Velikonocni Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Možná že se Velikonoce blíží nebo je parné léto, možná že se brodíte pulmetrovými závejemi. Velikonocní mysterku si proste mužete vyluštit a odlovit kdykoliv se vám zamane. Ale nepocítejte, že ji najdete na úvodních souradnicích.
Velikonoce jsou nejvýznamnejším krestanským svátkem, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se místne liší. Vzhledem k blízkosti krestanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mohou mít tyto tradice puvod v pohanských oslavách príchodu jara.
Velikonoce jsou svátkem pohyblivým. Pravidla pro urcení data stanovil 1. nikajský koncil roku 325. Podle nich pripadají velikonocní svátky na nedeli následující po prvním jarním úplnku. Pokud první jarní úplnek pripadne na nedeli, slaví se Velikonoce až další nedeli. Pondelí velikonocní podle techto pravidel muže pripadnout na den v rozmezí od 23. brezna do 26. dubna.
Velikonocním obdobím je nazývána doba, která následuje bezprostredne po masopustu, což je veselý svátek a poslední príležitost se porádne najíst masa. Ihned po nem totiž zacíná období ctyricetidenního pustu, která koncí až o velikonocním pondelí. Masopust zacíná na svátek Trí králu a jeho ukoncení je tedy závislé na datu Velikonoc.
Tato doba je rozdelena na šest postních nedelí. Každá má odedávna své zvláštní jméno, které nám pripomíná obyceje a zvyky s nimi spojenými. Je to doba pustu nejen ve strave, ale i v zábave. Poslední týden pustu se nazývá pašijový.
Postní praxe byla v minulosti pomerne namáhavá, nejedlo se maso, ryby, vejce a mlécné produkty a bylo zvykem jíst jednou denne. Na Popelecní stredu a Velký pátek jako dny prísného postu je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denne.
Popelecní streda je prvním dnem postní doby. Její termín pripadá na 40. den pred Velikonocemi, do techto 40 dnu se nepocítávají nedele, proto v praxi pripadá popelecní streda na 46. den pred Velikonocní nedelí. Kvuli nepravidelnému výpoctu data Velikonoc se její termín každý rok mení.
1. nedele postní - Cerná (ženy v tento týden odkládaly barevný odev a halily se do tmavých nebo cerných šátku ze smutku z budoucího pustu)
2. nedele postní - Pražná, sazometná ("pražma", pokrm pripravený z upražených naklícených obilných zrn, také se uklízelo a smýcilo)
3. nedele postní - Kýchavá (kdo v tuto nedeli trikrát za sebou kýchne, bude celý rok zdráv. V jiném kraji však mel tento název zcela jiné vysvetlení. Kolikrát kýchneš - tolik roku budeš žít, ale i kolikrát kýchneš - za tolik let umreš.)
4. nedele postní - Družebná (byl porušen pust v zábave a mládež se mohla sejít na návsi a poveselit se, pekly se koláce – družbance s nekolika náplnemi)
5. nedele postní - Smrtná (ze vsi se vynášela bohyne smrti a zimy – Smrtka)
6. nedele postní - Kvetná (zdobení kostelu, svecení kocicek, nesmelo se péct, aby se nazapekl kvet, protože potom by se neurodilo ovoce)
Vlastní Velikonoce zacínají Kvetnou nedelí, která zahajuje pašijový týden (pašije - latinsky utrpení) – poslední týden ctyricetidenního pustu.
Modré pondelí (nekde Žluté)
Šedivé úterý
Škaredá streda - tento den se predevším uklízelo. Ríkalo se jí Sazometná nebo Smetná, protože se vymetaly saze z komínu a smýcily se domy. Název Škaredá je od toho, že v tento Jidáš škaredil (žaloval) na Krista. Nikdo by se nemel mracit, protože se pak bude mracit všechny stredy po celý rok.
Zelený ctvrtek - název vznikl zkomolením puvodního nemeckého názvu Greindonnerstag (lkavý ctvrtek) na Gründonnerstag (zelený ctvrtek). Tímto dnem umlknou zvony („odlétají do Ríma“) a znovu se rozezní až na Bílou sobotu. Hlasy zvonu nahrazovaly nejruznejší rehtacky nebo klapacky. Hospodyne vymetly pred východem slunce celý dum a smetí vynesly za humna nebo na križovatku, aby se v dome nedržely blechy.
Velký pátek - tento den byl Ježíš Kristus odsouzen, ukrižován a pohrben. Lidé vstávali pred východem slunce a chodili se mýt do potoka, aby byli zdraví. Na venkove se nesmelo pracovat. Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí. Podle lidových povestí je dána Velkému pátku zázracná moc, kdy se otvírají poklady. Možná i geopoklady, tak pozor - místo ukrytého pokladu oznacuje záre - napríklad svetýlka, zárící skalní otvor nebo zárící kapradí. V tento den se na chvíli otevírá i hora Blaník.
Bílá sobota - uklízelo se, bílilo a pripravovalo na slavné Vzkríšení – na Hod boží velikonocní. Pripravovaly se obradní i svátecní pokrmy, pekly se mazance i velikonocní beránci, pletly se pomlázky a zdobila se vajícka. Skoncením Bílé soboty také skoncoval dlouhotrvající pust. O Bílé sobote se také zvony vrátily z Ríma. Z ohorelých drívek se zhotovovaly krížky, které se nosily na pole, aby dobre rodilo. Pred východem slunce se novým koštetem vymetalo stavení, aby se v nem nedržel hmyz a stavení bylo cisté po celý rok.
Nedele velikonocní - je Božím hodem velikonocním. Po ,,vzkríšení" zase zazní zvony a zvonky, které se vrátily z Ríma. Pecou se velikonocní beránci. Svetí se velikonocní pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chleba a víno). Pro kacery zajímavý zvyk - Kdo o Božím hodu velikonocním snedl posveceného beránka, pomohlo mu to pak nalézt ztracenou cestu v lesích. Což se muže pri slabém signálu hodit.
Velikonocní pondelí - je již dnem veselých lidových oslav a bohatého hodování, svátkem jara, znovu se probouzející prírody. Chlapci a svobodní mládenci obchází domy s pomlázkami z vrbového proutí , ozdobené stuhami. Za vyšlehání dostávají malovaná vajícka. Šleháním se symbolicky prenáší síla jarní omládlé prírody na živou bytost.
I pro vás je pripravená (celorocní) pomlázka - keš a její vykoledování urcite nebude problém. V listingu se skrývá zbývající cást souradnic.
Nebudte na kešku moc brutální, at nám chudák nejaký cas vydrží – díky. Úspešný lov!
Souradnice: 50° 05.??? ' N 015° 10.??? ' E
Dne 12. ledna 2014 změna umístění keše. Souřadnice zůstávají stejné, jen uložení keše je jiné. Proto je i změna hintu.
Additional Hints
(Decrypt)
Cbq qynžqvpí. H gergvub fybhcxh bq ebuh.