Cely text je k dispozici
vcetne diakritiky.
Prirodni rezervace se rozklada na uzemi o velikosti 9,44 ha
na jihovychodnim svahu vrcholu Belce na katastralnim uzemi
Malechov, zapadne od Svihova. Chranene uzemi se nachazi
v rozsahu nadmorske vysky 590 metru az 690 metru, tj.
v horni casti svahu. Rezervace, vyhlasena Ministerstvem
kultury jiz v dubnu 1955, je v soucasnosti soucasti
evropsky vyznamne lokality Svihovske hvozdy a navrhovaneho
prirodniho parku Branzovsky hvozd.
Geologie
Matecne horniny patri do svrchnich starohor (proterozoika).
Buliznikove skalni vychozy lezi predevsim na klesajicim strukturnim
hrbetu u severniho okraje rezervace. Pri upati hrbetu se
nachazi zbytky pro mrazovem zvetravani hrbetu. Dalsi a zaroven
nejvetsi skalky se objevuji v jihozapadnim cipu rezervace.
Stredni a dolni cast rezervace je plossi, teren klesa
v nekolika stupnich skalnich srubu a osamelych skal.
Kyselou kambizem prumerne hloubky, kterou naleznete prevazne pod
buky, strida v blizkosti skalnich vychozu melka kambizem
rankerova.
Dominantni skalkou v severni casti je suk zvany
Kazatelna ceskych bratri, tycici se nedaleko kese,
pripominajici z nekterych uhlu lidskou hlavu. V blizkosti
cesty take muzete potkat osamely skalni vytvor zvany
Samohrd. V dobach, kdy historikove pokladali sousedni
vrch Tuhost za misto, kde
se odehrala bitva u Wogastisburgu, vznikl vyklad, ze skala
pripomina kupce Sama, sjednotitele predevsim ceskych kmenu.
Stromy a rostliny
Lilie zlatohlavek
Rezervace byla vyhlasena na ochranu zbytku smiseneho lesa
s puvodnim a prirozenym slozenim typickem pro sumavske
podhuri. Charakter smiseneho lesa urcuje bukovy porost o stari
160–200 let. Mezi bukem lesnim
(Fagus sylvatica) naleznete vtrousenou lipu
velkolistou (Tilia platyphyllos) a to predevsim
na buliznikovych vychozech, javor klen (Acer
pseudoplatanus) a javor mlec
(Acer platanoides), dub zimni
(Quercus petraea), jasan ztepily
(Fraxinus excelsior), jilm drsny
(Ulmus glabra). Z jehlicnanu je zajimavy vyskyt
jedle
belokore (Abies alba), naopak vysazovani nepuvodniho
smrku
ztepileho a modrinu
opadaveho (Larix decidua) je negativnim projevem
lidske cinnosti.
Naprstnik velkokvety
Pod stromy jsou rostliny typicke pro kvetnate buciny, napr.
violka
lesni (Viola reichenbachiana) s jedovatymi
tobolkami, prudce jedovaty zluty
naprstnik velkokvety (Digitalis grandiflora),
kycelnice devitilista (Dentaria enneaphyllos),
marinka
vonna (Galium odoratum), traviny
psenicko rozkladite (Milium effusum) a bika belava
(Luzula luzuloides) ci casne kvetouci bazanka
vytrvala (Mercurialis perennis). Na buliznikovych
skalkach pri dolnim okraji rezervace lze najit dalsi jedovatou
rostlinu, tentokrate konvalinku
vonnou (Convallaria majalis), dale zlute kvetouci
hluchavku pitulnik horsky
(Galeobdolon montanum). Doplnuji je kapradiny jako
papratka
samice (Athyrium filix-femina) ci osladic
obecny (Polypodium vulgare). Tresnickou na dortu je
vyskyt ohrozene lilie
zlatohlave (Lilium martagon), jedne z mala lilii
rostoucich v Cesku ve volne prirode.
Savci a ptaci
Lasice kolcava
Dochovany les je mimo jine domovem trojice lasicovitych selem:
drobne lasice
kolcavy (Mustela nivalis), ktera je nasi
nejrozsirenejsi lasicovitou selmou, a mnohem vetsi kuny lesni
(Martes martes), jejiz pocty dlouha leta snizoval lov pro
kozesinu, a konecne kralovske lasice
hranostaj (Mustela erminea). Pro rezervaci je rizikova
nepuvodni populace muflona (Ovis
musimon), ktera se na Doubravskem hrebenu siri nejen na Belci.
Mufloni nemajici krome cloveka v ceske prirode prirozeneho
nepritele pri premnozeni poskozuji mlade stromy a spasaji
neumerne podrost.
Vyznacnych zastupcu ptaci rise je vice, nejzajimavejsi je
pravdepodobne cap
cerny (Ciconia nigra). Tento krasny ptak, vzacny
a take plachy, v rezervaci pravidelne hnizdi
v korunach vysokych buku. Dravce zastupuji krahujec
obecny (Accipiter nisus) a jestrab
lesni (Accipiter gentilis), ze sov se muzete setkat
s kalousem
usatym (Asio otus). Stare stromy pritahuji holuba
doupnaka (Columba oenas), zatimco na zemi hnizdici
budnicek
lesni (Phylloscopus sibilatrix) je spokojen
s prostredim listnateho lesa s uzavrenou korunovou
klenbou.
Budnicek mensi
Muzete slyset kukani kukacky
obecne (Cuculus canorus), nejznamejsiho hnizdniho
parazita, potkat skvele maskovaneho krutihlava
obecneho (Jynx torquilla), jedineho tazneho datla,
pribuznou zlunu
zelenou (Picus viridis), lovici predevsim mravence,
pevce konipase
horskeho (Motacilla cinerea), tuhyka
obecneho (Lanius collurio), penici
cernohlavou (Sylvia atricapilla) a penici
slavikovou (Sylvia borin), nebo take trojici budnicku
–
vetsiho (Phylloscopus trochilus), mensiho
(Phylloscopus collybita) a lesniho
(Phylloscopus sibilatrix).
Informace o prirodni rezervaci vychazeji predevsim
ze clanku Belc – prirodni
rezervace od Renaty Joudalove a knihy Plzensko
a Karlovarsko z edice Chranena uzemi CR vydane AOPK
CR.
Kudy ke krabicce
Z vrcholu Belce vede cesta k rezervaci po vychodnim
svahu hrebenu, chvilkami se ztraci, ale pokud budete obchazet
skaly, jiste ke krabicce sejdete. K rezervaci se muzete take
vydat po zlute znacene turisticke trase od jihu (waypoint P1)
nebo od severu, od Mezihori (waypoint P2). V obou
pripadech byste meli dojit k pristresku vedle krizku Very
L. Tydymy (waypoint T1). Nedaleko zacina hure patrna
cesta vedouci po okraji rezervace az do mist, kde bude potreba
hledat kesku.
Kes neni umistena ve svahu, srazu, na upati, a ani
na zadnem jinem nebezpecnem miste. Hledejte ji na snadno
pristupnych mistech, at neposkozujete svahy.
Pahorky pro stonozky
Keska je soucasti serie
Pahorky pro stonozky, ktera vas provede po vrcholech
Doubravskeho hrebenu a blizkych sousednich kopcich. Serie si
klade za cil ukazat vam nadheru puvodnich smisenych lesu
a krasne vyhledy, ale take protahnout vase tela a poradne
vam osoupat nozicky. V logbooku naleznete cislo, ktere si
dobre poznamenejte, bude se vam
hodit.