Lysa hora - pohled od obce Nacetin
Lysa hora / Elisaberg
Lysa hora, Lysa, Elisaberg, Elsenberg, Lysaberg (869,9 m) je
skalnaty pararulovy vrch v Haltravskem hrebenu, zapadne od Pivone.
Na vrcholu Lyse je rozeseto nekolik vetsich skalek. Vrch je
porostly smisenym lesem, takze vyhled do kraje umoznuji pouze 2
pruseky osazene mladymi smrcky. Pri vystupu po zlute turisticke
znacce urcite neprehlednete kamenne valy. Tyto valy nebo jen
samostatne srovnane kameny vyznacovaly hranice byvaleho Lamingerova
panstvi Trhanov. Na turisticke znacce na vrcholu naleznete take
zminku o tom, ze vrch Lysa slouzil behem Francouzskych valek jako
strazni bod.
Vyhled z Lyse hory
Pujdete-li po zlute, od Lischich domku, budete prochazet
okolo vyhlidky na severni cast Ceskeho lesa. Uplne vlevo spatrite
nemeckou rozhlednu Ebene,
napravo od ni se nachazi ceska rozhledna Zvon. Nejvyssi kopecek, ktery
vidite, je hrad Primda.
Z druhe uvedene vyhlidky neni vyhled az tak zajimavy.
Dominantnim objektem, ktery Vam zastini vetsinu rozhledu je
Velka skala. Na jejim upati
uvidite vesnicku Vranov. Vpravo od Vranova, mezi Velkou skalou a
Herstejnem, klesa Haltravsky hreben a skrz toto Vranovske sedlo
muzete spatrit Kurzovu vez i vojenskou pozorovatelnu na Cerchove.
Vznik nazvu Lyse hory
Povest vazajici se k zalozeni hradu Stary Herstejn zaznamenal
prazsky kupec a amatersky historik Frantisek
Alexandr Heber, ktery jako prvni systematicky zdokumentoval
ceske hrady a tvrze. Pri sve navsteve Herstejna tuto povest nalezl
v latinske kronice klastera v Pivoni. V teto povesti je vysvetlen
vznik nazvu hradu Herstejn
i vrchu Lysa.
Ve Friesku zil koncem VIII. stoleti rytir Ratibold z Egmontu,
ktery ve zlosti zavrazdil svoji nevernou manzelku. Za trest musel
opustit domovske sidlo. Dojel az do Rezna, kde se pripojil k vojsku
Karla Velikeho, ktery prave bojoval proti Avarum. Po case odesel od
vojska a odejel do lesu na hranicich Cech. Zprvu zil z lovu,
pozdeji z loupezeni. Na jedne loupezne vyprave se dostal az k
hradku Frein, ktery patril rytiri Minnefriedovi. Zde Ratibold
poznal jeho dceru Elsu a zanedlouho se s ni ozenil.
Ratibold i Elsa casto vyrazeli na lov. Jednoho dne se Ratibold
pustil za statnym jelenem a zapomnel na svou druzinu i Elsu. Za
soumraku se mu jelen ztratil a on se vratil zpet na svuj dvorec.
Pri navratu zjistil, ze se jeho pani ztratila v lese a nikdo ji
nemuze najit. Marne se ji pokousel hledat a uz se temer smiril s
tim, ze ji nikdy neuvidi.
Asi po trech mesicich natrefil Ratibold na bilou lan. Pokousel
se ji ulovit, ale zvire mu stale unikalo. Nakonec jej lan dovedla k
jeskyni, kde byla ukryta jeho milovana Elsa. Od ni se dozvedel, ze
prave bila lan ji po celou dobu zivila svym mlekem. Stastni se
vratili na svuj dvorec a Elsa jeste tehoz vecera porodila tri
syny.
Na skalnatem vrchu, kde Ratibold pri lovu uvidel onu bilou lan,
dal vystavet hrad. Dostaven byl roku 797 a dostal nazev Hirschstein
(pozn. Hirsch = jelen, Stein = kamen). Tento nazev byl nasledne
pocesten do podoby Hirstejn nebo take Herstejn. Vrch, kde se
Ratibold shledal se svoji Elsou pojmenoval Elsenberg, tedy Elsina
hora.