Skip to content

<

Prazske opevneni - levy breh

A cache by Lang75 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 09/30/2010
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Ceká vas príjemná procházka jednemi z nejhezcích koutu Prahy. Zacneme na Újezde, pak podél Hladové Zdi na Petrín, kolem petrínské rozhledny na Pohorelec, odtud kolem Prazského Hradu ke Kramárove vile, kde nedaleko od ni multi cache koncí. Keska je spís poznávacího charakteru a mozná vás nekteré informace prekvapí a nekterá místa si oblíbíte. Vetsinu casu se budeme pohybovat v dobe baroka, ale zabrousíme i do doby gotické. Pripravte se zhruba na tri hodinovy pochod.

Mapa s vyznacením bastionového opevnení na levém brehu Vltavy. Císla bastionu oceníte pozdeji.


Omlouvám se predem za delší listing, ale náš pochod po pražském opevnení na levém brehu, nejde odbýt pár slovy. V listingu je pro ušetrení místa minimum fotografií, ale nachází se v nem hodne odkazu vedoucích do galerie, kde najdete fotografie související s vaší cestou a jsou tam i fotografie, na které v listingu neodkazuji. Tuto galerii doporucuji shlédnout, neb vám bude po ceste dobrým rádcem.
Jestli jste nekdo pražák jako já, tak vás možná taky nekdy pri prujezdu Prahou udivila mohutnost a síla vysokých hradeb s cihlovou prední stenou. Obzvlášt na Pohorelci, nebo u Vyšehradu. Ríkal jsem si to muselo být naprosto nedobytné a po case jsem zavadil o knihu Vladimíra Krupky s názvem Pražská opevnení. Knihu doporucuji a díky ní vznikla tato keš. Bez ní bych horko težko nekde cerpal informace. Kniha popisuje první hradište, první pražské hrady, vývoj opevnení a pres gotické hradby, barokní bastiony, se clovek prenese až do soucasnosti. A zjistí, že to mohutné a silné opevnení, o kterém si myslel jak je nedobytné, bylo už v dobe svého vzniku velmi zastaralé a vlastne témer k nicemu. Práve gotické hradby z doby krále Karla IV. byly považovány za užitecnejší, než práve ony stavby kolem kterých denne jezdíme tramvají ci autem. V prípade, že se obráncum podarilo barokní hradby ubránit, nebylo to díky jejich stavbe, ale díky poctu obráncu, ci neschopnosti útocníku. I presto ale myslím, že má smysl si ony tajemné vysoké stavby predstavit a projít se kolem nich. Predtím bude treba se ale necemu priucit. Už tu padlo slovo bastion a abychom mohli pokracovat dále, je treba si další slova predstavit.

Pohled na Pražský hrad pres strahovské hradby. V popredí bastiony 4. až 6. a souvislá linie Hladové zdi. Kresba pochází z roku 1685.



Slovnícek:

Bastion
Bastion je cást opevnení vystupující mimo samotnou hradbu, na níž se nacházejí strelci a dela. Umožnuje obvykle ostrelování paty hradby bez nadmerného ohrožení strelcu i del a podporuje sousední bastion. Obvykle se jedná o mohutnou stavbu priléhající k hradbe, sypanou zemí. Muže být posílena dalšími obrannými prvky (napr. kavalír, retranchment). Tento prvek se objevil teprve s masivním nástupem palných zbraní. Bastion je petiúhelníková pevnostní stavba, jejíž dve strany svírající špicku vysunutou do hradebního príkopu se nazývají líce, další dve strany navazující na kurtiny se nazývají boky bastionu. Pátá strana - hrdlo bastionu (také šíje) smeruje prímo do pevnostního mesta. Strany levá a pravá se urcují z pohledu obránce.

Kurtina
Hradba spojující dva bastiony.

Krenelovaná zed
Obranná zed doplnená o zubaté cimburí, dekorativne doplnené.

Tambour
Pulkulatý obranný objekt.

Ravelin
Predsunutý objekt, smerující špickou k obléhatelum, stavebne nespojený se samotnou hlavní bastionovou hradbou. Sloužil nejcasteji jako ochrana kurtin spojujících bastiony, nebo jako v prípade Újezdské brány, sloužil jako predsunutá ochrana bran.

Poterna
Slovo „poterna“ pochází z francouzštiny a znamená „tajná výpadová branka pevnosti“. V pevnostním stavitelství se mužeme setkat s ruzným využitím poterny. V prípade našeho opevnení bud byla jako výpadová, nebo propojovala bastiony s terasami apod. V praxi byla poterna uzavírána mrížovými, ci drevenými vraty.

Citadela
Citadela je pevnost chránící mesto. Obvykle se nachází budto pri meste nebo v nem, casto bývala posledním místem odporu, kam se stahovala posádka mesta, prípadne i jeho obyvatelé (casto ale jen malá cást z nich) poté, co mestské hradby padly.

Kontraeskarpa
Kontraeskarpa je zed nebo zemní val ohranicující príkop pred bastionem.

Historie o pražském opevnení na levém brehu Vltavy
Barokní opevnení se zacalo stavet v roce 1649 a kopírovalo obrannou linii vytycenou již Karlem IV. Tato linie byla v prubehu let upravována, opravována, ale až po tricetileté válce a takrka rocní okupaci Hradcan a Malé Strany Švédy, se pristoupilo k radikální modernizaci opevnení. Nejsem si ale jistý, jestli slovo radikální je na míste, neb sice vznikl nový obranný prstenec kolem Prahy, ale stavel se neuveritelných 78 let až do roku 1727. Puvodní plány se nekolikrát upravovaly až vznikl obranný systém cítající na levém brehu Vltavy 20 bastionu a na pravém brehu 17 bastionu. Bastiony se pocítaly od prvního újezdského a poté po smeru hodinových rucicek císla obkroužily celou Prahu až na Vyšehrad. Problém ale byl, že v dobe dokoncení již aktuální trendy urcovaly jiný smer a výzbroj také pokrocila notne kupredu. Tím hlavním problémem je jednoduchost, nebot hradby sloužily jako jedna jediná obranná linie a v té dobe se již používaly predsunuté raveliny, pevnustky a další veci, které Praze chybely. Sice sem tam nejaký ten ravelin byl, ale velmi sporadicky. Obrana nešla nijak do hloubky a útocník pri prvním dotyku vlastne útocil prímo na hlavní, jedinou a poslední obrannou linii Prahy. Mezi na tu dobu moderní opevnení se pocítá napr. Terezín, Hradec Králové nebo Olomouc.

Krome toho Praze chybela užitecná citadela. Vyšehrad byla sice plne funkcní citadela, ale v prípade napadení mesta toho moc nezmohla. Jako užitecnejší by se jevila citadela umístena na Petríne, odkud by mela palebný dosah kam oko dohlédne. Dokonce byly i plány na takovou stavbu, ale z financních duvodu se od stavby upustilo. Dalším problémem byly volne dostupné kopce v okolí tehdejší Prahy. Zejména Vítkov, Letná a Bílá Hora. V prípade, že útocníci dopravili svá dela na tyto vrchy, náležite se tam opevnili, tak meli pred sebou Prahu jako na dlani a ostrelování mohlo zacít. Nekterá tyto postavení byla na samém okraji dostrelu obráncu a proti takovému nadelení toho obránci moc nevzmohli. A takové nekolika denní až týdenní bombardování, dokáže velmi zamávat s morálkou obráncu, hlavne s domobranou a také s morálkou obyvatel. Pražské opevnení tak nekolikrát dojelo na malý pocet trénovaných jednotek, které by takovému náporu lépe vzdorovaly. Krome útoku na civilní cíle, mohli útocníci nerušene zamírit na brány ci kurtiny a prostrílet si pruchod pro pechotní útok. Neposledním problémem v rade byla velikost Prahy. Tehdejší Praha mela kolem 50.000 obyvatel a když k tomu prictete napríklad 10.000 obráncu, dostanete vysoké císlo, které toho za den neco sní a vypije. Ve chvíli, kdy se kolem Prahy rozprostrelo vojsko, treba Pruské, které bylo pred branami Prahy i trikrát behem pár let, tak potraviny bez zásobování mizí opravdu velmi rychle.

To vše, plus pražské vojenské neúspechy behem války o habsburské dedictví, byly prícinou zrušení pevnostního statutu Prahy. Tento dekret vydala Marie Terezie 30. dubna 1749. Tím se rozjel nezastavitelný proces chátrání opevnení, využívání hradeb a prostor v nich pro civilní úcely (hospody, kolotoce, divadlo a napr. vysázení 25.240 morušovníku na podporu hedvábnictví v Cechách). V roce 1750 byly Marií Terezií rozpušteny meštanské milicní sbory, které stejne nijak valné kvality neprokázaly. Definitivní tecku za pražským opevnením ucinila deklarace z 1.7. 1866, která ucinila z Prahy otevrené mesto. V ten samý den mesto kapitulovalo bez boje a prešlo do rukou Prusu. Ovšem jen na pár mesícu. 30. ríjna téhož roku podepsal v František Josef I. v Mladé Boleslavy dokument, kterým dovolil bourání pražských hradeb a nastalo dlouhé jednání mezi vojenskou správou a pražskou obcí. To trvalo až do roku 1874 a dne 20.7. ve ctyri hodiny ráno, se zapocalo s bouráním bastionu c. 21, na míste dnešní Florence. Postupem casu se nakonec obyvatelé Prahy probourali do soucasné podoby.

Poslední návrh na obnovení Prahy coby pevnosti pochází ze dne 23.8. roku 1869. Tento návrh pocítal s opevnením vrchu kolem tehdejší Prahy, jako byly napr. Dáblice, Dívcí Hrady, Horomerice, Chodov, Pankrác, Vysocany atd. Ale vzhledem ke sbližování Rakouska-Uherska a cerstve sjednoceného Nemecka, už takový výdaj postrádal smysl a projekt se stal pouze zajímavým dokumentem ve vojenském muzeu. Samostatnou kapitolou se stal revolucní rok 1848, kdy Prahu a celou Evropu zachvátil revolucní duch a v Praze jej tvrde potlacil polní maršál Alfred Windischgrätz. Po peti denním bombardování se nakonec Praha vzdala. I když se píše, jak byly tyto boje tvrdé, tak pocty padlých (43 povstalcu a 18 vojáku) hovorí spíše o prudším boji v první den povstání a poté spíš šlo jen o mírné potycky. Ke kapitulaci donutily povstalce predevším dela ostrelující Staré a Nové Mesto. Ovšem tato situace dala vzniknout posledním úpravám na pražském opevnení. Vznikly nové strílny, tamboury a ochozy. Ale nesmerovaly ven, nýbrž dovnitr a jejich úcelem byla strelba na Prahu a obrana pred povstalci. Pri našem cestování po levobrežním opevnení uvidíme hned nekolik takových príkladu. Nejvetšími úpravami prošel bastion c. 19 na míste dnešní Kramárovy vily, kde byl umísten nejvetší pocet del namírených proti Praze. Vzhledem k úcinnosti tehdejší tajné policie už ale k dalším nepokojum nedošlo a dela z bastionu c. 19 strílela jen pri urcení pravého poledne.

Další podrobnosti o pražském opevnení už ponechám prímo na jednotlivé zastávky a popreji vám príjemnou procházku.

Bastion c. 3


1. Stage – Bastion c. 3
Nacházíte se pred špickou bastionu c. 3 a prímo nad ním lze videt jeho ctvrtou a tretí terasu. V prípade, že si jej chcete prohlédnout i ze shora, vystoupejte po schodech, obejdete polygrafickou školu a dostanete se prímo na šíji bastionu. Pruchodnou poternou, kde obcas nekdo bydlí, se dostanete na terasu, nad místo kde se práve nacházíte. Bohužel je tato cesta slepá, na jedné strane je uzavrena krenelovanou zdí postavenou po roce 1849 jako obranu proti povstalcum a na druhé strane je prostor ohranicen Hladovou zdí a uzamcenou brankou. Když stojíte prímo pred bastionem, vidíte schody vedoucí k polygrafické škole. Vedle schodu pak vidíte kanál, na nemž je napsané slovo:

- voda (indicie A = 10)
- elektrina (indicie A = 20)
- plyn (indicie A = 30)

Stage 2: N 50 04.(A + 54)0 E 014 24.178

Dobový výkres z roku 1767 s bastiony 1, 2 a 3, s predsunutým ravelinem Újezdské brány. Vpravo fotografie Újezdské brány z roku 1870 s viditelnou Hladovou zdí a krenelovanou zdí vybudovanou po roce 1849.



Nyní jsou pred vámi na výber dve cesty. Bud obejdete blok domu a až pujdete ulicí Újezd, zkuste si predstavit Újezdskou bránu, do které se vstupovalo pres predsunutý ravelin , mezi bastiony c. 2 a 3. Až minete domy a vlevo od vás se objeví dolní konec Hladové zdi, tak od památníku obetem komunismu stoupejte na Petrín, zhruba do její poloviny. Nebo mužete od tretího bastionu jít prímo do parku Kinských a stoupat vzhuru za souradnicemi. Obema cestami se dostanete na stejné místo.

2. Stage – Hladová zed – krenelovaná zed
Nacházíte se u první proražené branky v Hladové zdi. Když budete na vnejší strane Hladové zdi (strana bez ochozu), uvidíte pod sebou krenelovanou zed vybudou po roce 1849 (fotografie z vnitrní strany). Její úcel byla obrana bastionu c. 3 pred povstalci postupujícími ze zahrady Kinských.
Na souradnicích se nachází lampa a její poslední trojcíslí je indicie B (napr. lampa c. 123456 má poslední trojcíslí 456 a indicie by tak bylo císlo 456).
Vratte se zpet na vnitrní stranu zdi, nahodte tradicku Hladová zed (N 50° 04.837 E 014° 24.102) a jdete za ní tak, abyste byli uvnitr hradeb (hradby s ochozem = uvnitr). Jen tak mimochodem, jméno a povest kolem Hladové je opravdu hezký príbeh, ale její stavba zacala v roce 1360 a hladomor vypukl v zemích Ceských až v roce 1361.

Cást krenelované zdi v petrínské stráni. Byla vybudována po roce 1849, na obranu boku bastion uc. 3 pred povstalci.


3. Stage – Hladová zed – bašta sv. Josefa, vež c. 1
Ješte než si odlovíte tradici Hladová zed a projdete brankou vne hradeb, tak se mužete v pohode dostat na ochoz Hladové zdi, tedy proc se neprojít? Po této procházce po ochozu, projdete na druhou, vnejší stranu Hladové zdi. Nahore nad sebou vidíte tamboury, postavené také po roce 1849, které sloužily k delovému ostrelování Smíchova a Nového Mesta. Pred dalším výstupem ale doporucuji odpocinek a nabrání sil na nedaleké plošine s lavickami, odkud je parádní výhled na Prahu. Jedná se o samostatný bastion sv. Josefa, který se dá celý obejít a níže najdete vskutku romantické místo tak akorát pro dva a novogotickou branku z 19. století (N 50 04.796 E 014 24.139). Tohle místo proste stojí za prozkoumání a poté už odlovte tradici Hladová zed, kde najdete i indicii C (C=10, zverejnuji z duvodu problemu s kesi Hladova Zed).

Stage 4 (indicie D): N 50 04.(C + 69)7 E 014 23.856

Tambour vybudovaný po roce 1849 pro potreby ostrelování vnitrní Prahy. Toto opevnení bylo pristaveno k veži c. 1. u Hladové zdi.


Nyní stoupejte neustále po vnejší strane hradeb a nezapomente si po ceste prohlédnout obranou vež c. 1 z doby Karla IV. Techto veží potkáme po ceste více, ale tato byla po roce 1849 doplnena o již zmínené tamboury. Po prohlídce jdete nahoru a držte si hradby po své pravé strane, po chvíli se dostanete pod vež c.2 a budete se blížit ke špicce bastionu c. 4.

I toto najdete v Praze. Vpravo nahore je obranná vež c. 2, kde se nacházela i výpadová poterna a touto cestou se dostanete k bastionu c. 4.

4. Stage – bastion c. 4
Nacházíte se u bastionu c. 4, ze kterého je viditelná jeho špicka a levý (???). Nyní vás ceká vedomostní kvíz, jehož odpoved se dá najít v predchozím ctení. Dve strany bastionu, které svírají špicku bastionu (a kde se práve nacházíte), se nazývají:

- boky (D= 46)
- líce (D=56)

Po jiste správném uhádnutí a po krátkém stoupání na asfaltku nad vámi, máte za sebou nejtežší stoupání z celé multiny. Prísahám.

Stage 5: N 50 04.(151 – D)3 E 014 23.797

Pri další ceste budete míjet hvezdárnu, u které stojí za zmínku pravá, ctvercová vež. To byla kdysi obranná vež c. 3 z doby Karla IV.. Pokracujte dále, ke stage 5. Nyní se procházíte po vrcholu bastionu c. 5 až 7. Které jsou vlevo od vás a nejsou odsud videt. Mužete si je ale prohlédnout ze strany od Strahovského stadionu, ideálne v prípade, že kolem jezdíte vozem.

5. Stage – strílny proti obyvatelum Prahy
Prímo pred vámi vidíte gotické hradby a vy se nacházíte na jejich vnejší strane. Hradby vpravo mají na vnitrní strane ochoz, smerem k mestu, ale zároven mají ochoz se strílnami i na strane vnejší. Viz. levá strana fotografie. Práve tento a další ochozy byly zbudovány po roce 1849 a mely za úkol ostrelovat vnitrní Prahu. Na míste kde stojíte se nachází lampa a její poslední dvojcíslí je indicie E.

Príklad obrácených strílen. U pravé cásti hradeb je ochoz uvnitr hradeb, ale vlevo je ochoz na vnejšku gotické hradby. Levý ochoz byl zbudován po roce 1849.


Jako další pomyslný waypoint použijte keš Pohorelec (N 50° 05.228 E 014° 23.280) a vydejte se podél gotických hradeb, smerem k ní. Budete míjet petrínskou rozhlednu a také zrcadlové bludište na vnitrní strane hradeb. Bludište je ve skutecnosti replika vyšehradské brány Špicka z 15. století. V prípade že chcete pokracovat bezproblémove k Pohorelci, tak se musíte držet vnejší strany hradeb a od rozhledny opet projít hradbami zpet. Pri sestupu na Pohorelec nezapomente koukat nahoru a jiste uvidíte další opacné strílny, jak pro pušky tak i pro dela. Tesne pred Pohorelcem budete sestupovat podél masivní zadní cásti bastionu c. 8, kde je poterna vedoucí k tenisovým kurtum a poté podél kurtiny spojující bastiony c. 8 a 9. Na jejím vrchu je bílá zed se strílnami. Tato zed opet pochází z doby po roce 1849 a byla postavena jako obrana proti postupujícím pražským povstalcum. Tato cesta vyústí do ulice Dlabacov, kde se kdysi nacházela Strahovská brána, ze které tu zbyl bocní pruchod. Když poodejdete za úcelem lovení kešky Pohorelec (N 50° 05.228 E 014° 23.280), uvidíte terasy bastionu c. 8 a cást kurtiny k bastionu c. 9, který již neexistuje. V prípade vašeho zájmu se dá celý Petrín objet podél Strahovského stadionu, odkud si mužete prohlédnout bastiony c. 5 – 8. Nyní alenahodte tradici Hradby (pro všechny prípady N 50° 05.368 E 014° 23.193), poblíž které vás ceká indicie F.

6. Stage – bastion c. 10
Další kroky vás zavedly do príkopu pred bastion c. 10. Jiste již víte co je bok a líc bastionu a jak se urcuje levá a pravá strana. Najdete tedy na levém líci u špicky bastionu císlo 10, pametní desku Johanna Greifensteina. Jedná se o vojáka, neb se nyní nacházíte na území bývalého vojenského hrbitova, o kterém bude další stage. Na desce jsou dve císlice, jedna oznacuje narození a druhá umrtí. Ciferným souctem roku narození, dostanete indicii F. Po spocítání indicie, venujte nejaký cas tomuto prostoru. Jedná se príkop, který je naproti bastionu c. 10 ohranicen armovanou kontraeskarpou a další podobný se nacházel pred cástí hradeb Nového Mesta. Dále jen u bran. Jinde byly tyto kontraeskarpy nearmované, tedy bez zdi. Tento souvislý pás je jediný dochovaný z celého pražského opevnení.

Stage 7: N 50 05.(E - 15)4 E 014 23.(F + 9)2

Nyní pokracujte dál kolem bastionu c. 10, kde mužete videt zazdený vchod do protileteckého krytu, ci zazdenou poternu. Bastion navazuje na kurtinu spojující bastiony c. 10 a 11 a pred sebou dále uvidíte bok bastionu c. 11 a více náhrobku.

Levý bok bastionu c. 11 a pozustatky z vojenského hrbitova. Více info v dalším textu.


7. Stage – bastion c. 11 a bývalý vojenský hrbitov
Nyní se nacházíte pred levým bokem bastionu c. 11. Již po ceste k nemu jste míjeli na kurtine spojující bastiony c. 10 a 11, nekolik pomníku, což jsou ve skutecnosti náhrobní desky. V techto místech byl založen na konci 18. století vojenský hrbitov a sloužil prevážne pro posádku pražského delostreleckého pluku. Soužil až do zacátku 20. století, kdy byl zrušen a zacalo jeho postupné mizení. Príkop se postupne zanášel listím, zeminou a také zahrádkári pridali svuj díl. Navíc i vandalové se k destrukci pridali a dost náhrobku chybí, nebo jsou poškozené.
Poškozená je i náhrobní deska generálmajora a ucitele matematické školy delostrelcu, Josefa Jüttnera, který v letech 1812 až 1816 vypracoval presné geodetické zamerení pražských domu a ulic. Tehdy mel hodnost porucíka a jeho kariéra šla nahoru. Tato mapa byla vytištena pouze v nákladu jednoho tisíce kusu, neb pro své merítko (1:4320) byla dost rozmerná. V soucasné dobe se jedná o cenný muzejní exponát a práve podle této mapy stavel Antonín Langweil v letech 1826 – 1837 svuj model Prahy, který najdete v Muzeu Prahy na Florenci.
Práve deska se jménem Joseph Jüttner vás posune dál v této multine. Musím vás ale upozornit, že písmeno J v príjmení je nyní pozmeneno na jakoby dvojité K. Najdete na levém boku bastionu c. 11 jeho pametní desku a urcete ve kterém rádku na desce odshora, je napsáno jméno Joseph Jüttner.

- první rádek (indicie G = 20)
- druhý rádek (indicie G = 30)
- tretí rádek (indicie G = 40)

Po této cásti se vydejte dál podél bastionu c. 11 a vystoupejte na jeho vrchol, odkud mužete pozorovat stavbu tunelu Blanka. Zamirte smerem ke tramvajovým kolejím v Keplerove ulici a až na ní vyjdete, všimnete si vpravo zadní cásti kurtiny mezi bastiony c. 10 a 11. Její obnažená zadní cást nebyla nikdy dosypána zeminou a vy si tak mužete prohlédnout konstrukci kurtin. Nedaleko se nachází keš Nový svet – Hradcany (N 50° 05.454 E 014° 23.342).

Kurtina mezi bastiony c. 10 a 11. Mela být puvodne dosypána zeminou až po vrchní hrau ale nikdy k tomu nedošlo. Mužeme tak videt kontrukci a mohutnost kurtiny.


Po prohlídce a lovu se vydejte po kolejích smerem k Pražskému hradu. Pujdete ulicí Jelení, kde kdysi stávaly bastiony c. 12 – 16, ze kterých se zachoval jen pravý bok bastionu c. 12 v ulici U Brusnice a cásti kurtin, ci bastionu na státních pozemcích, které nejsou prístupné. Další stage bude až u Písecké brány a po ceste máte po pravé ruce Pražský hrad, zvoucí k návšteve, nebo alespon Královskou zahradu. Ta je otevrena denne minimálne od 10:00 do 18:00 a z ní mužeme shlédnout neco z gotického opevnení Pražského hradu. Konkrétne se jedná o tri delostrelecké veže z 15. století, postavené stavitelem Benediktem Riedem. Jedná se zprava o vež Mihulku, Bílou Vež a Daliborku. U posledne jmenované známe asi všichni tu krásnou povest, jak si Dalibor hraním na housle obstarával potravu v košíku a vzniklo ono úsloví: „Nouze naucila Dalibora housti“. Omlouvám se, že vám nabourám ideály, ale bylo to trochu jinak. Dalibor nebyl žádný svatoušek a do veže se dostal proto, že proste coby šlechtic a pán, pretáhnul jinému šlechticovi poddané. Což se nedelá a šel brucet. Ona povídka s houslemi se spíše popisuje dreveným poutum, zvaným housle, které se nasazovaly veznum a tak zrejme vnikla povest o houslujícím Daliborovi. Pri opuštení Královských zahrad si mužete dolovit keš Královský letohrádek (N 50° 05.644 E 014° 24.316) a poté smerujte k Písecké bráne, kde na vás ceká indicie H a kde si mužete odlovit keš Písecká brána (N 50° 05.745 E 014° 24.340).

Stage 8 (indicie H): N 50° 05.(G + 42)4 E 014° 24.(G + 2)7

Pohled z roku 1742 ze zvonice sv. Víta na sever od hradu. V popredí vystupuje delostrelecká vež Mihulka, vlevo od ní je Prašný most, klenoucí se nad Jelením príkopem a v pozadí bastiony c. 11 až 16.


8. Stage – Písecká brána
Nacházíte se pred Píseckou bránou, která je krome trí vyšehradských bran (Táborská, Leopoldova a Chotkova), jedinou zachovalou branou z pražského barokního opevnení. Její název není odvozen od mesta Písek, ale od puvodní brány, která stála o nekolik set metru dále a stála na malostranském predmestí, které se jmenovalo Písek. Písecká brána je vklínena mezi bastiony c. 16 a 17. Brána byla postavena roku 1721 a po roce 1860 došlo k bourání okolních hradeb a v roce 1901 padly poslední okolní hradby. Materiálem z nich byly zavezeny príkopy, na kterých postupne vznikaly domy a treba kadetní škola, dnes Ministerstvo obrany.
Na zadaných souradnicích najdete Píseckou Bránu a po trablech s původními variantami je H = 45.
Po prohlédnutí brány se vydejte smerem ke Kramárove vile. Mužete si cestou prohlédnout zbytky bastionu c. 17 (ulice Na bašte sv. Ludmily) a bastion c. 18 (ulice na bašte sv. Tomáše), ze kterých zbývá už jen pár metru nad zemí.


Stage 9: N 50 05.(H + 15)2 E 014 24.756

Ke Kramárove vile jdete ulicí Gogolova a šipka vás povede kolem zadní cásti Kramárovi vily, smerem do Chotkových sadu. Cestou budete míjet nejdríve kurtinu mezi bastiony c. 18 a 19 a poté samotný bok a levý líc bastionu c. 19. Na nem je postavena Kramárova vila.

Levá líc bastionu c. 19, na kterém stojí nyní Kramárova vila.


9. Stage – bastion c. 19
Nyní jsme takrka ve finále našeho putování, pred vámi se rozprostírá Praha a vpravo od vás je bastion c. 19, prestavený po 1849 pro potreby ostrelování Prahy samotné. Za vámi se nachází Hanavský pavilon (N 50° 05.645 E 014° 24.698) pojmenovaný podle knížete Viléma Hanavského, vlastnícího Komárovské železárny. Otocme ale pohled zpet, pokochejme se pohledem na Prahu a zkusme trochu zabilancovat nad vaší poutí. Máte za sebou zhruba 3,5 km dlouhou cestu po místech, kde zakopáváte o dejiny doslova na každém kroku. Ty dejiny byly zamereny na válecné události, které prímo ovlivnovaly vše ostatní. Pražské hradby byly z pohledu nejduležitejších událostí obléhány od roku 929 až do roku 1757.
Kdybychom významné útoky rozpocítaly jako ve sportu, tak bychom meli tri skupiny bodu. Neúspech útocníku (NÚ), cástecné obsazení Prahy (CO – napr. obsazené jen Staré Mesto, nebo Nové Mesto, nebo nekterý z hradu) a kompletní obsazení Prahy (KO).

Výsledná score karta by pak dopadla následovne:
Románské a gotické opevnení (roky 929 – 1483): 15 NÚ, 10 CO, 8 KO
Gotické opevnení se zemními valy (roky 1611 – 1648): 2 NÚ, 2 CO, 2 KO
Barokní opevnení (roky 1741 – 1757): 1 NÚ, 3 KO.

Jak vidno, tak úspešnost klesala s pribývajícími roky a u barokního opevnení se neúspech útocníku spíše pricítá faktu, že se za hradbami sešel vysoký pocet obráncu a u Kolína (18.6. 1757) došlo k porážce pruských vojsk. Tím pádem Prusové upustili od obléhání a stáhli se.
Ovšem neúspechy opevnení nijak neubírají historické hodnote. Barokní hradby zde stojí témer 300 let a gotické cásti už pres 600 let a my si ani nedokážeme predstavit, co vše videly a zažily. Navíc stále stojí a doufejme, že budou stát i nadále a ne jako v prípade tunelu Blanka, když se uvažovalo o jejich cástecném zbourání. Spolecne s dalšími pražskými pametihodnostmi tu máme úctyhodné dedictví, které dotvárí unikátní obraz Prahy a troufnu si ríct, že mixem slohu a clenitostí tak Praha predcí jiná a známejší evropská velkomesta. Vy máte pred sebou už jen finální odlov a v prípade, že poté své kroky stocíte dolu k metru Malostranská, mužete videt odspodu kurtinu spojující bastion c. 19 a již neexistující bastion c. 20.
Tímto záverecným pohledem se s vámi loucím a doufám, že si nekdy opet najdete chvíli a pripomenete si casy dávno minulé. Pražská opevnení za to stojí a nejen ony.

Final
Na posledních souradnicích (stage 9) je i lampa a její poslední trojcíslí je indicie I.

Umístění keše: N 50 05.(A + B + C + D + E - 165) E 014 24.(F + G + H + I + 431) Keš se nachází směrem zpět ke trase odkud jste přišli.

Prehled dobových pojmenování bastionu na levém brehu:
C. 1 – bastion sv. Jana
C. 2 – bastion sv. Jakuba
C. 3 – bastion sv. Dominika
C. 4 – bastion sv. Karla
C. 5 – bastion sv. Vavrince
C. 6 – bastion sv. Vojtecha
C. 7 – bastion sv. Norberta
C. 8 – bastion Špitálský
C. 9 – bastion Strahovský
C. 10 – bastion sv. Františka Borgii
C. 11 – bastion Kamenný
C. 12 – bastion Panny Marie
C. 13 – bastion sv. Benedikta
C. 14 – bastion sv. Václava
C. 15 – bastion Všech Svatých
C. 16 – bastion sv. Jirí
C. 17 – bastion sv. Ludmily
C. 18 – bastion sv. Tomáše
C. 19 – bastion sv. Marí Magdalény

Zdroj: Vladimíra Krupka - Pražská opevnení.
Za pomoc pri dokonceni dekuji Skupcovi, Martine, Mirce, Monice, Milosovi a Petrovi.

Poznámka (22.5.2012):
Keš byla premistena zhruba o 150 metrů. Při jejím logování předstírejte konání potřeby, tím byste snad měli uniknout pozornosti, díky za pochopení..
Všem se omlouvám ze umístění kešky. Ale vzhledem k často navštěvované lokalitě, k hodně velkému zahuštění kešek v místě cíle a také k přihlednutí k tomu, že už byla 2x zcizena, se prosím připravte na ne zrovna voňavé umístění a rukavice ideál. Případně díky za pochopení.
O dalsim pokracovani prozatim neuvazuji, neb z pravobrezniho opveneni se dochovala pouze cast od Nuselskeho mostu doprava k Vysehradu a Vysehrad samotny. Zbytek cesty by se sel podel magistraly az na Florenc, coz mi neprijde jako idelani prochazka.

Poznámka (14.6.2016):
Změněna na mikro. Neobsahuje tužku!!!! Dbejte na mudloprázdno a na opětovné správné uložení. Díky!

Poznámka (7.4.2017):
Původně psaná poznámka o uložení cashe byla v době kdy kolem byly stromy a fakt to bylo poměrně nevábné místo. Poté co Sady Lesy prořezali celé místo, je to sice fajnovka, ale o to víc na očích. Prosím tedy o opatrnost při uložení.

Poznámka (5.11.2017):
Keš přesunuta do objektu cca 10 metrů jižně pro krytější manipulaci. Bez změny souřadnic. Přejí dobrý lov! Zkuste bez nápovědy:-)

Poznámka (8.11.2018):
Keš přesunuta zpět do původního úkrytu :) Omlouvám se za trable ale jedná se o velmi exponované místo.

Poznámka (13.11.2018):
Po opětovném zcizení do šlo k přesunu cca 50 metrů severně, pro ty z vás co mají vytištěný starší listing. Prosím při logování chovat se klasicky co "nejméně nápadně", jak hint napovídá. V klidu, vše je po ruce :). Keš neobsahuje tužku!

Additional Hints (Decrypt)

Cbfnq fr iyrib irqyr fgebzh f oerpgnarz an ubeaí xbarp onfgvbah. Cb yrié ehpr ohqrš zíg pnpur uynqxbh wnxb boyámrx, zrmv fgebzrz n míqxbh hxelgbh.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.