Quest
for
the chamber of
secrets
V posledních mesících jsem
zažil velmi nepríjemné,
ale i zajímavé veci a tem, které to zajímá prináším
stránky z mého deníku zachycující sled události jak
jsem je prožil pri lovu šleného
vedce.
Sobota
05.03.2011
Historie se opakuje a opet se zacínají dít všechny ty
odporné veci.Opet se beze stop ztrácejí lidé.No ono to zase tak
úplne není beze stop, i když jak se to vezme, zustavají po
nich jen znicené brýle, nedopalky a krabicky od
cigaret.
Z
vyprávení mého prastrýce Jirky (bratra mého dedecka) si vzpomínám,
že se to již jednou pred mnoha léty delo a nebyla to
vubec sranda. Umírali pri tom
lidé.
V
té dávné dobe se to Jirka snažil zastavit a vyda se na tu
strastiplnou cestu objevu vedoucí až na to ohavné místo. Cesta
ho dle jeho vyprávení na konci privedla až do tajné a výborne
strežené laboratore toho vedce, který se nechal inspirovat
nekterými jeho kolegy, kterí tvrdili, že ona božstva se
zvírecí hlavou a lidským telem a jiní podobní tvorové starého
Egypta byli produkty genetické manipulace a ruzných
transplantací.
Na tyto svoje úchylné vedecké „hrátky“ potreboval
vhodný pokusný materiál, tedy lidská tela a jejich cásti. A to né
jakákoliv tela, ale tela s tou správnou genetickou informací.
Vycházel pri svém bádání ze zjištení, že urcité
procento príslušníku každého druhu postrádá genetickou
obranu proti nepríbuzeneckému krížení a jde tak kombinovat
rozdílné druhy jako napríklad kocku s králíkem a vznikne neco cemu
lze treba ríkat
„koclik“.
No proste
hruza.
Na získávání informací o genetickém kodu lidí, kterí ho zajímali si
ten zvrhlík našel svuj vlastní postup.Zacal zneužívat
nejen lékarská data z nemocnic, ale nejak si zaopatroval i cástí
vzorku odebraných pro ruzná vyšetreni.No proste
svine.Vytypovaní lidé pak byli vlákáni do ruzných pastí, nebo byli
proste unášení.K jeho specialitám patril odlov jim vybraných
lidí poté co je vylákal do lesa.V lese je pak štval za
pomocí nejaké nestvury, která hlídala vstup do té jeho
„vedecké svatyne“, až je zahnal do tmavé chodby na
jejichž konci bylo to jeho
doupe.
Nikdo ze zmizelých se již nikdy neobjevil a podle Jirkova
vyprávení jich dle jeho odhadu bylo nekolik stovek a možná i
tisícovka.Presne to nikdo nikdy
nezjistil.
Podle Jirky co ten pavedec nespotreboval na pokusy tím nakrmil tu
jeho hlídací nestvuru, aby ji tak naladil na lov
lidí.
To všechno ten zvrhlý pseudovedec
dokázal napáchat za pet let jeho rádení než ho Jirka
našel a jednou pro vždy zneškodnil. To pátrání,
luštení a lovení toho zvrhlíka tehdy Jirkovi zabralo celý
rok a to tvrdil, že na tom delal celé dny i noci a me teprve
ted´ napadlo, že se nikdy nezmínil o jeho jméne, asi mu na nej
nemohl prijít.
Dnes si nejsem jist, že ho tehdy Jirka skutecne
zneškodnil, spíše si to tehdy myslel, nebot jak jinak
si vysvetlit, ze se to v soucasnosti opakuje.Zase mizí lidé a
tentokrát nikoliv po jednom, ale rovnou a to je na celé veci to
nejhruznejší, že po celých desítkách
denne.
Tak ted je rada na me, abych tu „vedeckou“obludu
zastavil a znemožnil ji pokracovat v její cinnosti, ale
tentokrát již jednou pro
vždy.
Streda
09.03.2011
Chystal jsem se vyrazit na lov, ale kam vlastne, to jsem nevedel a
k dispozici jsem mel jen kousky z Jirkova deníku, které jak mi
kdysi rekl, prý toho kdo umí císt a ví jak císt dovedou až k
cíli.Kdyby si to chtel nekdo zkusit projít, tak tady ty kousky
má.
Uterý15.03.2011
Chci zjistit k cemu, nebo kam ty Jirkovy poznámky patrí. Zacalo
horecnaté luštení a bádání a na nic kloudného jsem stále
nemohl prijít. Scítal jsem, násobil, delil, odmocnoval, cifroval,
jodloval. Neco jsem rozluštil, alespon jsem si to myslel.
Ale dnes už vím, že to bylo
blbe.
Streda 16. 03.
2011
Tak ted jsem zkoušel ASCII, WINGDINGS a jiné sady znaku.
Stále nic. Luštení se
nedarí.
Pátek 25. 03.
2011
Zkusil jsem prevody na písmena. Zítra na to nasadím frekvencní
tabulku a snad se
zadarí.
Úterý 05. 04.
2011
Z pocátku to vypadalo nadejne a pak šlus. Zkusil jsem to
odjinud s jiným jazykem s kombinacemi, s prevodními tabulkami a
vždy jakýsi záblesk a pak jen tma. Jedenáct dní výpoctu a
luštení a nakonec opet nic. No na radu príjdou cárové kody a
tech je, prevody do bináru, octa a hexa a možná i jiných a
treba i obrazce. Sakra neco to musí
být.
Streda 13. 04.
2011
Cáraky probrány snad všechny. A zase prd
velebnosti.
Streda 20. 04.
2011
Delal jsem obrazce. No to už není možné, opet samá
voda.
Nedele 23. 04.
2011
Zkoušel jsem i jiné soustavy nežli obvyklé. Asi neco
delám blbe, nic
nevychází.
Streda 27. 04.
2011
No zkusil jsem ruzné matice. A zase se to nepovedlo, pritom to
vypadalo tak
nadejne.
Úterý 03. 05.
2011
Tak už fakt nevím jak na to. Asi to nejde. Nic me nenapadá a
tak jen sedím, zírám a premýšlím jak
dál.
Ctvrtek 05. 05.
2011
Už fakt delám kraviny, tentokrát to byl kalendár. Další
nepovedený pokus.
Pondelí 09. 05.
2011
Narustající pocet zmizelých lidí me však vyhnal do terénu a
tak zacala moje strastiplná a dlouhá
odysea.
Když jsem nevedel jak zacít, tak jsem zvolil místo kde se
ztratilo nejvíce lidí a to místo leží kousek od mého domova a
to presne tady
N 49°
08.652 E 016°
36.403.
Úterý 10. 05.
2011
Jenže porád mi tam neco nehrálo, mel jsem pocit jakoby mi tam
neco scházelo, a dnes již vím že to tak melo být.
Už jsem na to myslel všude. I když jsem usínal a v
tom náhle prišel nápad, co prišel, prímo priletel.
Další konina pomyslel jsem a otocil se na druhý bok a dál
usínal. V tom se rozeznel vnitrní hlas „Vždyt to je
uboze jednoduché“. V sekunde jsem byl vzhuru, to samo o sobe
byl skoro zázrak a už sedím u stolu a
píšu.
První - dává to smysl. Druhý - taky sedí. Pátý - stále to má hlavu
a patu. Desátý - furt to sedí to me pos..... Dvanáctý - drží
to.
Všech trináct sedí a drží i po opakované kontrole. Já
to dal, já to fakt dal. Ale trvalo to. Hold to je tím, že
premýšlím o superkodech a naprosto detské rešení
opomíjím. Skutecne v naprosté jednoduchosti je síla. V tom
jsem si uvedomil, že sedím jen tak jak jsem vyletel z postele,
jsem spocenej jak myš a zacíná mi být zima, Takže
sprcha, postel a zítra je taky
den.
Streda 11. 05.
2011
Po dlouhé dobe jsem se skvele vyspal a odpocatý mozek si zacal
vybavovat zapadlé vzpomínky. Z Jirkova vyprávení jsem si vzpomel
ješte na jednu radu, kterou mi obzvlášte zduraznoval,
a sice, že je nutné zustat naprosto nenapadným jak pro
domorodce, tak i pro nestvuru, proto je vhodné se na cestu vydat
sám nebo jen ve dvojicích po
setmení.
Proto také Jirka zanechal na urcitých místech nápovedy jak dál,
které poté co uspel zaznamenal i do
deníku.
Zkrátka vetší skupinka nežli dvojice podstatne
zvyšuje nebezpecí odhalení domorodci, nebo toho, že vás
odloví ta
príšera.
Streda 18. 05.
2011
Po sedmi dnech príprav mám ve výbave snad úplne všechno co
mužu na ceste potrebovat a zítra vyrážím na cestu a
lov.
Ctvrtek 19. 05.
2011
Na tom zpropadeném míste nebylo nic mimorádného, nic se tam nedelo,
furt jsem tam cmuchal a cmuchal, ale neustále jsem si dával velký
pozor, abych nepodráždil ostrahu blízkých objektu, to by
teprve mohl být šrumec, Stále jsem si opakoval „hlavne
nenápadne“, dlouho se nic nedelo, ale až se to stalo,
když jsem to videl, tak jsem pochopil, a soucasne jsem
pochopil i další ochranu cesty, kterou v troskách deníku
Jirka zanechal. Najít další cestu pak bylo již
hracka.
Proste chce to vyckat casu jako CTKa TASSu, a nebo si zajistit
informace, nedockaví mohou hledat, na bezpecnejším míste.
Pozor hledat musí hodne, hodne daleko, azimut 9°, vzdálenost 227m. V okruhu 5
metru.
Nedele 29. 05.
2011
Sympaták zmizel, a tak jsem pokracoval. No mužeš jiným
radit, at neco nedelají, nebo neco udelají a ono to je prd platné.
Každej je chytrej a všechno zná, já nejsem vyjjímka a
tak jsem nalítl a né na nejaký chyták. Sám na svoji zbrklost,
blbost a slepotu. Vykládal jsem si pojmy po svém a štítek
bral za lístek. Inu lístek, to sluvko má mnoho
významu.
Pondelí
30.05.2011
Nehlídal jsem si to o jsem mel a tu máš guláš. Hezky
pokorne zpet a nové míce. Uf, tentokrát už je to
správne.
Sobota 05. 06.
2011
Proc odkaz práve na nejaký Avignon, no co o nem vím, nic moc,
starobylé mesto ve Francii, kdysi sídlo trucpapeže a je o nem
ta písnicka, jak ona to byla, aha, ale proc furt
dokola?
Sobota 11. 06.
2011
No jó, vždyt ono to jinak ani nejde, no to je nárez, tak to
jsem nevedel, a už tak dlouho a stále nic. Díky Jirko, mel jsi
pravdu, fakt, kdo umí a ví jak císt tak v tom najde i
overení.
Pondelí
13.06.2011
No hlavní je postupovat presne podle návodu, když to
neudeláš, tak si nabehneš a zbytecne si to
stížíš, uvažuj v realných hranicích lidských
schopností a postoupíš dále, i me to potkalo, myslel
jsem si, že to nejak udelám a na to jsem se zameril. To co
jsem získal, me sice také poslalo dál, ale zbytecne jsem si to
stížil a skoro jsem to nedal. Proste po silnici
rychlejší, po pešince
blíž.
S
chytracenim je konec, dále do písmene jen dle návodu a radši
petkrát pouvažovat o významu slov, nežli pak rešit
nerešitelné. No ale navzdory všem mým
vylepšením jsem se dostal
dál.
Ctvrtek 16. 06.
2011
Postoupil jsem dál a dostal se do oblasti, kde sídlí neduveriví
domorodci, vystrašení rádením té nestvury. Podezírají
každého, kdo se jen priblíží a považují ho za toho
zvrhlého vedce. Neváhají útocit, nebo privolat uniformovanou
gardu.
Je lepší být nenápadnejší jak myška. Moc nikde
neokounet a vyrazit skryte k tomu místu. Zde si dej pozor na to co
budeš delat. Uvažuj, co s cím a hlavne jak a
uspeješ.
Streda 22. 06.
2011
V mém pátrání jsem se dostal dále a dorazil jsem na rozcestí.
Pozorne jsem se rozhlížel a tom se v temném zákoutí cosi
zablýsklo. A zas, a dva hned dva záblesky vedle sebe. Co to
bylo?
Pozoroval jsem to místo dál a v tom mi to došlo. Byly to oci
sov. Vyrazil jsem a oci sov me spolehlive provázely na další
ceste. No a konecne jsem dorazil až na místo, kde proti mne
vyrazili dva hlídací psi. Ješte štestí, že byli
na retezech. Musel jsem mezi ne, abych zjistil jak
dál.
No a v tom jsem spatril cestu do doupete. Krokodýl me ji ukázal.
Vstoupil jsem do štoly, která zrejme vedla k doupeti
zvrhlíka.
Sobota 25. 06.
2011
Na konci cesty jsem dorazil do trosek vedcovy pracovny a zjistil,
že nové mizení lidí nemá na svedomí onen vedec, ale celá
skupinka príšer, která se vyklubala z mutovaných vajícek,
které nekdejší príšera snesla a onen vedec upravil.
Tech si bohužel Jirka pri nicení vedcova úkryt nevšiml
a proto se historie opakovala. Snažil jsem se Jirkovu chybu
napravit, vylíhlé príšery jsem zabil a nevylíhlá vejce jsem
zlikvidoval, ale kdo ví, jestli jsem i já nejaké to vejce prece jen
neprehlídl, anebo jestli ješte nekde jinde není jiné hnízdo
s nevylíhlími vajícky
.
Tak a to je celý muj príbeh a
proto kdo má zájem jej prožít na vlastní kuží
a není
démonofobik,
klaustrofobik,
arachnofobik,
achluofobik,
musofobik, ofidiofobik,
skotofobik, ci jiný fobik
muže vyrazit, v opacném prípade je nad Vaše
síly.
Preji velké
dobrodružství a hodne úspechu.
-Derek-