Na výchozích souradnicích
se nachází místní Základní umelecká škola,
velmi vratká berlicka k této mysterce.
Hudební hádanka 1
Víte, která kapela
natocila vubec první skutecný videoklip v dejinách
hudby?
Nevíte? No tak tady máte nekolik faktu o
skupine cerné na bílém. Vlastne bílé na cerném.
Kapela pochází z USA, pravdepodobne ze státu
Louisiana a vznikla v roce 1969. Za ctyricet let své existence
vydala na šedesát hudebních titulu. Jejich dílo je dokonce
soucástí sbírek Muzea moderního umení v New Yorku a jako jedni z
prvních vydali propracovaný CD-Rom. Na svých koncertech se obvykle
skrývají za tradicními maskami v podobe obrovské ocní bulvy nesoucí
cylindr. Soubor se pohybuje na pomezí klasické hudby, avantgardy a
moderního divadelního umení. Nejvetší zajímavostí tohoto
hudebního sekupení je, že neuskutecnili v minulosti jediný
rozhovor s médii, nezverejnili jedinou fotografii kteréhokoliv z
clenu a co víc, nikdo doposud nezjistil ani jedno jméno z jejich
clenu.
Tito tajemní mystifikátori patrí ke
špicce alternativní scény. Za dobu své existence se
obešli bez kompromisu smerem ke komercní sfére,
veškeré informace o sobe samých považují za
irelevantní. Hlavním rysem jejich tvorby se staly nekdy až
nesnesitelné zvuky primíchané k jazzu, rokenrolu, industriálu nebo
klasice, vokály prohnané pres nejruznejší efekty i drsný
smysl pro humor. Po celou dobu své existence vystupují v naprosté
anonymite. S verejností komunikují pouze prostrednictvím najaté
agentury. Snad i proto vznikla v sedmdesátých letech rada teorií o
tom, že skupina je vedlejším projektem nekolika
bývalých muzikantu Franka Zappy, sdružením japonských
avantgardistu nebo špickových amerických jazzmanu. Objevil
se i bizarní názor, že šlo o tajný spolecný experiment
Johna Lennona a Paula McCartneyho.
Z nejzajímavejších projektu by se dal
zmínit ten, kdy clenové skupiny studovali život Eskimáku a
vydali desku, na jejíž bookletu se docteme, že poslech je
doporucen doma, po tme, s vypnutým topením a obleceným
kožichem 
Hudební seskupení bylo k videní dokonce i v Praze, v divadle Archa,
na koncertech v letech 1995, 1999, 2003 a 2008. Do kontaktu s
hudebníky se dostala ceská skupina Už jsme doma, která v roce
1992 navštívila dokonce jejich studio. Presto, že
hudebníci UJD se dostali do tesného kontaktu s kapelou, ani oni
nemohou potvrdit, jsou-li lidé, se kterými se potkali, cleny ci
potkali-li pouze nastrcené figuranty.
Tak co, už víte název skupiny? Je to
dohromady dvanáct písmen? Fajn. A jak se tedy dobrat k nejakým tem
souradnicím? Prevedte techto dvanáct písmen na císla pomocí
anglické abecedy, kde je A=1 až Z=26 a tyto císla sectete.
Vyjde vám trojciferné císlo X. Cache se pak nachází na vypoctených
souradnicích, které si mužete overit
tady Je to jen mestské mikro, takže necekejte žádný
zázrak.
N 49°56,(510+X)
E015°47,(504+X)
Na záver moje vlastní zkušenosti s
poslechem produkce této skupiny. Poprvé jsem na ní narazil za
hluboké totality a patril jsem k tem, kterí meli plné zuby
cenzurovaného kolovrátku ceskoslovenských rádií. Velkou chybou je k
poslechu pristupovat stejne, jako ke kterékoliv jiné hudbe a hledat
nejaké zažité hudební postupy. Muzikanti ze skupiny ovládají
na ctyricet hudebních nástroju a je videt, že se zabývají
spíše hledáním nevšedních a neotrelých zvuku za
pomocí nejmodernejší techniky. Hudba to rozhodne není vhodná
pro bežného a "nepripraveného" posluchace. Myslím si, že
pokud trpíte depresemi, muže vás z nich tato hudba vyvést, ale
na druhou stranu, pokud depresemi netrpíte, muže vám je
zpusobit... 