A tak trochu z historie
Príbehy lucních enkláv:
Böhnischovy Boudy Nejrozsáhlejší, k jihu vystavené lucní enklávy jsou vysunuty na svazích krkonošských rozsoch, spadajících príkre do podhurí. Ve stredních Krkonoších mezi ne patrí predevším louky a pastviny Bönischových Bud na svahu Jeleního vrchu, které se spojily s rozsáhlými plochami bezlesí vystupujícími sem z údolí rícky Cisté. V nem se již nekdy v 15. století usadila hornická obec Cerný Dul. Jak je známo, vetšina krkonošských bud a jejich skupin se nazývá podle jejich zakladatele, nájemce nebo majitele. Tak tomu bylo i v prípade Bönischových Bud – Bönischbauden. Ponevadž vlastní jméno Bönisch snad vzniklo ze slovanského Beneš (z latinského Benedictus – Blahorecený), vyskytují se již v prvních ceských publikacích o Krkonoších z druhé poloviny 19. století také názvy Benešovy Boudy, Benešova hora (dnes Jelení hora). Neujaly se však a již od roku 1934 ceské názvosloví zná jen Bönischovy Boudy i Bönischovu boudu. Dnes se obcas setkáváme se slangovým výrazem Benýšky. Zakladatelé bud, kterí jim dali jméno, neprišli jako vetšina nemeckých osídlencu z alpské oblasti, ale ze severu, ze sousedního Slezska. Toto puvodne slovanské území bylo již ve 12. století pomerne huste osídleno nemeckými kolonisty a ponemceno. Na území Cech pricházeli Náchodským a Libavským sedlem na výzvu panovníka. Ten mel zájem o kultivaci krkonošského pralesa, který v dobe, kdy se stalo Slezsko soucástí Ceského království, ztratil svuj strategický význam. Vlastní jméno Bönisch bylo v Krkonoších dosti rozšírené. Již podle urbáre z roku 1676 žilo v oblasti Cerného Dolu sedm Bönischu a na vrchlabském okrese, do kterého zmínené boudy patrily, byly na zacátku 19. století sedmdesát dve rodiny toho jména. S první zmínkou o Georgu Bönischovi, staviteli první boudy, se setkáváme ve zmíneném urbári z roku 1676. Byla to pravdepodobne nejvýchodnejší z bud, dnešní Cernodolská. Z roku 1707 pochází zpráva o tom, že svoji boudu v „cernodolských horách mezi Stríbrným pramenem a Hansgeorgem Sagaserem“ prodal i se vším živobytím svému synu Pavlovi. Enkláva boudy patrila do cernodolských hor, tedy do III. horského dílu spolu se 44 boudami, Tetrevími, Hrncírskými a dalšími skupinami bud. (Horská oblast vrchlabského panství Morzinu byla od roku 1850 delena na Ir, II. a III. horský díl se 333 staveními. Ty odpovídaly již dríve, v urbári z roku 1676 používanému delení na vrchlabské, lánovské a cernodolské horyr) Sommer v rozsáhlém statisticko-topografickém popisu Cech z r. 1835 píše již o dvou Bönischových boudách. Je pravdepodobné, že tou druhou byla jedna z bud zakládaných panskými dvory, takzvaných dvorských bud, zmínená v roce 1732, ve které hospodaril David Bönisch. Pokracování a zdroj. : |