Skip to Content

Traditional Geocache

Sedlo

A cache by AHA & team Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 9/17/2011
In Plzensky kraj, Czech Republic
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

CS: Rozhledna na hoře Sedlo, místě dávného halštatského a keltského výšinného hradiště.
EN: This cache will take you on the top of Sedlo Mountain ("Saddle"), which is the site of an ancient Iron Age and later Celtic settlement. Today there is a freely accessible observation tower overlooking the Bohemian Forest.

Sedlo ze svahů vrchu Nadějova
Sedlo ze svahů vrchu Nadějova

V roce 2008 jsme si na dovolenou půjčili GPS, abychom zkusili, jak se hledají poklady. Keš Gabreta na Sedle byla první, za kterou jsme se vydali, a také první, kterou jsme našli. V keši žádný velký poklad nebyl, ale objevili jsme díky ní opravdu krásné místo i geocaching jako takový. Roky plynuly, na Sedle vyrostla rozhledna, až jednoho dne přišlo upozornění na archivaci této keše. Pro Hipíka, jejího autora, se místo díky lidem změnilo a ztratilo své kouzlo. My si však místo s tak krásným výhledem a silným dotekem historie bez keše představit nedovedeme, a tak ji obnovujeme pro ty, co stále rádi chodí po kopcích.

Hora Sedlo

Sedlo se nachází v Šumavském podhůří, mezi Sušicí a Kašperskými Horami, nad starobylou vsí Albrechtice. Zalesněná hora tvoří přirozenou dominantu blízkého okolí. Ve vrcholové části dosahuje nadmořské výšky 902 metrů a okolí převyšuje od 130 metrů až po 350 metrů.

Sedlo od Ostružna
Sedlo ze silnice u Ostružna

Mohutné a rozložité těleso hory je výrazně protáhlé ve směru sz.–jv. a tak při pohledu z některých míst v okolí působí hora jako menší hřeben, zatímco z jiných, například od poutního kostela ve Strašíně, vyvolává dojem špičatého kužele. Severozápadní a částečně severní svahy jsou pozvolné, ostatní a zvláště jižní svahy jsou prudké a kamenité.

Temeno Sedla tvoří rozlehlá plošina, která je v hlavní ose kopce dlouhá 400 metrů. Šířka plošiny je proměnlivá – v nejširším místě dosahuje 100 metrů a v nejužším místě na jv. okraji okolo 40 metrů. Celá plošina je poseta mnoha rulovými skalkami, z nichž nejpůsobivější jsou na přírodní vyhlídce někdy zvané "Supí skály" (něm. "Geierfelsen") nad prudkým jihozápadním skalnatým srázem.

Kořeny jména

Je více teorií, k čemu se vlastně název "Sedlo" odkazuje. Jako první se nabízí sedlo jezdecké, na koně. Výrazný vrch však svým tvarem takové sedlo nepřipomíná ani náhodou, snad jen vrcholová plošina je v obdobné pozici jako sedlo na hřbetu koně. Také prostý lid nazýval "Rittersattel", v překladu "Rytířské sedlo".

Albrechtice se Sedlem v pozadí
Albrechtice se Sedlem v pozadí

Jihočeský archeolog Bedřich Dubský vyslovil domněnku, že by název kopce mohl odkazovat na trojici terénních sedel, která člení vrcholovou plošinu do čtyř částí. Nicméně tato drobná sedla nejsou z okolí patrná a těžko by mohla být základem pro pojmenování tak výrazného kopce. Slovo "sedlo" může též znamenat roli (pole), dvorec či hospodářské sídlo. Vzhledem ke skalám lze vyloučit význam pole, naopak doložená přítomnost hradiště by se mohla odrážet ve významu dvorec.

Hrad Kašperk ze Sedla

Němci nazývali kopec "Hefenstein" ("Hafen" znamená hrnec), neb se na něm často nacházely střepy pravděpodobně pravěkých nádob. Pojmenování mělo i několik míst na Sedle: nejstrmější svahy orientované k jihu se v horní části jmenovaly "Burgstall" a v dolní části "Auf der Düttenau", svahy mířící k jihovýchodu nesly jméno "Steinberg".

Pevnost nad mraky

Vrcholová část Sedla svou plochostí, okolními strmými svahy i množstvím skalek, byla výhodná pro stavbu skalní pevnosti. První hradiště na Sedle vzniklo v 7. či 6. století př.n.l. a bylo používáno do 5. století př.n.l., tj. v pozdní době halštatské a časné době laténské. Vybudování hradiště je připisováno Keltům, kteří jej využívali znovu v mladší době laténské, konkrétně v 2.–1. století př.n.l. Osídleno bylo i v době římské a naposledy jej intenzivně používali Slované v době hradištní v 9.–10. století našeho letopočtu.

Pohled z rozhledny ke Svatoboru a Borku
Pohled z rozhledny ke Svatoboru a Borku

V jednotlivých fázích osídlení se drobně měnilo využití, nicméně hradiště primárně poskytovalo útočiště v časech válek a jiného ohrožení pro obyvatele okolí. Některé archeologické nálezy vedou k domněnce, že by funkce hradiště mohla být i sídelní. Šlo též o strategické místo: Sedlo je v blízkém okolí nejvyšší, s rozhledem do všech stran. Vyšší hory byly jen na vlastní Šumavě, která v dobách osídlení Sedla měla charakter skutečného pralesa, a Sedlo tak bylo na samém kraji civilizace. Obyvatelé hradiště mohli kontrolovat široké okolí včetně obchodních stezek vedoucích do hlubokých lesů na hranicích či horního toku zlatonosné Otavy.

Díky potřebě dávných obyvatel ubránit se útočníkům vznikl neuvěřitelně rozsáhlý obranný systém. Stavitelé hradiště vyšli z terénních možností a mezi přírodní skály doplnili valy z kamenů a balvanů kladených na sucho, případně při jejich stavbě využívali vnitřní dřevěnou konstrukci. Valy doplňovaly palisády tvořené pravděpodobně zašpičatělými kůly. Zmíněné dřevěné konstrukce a palisády se samozřejmě nedochovaly, nicméně na hradišti byly nalezeny kousky ruly spečené na tvrdou sklovitou, leč křehkou strusku, ve které lze najít vzácně i otisky dřeva.

V lese na Sedle
V lese na Sedle

Valy se táhnou okolo celé vrcholové části Sedla v délce 920 metrů. Jimi ohrazená plocha o rozloze přibližně 5 hektarů má tvar protáhlého oválu o délce přibližně 400 metrů a šířkách od 32 do 114 metrů. Délka není jediným úctyhodným parametrem: val v nejširším místě dosahuje 13 metrů, z vnější strany se val tyčil až do výšky 10 metrů, z vnitřní strany obvykle do výšky 1 až 1,5 metru.

Vstup do hradiště byl na jihovýchodě, tj. od vesnice Ostružno. Ulicovitá brána byla okolo 17 metrů dlouhá a široká 1,5 metru. Na jedné straně byla tvořena skalní stěnou doplněnou dalšími navalenými kameny, na druhé straně býval už téměř zmizelý val, který se uvnitř napojoval k další mohutné skále. Druhý, severozápadní vstup je novodobý. Byl vylámán, aby se z temena Sedla dalo odvážet dřevo, dnes jím prochází stezka od Albrechtic.

Hartmanicko z rozhledny
Hartmanicko z rozhledny

Kromě obranných valů se podařilo najít mnoho dalších dokladů osídlení. Patří mezi ně stopy po polozemnicích o rozměrech 6 x 4 metry, nůž, kamenné kolečko ručního mlýnku řeckého typu či opěrka bronzové nádoby či zrcadla dovezená až z Itálie. Četné byly zlomkové nálezy keramiky – kolkované, tuhové, malované, zdobené hřebenováním, podkovovitými obloučky nad sebou, vlnovkou a klikatkou. Některé nálezy jsou uloženy a vystavovány v Muzeu Šumavy v Sušici a v Kašperských Horách.

Hradiště na Sedle je nejen impozantním dokladem dovednosti dávných obyvatelů naší země, ale též jedním z našich nejrozsáhlejších keltských hradišť a po Obřím hradu druhým nejvýše položeným hradištěm vůbec.

Rozhledna, sen několika generací

Konstrukce rozhledny

Až se budete kochat výhledem z rozhledny, jistě vás překvapí, že cesta k této rozhledně trvala téměř 130 let. Podle zachovaných záznamů začal poprvé o vyhlídkové věži okolo roku 1880 uvažovat pan Kuchyňka, statkář ze sousedních Albrechtic. Není nám známo, zda se mu nedostávalo peněz nebo naopak scházela vůle dosáhnout cíle, ale jeho nápad se tenkrát realizovat nepodařilo.

Rozhledna

V průběhu II. světové války si na Sedlo vzpomněli vojáci a na Supích skalách si postavili boudu a pozorovatelnu. Stavby na vrcholu Sedla doplňoval starší trigonometrický bod dřevěné konstrukce. Ten vzal za své pravděpodobně první, již někdy ke konci 50. let minulého století. Vojenská hláska sloužila vojákům ještě na konci 50. let, na počátku 60. let však pro vojsko ztratila význam a armáda ji opustila. V následujících letech dělala opuštěná věž radost i turistům, kteří na Sedlo dorazili. Věž však chátrala a neudržovaná stavba se zřítila, zbyly po ní jen betonové základy. Dlouhá léta stál na vrcholu jen turistický přístřešek jako nouzový úkryt před nepohodou.

O stavbě nové rozhledny začali uvažovat pořadatelé každoročních silvestrovských výstupů na Sedlo. V roce 2003 vzniklo na základě těchto úvah sdružení "Sdružení pro obnovu rozhledny na Sedle", jehož cílem bylo získání prostředků na výstavbu rozhledny a samotná realizace. Nejdříve navrhl architekt Pavel Ullman podobu rozhledny, Tomáš Míčka připravil projekt a po archeologickém průzkumu proběhlo již v roce 2006 betonování patek rozhledny.

Rozhledna a Supí skály

Na samotnou stavbu rozhledny se ještě tři roky čekalo, ale pak šlo vše již hladce: rozhledna vyrostla na Sedle od srpna do listopadu 2009. Za necelých 6,5 miliónu korun se z 10 tun oceli a 50 kubických metrů dřeva postavila příhradová stavba dosahující výšky 27,75 metru. Až budete stoupat na Sedlo od Albrechtic, vzpomeňte si, že i tady musel projet velký autojeřáb, který byl použit pro usazení některých rozměrných konstrukcí.

Pod sukní rozhledny

Slavnostní otevření rozhledny se konalo 13. 12. 2009 ve 13 hodin. Od té doby je možné na Sedle obdivovat sedmibokou stavbu. Půdorys vycházející z keltského magického čísla sedm připomíná dávné obyvatele hory. Po 138 schodech, na kterých jsou uvedena jména jednotlivých donátorů, lze vystoupat na vyhlídkovou plošinu v necelých 24 metrech, nad kterou je již jen střecha ve tvaru broušeného diamantu. Stavba je krásná a ač nepatří mezi drobečky, rozhodně podobu ani siluetu Sedla nijak nenarušuje, jen ji velmi skromně doplňuje. Dobré dílo se podařilo. Připomínáme, že rozhledna je otevřena neustále a vstup je zdarma.

Výhled

Panorama od Huťské hory po Vidhošť
Panorama od Huťské hory po Vidhošť
(větší rozlišení)

Za jasného dne s dobrou viditelností poskytuje rozhledna kruhový rozhled. Nejlepší výhled je na oblast okolo Sušice a Svatoboru, Hartmanicko, oblast hraničního hřebene a Plání a Javornickou hornatinu. Výhled k východu a severu trochu kazí vrcholky okolních stromů. Při podrobnějším pohledu jistě uvidíte skupinu Stráží v přírodním parku Kochánov, hřeben Můstku s Pancířem na Železnorudsku, nejvyšší horu Šumavy Velký Javor, mohutná Ždánidla a sousední Dřevěnou hůl, Křemelnou a před ní Radkovský vrch, Poledník s mnohem méně pěknou rozhlednou, přírodní rozhlednu Oblík, bavorský Velký Roklan, Huťskou horu i s výraznou loukou Flusárnou, sousední hrad Kašperk, Popelnou horu, sousední vrch Nadějov, ŽdánovJavorník s další rozhlednou.

Kudy ke krabičce

Svatobor ze severozápadních svahů Sedla
Svatobor ze severozápadních svahů Sedla

Přes Sedlo prochází červeně značená turistická trasa č. 0227 ze Sušice až na Královský kámen. Zdatnější turisté mohou vyrazit ze Sušice a pokračovat přes Kašperk do Kašperských Hor. Pohodlnější cestovatelé mohu dojet autem až na parkoviště u penzionu Pod Sedlem (waypoint PA) a pokračovat po zmíněné červené trase. Cestou jsou připravena dvě odpočívadla (waypoint R1 a R2), od prvního z nich lze dojít k pěknému křížku uprostřed lesů (waypoint R3).

(kopie listingu)

Additional Hints (Decrypt)

[CS] ir ilfv bpv
[EN] ng gur rlr-yriry

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

753 Logged Visits

Found it 735     Didn't find it 6     Write note 9     Publish Listing 1     Owner Maintenance 1     Update Coordinates 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 122 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 9/17/2017 3:33:17 AM Pacific Daylight Time (10:33 AM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page