Skip to Content

<

Dlouha stoka

A cache by dítka Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 05/05/2011
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Dlouhá stoka

V oblasti Slavkovského lesa se nachází jedna z nejvetších historických památek na našem území. Jedná se o umelý kanál zacínající nedaleko zámecku Kladská, protékající kolem obce Prameny a mírící dále kolem Nové Vsi, bývalého mesta Cistá, až k Hornímu Slavkovu. Dnes nese celkem nelogické a zavádející pojmenování Dlouhá stoka, ac po celou dobu své historie byl pojmenován jako Flößgraben, cili Plavební kanál. Toto pojmenování obdržel, když se zacal využívat nejen jako zdroj vody pro horní díla, ale také ve velké míre pro dopravu dreva používaného pro težbu v šachtách. Ve své dobe nemela Dlouhá stoka svým provedením a délkou zrejme ve strední Evrope obdoby. V ceských zemích se mu pozdeji mohl vyrovnat Blatenský príkop z roku 1540 o délce 20 km v oblasti Božího Daru a Nový príkop v Altenbergu z období 1550 až 1553, který byl soucástí síte vodních cest v celkové délce asi 30 km.


Již od pocátku hornických prací, jež probíhaly v tehdejším Císarském lese, bylo zapotrebí pro tyto hornické práce velké množství vody. Ta se používala pri mnoha cinnostech nutných pro dobývání rudy. V oblasti se jednalo vetšinou o težbu stríbra. Voda se využívala pro pohon vodních kol pro dulní cerpadla, jako pohon drtících stoup, rudných mlýnu, ale také hutních mechu. Dále sloužila k promývání a cištení rudy v ruzných stádiích težby, k pražení a tavbe. Proto byla spotreba vody v dolech veliká. Hlavní stredoveké doly (na cín) byly v okolí Horního Slavkova a ac zpocátku voda z místního potoka postacovala, netrvalo dlouho a zacal se její nedostatek projevovat. Zvlášte v letních ci suchých mesících bylo vody velice málo a vzhledem k tomu, že ji nešlo využívat ani v zimních mesících kvuli jejímu zamrzání, byla voda dosti významný faktor pro množství vytežené rudy. Navíc spotreba voda mnohonásobne vzrostla pro zavedení nového, tzv. mokrého procesu zpracování rud, který byl mnohem úcinnejší, ale na vodu nárocnejší. Zpocátku se horníci snažili privést vodu z okolí Horního Slavkova. Vybudovali nekolik umelých rybníku, napríklad tzv. Komárí rybníky, ale hlavne nekolik kanálu z okolních lesu a rybníku, napríklad z rybníka Ebmeth nacházející se nad mestem. Zde se jednalo hlavne o Puškarovskou stoku neboli Ebmethský príkop. Presto bylo vody stále velice málo. Bylo zapotrebí privést odnekud další vodu a jako nejpríhodnejší se jevil práve prostor Císarského lesa. Zvlášte mokriny kolem Kladské se nabízely jako velice výhodné s velkým a pomerne stálým množstvím vody.

Proto roku 1530 pristoupil tehdejší majitel becovska Hanuš Pluh k velkorysé stavbe nového privadece pro své slavkovské doly. Roku 1523 uzavírá veleduležitou smlouvu s opatem kláštera Teplá o využívání prepadových vod z bažin, mokrin a rybníku jež jsou v majetku kláštera k napájení potoku vedoucí do jeho dolu. Nepochybne tím byly myšleny plochy v okolí Kladské. Krátce poté poveruje slavkovského zememerice Hanse Roßmeisla, aby našel možnost, jak vodu z oblasti Kladské do Slavkova dostat. K jeho radosti mu zememeric oznámil, že možnost existuje, ale jedná se o nárocnou a zdlouhavou práci, pro kterou bude zapotrebí velké množství penez. Hanuš Pluh se zaradoval a pronesl památnou vetu: „Nehledte na peníze a výdaje. Hledte dílo co nejdríve dokoncit, o náklady se nestarejte.“


Pocátkem roku 1531 se zememeric Roßmeisl pustil do svého velkolepého díla. Težari s nadšením privítali tuto stavbu a poskytovali casto horníky na provádení kutacích prací. Také se zavázali, že prispejí ze svých hrubých výdelku 5 procenty na výstavbu kanálu tak dlouho, dokud nebudou všechny náklady pokryty. Mezi prispívajícími v té dobe najdeme také mnoho norimberských staromeštanu a velkým prispevovatelem rovnež byla rodina Welterová z Augspurku, vydatne povzbuzující místní hornictví. Trvalo pet let, do roku 1536, než Roßmeisl svou práci dokoncil a proud vody pritekl až ke slavkovským horním dílum. Zanechal za sebou obdivuhodné a jedinecné dílo jako doklad šikovnosti rukou místních obyvatel. Dálka díla merila 11.704 sáhu (22.195 m), ve svém horním toku dosahovala šíre vodního príkopu až 2 metry a po obou stranách mela oba brehy vydláždené kameny. Kvuli prusakum byly nekteré úseky i vyzdeny. Na stoce bylo vybudováno celkem 35 jedinecných mostu a 13 stavidel pro rozvod k dalším náhonum behem trasy. Kamenné mosty byly vybudovány ze žulových kvádru jako operných sloupu a na ne byly položeny žulové desky. Ty mely rozmery približne 3,5 x 0,6 x ,03 metru a jejich pocet na jediném moste byl nekdy až 5 kusu. Šírka mostovky byla tri metry. Sklon proudu byl nezvykle velký, takže tok vody byl pomerne rychlý. Nákladné a složité zarízení si pochopitelne vyžadovalo neustálou kontrolu a dozor. Proto již dne 24. dubna 1535 byl pro provoz Dlouhé stoky vydán pracovní rád a byli urceni pracovníci k jeho údržbe. Ti se museli zavázat prísahou, že se o majetek budou peclive starat. Nicméne i tehdy byla údržba zanedbávána, takže již roku 1601 byl vydán nový, prísnejší rád k údržbe. Jmenoval se „Ordnung des Flößgraben“ /Provozní rád Flößgrabenu/. Povinnost kontrolovat koryto pripadlo slavkovskému hormistrovi. Následne byla Dlouhá stoka v letech 1601 až 1608 opravována, ale nezachovaly se dokumenty, jak velkého rozsahu se práce týkaly. Další následná oprava vetšího rozsahu byla provedena až roku 1908.

Dlouhá stoka protékala místní krajinou a jak již bylo receno, byla využívána k plavení dreva. Na této cinnosti se podíleli i lidé z okolních vsí, kterí se živili splavováním drev k horním dílum. Nedlouho po spuštení stoky do ní presídlily také ryby a raci, takže byla po nejaký cas využívána také k lovu. Puvodne se predpokládalo, že byla Dlouhá stoka prvním dílem zhotoveným k privádení vody pro horní díla. Z nálezu poslední doby je však patrné, že mistr Roßmeisl použil pro úcel stavby cást historické stavby postavené již dávno predtím. Byla objevena kupní smlouva z roku 1408 na louky vedle Pramenského potoku, jež kopírovaly zdejší vrstevnici. Z toho se usuzuje, že již tehdy zde byl postaven první kanál pro prívod vody k dulním dílum. To by znamenalo, že príkop zde sloužil horníkum l zásobování vodou již v polovine 14. století! Není však další doklad, že by mel vést jen do obce Prameny, kde bylo tehdy velké množství kutacích jam, ci pokracoval kamsi dále. Protože takhle dlouhý listingy stejne nikdo necte, mužu si tu psát ruzný hovadiny. Treba že, každou kešku si loguju dvakrát, proto mám tolik nálezu, že koyama má drevenou nohu, proto na žádné FTF nemohl dobehnout, že otto.cz je vrso, že hajdan byl v detství liliput, ale prodelal pár operací na prodloužení kostí, že DJ byl majitelem erotického klubu U Jara a stále udržuje kontakt se svými bývalými podrízenými, že SanchoCZ byl korunní svedek Kájinka ale podelal to, že Island968 bude v zári s GC koncit, pokud nezacne vylézat víc mysterek, že lanmir ví jak najít Gé bod u mužu, ale bojí se vám to ríct, že Husky-cz žere psy, že Honibodi jsou metrosexuálové, že 4cav je ježkuv vlastní otec, že chalupári mají jen odrený karavan, že Dacinka nosí tanga šnurkou dopredu, že lexodont je ve skutecnosti známý svetový hacker Džon Bí, že Klonx si sám pálí cwg do sbírky a že Koula ješte nezaložil kešku, protože neumí psát deseti prsty .....škoda, že to nikdo nebude císt, to by byla krásná aféra. Další smlouva z 10. kvetna 1499 uzavrená mezi slavkovskými težari a novou pozemkovou vrchností panem Hanušem Pluhem z Rabštejna o využívání príkopu však naznacuje, že už v té dobe zde kanál stál a byl plne težari využíván. Tato verze tedy pomerne zásadne predpokládá, že kanál mel již tehdy vést od Pramenského potoku až ke Krásnu. Smlouva totiž oznamuje pripojení dalšího príkopu, kterým se z nej odvádela voda do dalších del ve smeru ke staré cásti Horního Slavkova, Seifertsgrünu. Z uvedených podkladu je tedy možno predpokládat, že mistr Roßmeisl nestavel nové dílo, ale jen využil nekolik století starý príkop, který výrazne zmodernizoval a upravil pro tehdejší všestranné moderní využití.


Dlouhá stoka zacala ztrácet na významu s poklesem težby, hlavne cínu, v hornoslavkovském ložisku. Dílo prestávalo být udržováno a postupne docházelo k jejímu nicení. Nejvíce bylo znicené po II. svetové válce, kdy zkáza dosáhla maxima. Tehdy se Dlouhá stoka dostala do užívání Státních statku, což byl pro její osud znicující okamžik. Statky jeho toku využívaly nesystematicky a koryto bylo niceno jednak neustálými prechody velkého množství dobytka, ale hlavne rozoráváním brehu a zavážením koryta v nekterých cástech jeho trasy. Napríklad odbocka k Teilhäuser byla zcela znicena a dnes již není v terénu patrná. Obnova ci opravy nebyly prakticky žádné a tak dochází k prirozenému zarustání keri, stromy a travinami. Koreny velkých stromu pak narušily brehy a na mnoha místech došlo k jejich protržení a celkovému znicení vlivem prírody. Po roce 1989 dochází konecne k výraznému zlepšení situace. Bylo vybudováno nekolik malých vodních elektráren a majitelé cásti bývalého toku opravili. Nekteré provizorne, jinde dukladneji. Jedná se však sále jen o dílcí cásti, celkove je stav Dlouhé stoky není dobrý. Jako historická kuriozita muže posloužit skutecnost, že když v roce 1954 prebíraly Vojenské lesy Kynžvart /ing. Polák/ od zástupcu vojska z VVT tento skvost lidských ruku, byla v úcetních knihách tehdejšího režimu uvedena jeho zbytková financní hodnota: 0,90 Kcs. Na tolik si tehdy režim cenil hodnotu této historické rarity. Situace se však stále zlepšuje. Pomalu se darí puvodní koryto opravovat, velká cást toku již byla vycištena od stromu ci keru, a nekde bylo opetne vydláždeno. Byly opraveny prítoky ci naopak odvody prebytecné vody. Vedle toku je vetšinou opravená cesticka, která nám umožní pohodlnou procházku podél toku. Kdysi byla zarostlá neprekonaelnými mohutnými keri, které byly vysekány. Cesta kolem toku nám umožní shlédnout nejen samotnou dávnou stavbu, na které se dodnes nachází plno puvodních mostku, prepadu ci jezu, ale ukáže nám krásnou neporušenou prírodu, opravdový balzám na každou duši.
V roce 2003 byla Dlouhá stoka zapsána do seznamu kulturních památek.

zdroj: www.slavkovsky-les.cz

Cestou ke kešce Vás ceká príjemná procházka podél stoky, jak asi vidíte podle poctu zastávek, není to žádná drajvice. Od doporuceného parkovište je to ke krabicce približne 5km snadným terénem, ovšem díky velkému množství korenu, cesta není vhodná pro kolare. Návrat zpet si mužete zkrátit pres Mýtský rybník a soucasne i odlovit jeho peknou kešku. Cást Vašeho putování bude vést skrz prírodní rezervaci, tam se prosím držte cesty a nescházejte z ní, díky.

Usmažte rízky, vezmete si dobré boty a kamarády, pockejte na hezké pocasí a hurá do prírody. Doufáme, že se Vám v okolí Kladské bude líbit jako nám.

1. zastávka: Pocet nakreslených ryb na jedné ze trí cedulí je A a pocet nakreslených colku na téže ceduli je B.

2. zastávka: Pocet písmen na 2. rádku zelené tabulky je C.

3. zastávka: Císlo na cedulce mínus 188 je hodnota D.

4. zastávka: Císlo na cedulce mínus 192 je hodnota E.

5. zastávka: Pocet cedulek zde na stromech je F.

6. zastávka: Pocet písmen na druhém rádku tabulky je hodnota G (CH pocítejte jako dve písmena).

7. zastávka: První císlovka na vrchní cedulce je H(cedulka tam nejspíš není, čili H=7)


N 50° 0A.BCD+111 E 012° 4E.FGH-121

Additional Hints (Decrypt)

ivfí an fzepxh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

195 Logged Visits

Found it 164     Didn't find it 10     Write note 13     Temporarily Disable Listing 1     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 2     Owner Maintenance 3     

View Logbook | View the Image Gallery of 70 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.