Hradište na Lužnici

Tato, ac pouze tradicní keš se venuje nekolika ruzným místum a to konkrétne ctyrem hradištím, ležícím jen pár kilometru od sebe, na rece Lužnici, jimiž jsou Kolodeje nad Lužnicí, Nuzice, Bechyne a Bežerovice. Jedná se o hradište obývaná v poslední fázi své existence slovany a to konkrétne Doudleby.

O neco dále smerem proti proudu Lužnice se nacházejí ješte další dve (ne slovanská), kterým se zde nebudeme venovat a to Slavnovice a Dražice, stejne jako další velmi blízká hradište na rece Vltave (Týn, Všemyslice 1 a 2, Albrechtice).

Vetšina techto hradu zde stála již od doby bronzové a je z toho tedy patrné, že zdejší krajina byla osídlena již velmi dávno.

Použité materiály vcetne obrazových jsou prevzaty z velmi kvalitní Encyklopedie Hradišt v Cechách od autorského týmu Vladimír Ctverák, Michal Lutovský, Miloslav Slabina a Lubor Smejtek, kterou v roce 2003 vydalo nakladatelství Libri.

Nuzice

Samotnou keš jsem umístil zde, nebot se jedná o hradište, na kterém si pravdepodobne nejlépe dokážete predstavit, jak vypadalo. Ac je toto místo velmi strategicky výhodné (ze dvou stran chráneno výškou svých svahu), v raném stredoveku zde už patrne nebylo trvalé osídlení, ac hradište pravdepodobne fungovalo

Keš je umístena u konce vnejšího valu, z kterého už moc nezustalo, ale nebojte se popojít dál bránou na pravé strane vnitrního opevnení.

Židova strouha, která hradište obtéká patrí k vyhlášeným trempským lokalitám a je to velmi pekné a úchvatné místo. Pri návšteve za odlovem doporucuji sejít dolu k Židove strouze (po modré, bránou ve vnitrním valu pres areál samotného hradište a dolu) a po proudu se krátkou procházkou vydat až na soutok s Lužnicí. Urcite nebudete litovat.

Navíc se prý obcas stává, že se zde dávní obyvatelé schází a to zejména v dobe ruzných svátku (pochopitelne jejich a ne tech krestanských). Jestli budete mít to štestí a potkáte je zde, prosím, nerušte je, kdo ví, co by vám udelali.

Hradište ze strední doby bronzové a starší doby železné, snad i z raného stredoveku. Ostrožna sevrená meandry Židovy strouhy tesne pred jejím soutokem s Lužnicí.

Ostrožna je chránena svahy strme spadajícími do údolí Židovy strouhy, cástecne i skalními stenami, na severozápade je ostrožna poškozená lomem. Plochá centrální cást je prístupná od západu, po šíji o šírce asi 80 m. Tento smer také hájily dve soubežné, prícné, z cásti dodnes patrné hradby. Vnejší ze dvou mírne obloukovitých valu byl v minulosti rozvezen a je zachován jen v podobe meze, vnitrní je dodnes asi 2 až 3 metry vysoký a u paty až 12 metru široký. Podle údaju zaznamenaných v dobe nicení vnejšího valu mela tato hradba kamennou konstrukci s komorami vysypanými hlínou.

Dvoudílné hradište, zaujímající plochu asi 1,3 hektaru, je po archeologické stránce jen málo známé. Rozsahem nevelké výzkumy zjistily na jeho ploše prítomnost kulturní vrstvy, dokládající trvalejší charakter zdejšího osídlení.Nalezané strepy náleží do nekolika pravekých a rane stredovekých období. Nejstarší hradište zde patrne stálo již na pocátku strední doby bronzové, opevnení bylo znovu vybudováno snad i na prelomu starší a mladší doby železné, ojedinelé nálezy patrí i záveru keltského osídlení z posledních staletí starého letopoctu a raného stredoveku (snad až 9. století po Kristu). Bez archeologického výzkumu valu je ovšem existence hradišt ve všech techto obdobích pouze hypotetická.

Kolodeje nad Lužnicí

Po proudu se nachází nebo spíše asi nacházelo další hradište, v místech dnešních Kolodejí nad Lužnicí. Zde bohužel nejsou zbytky hradište nijak patrné, proto uvádím pouze pravdepodobnou polohu a neco málo povídání.

N 49° 15.242 E 014° 25.118

Asi rane stredoveké hradište; ostrožna nad pravým brehem Lužnice v poloze Na Hradci.

Boky ostrožny chrání od severu a východu srázy spadající k Lužnici, od jihu pak k jejímu bezejmenému prítoku. Prístup na ostrožnu umožnoval pouze sevrozápadní smer. Šíjové opevnení v techto místech se ovšem nedochovalo a celkový rozsah opevnené (?) plochy se odhaduje zhruba na 1,1 ha. Puvodní existence hradište není zcela nezpochybnitelná. Z povrchových sberu pocházejí nálezy rane stredoveké keramiky.

Bechyne

Jedná se o duležité správní centrum ranného premyslovského státu, nicméne tuto funkci melo hradište již dríve. Jestli nekomu prijde, že Kosma o hradišti psal v dávných casech, pak vezte, že za prvními obyvateli by jste casem museli cestovat ješte více než tri krát tak daleko.

N 49° 17.614 E 014° 28.132

Hradište z nekolika úseku praveku (starší dobou bronzovou pocínaje) a z raného stredoveku; vysoká skalnatá ostrožna nad soutokem Lužnice a rícky Smutné, v místech zámku a stredovekého jádra mesta.

Výrazná strategická poloha byla osídlena a patrne i opevnena v nekolika pravekých obdobích, existence hradeb je však kvuli pozdejší zástavbe a pouze predpokládaná. Vzhledem k doposud nerozsáhlému archeologickému výzkumu je nejasný také rozsah opevnené plochy a její prípadné clenení. První hradište zde nejspíše vyrostlo již na prelomu starší a strední doby bronzové, opevnené sídlo možná stálo na bechynské ostrožne i v pozdne haltštatském až casne laténském období a snad i v záveru keltské epochy. Tehdy také došlo ke zvetšení osídlené plochy, zatímco starší hradište se patrne zhruba krylo s rozsahem dnešního zámeckého areálu, stopy osídlení z 1. století pred Kristem byly zjišteny až na severním okraji historického jádra mesta. Poslední z rady hradišt na bechynské ostrožne vybudovali v raném stredoveku Slované. (Nálezy keramických strepu z 9. a první poloviny 10. století)

Existence slovanského hradište je potvrzena také písemnými prameny. V 11. a 12. století šlo o významné premyslovské správní centrum, stredisko oblasti oznacené v Kosmove kronice jako „provincia Bechin“

Bežerovice

Opet velmi málo patrné a zachované hradište, souradnice vedou k valu, možná bráne, což je také jediné, co je z puvodního hradište patrné.

N 49° 17.954 E 014° 29.720

Rane stredoveké hradište (?); trojúhelníková ostrožna na levém brehu Lužnice sevrená meandren reky, poloha Chrobkov. Hradište je vymezeno príkrými svahy ostrožny, z prístupného jihovýchodního smeruje chráneno prícným opevneným v podobe rovného valu o celkové délce 200 metru, šírce místy až 10 metru a výšce kolem 1 metru. Takto vymezená plocha má rozlohu 3,5 hektaru.

Na hradicti dosud nebyl proveden archeologický výzkum, neznáme ani jeho zástavbu ani konstrukci hradby. Z nepocetných povrchových nálezu slovanské keramiky se obvykle uvažuje o jeho rane stredovekém stárí, nejde však o jediné možné datování.