Tato multicache ma za cil Vas zavest do nekterych lomu v okoli Sumperka.
Na kazde stage, jejichz cele souradnice mate k dispozici, se nachazi pouze mala schranka s cisly X a Y. Tyto cisla si vzdy peclive poznamenejte, budete je potrebovat pro vypocet finalky. Nektera z nich jsou zaporna.
Jednotlive stage s indiciemi bez poradi:
|
|
X |
Y |
| Bludov |
N 49°57.266', E 016°55.466' |
|
|
| Bohdikov 1 (neakt. lom) |
N 50°00.152', E 016°54.208' |
|
|
| Bohdikov 2 (akt. lom) |
N 50°01.023', E 016°53.296' |
|
|
| Bohutin |
N 49°57.090', E 016°53.193' |
|
|
| Krasne |
N 49°57.977', E 017°03.779' |
|
|
| Sumperk |
N 49°59.765', E 016°58.270' |
|
|
| Vitosov |
N 49°52.034', E 016°56.803' |
|
|
Finalka se nachazi na:
N 49° 5((suma(X)) div 1000).((suma(X)) mod 1000)'
E 17° 0((suma(Y)) div 1000).((suma(Y)) mod 1000)'
div - celociselne deleni
mod - modulo, zbytek po celociselnem deleni
Poradi, v jakem se do lomu podivate, je tedy jen na Vas. Pro vypocet souradnic finalky ale budete potrebovat vsechny indicie X a Y..
Na zadne ze stagei neni potreba nikam nebezpecne splhat. Pristup neni nijak zaludny, proto si uzijte hlavne samotne misto. Z povahy nekterych lokalit je potreba pocitat se zhorsenym gps signalem. Dbejte na sve bezpeci, v nekterych lomech je kam padat, pozor i na padajici kameni z vysek. Dejte pozor hlavne na deti. Do blizkosti lomu vstupujete jen na vlastni nebezpeci!!
Podelte se o sva fota z techto mist :). Hodne stesti!
Bludov
Zulovy pisek
Pisek byl v minulosti tezen ve stenovem lomu Na Baste, kde se odedavna tezila 6m mocná poloha zvetrale svetle sede az sedohnede zuly se zrnem do 5mm ke stavebnim ucelum a udrzovani silnic a cest v okoli. Tezba pokracuje dodnes. Piskovna je majetkem obce, která ji pronajima Obecnim lesum Bludov, s. r. o. Lozisko je v soucasnosti vytezeno ze 70% a rocni objem vytezene suroviny se pohybuje mezi 10 a 20 tis. m3. Nejvice se zde vytezilo v dobe plynofikaci okolnich obci v 90. letech, kdy rocni objem presahoval 20tis. m3. Lom ma 5 etazi o hloubce 6m a pripravuje se sesta etaz. Delka lomu dosahuje 250m, sirka 180m a hloubka 30m. Tezba probiha na stenovem piskovisti jen sezonne odebiranim svahu. Vytezena surovina se zpracovava z 80% na frakci do 8mm, zbylych 20% tvori frakce 8 az 32mm, ktere se pouzivaji hlavne na obsypy a zasypy kabelu, kanalizaci, potrubi a v mensi mire i pro stavebni ucely. Pisek je vzhledem ke sve nizke cene oproti jinym piskovnam zajimavejsi a nejsirsi zakladnu odberatelu ma v okruhu 30km. Vzhledem ke sve zlute barve a pravidelnosti zrna se pouziva i jako dekorativni pisek. V minulosti byl tez hojne vyuzivan do „brizolitovych“ omitek, pro ktere byl vhodny opet diky sve barve, velikosti a pravidelnosti zrn a take obsahu slid.
Wollastonit
Tento maly lom neni nutne navstivit, neni sam o sobe stagei. Je vsak od piskovny vzdalen asi 300m a stoji za skouknuti. Presne souradnice muzete nalezt v predchozim lomu.
Zdejsi skarnove a erlanove horniny byly v minulosti popsany pod mistnim nazvem bludovit. Lozisko tvori dve cockovite polohy wollastonit-granatickych skarnu a erlanu (premenene neciste vapence). Bylo tezeno jiz pred druhou svetovou valkou ctyrmi lomy na stavebni kamen a posypy silnic a cest. V letech 1989-1991 byl na lokalite proveden geologicky pruzkum s cilem zjistit zasoby wollastonitove suroviny vhodne pro pouziti v prumyslu. Zjistene zasoby by pri maximalni tezbe 5000t rocne vystacily na 150 let. O wollastonit jako surovinu pro vyrobu licich prasku a krycich strusek pro vyrobu oceli mely tehdy zajem Trinecke zelezarny, Nova hut Ostrava a Poldi Kladno. Roku 1994 zapocala spolecnost Bludovit s.r.o. s tezbou; vytezi prumerne 1000t materialu rocne. Soucasny lom navazuje na lom stary, kde se hornina tezila jako stavebni kamen; tezba probiha jen nekolik dnu v roce. Wollastonit je mnohostranne vyuzitelna surovina. V keramickem prumyslu se pouziva zejmena pri vyrobe obkladu a sanitarni keramiky. Vypalene vyrobky maji znacnou pevnost, rozmerovou stalost a odolnost vuci vzniku trhlin. Vynikajici vlastnosti dodava wollastonit take glazuram. Ve vyrobe barev a laku zpusobuje jasne odstiny barev, stalou silu vrstev laku a mechanickou odolnost. Pusobi priznive proti korozi kovovych materialu a ve fasadnich barvach zajistuje odolnost proti povetrnosti. Dale lze wollastonit vyuzit jako nahradu misto klasickych plniv plastu (vapenec, dolomit, magnezit, fylity). V hutnictvi zeleza je mozne wollastonit vyuzit na vyrobu licich prasku (pro tvorbu krycich strusek), ktere jsou potrebne pro kontinualni odlevani oceli. Dalsi mozne pouziti je ve zdravotnictvi na vyrobu bioaktivnich materialu, ve sklarskem, cementarskem a chemickem prumyslu, v hutnictvi nezeleznych kovu (hliniku aj.) a ve stavebnictvi.
Bohdikov
V Bohdikove jsou dva vapencove lomy, jeden z nich je stale cinny, u hlavni silnice nedaleko hospody U Seppla. Ten neaktivni je u silnice z Bohdikova do Sumperka-Temenice na dolnim konci obce. Opusteny lom pusobi dosti romanticky. Ve vapenci byla objevena mala jeskyne, ktera je predmetem vyzkumu speleologu, jinak je nepristupna, pri blizsim zkoumani se daji najit v lomu i jine pukliny ci otvory a v nich zbytky tvaru dokumentujicich krasovou cinnost. Krome bezneho vapence je hornina i krystalicka, takze se jedna i o mramor. Mineralogove zde nachazeji ruzne formy kalcitu, prusvitny az pruhledny, ruzne barevne vrstveny.
Bohutin
Nejsnazsí pristup je z vychodniho okraje obce Bohutin, a to po ceste, ktera zde odbocuje ze silnice Bohutin-Bludov vpravo a vede primo do lomu. V roce 1942 si nemecka sprava silnic najala ve Zbove kamenolom a postavila tam drtic kamene. Pracovali tam obcane z Bohutina, vedoucim byl Nemec Löfler. 2. ledna 1962 zpusobil velke skody komorovy odstrel v kamenolomu na Zbove, ktery "uletl" a pochopitelne vzbudil velmi negativni dopad. Pozdejsi provozovatel - Okresni melioracni druzstvo Zabreh jiz jen udrzovalo provoz, az v polovine roku 1975 demolovalo veskere zarizeni, zabezpecilo steny proti svevolnym sesuvum a cinnost kamenolomu byla ukoncena. Dnes je tam nefungujíci skladka firmy Ekozis. V lomu se vyskytuji ruly, které jsou detailne provrasnene. Na puklinach techto rul byly v minulosti nalezeny ruzne mineraly (stilet, heulandit, natrolit, laumontit, zoisit a kalcit). Také zde byla zastizena zila s kremenem a barytem nesouci male mnozstvi mineralu medi (chalkopyrit, malachit).
Krasne
V lomu se tezi amfibolicke ruly a amfibolity (premenene horniny) na vyrobu drceneho kameniva. Kamenolom byl zalozen roku 1922. Nejvice se zde tezilo v 30. a 60. letech 20. stoleti. Krasne (drive Schonthal, pak Sental) patrilo jeste v nedavne dobe k vyznamnym mineralogickym lokalitam s velmi peknymi ukazkami mineralu zil tzv. alpskeho typu. Naleziste bylo poprve zaznamenano roku 1934; tehdejsi nalezy snesou srovnani s typickym materialem z alp. Dalsi hojnejsi vyskyty byly zaznamenany v sedesatych letech. I dnes se stale daji nektere typicke mineraly najit, slavna era tohoto naleziste vsak jiz bohuzel patri minulosti. Je vsak mozne, ze pri vetsich objemech tezby by mohla opet nabyt na vyznamu.
Sumperk
Velky, jiz opusteny lom v mestskem lese, snadno pristupny od zelene TZ (pripadne zlute pres Kokes) od Tulinky u Sumperka. Vyrazne steny vysky pres 20m tvori pulkruhovy az podkovovity tezebni prostor. V lomu se tezila myloniticka ortorula ke stavebnim ucelum. V hornine se nachazi pegmatitove zily (hornina slozena z kremene, zivcu a maleho mnozstvi dalsich mnohdy zajimavych mineralu). Z nalezu byl popsany arzenopyrit, bavenit, beryl, flogopit, gahnit, kolumbinit, mastek, skoryl, torbernit, triplit. V geologicke literature je popsan jako lom Ostredek (drive Mittelberg) u Sumperka. Pojmenovani nese podle kopce nad lomem, ktery je skutecne v zakladni mape CR dostupne i na internetovem vyhledavaci s kotou 593m. V turistickych mapach i mezi sumperaky je vsak tento vrch znamejsi jako Kokrhac, je to vlastne prvni vrchol v masivu Mestskych skal, predchozi Kokes je prece jen vyrazneji oddelen od hory sedlem, v nemz najdeme prave zmineny lom.
Vitosov
Vapencove lozisko, ktere vychazelo az na povrch, bylo zname již ve stredoveku. Lom je pripominan jiz na pocatku 15. stoleti. Az do poloviny 19. stoleti se zde primitivnim zpusobem vyrabelo vapno, ktere se palilo v malych pecich, zabudovanych v zemi. V roce 1872 zde Frantisek Krsek postavil prvni zdenou sachtovou pec. Na zacatku 20. stoleti tu pracovaly dva konkurencni podniky; ceská firma Hajek a nemecka Schneiser. Po 2. svetove valce byla Hajkova vapenka zborena a Schneiserova konfiskovana. Postupne byla majetkem Moravsko-slezskych cementaren a vapenic n.p. Brno, Jesenickych vapenic Zighartice, Moravsko-slezskych vapenic Hranice a od roku 1948 Hranickych cementaren n.p. (Zelinger et al. 1998). V roce 1993 vstoupil do VAPENKY VITOSOV s.r.o., ktera patri mezi tri nejvetsi vapenky v CR, zahranicni partner - nemecká firma Fels-Werke GmbH. Zakladni sortiment tvori vapenne a vapencove produkty urcene pro hutni, chemicky a energeticky prumysl, zemedelstvi a ekologii. 
Lozisko je tvoreno prekrystalovanymi vysokoprocentnimi vapenci (obsah CaCO3 až 99,5%); jejich stari je pravdepodobne devonske (410-354 mil. let). Vapence byly postizeny slabou metamorfozou a lze je klasifikovat jako mramory; jejich barva je sedomodra, svetle seda az tmave seda, nekdy jsou laminovane (stridani svetlych a tmavych pasku). Silne tektonicke postizeni priznive ovlivnilo vyvoj krasovych procesu vcetne endokrasu. Ten je tvoren predevsim zkrasovelymi puklinami, mensimi dutinami, drenovacimi krasovymi kanaly a propastovymi puklinovymi jeskynemi, vetsinou nepruleznymi (vertikálni rozpeti je vsak znacne, i pres nekolik etazi). V prubehu tezby byly zastizeny i vetsi jeskyni prostory (40 x 12 x 2 az 5m). Pukliny a dutiny maji bohatou sintrovou vypln. Na zaklade geologickeho pruzkumu bylo prokazano, ze zkrasoveni vapencu se smerem do hloubky zvysuje. Lze tedy ocekavat narust krasovych dutin s velmi peknymi a dekorativnimi pizolitickymi (drobne „hroznovite“ krapniky) a krapnikovymi vyplnemi.
Za informace dekuji Krobimu! |
