Skip to Content

<

Dub

A cache by safarici Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/26/2011
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2.5 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Dub


Tato kes je venovana jednomu velikanovi. Padl vysilenim k zemi, uz nedycha, nezije, po jeho mohutnem srdci zustala jen prazdna dira, ale stale je krasny a udivuje.

Duby (Quercus) patri do celedi bukovitych. Slovo 'Quercus' pochazi asi z keltskeho 'quer' - krasny a 'cuez' - strom.

Duby jsou opadave nebo vzdyzelene (vzdyzelene u nas v prirode nerostou) stromy, zridka kere. Letorosty maji petiuhelnikovou dren. Pri blizsim zkoumani zjistime, ze ma na vetvich stridave posazene, jednoduche, vetsinou clenene, ridceji celistve, celokrajne az zubate listy. Z jara muzeme najit na dubech jednopohlavne kvety s vetsinou s 6lalocnym okvetim. Samci kvety tvori previsle ridke jehnedy na lonskych vetevkach. Muzeme na nich nalest 4-12 tycinek. Samici se vyskytuji v chudokvetych jehnedach ci strboulcich na letorostech. Semenik je tvoren 3 (-6) cnelkami, na bazi kvetu s miskovitou ciskou. Plody jiste vsichni znate. Jedna se o elipsovite az vejcovite nazky - zaludy. Zaludy zraji vetsinou v prvnim, ridceji az ve druhem roce, sedici ve zvelicele zdrevnatele cisce.

DubTento rod se pysni 300-600 druhy a patri mezi druhove nejpocetnejsi rod drevin. Roste v mirnem az subtropickem pasu severni polokoule, zridka v horskych oblastech tropu. Temto prevazne svetlomilnym a teplomilnym drevinam se dari vetsinou v propustnych, hlubokych, zivnych a vlhcich pudach (pomerne dobre vsak snaseji sucho). Nejmensi naroky ma dub zimni a zejmena dub pyrity.

Duby trpivaji padlim, housenkami a v posledni dobe i chorobami s tracheomykoznimi priznaky. Mnozi se vysevem stratifikovaneho osiva, vzacnejsi druhy a kultivary roubovanim.

Vetsi sazenice je nutno vysazovat s korenovym balem. V sadovnickem pouziti je vysazujeme zpravidla jako solitery - jsou to krasne, mohutne, ridsi a pozde rasici stromy dosahujici vysky az pres 30 m. Sadovnicky i krajinarsky jsou velmi vyznamne (i jako pamatne stromy) a vsestranne pouzitelne, vhodne i do znecisteneho ovzdusi. Dosahuji vysokeho stari a jejich krasa se vekem stupnuje. Dubove porosty propousteji dostatek svetla umoznujiciho vegetaci dalsim drevinam i bylinam v porostu. Korenovou soustavu maji mohutnou, hlubokou. Dobre se obnovuji z parezu. Drevo je tvrde, tezke, odolne ve vlhku.

U nas pestovane duby rozdelujeme do tri podrodu - Erythrobalanus (sarlatove duby neboli sekce Rubrae se zaspicatelymi laloky listu), Cerris (representovany dubem cerem) a Quercus (neboli Lepidobalanus s plody na rozdil od predchozich dvou podrodu dozravajicimi ne druhym, ale jiz prvnim rokem).

Dub letni (kremelak) - Quercus robur (Q. pedunculata): U nas roste hlavne v zivnejsich a vlhcich pudach nizsich poloh. V hlubsich pudach vsak snasi dobre i sucho. Listy ma temer prisedle nebo kratce rapikate, obvejcite, lalocnate, u rapiku vetsinou srdcite, laloky zaokrouhlene. Zaludy jsou na dlouhe stopce. Z kultivaru maji vyznam zejmena 'Fastigiata' (sloupovity), 'Concordia' (zlatolisty), 'Atropurpurea' (cervenolisty, sporeho rustu), 'Pectinata' (s uzkymi a hlubokymi laloky listu).

Dub Dub zimni (drnak) - Quercus petraea (Q. sessilis): V prirode roste na skalnatych nebo sussich pudach az do podhorskeho pasma. Je velmi podobny dubu letnimu s temito rozlisovacimi znaky:ma uzsi korunu, listy melceji lalocnate a na bazi klinovite s delsim rapikem, zaludy temer prisedle. Ma mensi naroky na pudu i vlahu. Kultivary jsou malo vyznamne, napr. 'Cochleata' s listy lzicovite prohnutymi a 'Mespilifolia' s nekterymi listy protahle kopinatymi bez laloku. Dub cer - Quercus cerris: Je podobny dubu letnimu, korunu ma vsak uzsi a ridsi, borku hrubsi a u pupenu vytrvavajici nitovite palisty. Listy jsou polokozovite, leskle, protahle s tupe zaspicatelymi laloky. Ciska je pokryta sidlovitymi supinami. Ma vetsi naroky na teplo, jinak je skromny. Puvodni jen na jizni Morave.

Dub pyrity - Quercus pubescens: Vyskytuje se u nas na jizni Morave i v teplejsich oblastech Cech, hlavne na vyslunnych svazich. Pomalu roste a ze vsech druhu je nejmensi, casto kerovity, vysky do 7 az 15 m. Mlade vetvicky i spodky drobnejsich listu jsou pyrite. Je teplomilny a vapnomilny, na pudu a vlahu nejmene narocny.

Dub cerveny - Quercus rubra: Je u nas nepuvodnim druhem, pouzivanym i v lesnictvi. Korunu ma rozlozitou. Listy jsounejvyse do poloviny cepele lalocnate. Zaludy ma velke, kulovite. Kultivar 'Aurea' je zlutolisty.

Dalsimi jihomoravskymi duby jsou: Dub zlutavy (Quercus dalechampii) a dub mnohoplody (Q. polycarpa) (agregatni druhy z okruhu dubu zimniho), dub balkansky neboli uhersky (Q. frainetto) a dub jadransky (Q. virgiliana) (agregatni druhy z okruhu dubu pyriteho)

Autor: Mgr. Jiri Jakl, http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=540

 

CWG Safarici     CWG Tisnovske geopivko

Additional Hints (Decrypt)

arceruyrqahgryal trbbowrxg / hiavge

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

368 Logged Visits

Found it 348     Didn't find it 9     Write note 8     Publish Listing 1     Needs Maintenance 1     Owner Maintenance 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 34 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.