-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
KEŠKA JE K DISPOZICI PRO ZÁJEMCE O ADOPCI - ÚDRŽBA JIŽ NEBUDE PROVÁDĚNA
Tato keška vás zavede do malé pohranicní vesnicky Vrchní Orlice
Vrchní Orlice je pripomínána již v r. 1567, jako samostatnou obec roku 1603. Rozkládá se na obou brezích pravostranného prítoku Divoké Orlice, Hadinského potoka. Na témer každý dum navazoval pás polí, vedený šikmo po svahu tak, aby byla zmírnená strmost svahu. Toto je patrné ješte dnes podle pásu stromu a porostu na drívejších mezích.
Obživu zdejšího lidu prinášelo tkalcovství, pradláctví, zemedelství a remesla. V „Pruvodci výstavou pro remesla, hospodarení a domácí práce“ v Bartošovicích r. 1929 jsou uvedeni vystavovatelé z Vrchní Orlice – kovár, zámecník, kolár, umelecký truhlár a vcelar. Ve stredu obce krome kostela byla škola, hostinec, kovárna, mlýn, statek a kovárství. Škola byla jednotrídní. Její budova byla stejná velikostí i vzhledem, dá se tedy predpokládat, že byla postavena približne jako v Bartošovicích, kolem r. 1895.
Vrchní Orlice s kostelem Sv. Jana Nepomuckého
Z techto staveb se do dnešní doby zachoval ponicený kostel Sv. Jana Nepomuckého, postavený r. 1708 – 12 Karlem Rheinem z Rokytnice, který se pozdeji zabil pádem z lešení pri stavbe kostela v Neratove. Dále kovárna (rekreace, cp. 077), kolárství (cp. 078), hospodárská cást statku a trosky mlýna. Ostatní stavby, tak jako drtivá vetšina v údolí Divoké Orlice, byly po odsunu nemeckého obyvatelstva zboreny. Obcané byli národnosti prevážne nemecké, jejich pocet klesl na prelomu 19. a 20. století, kdy se lidé pro bídu z venkova stehovali, a po 1. svetové válce. V r. 1876 zde bylo 402 obyvatel, 1886 – 439 ob., 1926 – 239 ob., 1930 – 239, 1938 – 203 ob.
Z Vrchní Orlice vedl kamenný most pres Divokou Orlici do pruského Marienthalu se sochou Sv. Jana Nepomuckého, kterou vytvoril v r. 1811 sochar Johan Hermann. Po 2. svetové válce byl most i se sochou odstrelen.
V r. 1938 byl zde henleinovci postrelen a záhy zemrel dozorce financní stráže Josef Navrátil. V r. 1946 byl na míste tragédie odhalen pomník, vytvorený dle návrhu profesora reálného gymnázia v Kostelci nad Orlicí Antonína Militkého.
V dobe od konce 2. svetové války byla drtivá vetšina domu zborena, kostel, hrbitov a drobné památky jako kaplicky, sochy a kríže v krajine zpustošeny a rozkradeny. Nekolik málo chalup slouží k rekreaci, o víkendu tato místa oživují chalupári, po celý týden mládež ze Sdružení Neratov, které zde má hospodárství. Ani po více než padesáti letech príroda nezakryla stopy po tragédii, která postihla naše pohranicí v r. 1938 a pak po r. 1945. Na rozvaliny narážíte na každém kroku. Presto návšteva tohoto romantického údolí stojí za to, v každém rocním období.
(Výše uvedený text o Vrchní Orlici je prepisem clánku Petra Zámecníka: Vrchní Orlice, ves témer zaniklá, In: Horský kurýr, roc.13, c. 7-8, Rokytnice v Orlických horách 2003, s. 10.)
Vrchní Orlice ožívá
Kostel Svatého Jana Nepomuckého ve Vrchní Orlici, soucásti obce Bartošovice, ožívá na svátek tohoto svetce již deset let. Stejne tak letos, v nedeli 18. kvetna, se scházeli a sjíždeli lidé z okolí i vetší dálky na poutní mši svatou, kterou sloužil páter Josef Suchár z Neratova spolu s panem kaplanem ve zcela zaplneném kostele.
Tento kostel byl postaven v letech 1708 - 1712 stavitelem K. Reinem z Rokytnice. V roce 1770 byl rozšíren a byla pristavena vež. Zarízení pocházelo z 18. a 19. století, v 70. a 80. letech 20. století byl interiér postupne vykrádán a pustošen. Poslední výmalbu provádel František Maixner z Lanškrouna na konci 19. století.
O kostel se dnes stará Sdružení Neratov, jehož klienti zde hospodarí na farme a nyní zacínají s opravou kostela a úpravami na hrbitove, který byl od odsunu Nemcu opuštený a zdevastovaný. Je tedy nadeje, že i toto místo, témer zapomenuté, oživne.
(Petr Zámecník: Vrchní Orlice ožívá, In: Horský kurýr, roc.13, c.6, Rokytnice v Orlických horách 2003, s. 1.)
Poprava Zuzany Cepenové z Vrchní Orlice dne 4. Prosince 1665
Ve Vrchní Orlici stával vrchnostenský mlýn s pilou, pozdejší cp. 58. Po roce 1650 na nem hospodaril Michael Cepen, který se po ovdovení znovu oženil se Zuzanou, vdovou po Mikuláši Kastnerovi. Mlynár však brzy zemrel a Zuzana byla potom obvinena ze dvou težkých zlocinu, že jako svobodná s mužem své nevlastní dcery Eliášem Bittem zhrešila dvakrát, jako vdaná ctyrikrát a ve vdovském stavu jednou. Pozdeji, že se svým nevlastním synem Michaelem Kastnerem zhrešila patnáctkrát a v ríjnu 1664 otehotnela. Dne 17. cervence 1665 potom porodila díte, které levým ukazováckem zadusila a zabila. Když se Zuzana Cepenová dozvedela, že by byla uveznena, uprchla do Kladska, kde však byla v Kieslingswaldu (dnes Idzików) chycena a vedena na retezu tremi muži, na každé strane byli dva jezdci a vzadu další jezdec a tak šla do Rokytnice do zámeckého vezení.
Potom bylo urychlene vybudováno nové pevné vezení, pranýr a šibenice. K tomu muselo jedenáct týdnu v noci i ve dne stát ve stráži deset osob, které byly kontrolovány soudními osobami. Dne 4. listopadu byl vynesen rozsudek, že bude Zuzana Cepenová pro tento težký zlocin vymrskána birici na popravište, tam popravena mecem a v hrobe jí bude srdce probito kulem. Po potvrzení rozsudku Apelacním soudem v Praze byl rozsudek vykonán dne 4. prosince 1665 v Rokytnici. Náklady vzniklé pri soudním jednání a pri poprave cinily 170 zlatých a 37 krejcaru a musely je uhradit jednotlivé obce.
Michael Kastner byl z milosti apelacního soudu odsouzen a rok a den musel chodit v poutech a také tri nedele a svátky na tren sazemi stát pod kostelem a dále se chránit hríchu a nepravostí.
Pokus o dolování zlata ve Vrchní Orlici
V roce 1788 prišel do Vrchní Orlice pan Pohl z Vídne se svou spolecnicí paní von Goldfinger s úmyslem hledat zlato a rudy. Tamní šolc dal ve Vrchní Orlici kopat, když tvrdili, že najdou bohatý dul. Na rozkaz hrabete však muselo být hledání zlata zastaveno, protože vrchní úrad tvrdil, že nalezené kameny jsou jen obycejná hlušina, sem a tam prostoupená slídou a sirníky, po kovové rude není ani stopy. Krome dvou shora uvedených tam byl dulní mistr a ctyri pomocníci. Ti pak udelali u šolce z Vrchní Orlice dluh 58 zlatých, predtím byli v Dolní Rokytnici, odtud se obrátili do Nové Vsi a zacali znovu s kopáním zlata, avšak bez úspechu.
Keška se nachází poblíž zadní strany kostela.
NENÍ POTREBA NIC NÁSILÍM ROZEBÍRAT ANI NICIT!!!
Additional Hints
(Decrypt)
armzbxar, 2 zrgel