BYOP
Mapa zobrazuje jiný břeh tak pozor na to! Stačí jen lehce pootočit. Pomůcka na vyndávání kdo nemá dlouhé nehty :-)
Vyskyt
Nutrie ricni je jediny znamy zastupce celedi nutriovitych. V soucasne dobe se vyskytuje ve volne prirode na vsech kontinentech mimo Antarktidu a Australii. O prirozeny vyskyt se vsak jedna pouze v Jizni Americe. Jde o spise subtropicke zvire spatne snasejici delsi mrazive zimy. Ty dokazou jeji populaci spolehlive zredukovat.
Stanoviste
Nutrie ricni ziji na hustou vegetaci pokrytych brezich potoku, jezer a rek ci v zarustajicich bazinach. V brezich si buduji nory s chodbami dlouhymi 15 a vice metru. Aktivni jsou hlavne za sera, pricemz se obvykle nevzdaluji vice jak 180 m od nory. Jsou vynikajici plavci a podstatnou cast sve aktivity vyvijeji ve vode. Na nohou maji plovaci blany a jejich nozdry jsou posunuty dopredu a nahoru. Okolo tlamy maji hmatove vousky, ktere jim ve vode umoznuji snadneji hledat potravu. Vyrazne jsou oranzove hlodaky.
Rozmery
Velikostne se nutrie nachazeji priblizne mezi ondatrou a bobrem - telo dospele nutrie je dlouhe 40-70 cm, ocas je dlouhy 30-45 cm a po umrti jedince se mezi 2.-5.hodinou samovolne oddeli. Dospele nutrie vazi obvykle 5-6 kg, dobre ziveny alfa samec muze dosahnout 10 kg, samec vykrmeny v zajeti az 12 kg.
Potrava
Nutrie se zivi koreny a bylinami - potravu si vyhrabavaji, nebo se pasou na brezich a podel brehu. Potravu si dokaze pridrzet prednimi koncetinami. Vetsi mnozstvi jedincu dokaze zcela spast pobrezni a pribrezni vodni vegetaci a rozhrabat brehy, cimz prispiva k jejich erozi. Velmi neprijemna je tato jejich aktivita, pokud si k ni vyberou sypane hraze, ktere pak mohou rychle znehodnotit a uvest do havarijniho stavu.
Rozmnozovani
Mladata nutrii se rodi po cely rok, pohlavni dospelosti dosahuji nejdrive do 4 mesicu. Rychlost dospivani je primo umerna dostatku kvalitni potravy, coz znamena, ze v mirnem pasu mladata narozena v zime vyrustaji pomaleji. Brezost trva asi 130 dnu, v jednom vrhu je obvykle 5-6 mladat. Mladata mohou prezit odstaveni od kojeni jiz po peti dnech, nicmene prumerna doba kojeni je 5-6 tydnu.
Vyuziti
Chov nutrii je mnohem narocnejsi nez treba chov kraliku nebo drubeze. I zkuseny chovatel by mel pocitat se ztratami okolo patnacti procent, zacatecnik, samozrejme jeste s vyssimi. Nejcastejsi pricinou je nevhodne krmivo. Nutrie jsou mimoradne nachylne k chorobam zaludku a zazivaciho traktu vubec, takze vsechna potrava musi byt kvalitni. Zatuchle, namrzle nebo i jen zaparene krmeni muze lehce vyvolat nadymani, popripade zanety.. Husta kozesina je v zime nechrani pred omrzlinami a v lete naopak byva pricinou prehrati organismu, prilis studene podlahy v kotcich mohou zpusobovat zanety mocovych cest. V zajeti je nutrie chovana pro maso nebo pro kozesinu, obvykle se ale jedna pouze o malochovy. Krome standardniho plemene (hneda kozesina) se podarilo vyslechtit dalsi plemena. Dominantni (viz mezialelove interakce - uplna dominance) jsou napr. odrudy bila, cerna a zlata, recesivni pak stribrna, pastelova, safirova, perlova. V Ceske republice ma chov nutrii velmi bohatou tradici. Diky velkemu nezajmu o zemedelstvi a v dusledku nezajmu a chybejici mlade chovatelske generaci je chov nutrii v CR ohrozen, resp. hrozi realne nebezpeci zmizeni narodniho dedictvi - nutrie standardni, nutrie zlate a nutrie presticke. Zachranu a dohled na genetickou reservou ma Narodni referencni stredisko genetickych zdroju Vyzkumneho ustavu zivocisne vyroby.
