Cely text je k dispozici
vcetne diakritiky.
Z Modravskych plani jen mirne vystupuje Certuv vrch, delici svou hmotou
povodi Teple Vltavy a Modravskeho potoka. Jeho svahy klesajici
k severozapadu odolavaly vodni erozi lepe nez jejich blizke
okoli, az vznikl nevyrazny hrbitek s dvojici drobnych vrcholu.
Vyse polozene skalky (waypoint R2) jsou bezejmenne, stranou
turistickeho zajmu a nejsou zapsany ani jako vedlejsi vrchol
v ceske databazi tisicovek.
Nizsi z dvojice vedlejsich vrcholu, dosahujici nadmorske
vysky 1165 metru, nese jmeno Lovci skala (nemecky
Furstenfels) a tvori jej vyrazny, az 15 metru
vysoky mrazovy srub a nekolik skalek (waypoint R1). Jmeno
skaly zrejme pochazi z dob, kdy okolni les ustoupil cloveku
a ze skaly bylo videt do okoli. Tehdy se na skale zastavovali
lovci na odpocinek i pozorovani. Dnes je skalka ukryta ve
smrcine i boruvci a vyhled si muzete pouze predstavovat.
Smrcina vsak kousek pod skalou a tez na severnim svahu podleha
lykozroutum a nasledne motorovym pilam, vyhlidka z Lovci
skaly se tak muze stat realitou nedaleke budoucnosti.
Na jedne ze skalek obklopujici vrcholovou stoji krizek na
kamennem podstavci, ktery sem byl presunut v roce 2001 ze
zruseneho hrbitova v Srni. Skalky, ktere od krizku uvidite, na
vas jiste dojem neudelaji, z teto strany jsou proste male.
Chcete-li je videt mohutnejsi, budete muset Lovci skalu obejit
a sejit k jeji pate. Pri sestupu se k prirode
chovejte setrne.
Az budete k Lovci skale prichazet, jiste to bude po jejim
plochem temeni od silnicky na Breznik. Zkuste cestou odhadnout
prevyseni skaly oproti mistu u rozcestniku a az se bude
vracet, porovnejte svuj odhad s informaci na cedulce KCT. Obe
nadmorske vysky uvedene na cedulce rozcestniku jsou totiz chybne,
vyska umisteni rozcestniku je oproti realite o nekolik desitek
metru nizsi.
Kudy ke krabicce
Nejkratsi cesta k Lovci skale vede po zlute znacene
turisticke trati z Filipovy Huti, se kterou je
soubezna i cyklotrasa c. 1042 vedouci na Breznik. Na
nekterych castech silnicky je novy asfaltovy povrch a je tak
jemny, ze by se na nem dalo jiste i bruslit. Od stejnojmenneho
rozcestniku (waypoint T1) vede pesina jak k mistu
s keskou, tak dale ke skale a krizku. Pesina neni sjizdna
pro kolo (jezdit mimo vyznacene cesty se v NP stejne nesmi),
ale kolo lze po ni vest. Kolo muzete take zamknout k nekteremu
stromu, na cestu je z blizkeho okoli kesky videt.
Narodni park Sumava
Kes je umistena na uzemi Narodniho parku Sumava, v casti
volne pristupne verejnosti. Pri svem pobytu budte k prirode
ohleduplni: chovejte se tise, odnasejte si sve odpadky, zapomente
na rozdelavani ohne a v lesich vynechte i koureni.
Kvetiny, stromy a zivocichy nechte rust a zit, jsou tu
doma a mnoho z nich patri mezi ohrozene. S kolem
jezdete jen po silnicich a vyznacenych cyklostezkach, kdekoliv
jinde sesednete. Pohybujete-li se mimo znacene ci zpevnene cesty,
jdete tak, aby priroda po vasi navsteve zustala stejna i pro
dalsi navstevniky. Respektujte I. zony narodniho parku
chranici nejcennejsi a nejstabilnejsi uzemi s prirozenymi
ekosystemy a vstupujte do nich jen po vyznacenych cestach.
Dekujeme!