Dub Traditional Cache

Duby jsou opadave nebo vzdyzelene (vzdyzelene u nas v prirode nerostou) stromy, zridka kere. Letorosty maji petiuhelnikovou dren. Pri blizsim zkoumani zjistime, ze ma na vetvich stridave posazene, jednoduche, vetsinou clenene, ridceji celistve, celokrajne az zubate listy. Z jara muzeme najit na dubech jednopohlavne kvety s vetsinou s 6lalocnym okvetim. Samci kvety tvori previsle ridke jehnedy na lonskych vetevkach. Muzeme na nich nalest 4-12 tycinek. Samici se vyskytuji v chudokvetych jehnedach ci strboulcich na letorostech. Semenik je tvoren 3 (-6) cnelkami, na bazi kvetu s miskovitou ciskou. Plody jiste vsichni znate. Jedna se o elipsovite az vejcovite nazky - zaludy. Zaludy zraji vetsinou v prvnim, ridceji az ve druhem roce, sedici ve zvelicele zdrevnatele cisce.

Tento rod se pysni 300-600 druhy a patri mezi druhove nejpocetnejsi rod drevin. Roste v mirnem az subtropickem pasu severni polokoule, zridka v horskych oblastech tropu. Temto prevazne svetlomilnym a teplomilnym drevinam se dari vetsinou v propustnych, hlubokych, zivnych a vlhcich pudach (pomerne dobre vsak snaseji sucho). Nejmensi naroky ma dub zimni a zejmena dub pyrity.

Duby trpivaji padlim, housenkami a v posledni dobe i chorobami s tracheomykoznimi priznaky. Mnozi se vysevem stratifikovaneho osiva, vzacnejsi druhy a kultivary roubovanim.

Vetsi sazenice je nutno vysazovat s korenovym balem. V sadovnickem pouziti je vysazujeme zpravidla jako solitery - jsou to krasne, mohutne, ridsi a pozde rasici stromy dosahujici vysky az pres 30 m. Sadovnicky i krajinarsky jsou velmi vyznamne (i jako pamatne stromy) a vsestranne pouzitelne, vhodne i do znecisteneho ovzdusi. Dosahuji vysokeho stari a jejich krasa se vekem stupnuje. Dubove porosty propousteji dostatek svetla umoznujiciho vegetaci dalsim drevinam i bylinam v porostu. Korenovou soustavu maji mohutnou, hlubokou. Dobre se obnovuji z parezu. Drevo je tvrde, tezke, odolne ve vlhku.

U nas pestovane duby rozdelujeme do tri podrodu - Erythrobalanus (sarlatove duby neboli sekce Rubrae se zaspicatelymi laloky listu), Cerris (representovany dubem cerem) a Quercus (neboli Lepidobalanus s plody na rozdil od predchozich dvou podrodu dozravajicimi ne druhym, ale jiz prvnim rokem).

Dub letni (kremelak) - Quercus robur (Q. pedunculata): U nas roste hlavne v zivnejsich a vlhcich pudach nizsich poloh. V hlubsich pudach vsak snasi dobre i sucho. Listy ma temer prisedle nebo kratce rapikate, obvejcite, lalocnate, u rapiku vetsinou srdcite, laloky zaokrouhlene. Zaludy jsou na dlouhe stopce. Z kultivaru maji vyznam zejmena 'Fastigiata' (sloupovity), 'Concordia' (zlatolisty), 'Atropurpurea' (cervenolisty, sporeho rustu), 'Pectinata' (s uzkymi a hlubokymi laloky listu).

Dub zimni (drnak) - Quercus petraea (Q. sessilis): V prirode roste na skalnatych nebo sussich pudach az do podhorskeho pasma. Je velmi podobny dubu letnimu s temito rozlisovacimi znaky:ma uzsi korunu, listy melceji lalocnate a na bazi klinovite s delsim rapikem, zaludy temer prisedle. Ma mensi naroky na pudu i vlahu. Kultivary jsou malo vyznamne, napr. 'Cochleata' s listy lzicovite prohnutymi a 'Mespilifolia' s nekterymi listy protahle kopinatymi bez laloku. Dub cer - Quercus cerris: Je podobny dubu letnimu, korunu ma vsak uzsi a ridsi, borku hrubsi a u pupenu vytrvavajici nitovite palisty. Listy jsou polokozovite, leskle, protahle s tupe zaspicatelymi laloky. Ciska je pokryta sidlovitymi supinami. Ma vetsi naroky na teplo, jinak je skromny. Puvodni jen na jizni Morave.

Dub pyrity - Quercus pubescens: Vyskytuje se u nas na jizni Morave i v teplejsich oblastech Cech, hlavne na vyslunnych svazich. Pomalu roste a ze vsech druhu je nejmensi, casto kerovity, vysky do 7 az 15 m. Mlade vetvicky i spodky drobnejsich listu jsou pyrite. Je teplomilny a vapnomilny, na pudu a vlahu nejmene narocny.

Dub cerveny - Quercus rubra: Je u nas nepuvodnim druhem, pouzivanym i v lesnictvi. Korunu ma rozlozitou. Listy jsounejvyse do poloviny cepele lalocnate. Zaludy ma velke, kulovite. Kultivar 'Aurea' je zlutolisty.

Dalsimi jihomoravskymi duby jsou: Dub zlutavy (Quercus dalechampii) a dub mnohoplody (Q. polycarpa) (agregatni druhy z okruhu dubu zimniho), dub balkansky neboli uhersky (Q. frainetto) a dub jadransky (Q. virgiliana) (agregatni druhy z okruhu dubu pyriteho)