Motto: "Hranice? Nikdy jsem je neviděl. Ale vím, že existují v myslích mnoha lidí."
Thor Heyerdahl
Ve světové historii zanechalo svůj otisk mnoho vynikajících mužů a žen s českými kořeny. Jedni jsou známí více, jiní méně a mnoho z nich je neprávem takřka zapomenuto.
Pojďme si některé z nich připomenout..
Josef Wunsch
Prameny biblických řek Eufratu a Tigridu, mezi nimiž se nacházela Mezopotámie, nebyly známy odedávna. Po tisíciletí se vědělo, ze vytékají z Arménske vysočiny, přesné místo ale bylo záhadou.
Nejčastěji jste na mapách mohli najít bájné jezero, z něhož vytékají obě řeky současně. Teprve v roce 1883 se na mapách objevilo přesné zakreslení. Prameny ale nenašel žádný z velkých cestovatelů, ani místně příslušná turecká topografická služba, ale nenápadný profesor gymnázia v Jičíně - Josef Wunsch.
Josef Wunsch se narodil 29. cervna 1842 v Rokycanech. Po stredoskolskych studiich v Plzni absolvoval filozofickou fakultu v Praze a roku 1867 nastoupil drahu gymnazialniho profesora nemciny a zemepisu. Na ctrnact let zakotvil v Jicine, odkud se o prazdninach vydaval na cesty. Putoval po severni Evrope, na Balkan, do Italie i na pobrezi Tunisu. Vysledky svych cest dokazal literarne zpracovat v crtach a fejetonech, ktere se dockaly i knizniho vydani.
Na podzim 1881, po dukladne odborne priprave, se Josef Wunsch vydal z pristavu Terst na velkou cestu do Orientu. Opustil myslenku na vypravu do Afriky a na radu Vojty Naprstka odcestoval na Stredni vychod. V breznu 1882 navstivil Palestinu a pres Jaffu pokracoval do Bejrutu. Spolu s nemeckymi archeology zamiril k Eufratu a proti jeho proudu se vydal do horskych oblasti dnesniho vychodniho Turecka. Zkoumal oblast mezi Zapadnim a Vychodnim Eufratem a projel do Erzerumu. S pomoci ruskeho konzula pronikl k tajemnemu Vanskemu jezeru a zajel do Trabzonu na pobrezi Cerneho more.
V prosinci 1882 Wunsch odcestoval do Istanbulu, kde behem zimy pripravoval novou vypravu do severniho Turecka. Lodi odjel v dubnu 1883 do (tehdy ruskeho) Batumi, pres Tbilisi a Jerevan se pak dostal do turecke casti Armenie a znovu k jezeru Van. Pronikl az k perskym hranicim a k rece Bohtançay, hornimu toku Vychodniho Tigridu. V prubehu cervna 1883 objevil pod horou Karamuruk v nadmorske vysce 3170 metru, dva prameny Vychodniho Tigridu.
Podle jeho toku Wunsch pokracoval do pohori Taurus. Dostal se k onomu bajnemu jezeru, nazyvanemu Golçuk, a rozresil jeho zahadu: zjistil, ze prirozeny podzemni vytok jezera patri k povodi Eufratu, zatimco umely povrchovy kanal naleze k povodi Tigridu. Nedaleko na jih od Golçuku nasel ve vysce 1650 m n. m. prirozeny pramen Zapadniho Tigridu.
Dale Wunsch zmapoval (na radu berlinskeho kartografa Heinricha Kieperta, ktery Wunschovi pomahal s pripravou expedice) oblast mezi rekami Komur a Kelkit v centralnim Turecku – celkem upresnil mapy uzemi o rozloze cele Moravy, tj. asi 20 000 km2 – a pocatkem srpna 1883 dorazil do Trabzonu. S bohatymi etnografickymi sbirkami se pres Istanbul a Varnu vratil do Cech. Nenasel vsak nakladatele pro cestopis, ktery by zachytil jeho putovani za prameny Eufratu a Tigridu.
Na jicinskem gymnaziu prestal Wunsch vyucovat roku 1886 a presel na prumyslovou skolu v Plzni, kde setrval az do odchodu do duchodu v roce 1902. Vetsi cesty jiz nepodnikal s vyjimkou roku 1890, kdy navstivil stale jeste divokou Cernou Horu (i tam mapoval, ale ziskany material jiz nezpracoval).
Zemrel v Plzni 20. listopadu 1907, kdyz kratce pred smrti sve jmeni venoval na stipendia chudym studentum z rodnych Rokycan.
Pokud si chcete zalogovat i bonusovou kesku teto serie,
nezapomente si z logbooku opsat bonusove cislo.
Zdroj: Jiri Martinek, nakladatelstvi Libri, cs.wikipedia.org