Dolanecke rybniky Multi-cache

Celý výlet doporucuji zvládnout bud pešky, nebo na kole, v zime budou ideální bežky. Pokud se nekdo chce ochudit o príjemnou procházku, dá se i autem. Se zpátecní cestou se jedná o cca 6-7km dlouhý úsek, který povede údolím rícky Šembery až k rozcestí Na Šembere. Dá se jít po silnici nebo po soubežné cervené turistické trase. Kus cesty vede i podél naucné stezky, kde se doctete spoustu zajímavých informací nejen o zdejších rybnících.
Nejedná se o žádný okruh, ale pouze o cestu z místa A do místa B, která koncí nedaleko zaniklého hradu Šember. Tam naleznete finálku a je možné zde odlovit i další keše: GCV9Y0 - Divoký hrad, GC2X3FT - Kameny Prince Joana 3 nebo GC2RCP3 - Divoky lovec. Další schránku mužete odlovit cestou a jedná se o:GC1E777 - Tuchorazská tvrz.

Celá trasa se skládá z celkem sedmi zastavení, pricemž sedmé skrývá finálku. První zastavení je na výchozích souradnicích. Na každém zastavení hledejte schránku, ve které budou souradnice toho dalšího a v nekterých císla. K výpoctu finálky budete potrebovat práve tato císla, dále nekolik indícií, které nasbíráte cestou mezi zastávkami a nekolik informací, které musíte zjistit z internetu, nebo pozorne císt tento listing. V tomto se to trochu liší od klasické multiny. Obcas bude hodne zlobit signál, tak se nebojte používat hinty.

Doufám, že tato keš bude pro vás príjemným výletem po príjemném a klidném kusu prírody a vtáhne vás trochu do historie zdejšího rybníkárství.

V listinných památkách nelze presne zjistit, kdy se zacínají na Ceskobrodsku poprvé zakládat rybníky. Tato krajina byla vhodná pro jejich zakládání svými táhlými údolími, a to zejména v jižní cásti okresu. Údolí se dala snadno prehradit rovnými hrázemi, a tak vznikaly rybníky zvané stavy. Samo hloubení pak nevyžadovalo prílišné práce. V severní cásti okresu naproti tomu rybníky z cásti odvodnovaly a z cásti zatopovaly bažinatý a mocálovitý terén. Tím soustredovaly škodlivou vodu. Zároven tak byla získávána v techto místech další zemedelská puda, potrebná pro pocetnejší obyvatelstvo.
První rybníky u nás zakládaly kláštery, které poznaly jejich hospodárský význam. Zásah verejné moci do zakládání rybníku známe z doby Karla IV. Jeho „Majestas Carolina“ v roce 1365 predložená ke schválení, ukládá stavum i královské komore pilne staveti rybníky. „ ... aby království naše ceské melo hojnost ryb a vodních par. . .“. Tento dokument svedcí o tom, že již tato doba si byla vedoma duležitosti klimatického významu rybníku. I když „Majestas Carolina“ nebyla snemem jako zákoník prijata, mela presto platnost v mnohých smerech. Vrchnosti zacínaly v hojnejší míre stavet rybníky, nebot videly, jaký užitek plyne z rybnicního hospodárství. Stavební náklad na rybník strední velikosti kolem 100-150 kop grošu ceských byl pro rybnicního podnikatele výhodnou investicí, jež se mu brzy vrátila mnohonásobne.

Rybníky nezacínaly stavet jen vrchnosti svetské a panovník, nýbrž i duchovní a mesta, vesnice, cechovní organizace i poddaní, nebot si soucasne uvedomovali, jaké príjmy z nich plynou. Husitské revolucní hnutí zarazilo na cas tento stavební ruch. Nekde došlo i k vypouštení rybníku, ale nakonec hráze stály a rybnicní hospodarení celkem neutrpelo velké škody.
Konec 15. a celé 16. století znamená nejvetší rozmach a slávu ceského rybnikárství, které se rozrustá do nebývalých rozmeru a stává se jednou z nejduležitejších složek tehdejšího národního hospodárství. Tricetiletá válka prinesla zkázu a prakticky znamenala zánik mnohého z toho, co bylo budováno pomalu 200 let. Již nikdy nedošlo k obnovení drívejšího rozsahu slávy ceského rybnikárství, i když se o to pokoušela vládnoucí trída a panovník hlavne v 18. století.

Také Ceskobrodsko melo pred husitskou revolucí radu rybníku, jak nám dokládají zbytky hrází a místní názvy. Listinne je však spolehlive doložit nemužeme. Rozmach staveb rybníku byl na Ceskobrodsku až koncem 15. a v 16. století. Tehdy došlo ke stavbe celé rybnicní soustavy, i když ne v takovém rozsahu, jak je známe z jižních Cech, Pardubicka anebo Podebradska.

Jelikož celá soustava rybníku prímo souvisí s ríckou Šemberou, zminuji i pár informací o ní a místech, kudy protéká. Šemberu z velké cásti napájí Štíhlické prameny. V soucasné dobe je v mapách zakreslen jeho samotný pramen nad rybníckem, který je mezi Vyžlovským hrbitovem a drubežárnou, ale dríve se uvádel zacátek Šembery na soutoku potoka Lázný a Kozojedský.

Rícka protéká romantickými lesními partiemi Starých Zámku a Dolánek. Jsou tu malebné skupiny skal Pustý zámek, Poustevníkova sluj a Certova lenoška. Ta tvorila kdysi ostroh nekdejšího hradu Šemberu, který si lidé prejmenovali na Staré Zámky. Jméno hradu Šemberu vzniklo snad z nemeckého Schonberg ci Sternberg. O této nekdejší tvrzi kolují cetné povesti. Na Velký pátek se tu prý objevuje mužík s mešcem penez. Obcas tu prý prejede tajemný cerný povoz s 2 knežnami. V chodbe vedoucí odtud prý až do Kostelce je ukryt poklad, jejž tu už r. 1689 marne hledal farár od sv. Jindricha z Prahy. Na Certove lenošce prý zas sedával Satanáš, když tu vyhrával na dudy k tanci zlým duchum.

Cestou do Ceského Brodu napájela Šembera (a její menší prítoky v Dolánkách) v minulosti celkem 9 rybníku. Nad Starými Zámky neboli hradem Šember, to byly Balík, Žabinec a Dívcí. Pod nimi pak Šember, Stodola, Rešeto, který propouštel vodu, Mrzák, kde se plavívaly ovce pred striží, Tuchorazský s mlýnem a Podvinicní, lidove zvaný Podvinák, nebo dríve také Pod Ptákem. Poslední dva existují dodnes. Tuchorazský mlýnský rybník je však již rozdelen na dva, Horní a Dolní.

U této zastávky nasbíráte dve informace. První je letopocet (ABCD), který musíte najít na internetu. Potrebujete znát rok, kdy byla na tomto rybníku zastrelena poslední vydra. Druhou (E) naleznete ve schránce .

Pokracujte po silnici dál podél rybníka. Než dorazíte k malé železné lávce, potrebujete spocítat zeravy (G), rostoucí vlevo mezi silnicí a Šemberou.

Odlovení údaje ve schránce (J) snad tak složité tentokrát nebude. Jen dávejte pozor, pokud je rybník napuštený.

Na další souradnice mužete pokracovat bud návratem na silnici, nebo následovat naucnou stezku. Jakmile se spojí s cervenou turistickou, smer jih, jihozápad, vydejte se po cervené.