledna 1900 efemeridoveho casu.
Tato definice byla ratifikovana na 11. generalni konferenci pro miry a vahy konane roku 1960. Tropicky rok v definici nebyl zmeren, ale byl vypocitan na zaklade vzorce popisujiciho tropicky rok, jehoz delka se v case linearne zkracuje. Coz je duvod podivneho odkazu na specificky okamzity tropicky rok v definici. Protoze tato sekunda byla nezavisle promenna na case ve slunecnich a mesicnich efemeridach behem vetsiny 20. stoleti byla nazvana efemeridova sekunda. Newcombovy tabulky Slunce byly pouzivany v letech 1900 az 1983 a Brownovy tabulky Mesice byly pouzivany mezi 1920 az 1983.
S vyvojem atomovych hodin bylo rozhodnuto, ze jejich uziti bude vhodnejsim zakladem definice sekundy nez doba obehu Zeme kolem Slunce. Nasledujicich nekolik let pracovali Louis Essen z anglicke National Physical Laboratory a William Markowitz z United States Naval Observatory (USNO) na urceni vztahu mezi frekvenci prechodu velmi jemne struktury atomu cesia a efemeridove sekundy.
Pouzitim merici metody spolecneho pozorovani "common-view" zalozene na prijatych signalech z rozhlasove stanice WWV urcili obezny pohyb Mesice okolo Zeme, ze ktereho se dal odvodit zdanlivy pohyb Slunce v casovych usecich odmerenych atomovymi hodinami. Roku 1967 pak bylo vysledkem prijeti definice tzv. atomove sekundy na 13. generalni konferenci pro miry a vahy v Parizi: casovy interval vymezeny 9 192 631 770 kmity elektromagnetickeho zareni, jez vznika v atomu zakladniho izotopu cesia 133 pri zmene jeho energetickeho stavu mezi hladinami F (3,0) a F (4,0) v nulovem magnetickem poli. Takto definovana sekunda je ekvivalentem k efemeridove sekunde. Definice sekundy byla pozdeji roku 1997 vylepsena na setkani BIPM nasledujicim dodatkem: Tato definice odkazuje na atom cesia v klidu pri teplote 0 K. Revidovana definice obsahuje idealni atomove hodiny zahrnujici jediny atom cesia emitujici jen jednu frekvenci.
Dalsi jednotky:
Minuta (znacka min) je sedesat sekund: 1 min = 60 s
Hodina (znacka h) je sedesat minut: 1 h = 3600 s
Den (znacka d) obsahuje 24 hodin: 1 d = 86 400 s (podle IAU)
Juliansky rok je podle IAU definovan jako 31 557 600 s
Milisekunda (znacka ms) je tisicina sekundy, 1 s = 1000 ms.
Mikrosekunda (znacka µs) je miliontina sekundy, 1 s = 1 000 000 µs.
Nanosekunda (znacka ns) je miliardtina sekundy, 1 s = 109ns.
Pikosekunda (znacka ps) je biliontina sekundy, 1 s = 1012ps.
Femtosekunda (znacka fs) je tisicina biliontiny sekundy, 1 s = 1015fs.
Mereni casu:
Cas merime hodinami. Merenim casu se take zabyvaji vedci a technici a v minulosti to byl jeden z hlavnich ukolu astronomie. Cas ma ovsem zasadni vyznam i pro bezny lidsky zivot, ktery je z povahy veci casove omezen ("nemam cas"), pro organizaci lidske spolecnosti (kalendar) vcetne hospodarstvi ("cas jsou penize"). Cas byl vzdy dulezite tema pro spisovatele, umelce a filosofy. Jednotky casu kvantifikuji delku trvani udalosti a intervalu mezi nimi. Pravidelne se opakujici udalosti a objekty se zjevne pravidelnym pohybem dlouho slouzily jako standardy pro jednotky casu. Mezi takove ocividne pravidelne jevy patri pohyb Slunce po obloze, faze Mesice a kmit kyvadla.
Gnomon: 2500 pr.n.l. Egypt, Mezopotamie - kolem tohoto roku se zacina pouzivat gnomon, kolmo zabodnuta tyc jako soucast slunecnich hodin.
Vodni hodiny: 1580 pr.n.l. Egypt - pracovaly na stejnem principu jako hodiny presypaci, tedy dve pruhledne nadoby postavene na sobe a spojene uzkym otvorem. Z horni voda zvolna tece do dolni nadoby a na stupnici muzeme odecist, kolik casu ubehlo.
Slunecni hodiny: 730 pr.n.l. - Judsky kral Achas nechal postavit velice presne slunecni hodiny (polos). Na rozdil od beznych slunecnich hodin se svislou stinovou tyci mely nove hodiny v Judsku tyc umistenou paralelne se zemskou osou.
Lunarni rok: 594 pr.n.l. - Solon Atensky zavedl lunarni rok kde se stridaly 29 a 30ti denni mesice, jednou za 3 roky bylo o jeden 30ti denni mesic navic.
Klepsydra: 522 pr.n.l. Recko - v tuto dobu se zacala Klepsydra (vodni stopky) zdokonalovat a pouzivala se k mereni stejneho casoveho useku (napr. pro obhajce v soudnich sporech nebo recniky v parlamentu).
Oinopides z Chia: 460 pr.n.l. - stanovil 59 cyklu sjednocenim lunarniho a slunecniho roku.
Meton z Aten: 432 pr.n.l. - stanovil delku roku na 356,263 dni a lunarni mesic na 29,5306 dni.
Ktesibios z Alexandrie: 250 pr.n.l. - vylepsil Klepsydru natolik, ze se dala pouzivat jako hodiny po cely rok. Krome toho pouzil v mechanismu hodin i ozubena kola (replika je v muzeu v Mnichove).
248 pr.n.l. - Byly zkonstruovany prvni hodiny s ozubenymi koly.
850 - Pacifikus, (veronsky knez) sestavil prvni mechanicke hodiny, ktere pohanelo zavazi
875 - Alfred Veliky, anglicky kral, pouzival svicnove hodiny
1288 - Byla objevena hodinova zapadka, ktera zdokonalila vynalez z obdobi kolem roku 850. Zavazi pohanejici hodiny se nezrychlovalo, hodiny proto merily cas presne po krocich.
1288 - Na londynskem Westminster Hallu zacaly slouzit prvni vezni hodiny.
1309 - Na milanske bazilice jsou prvni bici hodiny.
1410 - Hodiny na Staromestske radnici.
1505 - Petr Henlein sestrojil kapesni hodiny. Prvni kapesni hodiny pohanene perem, zvane norimberske vajicko
1656 - nizozemsky prirodovedec Christiaan Huygens vynalezl kyvadlove hodiny. Diky tomuto principu se mechanicke hodiny staly prave tak presne jako dosud pouzivane slunecni hodiny. Myslenku vyuzit kyvadlo v hodinach vyslovil v r. 1636 Galileo Galilei, kdyz poznal, ze doba kmitu zavisi pouze na delce kyvadla. Sve myslenky uz nestacil uskutecnit v praxi.
1821 - Dominique Arago vymyslel mechanicke aretovatelne hodiny, tedy stopky.
1875 - Vidensky hodinar De Lohr vynalezl automaticke kapesni hodinky. Jejich pero se natahovalo pri pohybu toho, kdo je nosil. V hodinkach bylo otocne ulozene zavazi, ktere se pri pohybu otacelo nebo kyvalo. Prevodem se pohyb prenasel na perovnik a hodinky se natahovaly. Pri plnem natazeni se natahovani zastavilo.
1885 - Ke kontrole pracovni doby v tovarnach se zacaly pouzivat kontrolni hodiny, ktere vytisknou dobu pobytu pracovnika na pracovisti na kontrolni stitek.
1926 - Waren Alvin Marrison sestrojil kremikove hodiny (presnost 0,0001 - 0,000001% tedy 30 - 0,3 s)
1946 - Americky fyzik Willard Frank Libby vynalezl atomove hodiny. Tyto hodiny pracuji na zaklade citani vlastnich kmitu atomu cesia. Kmity jsou vybuzeny v atomech kovu, napareneho ve vakuu ozarenim umele vyrobene porovnavaci frekvence. Vyuziva se cesia 133, kde nastava rezonance frekvence u kmitoctu 9.192.631.770 Hz. Z toho potom vychazi soucasna definice 1 sekundy v soustave SI.
1957 - Firma Hamilton vyrobila prvni bateriove naramkove hodinky.
1969 - Vyzkumna laborator americkeho namornictva sestrojila atomove hodiny rizene kmitoctem amoniaku (odchylka 1s za 1700000let).
1971 - Jsou na trhu prvni hodinky Quartz.
Pri cteni predchoziho jste jiste zaznamenali temer vsechny dulezite cislovky, nebo cestu, kterou se k nim snadno dostanete, aby vam dopomohli k prvni casti souradnic, jsou to:
A: Atomove cislo Cesia.
B: Posledni cislovka roku kdy byla poprve v tomto mileniu pridana tzv. prestupna sekunda.
C: K jake cislici vede etymologie slova vterina?
D: Jak casto Solon pridaval ve svem systemu dalsi mesic?
E: Posledni cislovka letopoctu, kdy byly poprve pouzity tzv pichacky.
N 50° B-E.(A*D*C-(D+E))*D
Pokud umime zmerit cyklicky opakujici se periodu, muzeme pristoupit k tvorbe kalendare (lat. calendarium, od calendae, puvodne svatky novoluni). Je to abstraktni system pro cleneni casu a orientaci v case v jeho periodach, v odvozenem smyslu take rocni rozvrh dni, tydnu a mesicu.
Kalendarni system:
Kalendar slouzi predevsim k rozvrzeni roku pro orientaci v jeho prubehu a pro urcovani data. Jednotkou kalendaroveho cleneni je vzdy den a kazdy kalendarni system tedy stanovuje:
- pocatek (konec) dne
- pravidelne cleneni roku na mensi casti
- pocatek roku (Novy rok)
- pocatek letopoctu (ery)
Moderni kalendar poklada za pocatek dne pulnoc, kombinuje sedmidenni tydny a ruzne dlouhe mesice, za pocatek roku klade 1.leden (10 dni po zimnim slunovratu) a za pocatek letopoctu domnely rok narozeni Jezise Krista. Kazdy rok, jehoz posledni dvojcisli (nebo pokud se rovna nule, pak prvni dvojcisli) je delitelne ctyrmi, je prestupny, tzn. druhy mesic o jeden den delsi (29. unor). V teto podobe byl poprve vyhlasen papezem Rehorem XIII. roku 1582 a proto se nekdy nazyva gregoriansky.
Kalendarni cleneni roku se zaklada na pocitani astronomickych cyklu, ktere se pravidelne opakuji:
- zdanliveho denniho pohybu Slunce cili rotace Zeme kolem sve osy (dny),
- stridani fazi Mesice (tydny a mesice),
- zdanliveho rocniho pohybu Slunce cili stridani rocnich obdobi pri obehu Zeme kolem Slunce (roky).
Nejnapadnejsi z nich je ovsem denni pohyb Slunce, ktery pouzivaji shodne vsechny zname kalendare. Take stridani mesicnich fazi lze snadno pozorovat primo na obloze a prinejmensim novoluni a uplnek urcit s presnosti lepsi nez jednoho dne. Zejmena pro zemedelsky zivot je vsak dulezitejsi rocni pohyb Slunce, ktery se stanovuje mnohem obtizneji a jeho perioda neni s periodou Mesice soudelna. Z toho plynou nesnaze s kalendari i mnozstvi ruznych kompromisnich systemu.
Hlavni typy:
Podle toho, kteremu z hlavnich cyklickych pohybu dava prednost, se obvykle rozlisuje:
- Lunarni kalendar, patrne nejstarsi, zalozeny na pozorovani mesicnich fazi. Jeho hlavni vyhoda spociva prave v tom, ze mesicni faze je zretelne videt. Rozdelenim mesicniho cyklu na ctvrti vznikne (priblizne) sedmidenni tyden, v nemz se jednotlive dny daly priradit hlavnim nebeskym telesum a bozstvum, jak o tom dodnes svedci napr. anglicke nazvy. Jine zduvodneni pro sedmidenni tyden podava Bible (Gn 1). Den v lunarnim kalendari zacina obvykle vecer (za soumraku) a protoze 12 mesicnich cyklu je jen asi 354 dnu, vklada se cas od casu jeden prestupny mesic, aby rozdil mezi kalendarem a rocni dobou nebyl prilis napadny. Krajnim prikladem je islamsky kalendar, ktery na slunecni rok uplne resignoval a kazdych asi 32 let se o rok "predbehne".
- Vyspelejsi zemedelske kultury potrebuji presnejsi celorocniplanovani a uzivaji slunecni cili solarni kalendar, jehoz zakladem je tropicky rok, doba obehu Zeme okolo Slunce (365,25 dne). Rok se deli na ctyri rocni obdobi oddelena rovnodennostmi a slunovraty, jejichz presne urceni vsak uz vyzaduje jiste znalosti. Den zacinal obvykle na usvitu a jednou za ctyri roky se vkladal prestupny den. Ciste slunecni kalendar vsak neni prakticky a temer vzdy se kombinuje s prvky kalendare mesicniho.
- Tak vznika smiseny, lunisolarni kalendar. Zakladem je slunecni rok, je vsak rozdelen na kalendarni mesice, ktere byvaji ruzne dlouhe a maji se skutecnym obehem Mesice malo spolecneho. Jine reseni spociva v tom, ze se 11 dnu na konci roku do zadneho mesice nepocita. Nezavisle na rocnim a mesicnim cyklu probiha cyklus tydnu, dalsi prvek pochazejici z lunarniho kalendare.
Do kategorie lunisolarnich kalendaru patri soucasny obcansky, cili gregoriansky kalendar, jeho predchudce juliansky kalendar i stare kalendare - cinsky, egypsky, Indicky, makedonsky, persky, japonsky a do jiste miry i zidovsky kalendar.
Pocatek roku a letopocet:
Presny pocatek roku a letopocet nabyvaji na vyznamu ve vyspelejsich civilizacich, kde se vedou zaznamy a ucty, plati dane a podobne. Jako zacatek roku slouzily bud jarni svatky (hlavne u pastevcu), anebo dozinky (slavnost ukonceni sklizne a podekovani za urodu). Odtud pochazi i dnesni zacatek skolniho roku, kdezto nas zacatek obcanskeho roku je o 4 mesice odlozen a puvodne znamenal lhutu pro zaplaceni dani.
Letopocet se ve starych risich pocital od nastoupeni soucasneho panovnika na trun (jako dodnes v Japonsku), ale jeste ve starem Rime se roky necislovaly, nybrz jmenovaly podle konsulu. Mezi nejstarsi letopocty patri pocitani Olympiad (od 776 pr. n. l.) a letopocet ab urbe condita, cili "od zalozeni mesta" Rima (753 pr. n.l.). Krestansky letopocet od narozeni Krista, ktery se dnes vseobecne uziva, vypocetl jinak malo znamy mnich Dionysius Exiguus kolem roku 500, prosadil se vsak az od 9.stoleti a papezska kancelar jej zacala uzivat az po roce 1000. Presne datum narozeni Krista sice neni znamo, velmi pravdepodobne to vsak bylo o ctyri az sedm let drive. Islamsky letopocet (Mohameduv utek z Mekky do Mediny, hidzra, 622) vznikl v 7. stoleti, zidovsky letopocet "od stvoreni sveta" vypoctem z udaju v Bibli az ve stredoveku.
Data stvoreni:
Ruzne historicke kultury maji sva data pro chvili stvoreni sveta. Existuje mnoho ruznych historickych kalendaru zalozenych prave na techto datech. Dale jsou uvedeny nektere priklady predkladanych dat stvoreni vcetne dat zjistenych pomoci nejmodernejsich vedeckych postupu.
- Mayska civilizace - Maysky kalendar zacina datem pocatku posledniho svetoveho casoveho cyklu, coz je 11. nebo 13. srpen 3114 pr.n.l. (podle Gregorianskeho kalendare).
- Judaismus - 22. zari nebo 29. brezna 3760 pr. n. l.
- James Ussher (1654) - 23. rijna 4004 pr. n. l.
- Maria de Agreda - 5199 pr. n. l.
- Teorie velkeho tresku - stari vesmiru mezi 11-20 miliard let, s nejvice citovanym udajem 13,7 ± 0,2 miliardy let.
- Radiometricke datovani - svet (planeta Zeme) pred 4,55 (± 1%) miliardou let.
- Puranicky hinduismus - pred 77 760 miliardou let.
- Vecnost - Postulat zastavany mnozstvim skupin vcetne byvalych a soucasnych vedcu a New Age, ze vesmir vzdy existoval a diky tomu neexistuje zadny jeho "pocatek" (i kdyz Zeme a dalsi nebeske objekty mohly vzniknout v jistem casovem useku od dnesni doby). Jednou z takovych byvalych vedeckych teorii je Teorie ustaleneho stavu. Budhiste a hinduiste veri v cyklicky vesmir skladajici se z nekonecneho poctu expanzi, smrstovani a postupne napravy.
Datum stvoreni podle Genesis:
Bible zacina Prvni Mojzisovou knihou zvanou Genesis, ve ktere je popisovano stvoreni sveta Bohem v sesti dnech vcetne prvniho cloveka jmenem Adam. Genesis dale pokracuje vyjmenovanim Adamovych potomku, u nichz v mnoha pripadech udava vek, ve kterem meli deti a vek odchodu na vecnost. Pokud se tyto udalosti a stari poskladaji jak jdou v bibli za sebou, je mozne vystavet chronologii jednotlivych udalosti ve Starem zakonu v zavislosti na dobe stvoreni. Nekteri ucenci vsak sli dal a pokusili se provazat tuto chronologii se zaznamenanou historii a zjistit tak datum stvoreni vzhledem k modernimu kalendari. Prestoze jsou v bibli casti, kde nejsou uvadena data, chronologie muze byt interpretovana pomoci ruznych cest, jejichz dusledkem jsou ruzne odhady data stvoreni.
Pri pouziti takovych modelu hledani data biblickeho stvoreni se doslo v prevladajici mire ke dvema dominantnim datum - rok 5500pr.n.l. a rok 4000 pr.n.l. Tato data byla vypocitana ze dvou ruznych verzi bible a vetsina vznikleho rozdilu mezi nimi pochazi z jeji nejstarsi casti Genesis. Starsi datum ma zaklad v recke Septuaginte. Pozdejsi datum je odvozeno z Masoretskeho textu. Patriarchove od Adama po Teracha, Abrahamova otce, meli casto vice nez sto let, kdyz zplodili v bibli uvedeneho syna, jak je zaznamenano v Septuaginte nebo ve Vulgate (Genesis 5,11). Cisty rozdil mezi temito dvema genealogiemi v Genezi byl 1466 let (ignorujic nejasna "podruzna leta po potope"), coz je fakticky rozdil 1500 let mezi daty 5500 pr.n.l. a 4000 pr.n.l.
Nekteri tradiconalisticti katolici pouzivaji rok 5199 pr.n.l., ktery je vzat z katolickych martyrologii a narazejici na pravdive datum stvoreni v "Mystickem Bozim meste", v 17. stoleti napsane mysticke praci od Maria de Agredy tykajici se dila a zivota Panny Marie.
V anglicky mluvicim svete je jednim z nejznamejsich novodobych dat odhad arcibiskupa Jamese Usshera (1581 - 1656), ktery navrhl datum Stvoreni na sobotu 23. rijna 4004 pr.n.l. podle Julianskeho kalendare. Datum Stvoreni umistil z duvodu presneho casu na dobu soumrak predchazejici navrzene nedeli (viz Ussherova chronologie).
Datum stvoreni podle Talmudu:
Zidovskymi ucenci prosazovane podobne interpretace (hlavne jako uvadene v pred talmudickem dile Seder Olam), udavaji podle Talmudu dve podobna data Stvoreni. Uvadi, ze prvni dnem tydne Stvoreni byl Elul 25, Anno Mundi 1 nebo Adar 25, AM 1, temer dvanact nebo sest mesicu, po moderni epose Hebrejskeho kalendare. Vetsinou je preferovano datum Elul 25, ikdyz nekteri ucenci priklani k Adaru 25. Kdyz byla tato data vybrana, obe znamenala prvni den tydne (nedeli), ale v modernim kalendari rozvinutem pozdeji ale timto dnem nejsou. Sesty den tydne Stvoreni, kdy byl stvoren Adam, byl prvnim dnem nasledujiciho mesice, tedy Tisri nebo Nisan, prvni mesic duchovniho nebo obcanskeho roku. V obou pripadech byla epocha moderniho kalendare nazyvana "molad tohu" znamenajici novy mesic chaosu, protoze existoval pred Stvorenim. Tato epocha byla Tisri 1, AM 1 nebo 7. rijen 3761 pr.n.l., pozdejsi odpovidajici tabulkove datum v proleptickem Julianskem kalendari.
Datum stvoreni podle Hindskeho nabozenstvi:
Podle Hindskych nabozenskych knih podstupuje vesmir neustale cykly niceni a stvoreni. Kazdy vesmirny cyklus trva jeden Brahmuv zivotni cyklus, ktery zahrnuje 311,04 trilionu pozemskych let. Stari soucasneho vesmiru je udajne 155 trilionu let, coz odpovida 51 rokum stari Brahmy. Je dulezite poznamenat, ze se veri ze, vesmir proziva nescetne cykly expanzi a nasledujicich kontrakci v jedne vlastni iteraci.
Reformy kalendare:
Rok se puvodne clenil svatky a slavnostmi, takze kalendar uzce souvisel s nabozenstvim a byl vzdy konzervativni: gregorianskou reformu kalendare z roku 1582 prijala Velka Britanie az o dve stoleti pozdeji a Rusko teprve po revoluci 1917. Zakladem soucasnych kalendaru je pravidelne cleneni roku na mesice a tydny, pres nez se prekladaji "pohyblive svatky" (Velikonoce, Svatodusni svatky, Ros ha-sana, ramadan a pod.) tradicne odvozovane od Mesice, ale v krestanskem i zidovskem kalendari zaroven synchronizovane se slunecnim rokem. Tradicni kalendarni systemy jsou tedy pomerne slozite a od 18. stoleti se objevuji pokusy o zasadni racionalizaci a zjednoduseni kalendare. Jednim z prvnich byl francouzsky revolucni kalendar (viz nize), ktery se vsak neprosadil a brzy zanikl, podobne jako sovetsky pokus ze 30. let.
Ruzne navrhy na racionalni reformu kalendare maji spolecne jadro a chteji dosahnout hlavne nasledujici:
- aby Novy rok pripadal vzdy na stejny den v tydnu a kalendarove schema tydnu tak bylo kazdy rok stejne;
- aby se delka mesicu urcovala jednodussim pravidlem;
- aby vsechna ctvrtleti byla stejne dlouha.
Obvykle se navrhuje, aby se na konci roku zarazoval jeden den (v prestupnem roce dva), ktery by nebyl soucasti tydne ani mesice. Zbyvajici pocet 364 je delitelny sedmi, takze rok muze souhlasit s cyklem tydnu, a v kazdem ctvrtleti by pak byl jeden mesic o 31 dnech, ostatni o 30 dnech. Jiny, radikalnejsi system pocital se 13. stejnymi mesici po 28 dnech a jednim nebo dvema "prestupnymi dny".
Ac se takove navrhy pravidelne znovu objevuji a v 60. letech 20. stoleti se dokonce zdalo, ze je mezinarodni organizace schvali, nakonec vzdy prevladl az necekany konservatismus a z reformy nic nebylo.
Vyznamnejsi kalendarni systemy:
Egyptsky kalendar:
Jeden z nejstarsich kalendaru vznikl pro ucely ucetnictvi a danove evidence. Rok mel 365 dni a 12 mesicu po 30 dnech s vlozenym "malym mesicem". Roku 266 pr. n. l. zavedl Ptolemaios III. prestupne roky. Ptolemaiuv kalendar byl zakladem kalendare julianskeho. Byl to solarni kalendar, ktery mel pevne 365 dni (12 tricetidennich mesicu a 5 dni navic na konci roku) v kazdem roce. To zpusobilo, ze po sto letech se napriklad letni slunovrat posunul o 25 dni (proto se mluvi o Toulavem roce - Annus Vagus). Mesice byly rozdeleny na 3 desetidenni "tydny". Prave kvuli "toulavosti" sveho kalendare pouzivali Egyptane k urceni rocnich sezon heliakticky vychod hvezdy Sirius. Ten pripadl na stejny kalendarni den vzdy po 1 460 Julianskych letech (1 481 egyptskych letech) a tato perioda (1 481 x 365 = 533 265 dni) se nazyva Sothickym cyklem. Egyptane si take byli vedomi, ze 309 lunaci odpovida zhruba 9 125 dnum nebo 25 egyptskym rokum.
Recky kalendar:
Recky den zacinal vychodem slunce. Roky mely 12 nebo 13 mesicu po 29 nebo 30 dnech. Mesic u starych Reku se delil na 3 dekady po 10 dnech, v mesicich s 29 dny mela druha dekada jen 9 dni. Pocatkem letopoctu byl prvni den prvni olympiady (8. cervenec r. 776 pr. n.l.). Olympiada znamenala ctyrlete obdobi a oznacovala se poradovym cislem. Od 87. olympiady se pro vkladani prestupneho dne uzival tzv. Metonuv 19 lety cyklus a od 3. roku 112. olympiady 76-lety Kalipuv cyklus, ktery se rovnal ctyrem Metonovym, ctvrty byl zkracen o 1 den.
Maysky kalendar:
Maysky letopocet zacinal rokem 3114 pr. n. l. a pracoval s cykly po 5119 letech, "Velkymi roky". Cele schema zahrnuje vice nez 36 000 let a v roce 2012 naseho (gregorianskeho) letopoctu skonci (budou vycerpany vsechny kombinace teto matematicke soustavy).
Juliansky kalendar:
Juliansky kalendar zavedl v Rime Gaius Julius Caesar roku 46 pred n. l.; mel 12 mesicu po 29, 30 nebo 31 dnech, dohromady 365 dnu s tim, ze kazdy ctvrty rok je prestupny a pridava se jeden den na konec mesice unora. Sedmy mesic roku, nas cervenec, byl nazvan po Cesarovi Julius, kdyz se mel osmy mesic na pocest cisare Augusta nazvat Augustus, dostal take 31 dni a unor byl zkracen na 28 dni. Delka kalendarniho roku je mezi siderickym (hvezdnym) rokem a tropickym rokem, spise je vsak orientovan na hvezdny (sidericky) rok. Kvuli kumulovane odchylce od slunecniho (tropickeho) roku vznikl Gregoriansky kalendar. Juliansky kalendar dodnes pouziva vetsina pravoslavnych krestanu a pouziva se i v astronomii.
Zidovsky kalendar:
Den zacina zapadem slunce. Jiz v Bibli (Gn 1) ma tyden sedm dnu (od posledniho dne, ktery se nazyval "sabat", pochazi nase sobota). System prestupnych roku je velmi blizky reckemu v jeho pozdni podobe. Roky se deli na jednoduche (353, 354 nebo 355 dnu) a prestupne (382, 384, nebo 385 dnu) a obe tyto kategorie se deli na kratke, normalni a dlouhe. Jednoduche, normalni maji 12 mesicu. V prestupnych letech se mezi 6. mesic (adar) a 7. mesic (nizan) zarazoval prestupny mesic - veadar. Zacatek roku byl urcovan "modelem" tj. novolunim, ktere je nejblizsi podzimni rovnodennosti. Letopocet klade stvoreni sveta podle ruznych udaju Bible na 7. rijen 3671 pr. n. l., coz je take prvni rok prvni epochy (tisry), tento letopocet se vsak objevuje az ve stredoveku.
Gregoriansky kalendar:
Gregoriansky kalendar vznikl reformou papeze Rehore (Gregor) XIII. v r. 1582, kdyz rozdil mezi kalendarnim a slunecnim pocatkem roku dosahl 10 dni. Pocet prestupnych let byl zredukovan tak, ze roky delitelne stem jsou prestupne pouze jsou-li zaroven delitelne ctyrmi sty. Na hvezdny rok se nebere zretel a odchylka kalendare od tropickeho roku je zcela zanedbatelna. Snahy o vytvoreni tzv. vecneho kalendare, kde by odchylka neexistovala, maji tedy spise akademickou povahu.
Islamsky:
Islamsky kalendar je vyjimecny tim, ze je ciste lunarni a nezna ani prestupne mesice, bezne i v daleko jednodussich kulturach. Byl zaveden chalifou Umarem roku 637, pocatek letopoctu byl stanoven na rok 622 (hidzra). Ma 12 mesicu, o delce stridave 30 a 29 dnu, prvni mesic muhharam ma tedy dnu 30. Jeho rok ma 354 dnu a je o 11 dnu kratsi nez rok Gregorianskeho kalendare. Oba kalendare se tak vuci sobe pohybuji. Priblizne jednou za 33 let se rozdil mezi letopocty snizi o jeden rok.
Liturgicke kalendare:
Pro ucely svych svatku a bohosluzeb uzivaji ruzne cirkve vlastni kalendare ci kalendaria. Zvlastni vyznam mel az do 20. stoleti rimsky kalendar se jmeny svetcu. Je zobrazen mimo jine i na dolnim ciferniku Staromestskeho orloje. Dnes pouziva Rimskokatolicka cirkev v ceskych zemich tzv. Cyrilometodejsky kalendar.
Francouzsky revolucni kalendar:
Francouzsky revolucni kalendar byl zaveden ve Francii 24. listopadu 1793 behem tzv. jakobinske diktatury, tedy ve 3. fazi Velke francouzske revoluce. Novy letopocet zacinal vyhlasenim prvni francouzske republiky (1792), rok zacinal zpravidla podzimni rovnodennosti a skladal se z techto mesicu: Podzim: vendemiaire (mesic vinobrani), brumaire (mesic mlh), frimaire (mesic jinovatky), Zima: nivose (mesic snehu), pluviose (mesic destu), ventose (mesic vetru), Jaro: germinal (mesic raseni), floreal (mesic kvetu), prairial (mesic luk), Leto: messidor (mesic zni), thermidor (mesic horka, koupeli), fructidor (mesic plodu). Tyto mesice mely tri tydny po deseti dnech (dekady). Dny se jmenovaly podle praktickych veci potrebnych k zivotu (den ovoce, lilku... ). Nejvyznamnejsi svatek "Nejvyssi bytosti", tj. Rozumu, se slavil v cervnu.
Sovetsky revolucni kalendar:
Sovetsky revolucni kalendar se pouzival v Sovetskem svazu v letech 1929 az 1940. Kratce po ruske revoluci dekretem zrusil Vladimir Iljic Lenin pouzivani julianskeho kalendare a zavedl gregoriansky kalendar. Zmena byla provedena vypustenim dni mezi 1. a 13. unorem 1918, po 31. lednu tedy nasledoval 14. unor. 1.rijna 1929 byla zavedena nova verze sovetskeho kalendare. V tomto kalendari bylo 12 mesicu po 30 dnech a zbylych 5 dni byly svatky bez prislusnosti k jakemukoliv tydnu nebo mesici. Tyto svatky byly: Leninuv den po 30. lednu, Dny pracujicich - dva dni po 30. dubnu, Prumyslove dny - dva dni po 7. listopadu a v prestupne roky - prestupny den po 30. unoru. Sedmidenni tyden byl zrusen a nahrazen tzv. pjatidnovkou a zaroven byla zrusena nedele jako krestansky den volna. Namisto toho byli vsichni pracujici rozdeleni do peti skupin: zluta, ruzova, cervena, modra a zelena. Kazda skupina mela jeden z pracovnich dnu volny. Cilem bylo zvysit vykonnost prumyslu zrusenim prestavky v praci behem volneho dne. Prestoze meli pracujici s pouzitim noveho kalendare vice dni volna (jeden den z peti misto jednoho dne ze sedmi), nesetkal se novy system s kladnou odezvou. Rozdeleni lidi do peti skupin totiz ztizilo rodinny a socialni zivot. Predpokladane zvyseni efektivnosti se v praxi take neprojevilo. Ukazuje se, ze i v tomto obdobi se gregoriansky kalendar pouzival. Napriklad podle vytisku sovetske Pravdy je videt, ze v roce 1930 a 1931 mel unor pouhych 28 dnu. Od 1.prosince 1931 bylo obnoveno pouzivani standardnich mesicu. Tydenni cyklus byl zachovan, ale modifikovan tak, ze vznikly spolecne volne dny - kazdy 6., 12., 18., 24. a 30. den v mesici. 31. den zustal mimo 6 denni cyklus a stridal se mezi pracovni a volne dny. V praxi byla ale nedelni tradice velmi silna. Pracujici casto nepracovali ani v oficialni volny den ani v nedeli. V roce 1940 byl obnoven stary sedmidenni tyden.
Krhutsky kalendar:
Malokdo dnes jiz vi, ze Krhuti meli take svuj kalendar a to dokonce mnohem driv, nez vznikl ten nas, ktery se bezne pouziva dnes. Tvurci dnesniho kalendare od Krhutu mnoho cerpali. Krhuti jsou prastarym narodem, ktery obyval Ceskou kotlinu pred prichodem Slovanskych kmenu, s nimiz se pak asi-milovali. Vice o Krhutech i o novodobem krhutskem narodnim obrozeni se doctete v humoristicke knize Ervina Hrycha "Krhutska kronika - kronika nepravem zapomenuteho, ale pravem vymysleneho naroda". Krhuti meli kalendar, jehoz rok se skladal z dvaadvaceti mesicu. Tyto mesice mely vzdy bud sestnact, nebo sedmnact dnu a stridaly se pravidelne tak, ze dva mesice mely dni sedmnact, potom jeden sestnact, pak jeden sedmnact, potom opet jeden sestnact a nasledovaly zase dva mesice po sedmnacti dnech. Mesice byly rozdeleny na dvojice.
Hypoteticky keltsky kalendar:
Roku 1897 byly v blizkosti Lyonu ve Francii nalezeny zbytkyb ronzove desky, tzv. kalendar z Coligny. Podle nekterych badatelu by to mohl byt bezny lidovy kalendar pozdni antiky, podle jinych gallsky (keltsky) kalendar, o nemz se zminuji latinsti autori (Cesar, Plinius mladsi). Patrne kombinoval lunarni mesice a solarni roky ve 30letych cyklech, kdy se pravidelne vkladaly prestupne mesice. Den zacinal vecer, mesic patrne novolunim a rok budto letnim slunovratem nebo podzimni rovnodennosti. Kalendar patrne neznal tydny a pocital se 14 denimi "pulmesici". S ozivenim zajmu o Kelty vzniklo kolem "keltskeho kalendare" (Stonehenge atd.) mnozstvi spekulaci, ktere se vsak vesmes nedaji verohodne podlozit.
Druhou cast souradnic ziskate z nasledujiciho:
F: Ve kterem stoleti se pocal papezskou kurii pouzivat nynejsi pocatek letopoctu?
G: Kolikaty v poradi na trune byl egyptsky panovnik, ktery zavedl egyptsky kalendar?
H: Kolik dnu mel tyden v Sovetskem revolucnim kalendari?
J: Kolik dnu melo nejvice mesicu v krhutskem kalendari?
K: Kolik let meril takzvany Velky rok (proved ciferaci)?
E 014° F+J-H.(H*J*K)+(J-K+H)*(F+K-G)
POZOR! Uložení kešky padlo za výstavbu cyklostezky a je v současné době, neobnovitelné. Dočasná keš pro ty, co mají vyluštěno je na těchto souřadnicích (finalni souradnice a N-0,009 E+0,033). Keš bude koncem května archivována.
