THÓR

Nad celou krajinou se zatáhlo a do naprostého ticha zaznel ohlušující ranou hrom, Thorovo znamení. Na louce naproti sobe stojí neprátelé, déšt jim bubnuje do helem a stéká po jejich drátených košilích. Každý z bojovníku svírá v ruce mec nebo sekeru a v druhé štít, na krku se jim houpe prívešek ve tvaru kladiva. V tom zazní povel a bojovníci se dají do pohybu. První rada utvorí štítovou hradbu a vykracují vpred k nepríteli. Zpoza štítové hradby vyletí nekolik vrhacích seker. Bojovníci jdou ve štítové hradbe na smrt. V jednom momente tisknou dlaní Thorovo kladivo, které se jim houpá u krku a dávají tak svému bohu znát že tu jsou. Vzápetí do sebe štítové hradby uderí a ozve se další ješte více ohlušující hrom...

Thór (psáno též Thor ci Tór) je v severském pantheonu buh hromu, dešte nebe a plodnosti zeme. Je strážcem a vykonavatelem spravedlnosti. Hned po Ódinovi, který je jeho otcem, je druhým nejduležitejším bohem. Thór je klasickým vyobrazením silného a statecného vikinského bojovníka s postavou hromotluka. Oden v kožešinách s rudými vousy spletenými do copánku a v ruce trímá kladivo Mjolnni, které mu vykovali skrítkové Brokk a Sindri. Kladivo je ukuto tak težké, že jej zvedne jen sám Thór a jeho syn Magni. Thór vrhá kladivo v podobe blesku a po neomylném dopadu se mu vrací do ruky. Mjollni ale Thórovi neslouží jen k boji s obry, což jsou jeho úhlavní neprátelé, ale používá ho i k orání pudy a tím ke zlepšení úrody. Aby mohl Thór kladivu bezpecne vládnout, patrí mu ješte dva kouzelné predmety: rukavice, díky nimž kladivo chytá zpet, a opasek síly, který desetinásobne zvyšuje jeho již tak obrovskou sílu.

Boha na jeho cestách krome neodmyslitelného kladiva casto doprovází kozlové Tanngnjóst a Tanngrisni, kterí táhnou jeho vuz, rachot jeho kol znel jako hromobití. Kozlové jsou kouzelní, a proto když je Thór vecer sní, tak se zbytku kostí i kuže jsou ráno opet celí. S Thórem a vubec všemi severskými bohy je spjat výraz Ragnarök.

Ragnarök je v severské mytologii oznacení pro konec sveta, zánik bohu, poslední bitvu mocností dobra a zla. Podle legendy má svet být opet obnoven, protože prežije osm dobrých bohu a jeden lidský pár. Bohové vedí, že Ragnarök je nevyhnutelný. Existuje veštba, že na konci sveta dojde k velké bitve, v níž budou zniceni, presto se na ni pripravují. Slunce a mesíc, které pronásledují vlci, jimi budou spolknuty a nastane tma. Na svet zaútocí tri hlavní mocnosti. Z more se vyplazí obrovský had Midgardsormr v bojovné nálade, címž uvede do pohybu lod z nehtu mrtvých Naglfar. Z jihu prijíždí démon ohne Surtr se syny Muspellu. Ale ze všech nejstrašnejší je vlk Fenrir. V tuto chvíli povstane Heimdall a zatroubením dá vedet, že nastává Ragnarök a bohové se odejí do boje.

Pro tehdejší muže bylo ctí zemrít v boji s rukou na zbrani, neb jen tehdy se mohli dostat do síne Valhally. Když umreli jako praví bojovníci, snesly se z nebe Valkýry, které vybírají na bitevních polích duše padlých válecníku hodných Valhally. Do Valhally vedou svaté dvere brány Valgrind. Sín má 540 bran a až nastane Ragnarök, vyjede z každé brány najednou 800 válecníku.

Protože do Valhally smí jen muži, kterí padli v boji, nechávali se casto starí bojovníci na smrtelné posteli propíchnout ci rituálne poranit kopím.