Založena byla v roce 1850. Je nejstarší zemedelskou školou na území bývalého Rakouska-Uherska, címž je jednou z nejtradicnejších u nás. Výuka na škole byla zahájena 12.11 1850. U zrodu zemedelského vzdelávání stál rod Thun-Hohensteinu, predevším pak hrabe František Antonín Thun a zakladatel a první reditel školy Antonín Emanuel Komers.
V první polovine 19. století se ojedinele v zemedelství precházelo k intenzivnejšímu zpusobu hospodarení, k lepším zpusobum obdelání pudy a k zavádení námezdní práce místo neefektivní roboty. V tom šel príkladem ostatním majitelum velkostatku František Antonín Thun-Hohenstein (1786-1873) pocházející z decínské vetve Thunu. Thun jako jeden z prvních feudálu u nás zacal s vyvazováním roboty na svém panství, a to již skoro 20 let pred zrušením roboty v roce 1848. Krome toho se žive zajímal o zemedelské školství, podporoval vzdelávání poddaných, budoval komunikace a zakládal prumyslové podniky. Starý feudální velkostatek se Thunovým úsilím premenil v moderní kapitalisticky rízený podnik s výrobou zamerenou hlavne na trh (k povinnostem hospodárských úredníku rovnež patrilo hledání odbytových možností).
Výraznou postavou ceského zemedelství v druhé polovine minulého století byl Antonín Emanuel Komers (1814-1893). Tento mnohostranný zemedelský odborník, vedec, organizátor a ve své dobe vynikající zemedelský ekonom studoval v Nemecku a Nizozemí. Podrobne se seznámil s nemeckým zemedelstvím, které bylo ve vývoji zemedelského pokroku dále než Rakousko - Uhersko a svoje teoretické vedomosti si rozšíril studijními cestami do Belgie, Anglie, Skotska a Švýcarska. Ve funkci reditele nekterých šlechtických velkostatku, predevším decínských Thunu, podstatne zlepšil správu panství a racionalizoval zemedelskou výrobu. Komers si velmi vážil vzdelání a propagoval jeho rozširování na všechny vrstvy obyvatelstva. Již v roce 1847 predložil Vlastenecko-hospodárské spolecnosti plán na zrízení dvouleté (vyšší) a jednoleté (nižší) odborné zemedelské školy. Sam pak pusobil jako pedagog, když v letech 1850-1860 byl reditelem nemecké zemedelské školy v Libverde u Decína. Zakládal na panstvích patronátní školy a staral se o jejich zabezpecení. Tvrdil, že chceme-li lepší zemedelskou výrobu, musí být vzdeláni sedláci i celed.
Libverda - první rolnická škola v Rakousku - Uhersku, Antonín Emanuel Komers - první reditel
(využito informací z rocenky k 150 výrocí školy)
Pokrokoví zemedelští odborníci a velkostatkári na našem území vyvíjeli již na pocátku 19. století tlak na vznik zemedelských škol. K tomu je vedly predevším snahy o zintenzivnení zemedelské výroby a poznání, že výrobu nelze zintenzivnit bez zemedelské vedy a vzdelání. Thunovský decínský velkostatek patril k nejpokrokovejším v Cechách, snahy o zintenzivnení výroby se projevily predevším v dobe, kdy jej držel František Antonín Thun-Hohenstein (1786-1873). František Antonín Thun patril k tem feudálum, kterí se zajímali o ekonomiku a venovali se správe svých statku . Ve snaze zlepšit výsledky hospodarení prijímal do svých služeb schopné lidi a poskytoval jim studijní možnosti. Tak se do jeho služeb dostal také A. E. Komers v roce 1832 (ve svých osmnácti letech) jako hospodárský asistent. A. E. Komers díky hrabeti vystudoval v letech 1836 - 1838 rolnickou akademii v Hohenheimu u Stuttgartu (dnes Univerzita Hohenheim) a cestoval po Evrope. Po návratu v roce 1839 (v jeho petadvaceti letech) mu byla svereno hrabetem Thun-Hohensteinem vedení správy dvora ve Slavetíne u Loun. Na základe dobrých výsledku byl ctižádostivý a schopný Komers k 1. 4. 1844 jmenován centrálním reditelem všech panství hrabete Thuna.To bylo spojeno s jeho presídlením do Podmokel a jmenováním hospodárským radou. Pro ilustraci lze uvést, že decínský velkostatek v té dobe mel celkem 1700 ha a byl rozdelen do dvanácti dvoru. Libverdský dvur mel 202 ha a byl druhým nejvetším po podmokelském dvore, který mel 258 ha. Komers se predevším snažil o absolutní likvidaci úhoru a zavedení strídavého hospodarení. Zacal jako jeden z prvních používat umelá hnojiva a zemedelské stroje. Velmi si vážil vzdelání a v duchu tehdejších pokrokových názoru propagoval jeho rozšírení na lidové vrstvy. V roce 1844 podal Vlastenecko-hospodárské spolecnosti v Praze návrh na zrízení zemedelských škol. Jednání se protahovala, a proto Komers v roce 1846 zrídil provizorne na podmokelském dvore soukromou rolnickou školu pro celedíny, na níž vyucovali vrchnostenští úredníci. Existovala do roku 1850. V roce 1849 došlo k rozhodnutí, že budou zrízeny první dve oficiální školy rolnické, a to ceská v Rabíne a nemecká v Libverde u Decína. Komers byl clenem (a rozhodujícím clenem) zvláštního komitétu Vlastenecko-hospodárské spolecnosti, který pripravoval otevrení obou škol a sestavil i jejich stanovy. Ve volbách pak byl Komers zvolen prvním reditelem školy v Decíne-Libverde.Škola vznikla na libverdském thunovském dvore. Hrabe Thun byl protektorem školy a poskytl jí formou dlouhodobého pronájmu pozemky budovy. Pri otevrení škol jí venoval císar František Josef I. 3000 zlatých. Hlavní bremeno financování však nesla Vlastenecko-hospodárská spolecnost. Puvodní umístení školy v prestavených hospodárských budovách nestacilo, takže ješte pred rokem 1856 byly vystaveny východní a západní krídlo. K dalšímu rozšírení budov došlo v letech 1867-68.
Vyšší zemedelská škola 1866 - 1899
V roce 1866 byla Libverda díky iniciative A. E. Komerse povýšena na Vyšší hospodárský a hospodársko-prumyslový zemský ucební ústav v Decíne - Libverde. Slavnostní otevrení se uskutecnilo 9.10. 1866. (Ceská vyšší hospodárská škola byla zrízena v Tábore). Predtím, v prubehu roku 1865, probehla jednání s protektorem školy, hrabetem F. A. Thun-Hohensteinem, o prevzetí do zemské správy. Smlouva o pronájmu byla uzavrena na 35 let s petiletou výpovední lhutou pro obe strany. Škola mela pronajaty budovy, pokusné pozemky, botanickou zahradu, sad a statek o celkové výmere pres 80 ha. Škola mela podle smlouvy právo spravovat pronajaté pozemky, školní statek, používat zarízení a stroje a sklízet úrodu. Jen právo lovu si ponechali Thun-Hohensteinové. Statek byl po celou dobu školní správy ziskový.
Libverda jako Královská zemedelská akademie 19OO - 192O
Usnesením zemského snemu byla završena dlouholetá cílevedomá snaha libverd-ských ucitelu a 5. 5.1900 byla Libverda povýšena (samozrejme paralelne s ústavem v Tábore) na Královskou ceskou hospodárskou akademii (Die konigliche land-wirtschaftliche Akademie Tetschen-Liebwerd), a tím dosáhla úrovne obdobných škol v Nemecku. V roce 1904 snem povolil, aby byl název školy na žádost profesorského sboru doplnen na "Nemecká královská Ceská hospodárská akademie". Pro rádné posluchace bylo podmínkou prijetí absolvování strední školy. Výuka byla zpocátku dvouletá, od roku 1914 byl povinný i tretí rocník. V roce 1910 zavedené "diplomové zkoušky" opravnovaly absolventy k používání akademického titulu "diplomovaný zemedelec".
Libverda jako soucást vysoké školy 1920 - 1938
V roce 1906 byl pri Ceské vysoké škole technické ustanoven samostatný zemedelský odbor. Pro Nemce to byl podnet k požadování paralely na Nemecké vysoké škole technické. Jejich požadavky zustaly až do konce monarchie nevyslyšeny. (Jedinou dílcí zmenou bylo již vzpomínané prodloužení studia na 3 roky.) V dubnu 1919 adresoval profesorský sbor akademie v Libverde obsáhlé prohlášení ministerstvu školství a národní osvety. Odvolává se v nem na všechny kroky, podniknuté dosud pro zvýšení úrovne ústavu. Pripomíná, že od roku 1914 je studium tríleté. Od roku 1916 platil nový zkušební rád, který predpokládal jednotlivé zkoušky a odborné státní zkoušky. Škole chybelo z tohoto hlediska jen právo promoce. Memorandum durazne upozornuje na osudy Vyšší hospodárské akademie v Tábore, o jejímž faktickém presunutí do Brna a povýšení na Vysokou školu zemedelskou již bylo rozhodnuto. Žádosti byly vyslyšeny a ministerstvo školství a národní osvety rozhodlo o zestátnení školy. Dne 21. 9. 1920 je škola prevzata do státní správy a stává se zemedelským odborem Nemecké vysoké školy technické v Praze s ctyrletým, osmisemestrovým studiem, završeným dvema státními zkouškami. Absolventi byli oprávneni používat titul inženýr.
Libverda jako samostatná vysoká škola 1938 - 1945
17. listopadu 1938 byla škola výnosem ríšského ministerstva vzdelávání prevzata do ríšské správy a bezprostredne podrízena ríšskému ministrovi. Byla prejmenována na "Landwirtschaftliche Hochschule in Tetschen-Liebwerd'. Byla jedinou vysokou zemedelskou školou v Sudetech. V cele stál rektor jmenovaný z Berlína. Stal se jím prof. Anton Jakowatz. Protektorem se stal profesor Eligius Freudl. Studium bylo osmisemestrové a absolventi meli titul "diplomovaný zemedelec". Skládaly se dve státní zkoušky. Škola mela po celou dobu rozsáhlou knihovnu, v letech vysoké Školy asi 25 000 svazku. Od poloviny 19. století až do roku 1945 bylo na decínském námestí knihkupectví Otto Henckela specializované na zemedelskou literaturu, od roku 1920 nazývané "akademické". Na Libverde byl bohatý studentský život a existovalo zde mnoho studentských spolku. Hlavní událostí byl tradicní ples, který se zacal porádat již v 80. letech 19. století. Od roku 1929 byla tradicním místem techto plesu Strelnice. V roce 1932 byl založen studentský domov ve staré budove. Mel kapacitu 15 míst. Libverda mela od prvopocátku také kuchyni a jídelnu. V roce 1900 byla založena menza.
Škola po 2. svetové válce
Puvodne bylo rozhodnuto zrídit v prostorách libverdské školy zahradnicko-ovocnický odbor Vysoké školy zemedelského a lesnického inženýrství Praha. Zámer nebyl realizován a tím se uzavírá 45 létá historie vysokého školství v Libverde.Mnoho cenného inventáre bylo odvezeno na VŠZ do Prahy.
Období ucnovského školství v Libverde 1947 - 1952
V roce 1947 byla otevrena ucnovská škola zahradnická (cyklická po trech mesících) a hospodynská škola. Pozdeji byla zrízena jednorocní rolnická škola a též zimní rolnická škola. Ve školním roce 1950/51 byla otevrena rolnická mechanizacní škola a zahradnická škola ovocnársko-zelinárská. V roce 1951/52 byl otevren dvouletý rocník agrotechnický a zootechnický (mistrovský) a mistrovská škola zahradnická. Hospodynská škola byla zrušena. V kvetnu 1952 byla na Libverdu prestehována Zemedelská mistrovská zahradnická škola z Ruzyne (bývalý Zemský pomologický ústav).
Období stredního technického školství 1952 - 1995
V roce 1952/53 byla zahájena výuka na Zemedelské technické škole v oboru pestitelsko-chovatelském. Soucasne bylo zrízeno stredisko pracujícího dorostu, obor zahradník, a kurs pro funkcionáre JZD. V roce 1954 byla do Libverdy prestehována Zemedelská technická škola zahradnická z Lednice na Morave (jejíž objekty byly predány Vysoké škole zemedelské Brno). Ve škole byla zahájena výuka na Zemedelské technické škole obor zahradnictví a Zemedelské mistrovské škole zahradnické. První maturitní zkoušky v novodobé historii se konaly koncem cervence 1954. V roce 58/59 byl na škole zrízen obor Zemedelské technické školy pestitel-chovatel. Tím zacíná éra zemedelského technického školství v oboru pestitel-chovatel. Do školy bylo premísteno studium SZTŠ, obor pestitel chovatel, z Trmic. V roce 1976 bylo otevreno dvouleté pomaturitní specializacní studium - racionalizace rostlinné a živocišné výroby. Zahájeno bylo i externí studium. V roce 1977 došlo k rozdelení studijního oboru chovatelství a pestitelství. Škola však reaguje na zmeny v zemedelství a v roce 1990 znovu zavádí obor pestitel-chovatel. Na škole jsou zavádeny chovy malých hospodárských zvírat. V roce 1992 bylo otevreno poprvé dvouleté pomaturitní specializacní studium v oboru vazacství a aranžování kvetin pro absolventy stredních zahradnických škol. V roce 1993 byl zaveden nový obor agropodnikání.
V kvetnu roku 1990 probehl jubilejní 20. rocník národní souteže vazacu a aranžéru kvetin.
Na podzim roku 1991 se konal první rocník zemedelské výstavy Libverda '91.
Od ledna 1993 byla zrízena na území Libverdy opet meteorologická stanice, tentokrát spojená s pocítacem.
Škola zakoupila agrolaborator a je schopna pokrýt poptávku po rozborech pudy, mléka a rostlinného materiálu. Byl založen chov králíku, cincil a hlemýždu.
U príležitosti jubilea 100 let od úmrtí A. E. Komerse byla na slavnostním shromáždení dne 15.12. 1993 založena Nadace A. E. Komerse.
Soucasnost (využito informací z internetové stránky školy www.libverdadc.cz)
Škola poskytuje strední vzdelání ve dvou ctyrletých oborech:
Agropodnikání
školní vzdelávací program Agropodnikání se zameruje na chov koní, vcel, psu a dalších zvírat i na pestování rostlin a na obsluhu stroju.
Zahradnictví
školní vzdelávací program Zahradnictví - obor zahrnuje cinnosti a znalosti doslova od návrhu po realizaci a údržbu zahrad, vcetne managementu a ekonomiky. Obor Zahradnictví nyní decínská škola nabídne i dospelým zájemcum o další vzdelávání.
zakoncených maturitní zkouškou
a dvou tríletých oborech:
Zemedelec – farmár
školní vzdelávací program Farmár
Prodavac
školní vzdelávací program Prodavac - kvetiny.Obor vyucuje floristickou zrucnost, ekonomiku i komunikaci se zákazníkem.
zakoncených záverecnou zkouškou.
V návaznosti na vzdelávání ve výše uvedených oborech vytvárí škola žákum dobré studijní zázemí. V budove školy je domov mládeže, školní jídelna poskytující celodenní stravování, knihovna, posilovna, kmenové a odborné ucebny, kabinety ucitelu a sekretariát. Budova školy je soucástí uzavreného komplexu, který je dále tvoren aulou, zahradnicko-zemedelským vzdelávacím centrem (ZZVC), stájemi, antukovým hrištem a parkem. Ve stájích jsou kone a sídlí zde jezdecký klub, který mohou žáci navštevovat. V aule je telocvicna, sál a dílny pro praktickou výuku.
Tento areál sousedí pres komunikaci s dalšími cástmi školy. Jedná se o botanickou zahradu tvorenou parkem a skleníky, cvicnými pozemky pro výuku zahradnických a zemedelských dovedností, školní prodejnou Azalka a školním statkem. Školní statek má ctyri strediska: ovocné školky, okrasné školky, sadovnické realizace a zemedelské cinnosti (výroba sena). Na techto strediscích žáci vykonávají cást své odborné praxe. Mimo areál se nachází pouze stredisko okrasných školek. Cesta ze školy do tohoto strediska trvá pešky asi 20 minut.
Soucástí školy je autoškola a stanice volnocasových aktivit Sedmikráska. Ta se orientuje na práci s detmi základních škol.
K významným aktivitám školy patrí mezinárodní floristická soutež Decínská kotva a zemedelsko-zahradnická výstava, která se koná každorocne vždy tretí víkend v mesíci zárí. Na obou techto akcích se podílí žáci školy. Ti se mohou o svém volnu venovat základum vcelarení ve školním vcelíne nebo se zapojit do práce v ekologickém sdružení Meluzína, které je však už samostatnou organizací fungující pri škole.
Soucástí výuky je spolupráce se sociálními partnery, jak ceskými, tak i zahranicními. Agropodnikatelé a zahradníci jezdí pravidelne do vzdelávacích stredisek a škol v Nemecku (Köllitsch, Pillnitz, Dippoldiswalde).