Vsechny rite sveta i ta ma Traditional Geocache
Jedelákovi: Děkujeme za návštěvu a všechny hezké logy.
Vsechny rite sveta i ta ma
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Nejedná se jen o název díla od Charlese Bukowského, ale hlavne o pozvání do koncin severního mesta zvaných Cimice, kde se nachazí tato cache...
Cache je krabicka velikosti micro bez tužky. Jde spíš jen o takovou "díkzabodovku", která si klade za cíl Vás seznámit s nádherným okolím prírodních památek, než s konkrétním místem, kde je uložená.
Všechny rite sveta i ta má
Charlese Bukowski - nekdejší tulák dlouholetý alkoholik a autor rady próz a básní se z úplne neznámého autora stal svetove uznávaným autorem.
Tato kniha obsahuje jeho syrové povídky s autobiografickými prvky. Byla vydána roku 1973 nakladatelstvím Black Sparrow Press v Kalifornii v originále pod názvem South of No North. Kniha se skládá z 27 povídek, jejímž hlavním hrdinou, jako ve vetšine Bukowského knížkách, je Henry Chinaski. Henry nežije na výslunní a umožnuje nám zahlédnout Ameriku i z její druhé, stinné a spodní stránky. Také tato jeho kniha je o lidech dole a ukazuje nám jejich bežný rutinní život, který se tolik liší od neustále proklamovaného „Amerického snu“. Kniha se jmenuje podle stejnojmenné povídky.
Charakteristika povídek v této knize je podobná jako u jeho ostatních del. Vše je psané jednoduše a témer na každé druhé rádce najdeme nejaké nespisovné, spíše vulgární slova. Povídky se týkají denního rutinního života hlavního hrdiny, který se setkává se stejne pochybnými a stejne se bavícími lidmi. Zasazení povídek je vetšinou do bytu samotného Chinaskiho, nejaké jeho „prítelkyne“, které sám nazýval svými „kurvickami“ nebo do nejaké hospody, restaurace, nocního baru ci klubu. Dá se ríci, že tretinu života Chinaski prospal, tretinu prosouložil a poslední tretinu propil a prozvracel. Takto krátkým zpusobem se dá krátce charakterizovat hlavní postava.
Cimice
jsou ctvrtí a katastrálním územím Prahy, soucást mestské cásti Praha 8.
Neco z historie
Cimice se poprvé pripomínají v r.1334 jako ves v majetku pražského probošta. V dobách husitských ji pražané zabavili, ale posléze se dostala do soukromých rukou a vystrídala radu majitelu. Z roku 1551 pochází zpráva o zdejší tvrzi, a na konci 16. století byly Cimice trvale pripojeny k libenskému panství (Bryknarem z Brukšteina). R. 1662 prešly Cimice s libenským panstvím do majetku Starého Mesta. Roku 1850 pri zavedení obecního zrízení byly zacleneny do politické obce Chabry-Cimice. V roce 1900 byly Cimice vsí karlínského okresu se 157 obyvateli. V roce 1921 bylo z Cimic vycleneno 62 ha území a pripojeno k Bohnicím. Již od 30. let 20. století se zacalo v Cimicích intenzivne stavet a to zejména v jižní cásti území. V roce 1960 byly Cimice s 1100-1200 obyvateli pripojeny k Praze jako soucást nového obvodu - Prahy 8. V letech 1976-1986 bylo postaveno v jižní cásti Cimic nové sídlište. Poté bylo postaveno sídlište i v severní cásti.
fotky Cimic z let 1953 a 1975...
Puvod názvu
Cimice puvodne znamenaly „ves lidí Cámových“ (od osobního jména Camír = zkrácené Cám).
K roku 1334 je doložen tvar Czyemitz, 1400 - Czimitz, 1848 - Cimice (úrední název).
Soucasnost v Cimicích
Ctvrt se nachází na severním okraji Prahy. Jsou soucástí obvodu Praha 8. Obklopuje je zejména krásná príroda - ze západu chránená krajinná oblasti Cimické údolí, ze severu chránená krajinná oblast Drahanské údolí, z východu pole, ctvrt Dolní Chabry a komercne-prumyslová zóna a z jihu Psychiatrická lécebna Bohnice ctvrt Bohnice a Cimický háj.
...a pro srovnani Cimice dnes
Cimice jako další katastry kde probíhala intenzivní panelová výstavba neoplývá mnoha památkami. Prakticky jedinou cimickou památkou je kaplicka sv. Jana Nepomuckého. Cimice jsou spíše bohaté na prírodní památky. Temi jsou Cimické údolí a Drahanské údolí.
Zdroj a více informcí ZDE
Cimický rybník
První zmínky o rybníku jsou z roku 1890, kdy byl jako prutocný situován na horní cásti cimického povodí s rozlohou cca 1,6 km2 a plochou cca 5500 m2. Po zahájení rozvoje urbanizace mestské cásti dochází v šedesátých letech 20. století k vycištení rybníka a úpravám na obou stranách hráze. V této dobe je rybník využíván rybári a slouží také jako záložní zdroj požární vody.
Zacátkem sedmdesátých let dochází k zatrubnování povrchového odvodnení a soucasne se na vtoku do rybníka staví usazovací objekt jako opatrení proti rychlému zanášení. Dnes není presne jasné, kde se tento objekt nacházel. V sedmdesátých letech byl nejspíš také vybudován i bezpecnostní preliv a pravdepodobne byla navýšena hráz z duvodu komunikacního spojení pres údolí. Pri výstavbe kanalizace v Cimicích došlo k dalšímu masivnímu zatrubnování a v letech 1977 až 1983 k výstavbe stoky a dalších inženýrských sítí s plánovanou urbanizací, která predstavuje skoro 50 % zastavených a zpevnených ploch z celého povodí. Tím dochází k zásadnímu omezení zasakování deštových vod do vod podzemních. V této dobe byl rybník asi na šest let vypušten.
Na prelomu roku 2000 byl rešen pokus o napuštení rybníka drenážními vodami svedenými z okolí hlavní kanalizacní stoky na míste nynejšího parkovište Strelnice.
V letech 2003 - 2005 byl zpracováván projekt celkové revitalizace rybníka, která byla zahájena v dubnu 2005. Veškeré staré nefunkcní objekty byly odstraneny, stejne jako puvodní opevnení hráze. V míste starého prelivu bylo postaveno nové stavidlo (požerák) a návodní strana hráze byla utesnena jílovitou zeminou a opevnena kamennou dlažbou.
Dále pak byly upraveny brehy, odtežen sediment a provedeny vegetacní úpravy. Dno rybníka je nyní upraveno tak, aby rybník plnil nejen funkci krajinotvornou a estetickou, ale také ekologickou. Melké cásti s porostem rákosu byly na levém brehu ponechány, protože jsou nezbytné pro rozmnožování obojživelníku (ropuchy obecné) a hnízdení vodních ptáku (zejména slípky zelenonohé).
Zdroj a více informací ZDE
Cimické údolí
Prírodní památka Cimické údolí je tvorena melkým údolím zacínajícím pri západním okraji zástavby Cimic a v blízkosti objektu Psychiatrické lécebny Bohnice v pramenné oblasti Cimického potoka. Koncí postupne se zazemnujícím Kostoprtským rybníkem. Predmetem ochrany jsou skalnaté k jihu obrácené svahy tvorené proterozoickými bridlicemi s výchozy buližníku, na ne je vázán výskyt vzácných teplomilných druhu rostlin a živocichu.
Zdejší spolecenstva byla v prubehu svého vývoje výrazne ovlivnena cinností cloveka. Velký vliv melo orání cástí ploch, mimo to byly louky v údolní nive koseny, na svazích se páslo a zakládaly se sady. I pres tento zpusob využití se z dnešního pohledu jednalo spíše o extenzivní zásahy. V minulosti byla cást chráneného území nevhodne zalesnena.
Nejcennejší plochy se nacházejí na jižních svazích tvorených rozvolnenými biotopy skalních stepí a výchozy skal, které postupne precházejí ve výslunné travnaté svahy s mírnejší svažitostí.
Zdroj a více informací ZDE
Drahanské údolí
Zrejme nejvíce nedocenenou cástí prírodní parku Drahan-Troja je Drahanské údolí táhnoucí se od Dolních Chaber až po své vyústení do Vltavy. Velká rozmanitost území je dána predevším jeho clenitostí – naleznete zde jak údolní louky, rákosiny, brehové porosty, tak lesní spolecenstva nebo (pro svou významnost by se dalo ríci zejména) výslunné partie jižních svahu, které hostí radu vzácných druhu skalních stepí.
Celé území tvorí soucasne severní hranici prírodního parku Drahan-Troja a cástecne presahuje do prírodního parku Dolní Povltaví rozkládající se už v okrese Praha-východ. Tento presah se týká vetšiny jižních svahu údolí. V celé délce približne 2,5 kilometru protéká potok pramenící dvema stružkami v Dolních Chabrech. Podle nejstarších katastrálních map je oznacován jako Drahovský, v novejších katastrálních mapách je veden jako Lucní potok, dnes je casteji nazýván jako Chaberský nebo jednodušeji Drahanský. Zúžený úsek od Drahanského mlýna k Vltave bývá nekdy oznacován také jako Drahanská rokle.
Ješte pred zacátkem vstupu do údolí si nemužete nevšimnout výrazného skalnatého ostrohu v ulici Pod zámeckem, který byl již v minulosti v zájmu botaniku (stejne tak jako i další skalky východo-jihovýchodním smerem).
Zdroj a více informací ZDE
Drahansky mlyn zalozeny roku 1676
Additional Hints
(Decrypt)
[CZ] cenin fgenan xbafgehxpr h mqv, zntargvpxn, crgxn