Jednoduchá keška s krásným výhledem na Žatec ze západní strany, tedy podobným pohledem, jaký se skýtal Janu Willenbergovi, když naše město v roce 1611 umělecky ztvárňoval.
Jan Willenberg
Kdo vlastně byl umělec Jan Willenberg, který před čtyřmi sty lety jako první zachytil podobu Žatce? Narodil se kolem roku 1570 ve Slezsku. Mládí prožil na Moravě a umělecké vzdělání získal v Norimberku. Od roku 1600 žil v Praze, kde také na podzim 1613 zemřel. Mimo jiné měla na jeho smrti podíl nadměrná konzumace alkoholu.
Soustředil se výhradně na techniku dřevořezu. V roce 1602 se vydal na cestu po Čechách, aby nakreslil pohledy na 14 krajských měst (mezi něž patřil i Žatec) pro knihu Diadochus od Bartoloměje Paprockého (kronika českych knížat, králů, šlechty i měst). Na cestě si však - z profesního zájmu - do skicáře vypodobnil i další města a zámky, tudíž jejich celkový počet přesahuje třicítku.
Téměř neznámou skutečností je, že Jan Willenberg byl také ilustrátorem slavného cestopisu svého současníka Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdruzic. Dále se dochovala i řada Willenbergových dřevořezů - např. různé tisky, letáky, portréty, biblické naměty atd.
Veduta Žatce z roku 1611, kterou si objednala žatecká městská rada
Willenbergova veduta Žatce
Willenbergův pohled na Žatec bývá reprodukován snad ve všech publikacích věnovaných tomuto královskému městu. Jeho známá veduta, viditelná na obrázku výše, je nejstarším vyobrazením města vůbec.
Willenberg si nejprve Žatec nakreslil perem. Tato kresba sloužila jako podklad ke třem dřevorytům, kdy první vyšel roku 1602 ve zmíněné knize Diadochus a druhý v kalendáři roku 1604 (pro měsíc červen byl jako pozadí použit Žatec; tvoří tedy jen kulisu, proto je tento dřevoryt nejméně významný). Roku 1611 si pak žatecká městská rada u Willenberga objednala třetí, nejvýznamější drevoryt. Tento má největší vypovídací hodnotu a zachycuje Žatec v celém rozsahu původní perokresby.
Perokresba Žatce z roku 1602
Veduta má oslavný ráz. Zdůrazněny jsou hlavní městské stavby - střed veduty tvoří kostel a radnice, vidět jsou i hradební věže a bašty. Veduta udivuje až fotografickou přesností, ale obsahuje také řadu chyb, např. Willenberg zaměnil obce Vysočany a Staňkovice, popletl čísla (na vedutě je pouze 30 čísel, zatímco v legendě je jich už 33) a tak dále. Willenberg také úmyslně nadsazoval dimenze některých staveb na úkor jiných (nejčastěji věže).
I přes nepřesnosti je veduta vynikajícím historickým pramenem a umožňuje také konfrontaci s písemnými prameny. Žatec je na vedutě zobrazen v době největšího rozkvětu před zničující třicetiletou válkou, kdy byl jedním z předních měst Českého království.
A co například můžete na vedutě vidět? Vedle už zmíněných hlavních městských staveb (kostel, radnice, hradby, brány,...) se Willenberg pokusil nakreslit všechny menší žatecké kostely. Na vedutě je vyobrazeno asi 11 kostelů, chybí jen jeden (s většinou existujících i zaniklých žateckých kostelů vás může seznámit velmi zajimavá keška GCWK5D; s tím jedním, který na vedutě není, pak keška GC93E4W). Na vedutě si také můžeme všimnout vinic, což dokazuje, že se tu pěstoval nejen chmel. :-) Zobrazeno je i dnešní Podměstí, tehdy plné hrázděných domků, nebo třeba tehdejší jediný dřevěný most přes řeku Ohři. Pod čislem 9 se na vedutě též skrývá vodárenská věž, snad pozůstatek někdejšího žateckeho hradu, která stojí dodnes (bílá s cimbuřím).
Jak na keš
Listing se zakladatelé kešky, kačeři Verunka... a Taujar, pokusili napsat stručný, ale zajímavý, abyste si ho přecetli, ale nenudili se. Po adopci jsem se proto rozhodl jej jen mírně aktualizovat, ale ponechat v původním znění. Pokud by někoho zajímaly další informace, vřele doporučuji já i zakladatelé knihu Žatec vydanou roku 2004, kde je zajímavě a podrobně popsána třeba podoba Žatce v době, kdy jej Willenberg vyobrazoval, a ze které jsme všichni z velké časti čerpali.
Willenbergovo zobrazení starého Žatce můzete u kešky porovnat se současnou podobou města a také sami posoudit, nakolik může být/je veduta zkreslená. Původní krabka už dávno dosloužila a na místě se v současné době nachází její několikátá náhrada. Kousek od místa uložení lze zaparkovat (sice je tam skládka, ale malý prostor pro jedno auto se tam najde; minimálně lepší než zastavovat přímo na silnici u keše). Závěrem už nezbývá než popřát šťastný lov. :-)
Poslední úprava listingu dne 9. 6. 2024