Ostrava-Poruba Mystery Cache

Dnešní mestský obvod Ostrava-Poruba, ležící na slezském brehu reky Odry, má dlouholetou historii. Nejzazší zmínky pochází z doby vlády Václava IV. v roce 1393, její dejiny však sahají ješte hloubeji. Dukazem možného stárí je nápis vtesaný do kamene puvodne gotického kostela sv. Mikuláše, který je nejstarší budovou Poruby. Nápis v latine hlásá: "Zde odpocívají kosti hrabete Adama z Kornic, jenž z Ruska pocházel, chrám tento ze zbožnosti vystavel a odebral se na vecnost L. P. 1300."
Stará Poruba sousedí na jihu s Václavovicemi (Klimkovice), na západe s Vresinou, na severu s Krásným Polem, Pustkovcem, Novou Porubou a na východe se Svinovem. Kousek od Poruby leží hranice trí okresu a blízko je i hranice mezi Moravou a Slezskem.
A prestože Stará Poruba úredne neexistuje, nikdo jí jinak nenazve.

O puvodu jména Poruba praví nejstarší kronika takto:
Na úsvitu ceských dejin táhl se naším krajem mohutný prales. Pocínal témer u reky Moravy, vedl podél úpatí Beskyd a Jeseníku, pak údolím Odry dál na východ, až koncil kdesi pred Tešínem. Byla to prirozená hráz mezi naší vlastí a národy jinými, hlavne Poláky. Jen málo cest, vedoucích tímto neprostupným lesem, národy spojovalo. U nás nejduležitejší vedla od Hranic pres Místek do Tešína a byla po ní dopravována hlavne sul. Když se za Premysla Otakara II. ve 13. stol. poznalo, že dostatecnou oporou zeme jsou rytíri, bylo prikroceno ke kácení a zalidnování pohranicních hvozdu...
První zacal s kolonizací olomoucký biskup Bruno, který založil roku 1265 Svinov. Kolonizovali i jiní páni jako Vok z Kravar a mnichové kláštera Velehradskeho. Když do techto míst prišla ceta Moravcu se svým lokalizátorem, (tj. tím, kdo pudu rozdeloval,) porubali les po obou stranách potoka, kterému dali jméno Porubka, a nove založenou ves nazvali Poruba.

Rozmach Poruby za Ondreje Bzence.
V roce 1553 porubskou tvrz, ves i dvur zdedil vladyka Ondrej Bzenec z Markvartovic, který postupne rozšíril panství o Trebovice, cást Svinova i Klimkovice. A maje nekteré lenní statky biskupské, stal se vlivným cinitelem a vudcem rytírské opozice proti stavu panskému. Mel býti i císarem potvrzen na zemského sudí, ale intrikami byl o tuto hodnost pripraven. Ondrej Bzenec jako katolík dosáhl jmenování hejtmanem Opavského knížectví. Tím melo být podlomeno rozširování protestantství na Opavsku. Byl znám jako osvedcený válecník z tureckých válek a mel dobré jméno i u dvora. V dubnu roku 1595 byl však cestou z Opavy na své panství úkladne zavražden. V podezrení byl tehdy Perchold Tvorkovský na Raduni. Na Ondreje Bzence se do dnešních dní dochovala památka v podobe porubského zámecku z roku 1573, který se stal (spolu s klimkovickým zámkem) jeho sídlem.

Povest o stavbe kostela.
Puvodne nemel být kostel postaven v Porube, ale ve Vresine. To bylo za dávných casu, kdy byla obec Vresina mnohem vetší než Poruba. Farnost vresinská se mela skládat z obcí Vresiny, Poruby, Svinova, Krásného Pole a Cavisova. Stavba byla slavnostne zahájena a zacalo se s výkopem základu, pak se zacalo zdít a hned první den se udelalo kus práce. Ale príštího dne byly základy rozházeny a kamení zpátky na hromade. Houževnatí obcané se znovu dali do práce, ale následujícího dne bylo opet zdivo roztrháno a odneseno na hromadu, což se opakovalo i tretí den. Proto postavili obcané ke staveništi v noci hlídku, avšak ta utekla, když se "Nad výhonem" ukázala záre a blížila se k nim. A príštího dne byly základy zase rozebrány. Když ani svecená voda a zaríkávání nepomohly, rozhodli se obcané, že zapráhnou do fury s kamením dva volky a kde se ti zastaví, tam se kostel postaví. Další den našli volky v Porube na kopci, nebot volci zde zavadili o starý parez a zastavili se. Na tom míste pak kostel vystaveli a stojí tam podnes.

A ted k samotné keši:


K získání souradnic musíte vyrešit dva algebrogramy nahore. Nahradte všechna písmena císlicemi 0 až 9 tak, aby soucet vycházel správne. Hlavním pravidlem je, že za ruzná písmena musíte dosadit ruzné císlice a za stejná písmena stejné císlice.
POZOR! Jedná se o dva samostatné príklady, takže napr. "R" v OSTRAVE se muže lišit od "R" v PORUBE.

K rešení algebrogramu mužete pristoupit na základe metody pokus-omyl. U složitejších zadání je to však metoda dosti zdlouhavá a úmorná. Proto je záhodno venovat na zacátku rešení alespon chvíli na vysledování logických závislostí naznacené pocetní operace. Každý algebrogram má pak svoji "slabinu" ci spíše vhodnou pozici pro zahájení rešení problému.