U pocatku vod Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na památku valašského malíře, spisovatele a zbojníka Jana Kobzáně.
In commemoration of valachian painter, writer and rebel Jan Kobzáň.
Jan Kobzáň (9.7.1901 - 10.10.1959) byl originální valašský malíř, grafik a spisovatel. Narodil se do chudých poměrů ve vsi Liptále. Rodná chalupa se do dneška nezachovala. Ve čtyřech letech mu zemřela matka, ovdovělý otec se znovu oženil. Chlapec byl dán na vychování staříčkovi Martinu Škrabánkovi, který byl lidovým písmákem. Vzpomínkám na staříčka, na sousedské besedy u Škrabanečků a na život na starém Valašsku později zasvětil knihu U počátků vod, psanou svérázným valašským dialektem. Chalupa v údolí Kopřivné dodnes stojí asi 300m severozápadním směrem od keše. Jan Kobzáň v ní strávil dětství a mládí.
"Škrabanečkovi měli tú svoju chalupu pod horami, pod Galovým Grúníkem pod skalú. Zastara sa téj jejich ráztoce pravívalo Tmé Tňé (v Tmém Tňú). Když tam ešce stávala hora a chlapi tam vytínávali, bývalo tam dycky tma, ve dne jak v noci. Od dědiny aj od pasek sa k Škrabanečkom přichodilo vedleváci vody. Kole chalupy měli pár starých jabloní, kerýsi trn, pár hrušek a dve obrúbané lipy. V izbě nemívali moc pěkně. U mnohých ludí v dědine, aj co na pasekách, mívali pěkňéj. U Škrabanečkú na izbě, na síni, na náspě - a šak aj na dvoře, pod okny a všady kolem stavéní - měli plno kameniska, hrubých šled, šindelových klátů a plno šindelářského a brúskářského náčiní! Příďa k ním, brzo by člověk neměl kde sa posadiť. Ale jak sa praví - "dobrých ludí sa změstná na krajíčku chleba devět". U Škrabanečků sa změstnalo ludí nekdy aj dvacet! Co keří starší, tí posedali kole peci, hospodáři kole stola, parobci si k seďéní naválali na izbu klátků, ogaři vylézli na pec, nevěsta s tým nájmenším sedla na kuchyňském prahu, a jak sa začalo vykládat, všecko to na izbe navláčené harampází pozprohlédalo ináč!"
Později odešel za prací - nejdříve do Thonetovy továrny na ohýbaný nábytek na Vsetíně, pozdeji k Baťům do Zlína. Tomáš Baťa mu díky výtvarnému talentu umožnil vystudovat Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Po studiích pracoval v reklamním oddělení Baťových závodů, mimo jiné je autorem celosvětove užívaného loga firmy Baťa. Reklamní práce jej ale neuspokojovala a od r. 1938 byl umělcem na volné noze. V roce 1934 spolu s dalším známým malířem Františkem Podešvou postavil chalupu na kopci Soláň ve Velkých Karlovicích, ve které žil, tvořil a v roce 1959 i zemřel. Poblíž této chalupy jsme ukryli další keš Zbojnícky destament nazvanou podle další Kobzáňovy knihy, týkající se okamžiků kolem smrti. Jan Kobzáň je autorem množství obrazů, sgrafit na několika domech ve Vsetíně, v Rožnově pod Radhoštem a ve vestibulu školy na Hovězí, knižních ilustrací. Řada jeho obrazů a grafik je k vidění po mnoha domácnostech na Valašsku. Jeho nejznámějším literárním dílem je sbírka valašských pověstí z roku 1925 O zbojníkoch a o pokladoch. Sám ji opatřil nenapodobitelnými dřevoryty a i ona je psána ve valašském dialektu. Kniha je plná napínavých příběhů o zbojnicích, o jejich pokladech skrytých v zemi a strážených duchy zabitých zbojníků a taky návodů, jak takový poklad získat. Podle této knihy jsme pojmenovali multikeš O zbojníkoch a o pokladoch umístěnou v Liptále:
"A to v tom místě, nad týma penězy hořéval takový ohének, a byl ten ohének na stríbře bilunký a na zlatě sa barvíl na červenkavo, a tý peníze sa na něm tak přesúšaly. Ale gdyž býl negdo smělý a gdyž mu tak byly přisúzené, mohl ten poklad aj vydobyt, ale staří ludé neradili tak. Nebo s duchy néni sa co zahrávat. Sa praví, že gdyž sa tak negde takový poklad přesúšá, tož lesti na to človek neco pohodí, že mu tam z teho díl ostane. Istě préj. Gdyž třeba hodí klobúk, lebo baranicu, tož že ostane plná zlata, lebo stříbra. Podla teho, od čeho je tam zakopané. A jeden forman gdysi také. To bylo zas v noci. O pú noci. Jél gdesi do světa ze šindelem a jede horama a najednúc také tak vedleváci cesty vidí hořet ten ohének. Červenkavý takový. Napadlo mu, co je. Popad jednu koňskú huňu a hop! hodíl ju na ni. Na ten ohének. Ale víte, neohlédál sa, co bude. Hýpnúl bičem do koní a vijó! Ujél. Až za pár dní zas. Jede nazpátky a sa díve a jak dojél k tom místu, na mú dušu, celá huňa, místenko vedle místenka, byla pokladená samýma penězy. Celá celunká, co občíhla. Od roha do roha jak byla rozprostřítá! Ale od železa, lebo od kože može žádný nic neházat! To že jakýsi řezník. Že táké jednúc šél pres horu, jak sa tam zrovna ten ohének rozhořél. Tož myslí si: "Oh. Gdybych naň také neco hodíl? Treba mne také neco penez ostane." Ale neměl prám nic iného na porúzi, vytáh z opaska nůž, co udělál - nehodíl ho? na ten ohének... neveďél. To jediné ščestí měl, že ešče zavčasu odskočíl za buka. Nůž sa na mílém ohénku otočí a fík! nazpátky. A žig! do buka. Celá krňa, ostří, zarazilo sa do sněta. Ale ho nevytahovál ten řezník z teho buka. tam ten! Pryč. Možete si myslet."
Poklad U počátků vod, stejně jako sesterskou keš Zbojnícky destament na Soláni, jsme ukryli podobně jako to udělal gazda na Kršli z jiné pověsti:
"Gdysi sa mezi ludem pravilo, že Kršelský gazda má poklad. Pravilo sa, že dvě latušky stříbra teho má. Gdovíjak sa to vynéslo, šak bývali na pasekách, na samotě takovéj, člověk cuzí až gdy sa tam zjavíl, ale vědělo sa aj, že to majú v komoře zakopané. Pěkně, že sú ty latušky kamennýma, dokolečka okřesanýma šlédečkama přikryté, každá na iném místě..."
Hodně štěstí pri hledání latušek!
Keš leží stranou od středu obce, ideální je priblížit se do údolí Kopřivné třeba na kole nebo autem. Odbočka ze silnice Liptál - Všemina je v míste zvaném Na špici, kde je i autobusová zastávka. Cyklisté na horských kolech nebo pěší se mohou ke keši dostat i z červené turistické hřebenovky, když se do údolí spustí z místa zvaného Geržicky - tento hreben můžu opravdu doporučit. Prosím kačery, aby se raději nepohybovali v údolí nahoru od keše mimo cesty, majitelé chalup tomu nejsou nakloněni a není vyloučen volný pohyb psů.
K vytvoření listingů keší vztahujících se k Janu Kobzáňovi jsem použil úryvky z jeho knih, informace z článku Richarda Sobotky a od jeho syna p. Mladena Kobzáně, s jehož svolením jsem použil i reprodukce grafik. Za pomoc s listingy patří dík Jirimu666 a kešku nám na kruhu vytočil pan Jiří Dohnálek z Oznice.
Additional Hints
(Decrypt)
Un oexrf zexh
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures