Cílem naucné stezky je seznámit návštevníky trasy s prírodovednými zajímavostmi prírodní rezervace Skalka.
A také s dalšími vlastivednými atraktivitami Ondrejníku i okolí.
Na témer 10 km dlouhém okruhu je umísteno 10 informacních panelu a 2 odpocívadla...
Na uvedených souradnicích finálku nehledejte, vaším úkolem je najít infotabuli c.7.
Dále pokracujte podle hintu.
Zastavení 7 - Flora
PR Skalka
Celé území PR Skalka je v soucasnosti pokryté lesem. Nejhojnejší drevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), vyskytuje se však také jedle belokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus) nebo jilm horský (Ulmus glabra). V prevažujících kyselých bucinách je hojná boruvka a jestrábník Lachenaluv. Kvetnaté buciny jsou druhove bohatší, rostou zde napr. vraní oko ctyrlisté nebo pitulník horský. Na jednom ze dvou zdejších prameništ roste ohrožený omej tuhý moravský. Vyskytují se zde také vzácné druhy hub parazitující na dreve.
Co zde kvete
Horec tolitovitý (Gentiana asclepiadea) kvete modre od cervna do zárí. Koren horcu obsahuje významné horciny (odtud jméno horec), které se ve farmakologii používají na prípravu smesí proti nechutenství a dalším poruchám trávení. Horec tolitovitý se dále používá jako okrasná rostlina a je také zobrazen ve znaku Krkonošského národního parku. Patrí mezi chránená druhy.
Mesícnice vytrvalá (Lunaria rediviva) je nápadná díky svým fialovo-ružovým kvetum, které zvlášte za soumraju výrazne voní a lákají tak své opylovace – nocní motýly, proto se jí také lidove ríká „nocní fiala“. Nápadná jsou rovnež její semena, podle jejichž vzhledu dostala rostlina své jméno, najít je mužeme i v zime a dríve se používala v lidovém lécitelství. Patrí mezi chránené druhy.
Kycelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) má v úžlabí listu pacibulky, jimiž se rozmnožuje a které jsou jedlé. Na vzdálenejší místa tyto pacibulky roznášejí mravenci, takový zpusob šírení se odborne nazývá myrmekochorie.
Tato keška vznikla u príležitostí konání eventu 2.Kozlovické Geopivo.
