PTACI VE MESTE/ BIRDS IN CITY
Urcite se vetsina z Vas pri nasem blaznivem a hektickem zivote rada zaposloucha aspon na chvilku do krasnych zvuku prírody na misto huceni dnes jiz pro nas nepostradatelnych technickych vymozenosti. Pri resení teto mysterky se ukaze jak dobre se umite zapouslouchat. K reseni potrebujete poznat hlasy nekolika druhu ptaku, s kterymi se muzete ve meste potkat. Aby bylo lusteni v pripade, ze hlasy nepoznavate trochu lehci, prikladam i moznost urcite napovedy s obrazky vsech ptaku, ktere musite poznat. Prirazeni uz je na Vas. Pri lusteni vynechávejte druhove nazvy. CH=2
PTACI VE MESTE
Ptaci zili v nasi krajine davno predtim, nez clovek zacal stavet první obydli, osady, vesnice a mesta. Cista voda, klikate potucky, slepa ramena, jezirka, mokrady, kroviska, pozdeji pole, louky, lesy, rybniky, ale hlavne hojnost potravy, ukrytu a mista k hnizdeni.
Hromadne osidlovani, vzrustajici pocet lidi a zvysovani jejich naroku vyvolavaji v puvodni krajine rozsahle zmeny, vetsinou pro ptaky nepriznive. Kaceji se stare dute stromy, mizi puvodni vegetace, vypaluji se kroviska, obdelava puda, narovnavaji se a dlazdi koryta rek a potoku, vysousi se mokrady, rozoravaji meze, stavi domy a dopravni cesty. Ano, je to clovek, kdo svou rozpinavosti vytlacil a neustale vytlacuje vsechny puvodni zivocisne druhy z jejich prirozeneho prostredi. Je to clovek, kdo opredl krajinu hustou siti nejruznejsich smrticich dratu, kdo stavi sklenene popravci steny a zradne ploty. A rovnez je to clovek, kdo zabiji zive tvory strelnou zbrani, rychlymi vozidly, svou neznalosti, pohodlnosti a nadrazenosti.
Dnes jsme uz prilis daleko od puvodní prirodni rovnovahy, a proto i clovek by mel byt tim, kdo alespon poda pomocnou ruku tem, kteri prezili jeho zasahy a prizpusobili se zmenam. Nezapominejme prosim na vsechny ty zivocisne druhy zijící vsude kolem nas. Uvedomte si, ze na uzemi Vaseho mesta ziji s Vami a zili tu jiz dávno pred nami.
HNIZDENI
Prvnim a zaroven jarnim tematem je podpora hnizdnich moznosti. Pod timto relativne slozitym nazvem si lze predstavit nejruznejsi typy ptacich budek, ukrytu, domecku a vseho, co s tim souvisi. Prave hnizdni podminky a prostredi, ve kterem ptaci ziji, je pro populace jednotlivych druhu to nejdulezitejsi. Nedostatek prirozeneho krytu, vegetace, dutych stromu, krovisek a neobdelavanych ploch ovlivnuje nejenom celorocni vyskyt ptactva, ale hlavne jeho dalsi rozmnozovani. Malokdo si mozna uvedomuje, kolik hnizd, vajicek a mladat ptaku hnizdicich na zemi ci v kroviskach je zbytecne zniceno pri neopatrnem sekani travy, praci na zahradce, strihani keru, prorezavani vetvi, stavebni cinnosti, terenních upravach pozemku a nezakonnem vypalovani travy. O nic lepe na tom nejsou ptaci hnizdici v dutinach, polodutinach a na lidskych stavbach. Desitky hnizd a hnizdist jsou niceny pri udrzbe parku, kaceni stromu ci rekonstrukci budov. Strzena hnizda jiricek, zazdene kavky, rorysi, znicena vejce postolek, osirela mladata a dalsi podobne pripady jsou dukazem nasi bezohlednosti.
Pritom ke zlepseni hnizdnich moznosti pro ptaky lze prispet hned nekolika zpusoby. Napriklad vysadbou vhodnych keru a zelene, setrnymi zasahy do zelene v dobe hnizdeni, vyrobou ptacích budek a hlavne celkovou tolerancí vuci hnizdícim ptakum. Rozepisovat se o zahradni architekture, druzích drevin, vhodne peci a lidske moralce by se mi asi do listingu neveslo, a tak vam nabidnu alespon nekolik jednoduchych rad tykajicich se ptacich budek.
Z CEHO BUDKU NEJLEPE VYROBIT? (nejen pro mestske ptactvo)
Kazdy ptak ma svuj typ budky, sve prostredi a svou oblibenou vysku, ve ktere hnizdi (je treba vedet, pro jakeho ptaka je budka vyrobena a kam ci jak jí povesit).
Budku budete muset pravidelne cistit a kontrolovat (nejlépe na podzim, ci v predjari).
Budky je treba instalovat s ohledem na zelen (stromy) tak, aby nedochazelo k niceni porostu.
Pokud Vas i tech par radku, ktere jste zatim precetli donuti k cinu a budete chtit ptakum usnadnit zivot ve meste, jsem pripravil i par dulezitych rad - Jak vyrobit budku a nic nezapomenout.
PTACI POTREBUJI TAKE VODU
Dalsím jarnim a letnim tematem jsou tak zvana koupatka a napajecky. I tato relativne jednoducha a zdanlive zanedbatelna zalezitost muze ovlivnit vyskyt ptactva ve vasem okoli.
Ptaci se potrebuji alespon jednou denne dukladne napit a vykoupat. V prirode k tomu vyhledavaji hlavne melke vody, jako jsou odtoky z lesnich studanek, vyusteni odvodnovacich zarizeni, melke a vysychajíci potucky. Takovych mist je ve meste a jeho nejblizsim okoli vetsinou malo a tak se ptaci koupou vsude, kde se da.
Tam, kde ptaci nemaji moznost vyuzit pro napajeni a koupani prirodni zdroje, muzeme jim pomoci zrizenim napajedla. Nejjednoduzsi je vyuzit k tomu plastovou nebo keramickou misku pod kvetinac o prumeru cca 50 cm a hloubce 5-10 cm, kterou zapustíme na vhodnem miste do zeme. Plastova miska se bude v zahrade lepe vyjimat, kdyz pred zapustenim natreme jeji vnitrek a okraje epoxidovym lepidlem a ihned vysypeme cistym ricnim piskem. Po zapusteni do zeme jeste vylozime dno napajedla oblazky.
Vybereme pro napajedlo klidné misto, co nejdale od dratu vzduchoveho vedeni, skleniku a jinych prosklenych ploch. V nejblizsim okoli napajedel nesmi byt vyssi porost rostlin a keru, v nemz by se mohly ukryvat kocky a jini predatori cihajici na ptaky. Naopak jsou vyhodne vyzsi kere a stromy ve vzdalenosti asi 10 - 15 m , ve kterych se mohou ptaci ukryt pred nebezpecim a ususit si promacene peri.
Napajedlo musime zasobovat pravidelne, nejlepe kazdy den cerstvou vodou a podle potreby cistit. Napajedla vyrobena z nejruznejsich barevne i vzhledove nevhodnych plastovych tacku, barelu a podobnych materialu ptaky spise odpuzuji a prirodu hyzdi.
Dulezite je take dusledne zakryvat vsechny nadrze s kolmymi stenami, jako jsou sudy, bazeny a nejruznejsi skruze. Takovato mista se pro ziznive ptaky stavaji az prilis casto smrtelnou pasti!
PRIKRMOVANI PTACTVA
Poslednim a velice diskutovanym tematem je zimni prikrmovani ptactva. Na tuto problematiku se nazory odborniku i laiku velice lisi, ale vetsina odborniku veri, ze v dnesníi pretechnizovane dobe bez dostatku pro ptactvo prirozenych potravnich zdroju (krovisek, neobdelavanych ploch atd.) sve opodstatneni rozhodne ma. Rozhodne ptactvo prikrmujeme vyhradne v zime.
Vsichni, kteri chteji ptakum prilepsit nesmi zapominat, ze ptaci nejsou odpadkove kose, a tak jim nikdy nepredkladame zbytky od obeda, zkazene, plesnive, prepalene, slane, korenene a uzene potraviny. Rovnez strouhanka ci zbytky peciva jsou pro drobne ptactvo (do krmitka) nevhodnou slozkou potravy. Pro ty z Vas, kteri se rozhodnou venovat v zime trochu sveho casu i ptaku nabizim pár rad jak na to.
PAR RAD PRO NENADALA SETKANI
Pokud najdete poraneneho ci jinak handicapovaneho volne zijícího zivocicha vyvstane otázka: Co s nim?
O vsechny druhy volne zijicich zivocichu se urcite postara nektera ze zachrannych stanic:
jejich seznam naleznete ZDE.
Clenove teto organizace, pokud budou vedet a moci, Vam radi pomohou, poradi ci podaji informace o jakekoliv problematice souvisejici s zivocichy zijicimi na uzemi mesta.
Co s pravdepodobne vypadlym (nevzletnym mladetem)?
V pripade nalezu mladeho a jiz opereneho jedince (zejména pak na jare a v lete), bez priznaku urazu ci jineho poskozeni se presvedcte, zda jedinec pouze nevypadl z hnizda, anebo zda se jiz neuci letat a neni dokrmovan rodici mimo hnizdo. Nektere druhy volne zijiciho ptactva sva dosud neletajici mladata vyvadeji mimo hnizdo, kde je nasledne dokrmuji, uci hledat potravu a letat (kosi, drozdi, penice aj.). Mladeho jedince bezpecne poznate podle kratkeho (nedorostleho) ocasku, zbytku prachoveho opereni, nedorostlych letek a evidentniho zadoneni o potravu (otvirani zobaku, pipani a natrasani kridel). V takovemto pripade mlade ponechte na miste, nebo vratte do hnizda. Samozrejme je treba postupovat pripad od pripadu, protoze ne vsude jsou stejne podminky. Pokud si nejste jisti a mate moznost zatelefonovat, neni ostudou se radeji predem zeptat na zachranou stanici zvirat. Ne vzdy totiz je treba vse „zachranovat“ a ne vzdy dobry umysl ma dobry konec.
CO JE KROUZKOVANI?
Krouzkovani je dnes vseobecne pouzivanou vedeckou metodou vyzkumu tahu a biologie ptaku. Je to oznacovani volne zijicich druhu ptactva kovovymi krouzky, ktere umozni identifikaci kazdeho ptaciho jedince po celou dobu jeho existence, samozrejme za predpokladu, ze udaje na krouzku zustanou citelne nebo ze ptak krouzek neztrati. Provadi se v sirokem rozsahu nejen v Evrope, ale na celem svete. Spolupraci vsech krouzkovacich central se podarilo objasnit nejen tahove cesty, nybrz i dalsi cenne poznatky ze zivota ptaku, jako napr. zda se ptaci vraceji na totez misto (vernost mistu zrozeni), jakeho veku se dozivaji na svobode, jakou rychlosti tahnou, kdy pohlavne dospivaji, jak dlouho trvaji manzelske svazky, zda hnizdi stejni partneri opet spolu ci dochazi k vymene partneru atd.
Nasli jste uhynuleho volne zijiciho ptaka s krouzkem na noze, a co nim?
Podle moznosti krouzek sejmete a uschovejte, pripadne si zapiste informace napsane na krouzku, datum a podrobnosti nalezu, lokalitu (misto nalezu), druh ptaka a obratte se na: Zachrannou stanici zivocichu.
POZOR!!!
Pokud se Vam dostane do rukou zdravy a nezraneny ptak, napr. kdyz vam vleti do bytu, ponechte mu krouzek na noze, pouze peclive opiste vsechny udaje na krouzku a oznamte stejnym zpusobem Zachranne stanici zivocichu nebo Krouzkovaci stanici. Ptaka po opsani udaju vypustte na svobodu.
Chovatele holubu, exotickych ptaku, drubeze a take sokolníci oznacuji sve chovance rovnez krouzky, ale odlisnymi od krouzku ornitologickych. Tyto krouzky vetsinou nesou kombinaci cisel a znacek (datum vylihnuti atd.), pripadne adresu chovatele nebo znacku statu: u nas je to CZ nebo CS. V pripade jejich nalezu je vhodne obratit se spise na mistni spolek chovatelu, holubaru a podobne.
CO RICI ZAVEREM?
Moudry clovek umi z prirody nejen brat, ale i do ni davat. Tim nemyslim tuny odpadku, kterých je vsude bohuzel mnoho. Mam na mysli treba prave vhodne a ucelne prikrmovani drobneho ptactva, instalaci ptacich budek atd. Nechodte do lesa a prirody pouze pro houby, lesni plody, lucni kviti, drivi ci utechu. Pozorujete a snazte se porozumet vsemu co zije na teto planete s nami a pomozte, aby se to z toho mohli radovat i ti, kteri prijdou po nas.
Zdroje:
http://www.desop.cz
http://www.casopis.ochranaprirody.cz
Texty Dr. Stanislava Benedy, Roberta Trnky a Karla Makone
ZA BETATEST DEKUJI Furmi123, ReBa12 a Majus
CACHE
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
L
M
N
VZOREC PRO VYPOCET FINALKY
50 (G-1).(C+E+3)(A-F+1)(B-7) 014 (F+H+J+N+1).(D-M)(K-3)(L-I+1)
PECLIVE UVEDTE SKRYS DO PUVODNIHO STAVU. DEKUJI.
ENG:
Definitely the most from you at our crazy and hectic life like at least a moment listens to the beautiful sound of nature to the place humming now critical for our technical achievements. When this solution Unknow cache how well you understand the Birds and how you listen the Natur. The solution you need to know the voices of several species of birds, with which you can meet in town. In order to decipher if the voices do not recognize a little lighter, and attach to help with certain images of birds that you know. Assignment is up to you.
FORMULA
Sorry, currently unavailable - in production
XXX
