Skip to Content

This cache is temporarily unavailable.

pajulin: Dekujeme geokolegum za info, do vyreseni situace necháváme kes nedostupnou, dekujeme za pochopeni

More
<

Prokopka

A cache by pajulin Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 06/25/2011
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1 out of 5

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Prokopka

Keska je umistena na pomerne frekventovaném miste, davejte pozor
na mudly. Zapisujte se prosím na obe strany logbooku. Vracejte keš na své puvodní místo. Kes neobsahuje tuzku!


Tovarna Josefa Prokopa synove


V druhe polovine 19. stoleti zaznamenalo velky rozvoj strojirenske odvetvi, tomuto oboru se v Pardubicich venovalo hned nekolik podniku, jednim z nejvyznamnejsich byla tovarna Josefa Prokopa synove. Jeji zakladatel Josef Prokop se po prichodu do Pardubic v roce 1860 zpocatku venoval sve puvodni profesi, hodinarstvi, ale brzy jeho pozornost smerovala k vyrobe razitek, po nichz byla stale vetsi poptavka, nikoliv vsak odpovidajici nabidka. V male dilne sveho svagra v domku cp. 50, dnes je tento prostor zastaven budovou Vychodoceskeho divadla, zahajil skromny provoz zivnosti na vyrobu razitek a vinet. Sam se vsak potykal s nedostatkem potrebnych nastroju pro svou vyrobu, a tak zahy k vyrobe pribyla i mala slevarna.

Slibne se rozvijejici podnik si brzy vyzadal vetsi prostor, a proto byla vyrobna presunuta na Palackeho trídu, kde manzele Prokopovi zakoupili pozemky po prave strane silnice vedouci na Prelouc a v letech 1869 - 1870 zde vystaveli slevarnu zeleza a stroju. Josef Prokop orientaci vyroby v teto dobe zameril na zemedelstvi, nebot technicky rozvoj se nevyhnul ani tomuto odvetvi a zvysovala se poptavka po nejruznejsich zemedelskych strojich. Sam Josef Prokop st. byl i autorem jednoho ze secích stroju, který si nechal patentovat a jenz byl v praxi pouzivan az do pocatku 20. stoleti.

Zdarný rozkvet firmy vsak v unoru 1880 nahle ohrozila zakladatelova smrt, tovarna prisla o sveho séfa, sest deti ztratilo otce. Bylo jen na rozhodnuti manzelky Frantisky, zda se ujme vedeni podniku sama, ci jej proda. Odhodlani pokracovat v zapocatem dile zahajilo novou vyznamnou etapu v utvareni podniku. V cele firmy setrvala plnych dvacet pet let. Za tuto dobu se vyroba vice specializovala na mlynarsky obor, rozsirila se nabidka vyrobku o valcove stolice, vodni turbiny a mlynské kameny a kolem roku 1890 jiz firma kompletne zarizovala cele mlyny. V polovine devadesatych let 19. století firma jeste rozsirila sve uplatneni v elektrotechnickem odvetvi, kdyz ziskala zivnostenské opravneni v tomto oboru, a mohla se tak podilet na elektrifikaci nekterých ceských mest, napriklad v Kosirich u Prahy. Strojni zarizeni vyrabene v pardubicke tovarne postupne pronikalo i na zahranicni trh a jeho úspech zde potvrzovala rada oceneni, která ziskaly na svetovych vystavách v poslednich desetiletich 19. stoleti, napríklad v Terstu, Parizi ci Vidni. V roce 1898 firma Josefa Prokopa vdova a synove byla oznacena jako prvni závod v rísi v oboru konstrukce a zarizeni velkomlynu. V teto dobe jiz nebyla majitelka na vedeni podniku sama, od roku 1894 k sobe prizvala sve syny Josefa a Jaroslava. Zejmena Josef behem dalsich deseti let získával zkusenosti na zahranicních stazich, mimo jine i v USA, ktere uplatnil zejmena po oficialnim prevzeti podniku v prosinci 1904. Tento rok lze povazovat za dalsi vyznamny meznik ve vyvoji firmy, ktera se stala behem kratke doby moderni tovarnou srovnatelnou v evropskem meritku.

Roku 1910 byla Prokopova tovarna nejvetsim podnikem ve svem oboru v ramci stredni Evropy. Diky vysokym investicim do prestavby, modernizace i racionalizace vyroby doslo ke zvyseni jejiho vykonu na sedminasobek, jeji jmeni jeste pred prvni svetovou valkou dosahlo nekolikamilionove hodnoty a v roce 1915 cisty zisk presahl hranici milionu korun. Behem valecných let byla firma nucena se preorientovat na zbrojni výrobu, avsak ihned po skonceni valky se vraci plne ke sve puvodni cinnosti a jako jeden z nejlépe zarizenych podniku nove vznikleho Ceskoslovenska navazala na sve predvalecne uspechy. Na nejaky cas byla vyroba ochromena v dusledku velkeho pozaru, ktery propukl v tovarnim objektu v unoru 1919 a znicil i mnoha vyrobni zarizení, a tak az do roku 1923 bylo nutne chod tovarny zajistovat v provizornich budovach. I pres toto nesnadne obdobi prosperita firmy neustale stoupala, v prubehu dvacatych let 20. stoleti zrizovala svá zastupitelstvi v mnoha zemich Evropy, v nekolika mestech v CSR mela sve pobocne závody a jeji stroje byly prodavany i za oceánem. Pocatkem tricatych let mela pres ctyri sta zamestnancu v delnickych profesich a vice jak sedesát osob v administrativnim aparátu. Relativne bez úhony prosla firma lety hospodarske krize, tehdy se Ing. Josef Prokop snazil, ackoli vyroba byla v techto letech snizeena, aby nikoho ze svých zamestnancu nemusel propustit.

Na konci roku 1933 vsak tovarna sveho velmi moderne smyslejícího sefa ztratila, otcovu tradici se snazily udrzet jeho deti Josef a Marie, které spolecne firmu prevzaly, ale udalosti dalsich let jim k tomu mnoho prostoru neposkytly. Druhá svetova valka si znovu vyzadala preorientování na zbrojni vyrobu, letecke nalety v srpnu 1944 zasahly i „Prokopku“, a tak majitele od kvetna 1945 museli investovat do nákladnejsich oprav. Vzhledem k tomu, ze se jednalo o strategicky vyznamny podnik s poctem zamestnancu presahujicim hranici ctyri sta, byla tovarna Josefa Prokopa synove na základe Benesových dekretu znarodnena. Dohled nad vedenim podniku prevzala narodni sprava a od roku 1946 se v Palackeho ulici vyrabely tradicni valcové stolice a vodni turbiny jiz pod hlavickou Tovarna mlynskych stroju, drive Prokop, narodni podnik. Od roku 1949 rodinne jmeno z nazvu firmy zmizelo, z Ceskoslovenska odesli i jeho nositele. Vyroba byla z tradicnich prostor v prubehu sedmdesatych let 20. století postupne presunuta do Cerne za Bory. Znacka Prokop se do tovarniho komplexu ve stredu mesta na cas znovu vratila po roce 1990, jeji pusobeni na Palackeho tride vsak nemelo prílis dlouheho trvani a dnes je rozsahly továrni komplex prazdny. V soucasne dobe (rijen 2011) je "Prokopka" jiz kompletne zbourana.
(Text je prevzat z webu
www.pardubice.eu)

Additional Hints (Decrypt)

Bqcbpva fv.

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.