Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

Multi-cache

Cornstejn

A cache by funking Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 1/23/2011
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Rozsáhlá gotická zřícenina tyčící se na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí je díky své poloze vyhledávanou památkou nejen návštěvníky z řad rekreantů Bítovska či Vranovska. Málokdo ovšem ví, že se celý hrad dá obejít a důkladně tak prozkoumat jeho obranný plášť hradeb zvenčí. Za tímto účelem jsem navázal na dva starší a zaniklé geoprojekty a pro kačery, kteří mají rádi historii, vytvořil nedlouhou avšak terénně náročnější trasu za poznáním blízkého okolí hradu.

STRUČNĚ K HISTORII
Hrad Cornštejn (něm. Zornstein; Zorn=hněv, Stein=skála) byl postaven v první polovině 14. století jako královská pevnost společně s hradem Frejštejnem na posílení hradu Bítova. Byl vybudován na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí, která jej obtéká ze tří stran; zpočátku šlo o nevelký hrad přibližně oválného půdorysu, oddělený od hřebenu hlubokým příkopem. Areál hradu vymezovala mohutná zed s věží na severu a s palácem na protilehlé straně. Zbytky zdi a palácové sklepy se dochovaly dodnes.
Tak vypadal hrad v době zeměpanské, kdy byl strategickým opěrným bodem v rámci zajištění jižní moravské hranice. Od roku 1343, kdy hrad drželi jako svůj majetek Lichtenburkové, došlo k jeho podstatnému rozšíření, zejména jeho předhradí, a byla vylepšena gotická ostění oken a dveří; hradní palác se stal pevnějším a nedobytnějším a současně byl pohodlnější k obývání. Po husitských válkách přistavěli Lichtenburkové k severní straně hradu u věže nový palác se sálem ve druhém patře. Jelikož novostavba zabrala část parkánu, byl severní úsek parkánové zdi přesunut a zpřístupněn branou, připojenou k jihovýchodnímu nároží nové budovy. V téže době bylo hradní opevnění obehnáno silnou zdí se dvěma branami na severu a jihu.

Historikové se domnívají, že za držení Lichtenburků mohl mít hrad tuto podobu a půdorys.
Od r. 1460 náležel Cornštejn Hynkovi z Lichtenburka, který odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad, což vyústilo ve vzpouru, kterou se král rozhodl potlačit zbraní a odebral roku 1464 rušiteli zemského míru nejprve městečko Strachotice a pak oblehl hrad Cornštejn. Jeho dobývání trvalo téměř rok. Hynek se dovolával pomoci papeže Pia II., který Jiřího vyzýval, aby upustil od obléhání. Hrad byl dobyt nakonec v polovině r. 1465. Zbytky ležení obléhatelů jsou dodnes patrné na hřebenu jižně proti hradu. Poraženému Hynkovi Bítovskému z Lichtenburka král Jiří z Poděbrad Cornštejn odebral a předal jej Jindřichu Krajíři z Krajku. Jeho syn Volfgang hrad poškozený obléháním opravil a zčásti jej přestavěl, aby opevnění vyhovovalo tehdejší moderní vojenské technice. Dal zbořit starou věž, místo ní přistavěl k severnímu paláci vřetenové schodiště a po jeho boku hradní kapli. Také starý jižní palác byl upraven a rozšířen.
Když na počátku 16. století vyspěla dělostřelecká technika natolik, že se hřeben na jižní straně mohl stát nebezpečným opěrným bodem pro obléhatele, rozšířila hradní opevnění na jihu obrovská bašta se štítovou zdí. Druhá bašta vznikla na jižním okraji šíjového příkopu a přístupovou cestu po jejím boku měla chránit hradební zeď. Na protilehlé výšině, uprostřed bývalého ležení, byla vystavěna čtyřhranná hláska jako předsunuté hradní opevnění. V době tureckého nebezpečí doplnila opevnění (v r. 1542) nová vstupní brána v západní parkánové zdi vnitřního hradu a cestu po západním svahu uzavřela zeď s branou.
Nedlouho nato, v r. 1576, změnil Cornštejn majitele a připojením panství k Bítovu zanikla potřeba udržovat toto rozsáhlé sídlo. Neobydlený hrad rychle pustl a změnil se ve zříceninu. Mezi dalšími majiteli se vystřídali Jankovšti z Vlašimi (1617), hrabata z Daunu (1788) a Haasové z Hasenfelsu (1912). Na základě Benešových dekretu byl hrad v roce 1945 zestátněn. Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, kterou v 70. letech 20. století provádělo tehdejší Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Rekonstrukce či dostavba nebyla dokončena a v polovině 80. let byl hrad převeden do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě, které po nejnutnějších sanačních pracích zpřístupnilo zříceninu veřejnosti.
(s využitím publikace KACETL, Jiří. Cornštejn : hrad nad Dyjí. 1. Znojmo : Jihomoravské muzeum ve Znojme, 2000. 32 s. ISBN 80-902383-4-3, částečně převzato z http://www.znojmuz.cz)

SOUČASNOST
Současný správce se snaží rozsáhlý hradní komplex zvelebovat, což je patrné např. od návštěvní sezóny 2011, kdy se díky dotaci 4,5 milionu z evropských fondů podařilo rozšířit stávající návštěvnický okruh o dělostřeleckou baštu a celkově zlepšit zázemí návštěvníků o přístřešek s pokladnou a občerstvením.
Hrad je možné navštívit denně od června do září v čase od 9 do 17 hodin, přičemž v 16 hodin je poslední prohlídka.
V pozdních odpoledních a večerních hodinách se navíc hradní nádvoří stává již pravidelně kulturním centrem oblasti, neboť se zde hraje divadlo, pořádají se ukázky historického šermu či ohňové show.

Současný stav hradu, díky němuž je dnes právem nazýván zříceninou.

JAK NA KEŠKU
Pro sběr potřebných indicií není nutné vstupovat do hradního areálu, ale prohlídku s průvodcem v návštěvním období pochopitelně doporučuji. Výchozí souřadnice mají svůj význam. Pokud se na ně vyškrábete, naskytne se vám jeden z nejhezčích výhledů od hradu na řeku Dyji a její dvě bítovské zátoky, čemuž z níže položených míst obvykle brání zalesněný svah. Výstup na tuto „vyhlídku“ není tak náročný jako sestup zpět k turistické informační tabuli, kde můžete čerpat informace v případě, že hrad bude zavřený. Díky přehledným mapám se zde můžete také zorientovat a později s finálními souřadnicemi o něco snáze lokalizovat úkryt krabičky.

1. STAGE; VÝHLED NA CHMELNICI
Právě na těchto souřadnicích byla v minulosti umístěna nejstarší místní keš a památkou na ni je ještě několik kamínků u hradební zdi, pod kterými byla ukryta. Místo skýtá výjimečně hezký výhled na rekreační osadu Chmelnice (také Hatimov, Haťák), odkud lidé zase naopak rádi hledí na malebnou siluetu hradu. V nedávném letním období dokonce jedna z hradních průvodkyň v kostýmu bílé paní v noci našlapovala po kamenné římse otočené právě tímto směrem, což byla scéna, po které se na dálku ozýval přes řeku bohatý aplaus. Ale konec romantických vzpomínek!:-)
Obtížný terén u této keše je dán zejména výstupem k této zastávce. Buďte proto opatrní a po kochání se výhledem si všimněte poblíž ze země trčící tzv. hřebínkové oceli (roxory). Počet kusů trčících ze stejného místa = hodnota A. Koneckonců ve svahu při pozorném zkoumaní naleznete další.

2. STAGE; ZÁPADNÍ ŠÍJOVÝ PŘÍKOP
Částečně po silnici a částečně po krátké a široké lesní cestě se dostanete k západnímu šíjovému příkopu. Na uvedených souřadnicích této zastávky nelze přehlédnout masivní kovanou bránu, která je stejná jako dnes hlavní užívaná vstupní brána na opačném konci hradu. U této však předpokládám její uzavření a minimální výskyt mudlů, proto si zde opatříte hned dvě hodnoty pro výpočet finálky. Při příchodu k bráně si nelze nevšimnout opěrných pilířů v kamenné zdi, jejichž počet = B.
Samotná brána pak využívá ozdobných prvků kování, které tvarem připomínají písmeno "C". Proveďte tedy pečlivě součet všech těchto „céček“ (včetně osově/zrcadlově obrácených viz foto) a získáte tak příznačně hodnotu C. Počítejte prosím jen zřetelně viditelná kování, neboť v obou horních rozích brány jsou ještě další skrytá - vlevo i vpravo - a jsou zjistitelná jen při velmi důkladném zkoumání či např. lezení po bráně, což opravdu není potřeba.


Hlavní vstupní brána do hradu; spočítejte na její zadní sestře kování ve tvaru písmene C.

3. STAGE; OBLOUK KAMENNÉHO MOSTU
Úzkou a v období vegetace možná i hůře prostupnou pěšinou se vydáte podél hradební zdi, až se dostanete k patrnému oblouku kamenného mostu, který v podobě dostatečného výklenku nabízí příležitost uschování se např. před deštěm. Vpravo na zdi objevíte velké zelené číslo jako hodnotu D, poslední potřebnou do vzorce.
Odtud se nabízí pokračovat dále a za drobného užití fyzické zdatnosti stanout opět před hlavním vstupem do hradu, nebo se vrátit zpět, což je samozřejmě významně delší. Lépe vám zřejmě poradí aktuální počasí a roční doba.

FINÁLKA
Máte-li všechny požadované hodnoty, dosaďte je do vzorce a dle pravidel matematiky s nimi proveďte jednoduchý výpočet:

N 48° 55. C * D + A + B
E 015° 43. A * C + A – B

Pro jistotu správně určených souřadnic a po častém naléhání lovících přidávám jako pomocníka do terénu možnost ověření:



ZÁVĚREČNÉ INFORMACE K ODLOVU
Finální odlov keše není nijak nebezpečný a zcela odpovídá počtu "terénních hvězdiček" v záhlaví listingu! Místo, kde je ukryta keš, může však být zejména za hezkého počasí exponované, proto s hledáním či odlovem trpělivě vyčkejte, až si budete jisti, že vás nikdo další nesleduje. Krabičku totiž získáte po manévru, který nelze provést nenápadně. Jelikož v místě hrozí geoslepota, zapojte nejprve důkladně zrak namísto zbrklého odkrývání všeho myslitelného kolem. V případě úspěchu velmi žádám o důsledné vrácení keše na své místo a rovněž o maskování odpovídající skrýši; předmět, který krabičku kryje (viz hint), nenahrazujte jiným. Do krabičky prosím vkládejte pouze GC a TB přiměřené velikosti či CWG.
Ať už jste byli v hledání úspěšní či nikoliv, doufám, že procházky po okolí hradu nelitujete. Bude mým potěšením, když přilepíte ke svému logu nějakou fotografii dokumentující krásné výhledy na řeku i památku samotnou (to jistě za předpokladu, že nebude prozrazen finální úkryt ani indicie na některé ze zastávek).
Vždyť pohledy na staletou stavbu zasazenou do malebné okolní krajiny jsou vskutku jedinečné. Posuďte sami:-)

I po staletích působí Cornštejn jako monumentální pevnost.

counter

Additional Hints (Decrypt)

mn xnzrarz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

  • Aktuální podoba hradního areáluVstupní nádvorí hned za bránou s nove rekonstruovaným dreveným mostkem a hlavní nádvorí hradu, v léte užívané zejména pro kulturní program.
  • Erb Lichtenburku, významných držitelu hraduRod Lichtenburku využíval hrad jako své sídlo v letech 1343-1465. Za jejich držení se hrad výrazne rozšíril a stal se témer nedobytným.
  • Hlavní vstupní bránaHlavní vstupní brána do hradu a jedna z indicií na její "zadní sestre", která se bude hodit pro výpocet finálních souradnic.
  • Podoba hradu z 15. stoletíTakto nejak mohl hrad za držení Lichtenburku vypadat i co do pudorysu.
  • Výhled na hradVýhled na hrad z protilehlého svahu, kde je strategicky umístena obranná hláska.

520 Logged Visits

Found it 434     Didn't find it 50     Write note 24     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Owner Maintenance 8     Update Coordinates 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 152 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 7/15/2018 2:07:12 AM Pacific Daylight Time (9:07 AM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page