Zakodovana kes 2 Mystery Cache

 Leden 2014 změna úvodních souřadnic ( o pár metrů ) , finálka zůstává na stejném místě .

V tomto clánku bych Vám chtel priblížit jak to vlastne bylo se vznikem Morseovy abecedy. Dnes už její význam opadá. Krome clenu ruzných oddílu, ji používají radioamatéri pro komunikaci mezi sebou, ale je to jen jejich konícek. Dríve se Morseova abeceda používala k rychlému prenosu informací pomocí telegrafu, což byl predchudce telefonu. Ale zacneme rovnou od zacátku.

Historie Morseovy Abecedy

Jednoho dne, bylo to 27. 4. 1791, se v Charlestownu v USA narodil chlapec jménem Samuel Finley Breese Morse. Mel 11 sourozencu, ale 8 z nich zemrelo ješte v detském veku. Od roku 1805 navštevoval Yale College (název školy), kde se seznámil se základy fyziky, ale záhy se projevil jeho malírský talent.

Na prání otce, který pro svého syna nevidel v umení budoucnost, nastoupil jako úredník v obchode s knihami v rodném meste. Maloval však dále a jeho obrazu si povšiml tehdy významný malír, Washington Allston, poznal jeho nadání a premluvil otce Morseho, aby jej pustil studovat malírství do Anglie.

Strídave trávil tuto dobu v Bristolu a v Londýne. Již tehdy získal nekolik významných ocenení za své práce. V roce 1815 se vrátil do USA a otevrel si vlastní ateliér, oženil se a poté odešel do New Yorku. Byl jedním ze zakladatelu National Academy of Design. Poté co mu zemrela žena a rodice, odjel do Evropy, aby zmenil prostredí.

Na lodi se seznámil s fyzikem Ch. T. Jacksonem, který jej zasvecoval do nejnovejších poznatku a mimo jiné prišla rec i na pokusy s telegrafem. Morse si podle vyprávení udelal vlastní predstavu, jak by takový prístroj mel vypadat a nacrtl si jej. Po návratu zpet do New Yorky se dále zabýval malírstvím, byl jmenován profesorem malírství a socharství na nové universite v New Yorku, zapojil se též do politického života a v roce 1836 dokonce kandidoval na místo starosty New Yorku.

V té dobe již prestával mít na malování cas. Zacal totiž sám pokusnicit s telegrafem, který jej zajímal od doby, co se setkal s Jacksonem, ale hlavním duvodem byl nedustojný zpusob, kterým odmítl americký Kongres výzdobu nekterých prostor v Kapitolu jeho malbami. Díky materiální podpore svých dvou bratu, kterí byli vydavateli tehdy již známého casopisu Ne York Observer, mohl se plne venovat pokusum. Seznámil se s L. D. Galem Joephem Henrym a predvedl ji svuj model telegrafu, který využíval elektromagnetu k zápisu zpráv, které byly vysílány prerušováním elektrického obvodu. Toto dva pánové mu poradili jak jeho prístroj vylepšit a tak Morse zkonstruoval nový prístroj, pro který sestavil i první abecedu která mela jen deset císlic. Každá císlice mela odpovídající pocet impulsu, kterými bylo na strane prijímace vychylováno pisátko vodorovne do strany. První pokus, který predvedl universitním profesorum byl na vzdálenost asi 1/2 km. Pokusum byl prítomen i Alfred Vail, jehož rodine patrila velká továrna. Vail mu nabídl pomoc pri mechanických pracích a tak Morseuv telegrafní prístroj získal záhy velmi dobrý design.

Americký kongres se v roce 1837 rozhodl zavést sít mechanicko-optických telegrafu obdobne jako tomu bylo v Evrope. Verejná soutež se konala 1. ríjna 1837 a Morse mel se svým prístrojem velký úspech. Mechanicko-optické systémy šly stranou a Morse byl vyzván k dokoncení svých pokusu. Dokonce dostal od Kongresu financní podporu.

Morse svuj prístroj prihlásil k patentování. Krome nej se na patentu podíleli i A. Vail, L. D. Gal a F. O. J. Smith (senátor). Patentovat chtel také v Anglii a ve Francii, ale neuspel i presto, že tam používali horší telegrafy. Po návratu do USA chtel postavit telegrafní linku z Baltimore do Washingtonu. Kongres mu ale nechtel dát peníze a prestali ho podporovat i jiní. Presto Morse pokracoval na zdokonalování svého prístroje.

V letech 1840 - 1843 pak vytvoril novou telegrafní abecedu, která již byla složena s tecek a cárek. Prístroj vylepšil tak, že se pisátko pohybovalo svisle a tak zapisovalo jen vlastní znacky. Nová telegrafní abeceda mela ovšem také nevýhody. Používala napr. tri druhy mezer a to zhoršovalo citelnost. Nevýhodou bylo rovnež i to, že nejcasteji používaným písmenum neodpovídali nejkratší znacky.

V roce 1843 konecne Kongres schválil cástku na vybudování telegrafní linky. Místo puvodního plány vést vedení pod zemí v olovené trubce se vybudovalo vedení na sloupech podél železnice, což stavbu velmi urychlilo. Celá práce byla hotova 24. 5. 1844 a Morse tak mohl vyslat z Washingtonu památnou vetu: "What hath God wrought" (Bože, ono to funguje), kterou Vail v Baltimore opakoval a poslal Morsemu zpet.

Kongres chtel nejdríve odkoupit vynález pro stát, ale pak od zámeru ustoupil. Morse založil Magnetic Telegraph Company a zakázky se hrnuly ze všech stran. V roce 1847 byl prístroj koupen v Evrope a nasazen na lince Cuxhaven – Hamburk, od roku 1849 byl používán i v Rakousku-Uhersku, kde Morse získal od císare Františka Josefa I. zlatou císarskou medaili.

Písmena a císlice v Morseove abecede

Další znaky užívané v Morseove abecede

Krome výše zminovaných znaku bývají používány i znaky další, zejména pri vysílání pomocí baterky, píštalky nebo pri hrách (až na zavinác však již nepatrí do mezinárodní Morseovy abecedy).

Morseova abeceda – dešifrovací pomucka

Pokud se Morseovu abecedu teprve ucíte a potrebujete rychle rozluštit nejaký text, muže vám prijít vhod následující šifrovací pomucka. Vypadá to složite, ale funguje jednoduše:

1. porovnáte první znak daného písmene s první rádkou tabulky
2. je-li to cárka, zabýváte se dále jen tou cástí tabulky, která je pod tmavou polovinou tohoto rádku
3. jde-li o tecku, zábýváte se dále jen tou cástí tabulky, která je pod svetlou polovinou tohoto rádku
4. porovnáte druhý znak daného písmene s druhou rádkou…
5. jakmile porovnáte poslední znak, podíváte se na dolicné polícko a vidíte tam písmenko príslušející danému poradí znaku

Je to mysleno jako nenarocna prochazkova malinkata mysterka, ktera zatim neprimo navazuje na Zakodovanou kes 1. Tak kaceri ,, preji peknou prochazku a snad i prijemne keseni :-) .