Základní údaje
Prirodni pamatka Jalovcova louka predstavuje bohate porosty jalovce obecneho v jihovychodni casti Hostynskych vrchu. Je situovana na jihovychodnim svahu vrchu Skalky (476 m n. m.), v nadmorske vysce 420 az 450 m, asi 0,5 km zapadne od obce Trnava. Nevede k ni zadna turisticka znacka a nejlepsim zpusobem, jak se na misto dostat, je vysplhat na 476 m vysoky kopec Skalky, na jehoz jihovychodnim svahu se lokalita nachazi. Odmenou je vyhled na Valasskou krajinu z lavicky na vrcholu kopce.
Co je tu zajimaveho
Teplomilna spolecenstva puvodni pastvinne vegetace na svazitem uzemi s bohatym vyskytem jalovce obecneho (Juniperus communis).
Geologie atp ..
Geologicky podklad uzemi tvori paleogenni vapnite jilovce a drobove glaukoniticke piskovce vsetinskych vrstev (eocen) solanskeho souvrstvi v racanske jednotce magurskeho flyse. Pudnim typem je kambizem pseudoglejova, silne kysela.
Co tu roste ..
Lokalita je cenna jako zbytek puvodni pastvinne vegetace s bohatym vyskytem jalovce obecneho (Juniperus communis) v mistech nekdejsi extenzivni pastvy. Floristicka skladba odpovida typu vegetace prepasanych karpatskych luk a suchych pastvin. Vyskytuji se zde cetne teplomilnejsi druhy, napr. salvej preslenita (zname z pohadek jako babske ucho), jetel (prostredni; horsky; zlaty a ladni), urocnik bolhoj, klinopad obecny, cernohlavek obecny, materidouska vejcita, hvozdik svazcity, krvavec mensi, krucinka barvirska, vikev ptaci, jehlice trnita, zemezluc lekarska, zvonek rozkladity, zvonek broskvolisty, bukvice lekarska, cekanka obecna, mochna natrznik, chrpa cekanek, chrpa lucni, pupava obecna a mnoho dalsich, ze vzacnejsich druhu vemenik dvoulisty, prvosenka vyssi a zvonek klubkaty.
Ve stromovem a kerovem patre jsou krome jalovce obecneho (Juniperus communis) zastoupeny i dalsi dreviny, ktere se zde zacaly nekontrolovane sirit z naletu po ukonceni pastvy a potlacuji porosty jalovce i bylinne vegetace. Jedna se predevsim o borovici lesni, smrk ztepily, brizu belokorou, dub letni, javor babyku, hlohy a sipek, trnky a kere pak zastupuji ostruziny nebo ruze galska.
Co tu zije ..
Podrobnejsi zoologicke pruzkumy zatim nebyly provedeny. Lze ocekavat radu zastupcu teplomilnejsich druhu hmyzu, vyznamne je reprezentovana entomofauna, predevsim druhy motylu vazanymi na jalovec, hojne se take vyskytuji vretenusky, zelenacci a okaci. V jalovcich s oblibou hnizdi konopka obecna. Obcas sem zabloudi veverky ci srnky.
a neco o Jalovci
Jalovec obecny (Juniperus communis L.)
Celed: Cyprisovite (Cupressaceae)
Historie
Juniperus communis, z keltskeho junepus – horky, trpky, stiplavy. Jalovec byl znam jiz v antice. Hippokrates jej pouzival k urychleni hojeni ran a vnitrne k urychleni porodu. Hildegarda z Bingenu jalovec pouzivala pri horecce o plicnich chorobach jako mocopudny prostredek. Ve stredoveku a az do 16. stoleti byl povazovan za vselek. Prvni zminky o lecbe jalovcem pochazeji jiz ze staroveku. Jalovec zasazeny prede dvermi do domu mel spolehlive zahnat carodejnice. Arabove pripravovali ve stredoveku z jalovce povestna povidla, ktera jsou ve starsich arabskych lekopisech dochovana dodnes. O jalovci se rika, ze je ve spojeni s planetou Mars. Ma dlouhou historii pouzivani v prirodni medicine v Evrope a Cine. Kour z jalovce byl pouzivan jako prevence proti cernemu moru a lepre. Dokonce i za druhe svetove valky palily francouzske zdravotni sestry jalovec v nemocnicnich pokojich. Americti indiani pouzivali jalovec pri obtiznych porodech. Neexistuji vsak prakticky zadne publikovane klinicke studie.
Vyskyt
Je znamo kolem 60 druhu jalovcu. Jalovec je puvodem z Eurasie. Rostou prevazne na severni polokouli (na jizni jen v horach vychodni Afriky). Nachazime je na skalnatych svazich, pastvinach, vresovistich ci na okrajich dubovych a brezovych lesu. Ma rad slunna stanoviste, ktera jsou stridave sucha a vlhka a malo vyzivna. V CR byl drive hojne rozsiren od nizin po horske polohy. V soucasnosti se vyskytuje roztrousene az vzacne.
Popis
Stalezeleny, neopadavy, pomalu rostouci, dvoudomy ker nebo stromek rostouci ve vyse polozenych, suchych a kamenitych svazich. Dorusta do vysky az 12 metru (kere do 4 metru). 6 -13 mm velke plody (galbuly – lidove jalovcinky), ktere se pouzivaji v bylinkarstvi, dozravaji jednou za dva roky pouze na samicich kerich. Plody obsahuji 2 – 3 semena. Pokud je vsak „spatny“ rok, neplodi jalovec i vice roku po sobe. Jehlice rostou v trojcetnych preslenech, jsou 10 – 15 mm dlouhe, na vrchu maji belavy zlabek a jsou na konci pichlave. Kvete zlutymi kvitky v dubnu az kvetnu. Samci i samici sistice vyrustaji v uzlabi listu. Kura hnede barvy ma tendenci odlupovat se v tenkych pasech.
Uzivane casti
Uzivanou casti je Fructus juniperi – nepravy plod sbirany koncem rijna (vetsinou se jedna o posledni bylinku, kterou bylinkar v sezone sbira). Sbiraji se krasne vybarvene modrocerne bobulky, ktere jsou v plne zralosti vetsinou na podzim 2. roku. Bobulky po ususeni musi byt leskle, plne a nezvrasnene. K zabalum a koupelim tlumicim revmaticke bolesti je mozne pouzit rovnez mlade vyhonky jalovce. Zacatkem zimy je mozne sbirat i drevo, z ktereho destilaci ziskavame silici, ale jeji ucinek je slabsi. Alternativne je pouzitelna rovnez pryskyrice. V Ceske republice je sber jalovce zakazan.
Ucinne latky
Bylina obsahuje 0,2–3,4 % silice (nejcasteji 1-2 %). Silice je slozena zejmena z monoterpenu pinen (alfapinen), terpineol, kamfen, limonen, humulon, jalovcovy kafr, borneol, geraniol, kadinen, sabinen a dalsi. Dale obsahuje kolem 33% cukru (glukosa a fruktosa). Kolem 10% pryskyrice, katechinove trisloviny, flavonoidy, juniperi, vitamin C, organicke kyseliny aj.
Zarazeni
Antiseptikum (pusobi proti infekcim), desinficiens (tlumi mnozeni bakterii), diuretikum (odvodnujici ucinek), antirevmatikum (pri revmatickych bolestech), stimulans lymfatickeho systemu atp.
Prokazane ucinky
Prukaz ucinku je zalozen na tradicnim pouziti, vedeckych teoriich a zakladnich vedeckych pruzkumech. Ucinky nebyli prozatim svedomite a dostatecne prozkoumany na lidech, zejmena z hlediska bezpecnosti a moznych zdravotnich rizik. Zavazna zdravotni rizika mohou vznikat (a vznikaji) pri vysokych davkach podavanych vnitrne. Z uvedeneho vyplyva, ze stanoveni davky pro vnitrni uziti je zalozeno na vedeckem badani, publikacich, tradicnim pouziti nebo nazorech odborniku. Tato situace se vsak tyka vetsiny bylin pouzivanych v prirodni medicine.
Jalovec (konkretne 4-terpineol a terpinen-4-ol) urychluje zpracovani tekutin v ledvinach, a proto se pridava do mocopudnych caju, pri zadrzeni tekutin v tele, pri zanetlivych chorobach mocovych cest. Pri vnitrnim pouziti zlepsuje traveni, povzbuzuje chut k jidlu a pusobi proti nadymani. Velmi ucinny je proti kloubnimu revmatismu (zlepsuje latkovou vymenu v kloubech). Zevne se pouziva na bolestive klouby, edemy, artritidy, pri chronickem revmatismu a dne, pri bolestech patere. Pomaha od bolesti svalu v dusledku namozeni. Zvysuje prokrveni pokozky a pusobi hojive, cehoz se vyuziva k hojeni nejruznejsich koznich onemocneni. Vyrazne stimuluje cinnost lymfatickeho systemu, a toho se vyuziva pri mestnani lymfy v tele (napr. na tezke nohy). Jalovec zesiluje ucinek leku snizujicich hladinu krevniho cukru. Laboratorne byl rovnez prokazan ucinek proti virum zpusobujicim opary.
Jalovcova silice je rovnez doporucovana k aromaterapeuticke lecbe ledvinovych kamenu, cystitidy (zanet mocoveho mechyre), pyelitidy (hnisavy zanet ledvinove panvicky). V pripadech, kdy se nachazi v moci krev nebo hnis, je zvysena teplota, nebo se jedna o vaznejsi stav, je nutne vyhledat odbornika.
Pouziti
• Bolesti kloubu v dusledku artritid, revmatismu a dny
• Bolesti patere
• Stimulace lymfatickeho systemu
• Tezke nohy
• Svalovou unavu po zatezi (svalove krece)
• Pro zvysene vylucovani moci
• Urychluje hojeni oparu
• Cisti, detoxikuje a hoji plet (na problematickou plet)
Zajimavosti:
• Z jejich plodu se pripravuji palenky s nezamenitelnou chuti – gin, borovicka. Receptura na gin se dochovala ze 17. stoleti (znamym holandskym lekarem Franciscem Sylviusem, kdyz se snazil pripravit mocopudnou tinkturu). Slovo gin pochazi z holandskeho nazvu pro jalovec – geniver. Jednim kilogramem jalovcinek se ochuti 400 litru ginu
• Zvykani kulicek jalovce se pouzivalo pri epidemiich moru. Kulicky totiz maji velmi silny desinfekcni ucinek. Kourem z vetvicek jalovce se desinfikovalo obydli.
• Starsi literatura doporucuje zvykani plodu k celkove detoxikaci tela.
• Jalovec je cten v krestanskych zemich, protoze tento ker skryl Marii a maleho Jezise, kdyz prchali do Egypta pred vojaky krale Heroda.
• Jalovcinky se pouzivaji jako koreni ke zverine a pri uzeni masa (zlepsuje traveni a potlacuje nadymani).
• Nejvyssi zdokumentovany jalovec obecny je 18,5 metru vysoky. Nachazi se ve Svedsku, u jezera Glypen.
• Pokusy provadene na mysich prokazuji, ze jalovec vyrazne snizuje hladinu cukru v krvi jak u zdravych jedincu, tak u zvirat nemocnych cukrovkou. Vysledek je nutne overit na cloveku.
• Vonne drevo jalovce je velmi odolne. Pouzivalo se k vyrobe dymek.
Receptury
• Koupel k posileni tela a tlumeni revmatickych bolesti pripravime ze 4 salku plodu a malych vyhonku 15 minut povarenych ve 2 litrech vody. Takto je vhodne se koupat 2 x tydne 15 – 20 minut.
• Nalev pro vnitrni pouziti se pripravuje z jedne cajove lzicky plodu v salku vrouci vody. Luhujeme 10 – 20 minut a podavame 2 x denne po dobu maximalne 6 tydnu.
• Jalovcove vino pripravime z 30 g plodu a 15 nasekanych vetvicek. Tuto smes zalijeme 1 litrem bileho vina a zahrejeme k varu. Po 4 dnech macerace precedime a pridame 30 g cukru. Pijeme jednu stopku denne
• Jalovcovy caj pripravime z 2 – 3 rozdrcenych jalovcinek zalitych 1 salkem vrouci vody. Po peti minutach precedime a pijeme 1 – 3 salky denne.
a pouze doplnim ze se o Velikonocich muze Jalovec (vetvicka) pouzivat i misto tradicni pletene pomlazky :)
ENGLISH
Juniper Meadow (Jalovcova Louka) natural heritage is a rich juniper forests in the southeastern part of Hostýn hills. It is situated on the south slope of the hill Skalka (476 m) at an altitude of 420 to 450 m, about 0.5 km2 west of the town of Trnava. There is no tourist brand leading to this place and the best way to get to the place is to climb 476 meters high hill called Skala, on whose southeastern slope of the site it is located. In return you'll be awarded with the view of Wallachian countryside from the bench at the top of the hill.
curiosities:
• Juniper berry is the main ingrediance for Gin (borovicka). Gin recipe has been preserved from the 17th century (renowned Dutch physician Sylvius Francisco, trying to prepare the tincture diuretic). The word gin comes from the Dutch name for juniper - geniver. 1kg of juniper berries produce the flavor for 400 liters gin
• Chewing juniper berries was used for curing the plague, in the past. The berries have a very strong disinfectant impact. Smoke from juniper branches was used to disinfect homes.
• Older literature recommended chewing the berries for the complete body detoxification.
• Juniper is revered in Christian countries, because the bush hid Mary and little Jesus, when they fled to Egypt from King Herod's soldiers.
• juniper berries are used as a spice to the venison and smoked meats (improves digestion and suppress flatulence).
• The highest documented juniper is 18.5 meters high. It is situated in Sweden, on Lake Glypen.
• Experiments in mice proves that the Juniper significantly reduces blood sugar levels in both healthy individuals and animals sick from diabetes. The result is a need to verify the man.
• Juniper wood is very durable. They were used for the manufacture of pipes.
Recipes:
• bath to strengthen the body and control of rheumatic pain, prepare 4 cups of berries and young shoots infused 15 minutes in 2 liters of water. Thus it is advisable to bath two times a week 15-20 minutes.
• infusion for internal use are made from one teaspoon of the berries in a cup of boiling water. Infuse 10-20 minutes and administered 2 times daily for up to 6 weeks.
• Juniper wine prepared from 30 g of chopped berries, and 15 branches. Pour this mixture with 1 liter of white wine and heat to boiling. After 4 days of maceration Strain and add 30 g sugar. Drink one stalk a day
• Juniper tea prepared from 2-3 crushed berries poured a cup of boiling water. After five minutes, Strain and drink 1-3 cups a day.
