Krajina kolem obce Droužetice byla lidmi osídlena již od nejstarších dob (5. století před Kristem), výmluvným svědkem toho muže být také například odkrytí rozsáhlého pohřebište z mladší doby hradištní přímo u Droužetic, nebo existence staroslovanských mohyl pod lesem Tisovníkem.
První písemnou zmínku o obci přináší až začátek 13. století, kdy král Přemysl Otakar I. v roce 1207 daroval plat ze vsi Droužetic benediktinkám z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Středoveké prameny jsou pochopitelně velice torzovité, takže přesné informace o majetkových změnách v držbě vesnice nemáme. Bezpečně však víme, že ve 14. století Droužetice patřily ke strakonickému panství mocného rodu Bavorů, jimž se dostaly nejspíše darem či koupí.
Ze 14. století jsou dochovány dvě listiny, týkající se držby selských usedlostí v Droužeticích, díky kterým poznáváme některé tehdejší obyvatele. První pochází z roku 1345, kdy Vilém ze Strakonic prodal emfyteutickým právem dvůr s dvorištem ve vsi Droužetice a čtvrt lánu dědiny jakémusi Maruškovi za čtyri kopy grošů pražských, a to za stejných podmínek jaké mají ostatní poddaní v téže vsi. Vydavatelem druhé listiny z roku 1368 byl Bavor IV., který potvrdil Maruši, vdově po svém hajném Janovi, emfyteutický prodej čtvrt lánu a dvou jiter dědiny, šlo o potvrzení starší listiny Vilémovy, na které se již propadlo písmo.
Důležitým mezníkem v historii Droužetic se stal rok 1398, kdy tehdejší majitel strakonického panství Brenek ze Strakonic prodal "ve vsi Drúžeticích dva pluhy role za dvaceti ke stu kop grošóv strébrných a pražských i plat, což jeho tu jest, a v Crnichove (=Cerníkove) kopu po jedenácti kopách a les jménem Ryšov a lúku, jenž sie jmenuje Panie lúka, i cožkolivek príslušie k zboží dréve jmenovanému" panožím Janovi recenému Kocka, Oldrichovi a Ctiborovi, bratrím z Milonovic a jejich budoucím. Nekdy poté došlo ke vzniku drobného vladyckého statku Kocku z Milonovic, Droužetice se staly jejich sídlem a ve vsi byla vystavena tvrz, která poté plnila svoji funkci témer sto let. V Droužeticích sídlil Oldrich Kocka, který se zde naposledy pripomíná v roce 1431, kdy byl ustanoven za jednoho z porucníku detí Oldricha z Kraselova, krátce poté nejspíše zemrel. Rozsah droužetického statku, tak jako tomu bylo ve stredoveku u naprosté vetšiny majetku v držbe nižší šlechty, nebyl nikterak znacný. Konkrétní údaje máme z roku 1467, kdy Droužetice držel Jan Kocka z Milonovic, pravdepodobne Oldrichuv syn, tehdy ke statku patrila ves Droužetice s tvrzí a poplužním dvorem, ves Cerníkov a po jednom selském gruntu v Podolí a Rohozné, pochopitelne s lesy, rybníky a dalším príslušenstvím.
V držení rodu Kocku z Milonovic zustaly Droužetice až do konce 15. století, kdy byly Janem Repickým ze Sudomere pripojeny k repickému zboží a spolu s ním v roce 1650 k panství Šteken, u kterého setrvaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. Pouze po polovine 16. století byly Hodejovskými na delší dobu zastaveny rodu Lipovských z Lipovice, jimž však byly v roce 1591 vyplaceny k Repici.
Z puvodní tvrze se do dnešních dnu nezachovalo nic. Tvrz se uvádela jako pustá již v roce 1552, kdy Droužetice koupil známý humanista Jan starší Hodejovský z Hodejova. Mladší stavení vladyckého statku ze 16. století je obsaženo ve zdech bývalého poplužního dvorce.
Kunsthistorička Alžbeta Birnbaumová ve 30. letech 20. století ve svém Soupisu památek historických a umeleckých pro politický okres Strakonice popsala ono stavení jako prostou jednokrídlovou velmi hrube zdenou budovu obdélného pudorysu, hlavní rímsa byla tvorena ze dvou vrstev cihel kladených šikmo do zuborezu, chodba v obytné cásti byla opatrena klášterní klenbou, v poschodí se nacházely místnosti s trámovými stropy. Na východní strane nad chlévy nalezla Birnbaumová zbytky nejakého malovaného erbu. Nejvetší nález ji však cekal v interiéru kaple Panny Marie, vybudované na návsi na míste starší kaple až teprve v roce 1880. Z puvodní kaple snad pocházel zvon, který byl v roce 1942 sejmut ze zvonicky na streše kaple a zrekvírován pro vojenské úcely, na svém plášti nesl reliéf sv. Václava, letopocet 1764 a iniciály ICS, jak verne zaznamenal konzervátor V. V. Kremer Alžbeta Birnbaumová otevrela dvere kaple a naproti vchodu na zdeném oltári ve výklenku spatrila drevenou gotickou sochu, predstavující jednu z nejkrásnejších ceských Madon doby predhusitské, vytvorenou neznámým umelcem nekdy kolem roku 1420. Takový objev v Droužeticích v kapli z roku 1880 rozhodne neocekávala. Droužetická Madona, jak zacala být plastika pozdeji nazývána, puvodne tvorila soucást gotického oltáre nejakého blízkého kostela, který byl pravdepodobne v baroku nahrazen oltárem novým.
Do kaple v Droužeticích se dostala plastika až druhotne. O tom, jaký kostel puvodne zdobila, se mužeme pouze dohadovat, snad to mohl být nejaký z kostelu ve Strakonicích, kam Droužetice náležely farou. Objevily se rovnež názory, že socha mohla pocházet z nedaleké Repice, kde byla soucástí oltáre v kostele svatého Jiljí nebo v kapli tamní tvrze. V. V. Kremer ve ctyricátých letech 20. století zachytil mezi místními obyvateli zprávu o tom, že Madona prý mela být do Droužetic zakoupena ci darována z Plzne. Socha Madony byla v doužetické kapli umístnena až do roku 1978, kdy byla pécí strakonického muzea nákladne restaurována. Dnes se mužeme s Droužetickou Madonou u nás setkat témer na každé duležitejší výstave gotického umení, mnohokrát také zastupovala naši zemi na obdobných výstavách v zahraničí.
Jak na keš:
Pokud v keši najdete nějaká CWG, měntě kus za kus! Víme, že většina si CWG stejně vezme bez výměny, ale proč nebýt trochu fér?
Nepovinný úkol ke keši najdete v hintu.