Zlatodul Roudny Mystery Cache
Dloch: Nemám sílu na údržbu
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
V dobách své slávy byl Roudný nejmodernější, nejvýnosnější a nejvýznamnější zlatý důl Evropy. Ještě v 50. letech minulého století zde stály těžní věže a rozsáhlý areál pro zpracování zlaté rudy. Do dnešních dnů se z toho téměř nic nezachovalo.
Celým areálem bývalého zlatodolu vás provede naučná stezka. Vřele doporučuji, stojí to za to. Obsahuje řadu historických fotek a zajímavostí.
Třebaže v okolí těžili zlato již Keltové, jejich působení přímo na Roudném nelze doložit. Středověká těžba probíhala nejprve na povrchových výchozech křemenných žil, později i podpovrchově pomocí štol. V 2. pol. 18. stol. V roce 1777 byl výtěžek více jak 2 kg ryzího zlata, na přelomu 80. a 90. let pak 1 kg ryzího zlata ročně. Těžba byla ukončena roku 1804, pravděpodobně kvůli vyčerpání tehdy dostupných zásob. Až roku 1893 těžbu obnovuje berlínská firma Stantien a Becker. Po smrti Morice Beckera (1901) zde přebírá těžbu anglická společnost Sugdan a Fischer a celý důl modernizuje. Nový závod na úpravu rudy, v té době nejmodernější v Evropě, otevřen v září 1904. V následujících letech zažívá Roudný své nejslavnější období - použitými technologiemi, ale i výší těžby, která se pohybovala kolem 30 kg zlata měsíčně, patřil k nejvýznamnějším zlatým dolům v Evropě. Presto se již od 1. sv. války potýkala těžba s problémy (mimo jiné i proto, že Británie byla nepřátelskou mocností), definitivně zastavena byla za hospodářské krize roku 1930. Důl v té době dosahoval hloubky 450 m, následně byl téměř celý zatopen. Drobnější průzkumné práce zde probíhají za 2. sv. války, rozsáhlejší pak na přelomu 40. a 50. let, kdy je dul vyčerpán a prohlouben až na 510 m, těžba však již obnovena není. Snahy o průzkumy směřující k obnovení těžby koncem 20. stol. nebyly v obavě z narušení zdejší krajiny povoleny. Odhaduje se, že na Roudném bylo za celou dobu jeho historie vytěženo 7 tun zlata (písemně doloženo 5,9 tun), zbývající zásoby jsou zde odhadovány ještě na 25 – 30 tun.
Propadliny
Rozlehlá oblast na severozápadním úbočí vrchu, těžena prokazatelně jíž od středověku. Tvoří ji četné pinky, haldičky, odvaly, propadlé štoly a zavalené šachty. V 18 stol. zde soustředěna většina šachet (František, Michal, Pavlína, Josef, Kristýna a na okraji Václav – všechny propojeny odvodňovací štolou Maria Josef).
šachta Aleška (Albert)
Nejhlubší šachta na Roudném (dosahuje hloubky 420 m, počítáno však od ohlubně šachty Václav, která leží minimálně o 50 m výše; do větší hloubky pak již klesají pouze jámy, které nedosahují povrchu).
Šachta Albert byla zaražena roku 1905 jako slepá jáma, začínající na patře 170 m, protože rudní těleso upadalo šikmo k severozápadu a překopy od šachty Václav by již byly príliš dlouhé. V poválečném období, již pod jménem Aleška, proražena až k povrchu. 1951 nad ní postavena nová těžní věž, stržena roku 1956.
šachta Jindriška
Byla založena roku 1894. Až do roku 1901 byla hlavní šachtou dolu.
Nacházela se asi 140 m východně od šachty Aleška, na dnešním okraji osady směrem na Laby. Po šachtě dnes nejsou žádná stopy, zmizela pod dnešní vozovkou, zachován je pouze odval.
šachta Václav
Nejvýše položená šachta, těsne pod vrcholem kopce. Byla hluboká 170 m. Dnes je jáma zabetonovaná a na povrchu ji připomíná pouze odval, který kolem ní vznikl.
Zaražena roku 1784, původně především jako šachta větrací. Po roce 1904 se stává dokonce hlavní těžní jámou celého revíru.
Úpravna rud
Byla vybudována roku 1904, kdy nahradila starší úpravnu u šachty Jindřiška, na svažitém terénu jižního úbočí Roudného. Toto rozložení umožňovalo dopravu zpracované rudy samospádem. Skládala se z drtírny (na vrcholu kopce – s těžní věží šachty Václav spojena dřevěným mostem), níže položené stoupovny (kde se z rozdrcené rudy vyráběl amalgam), při níž stála i strojovna s elektrocentrálou, a ještě níže položené louhovny, v níž probíhalo kyanidové loužení. V době postavení to byla nejmodernější linka na zpracování zlaté rudy v Evropě. Nedaleko šachty Václav stála důlní laboratoř, kde se analyzovaly vzorky a probíhala konečná úprava zlatého amalgamu a zlatého kalu z louhovny. Pracovat přestala úpravna během 2. sv. války, postupně byla vyrabována a rozpadla se. 
Dodnes se zachovaly pouze zříceniny laboratoře (která stála ze všech budov nejdéle – opuštěná byla až někdy v 70. letech) a hromada poškozených keramických tyglíků poblíž.
Zachovaly se i poměrně rozsáhlé pozůstatky louhovny a základy stoupovny a elektrocentrály, které jsou ovšem nepřístupné v oploceném areálu Ústavu sociální péče.
Kalojemy zde
Původně tři pod sebou terasovitě uspořádané nádrže na jižním úbočí vrchu pod stoupovnou. Hráze byly vybudovány z odpadních písků, které zbyly po loužení. V kalojemech se skladovaly kaly z úpravny. V těchto kalech je ještě poměrně velké množství zlata, které nebylo možné tehdejšími technologiemi získat (odhaduje se asi 700 kg).
Jak bylo celé důlní dílo odvodňováno vám ukáže keš Labská štola zde.
Na výchozí souřadnice vás doveze autobus, ke keši vás dovede až tento test:
Dědičná štola
- Nevystupuje až k povrchu, se svou mateřskou štolou je spojena překopem A = 2
- Slouží k odvodňování jedné nebo více šachet dolu A = 0
- Podle horního práva se dědí na potomky a nelze ji prodat A = 7
Pinka je
- Prohlubeň vzniklá v důsledku hornické činnosti B = 2
- Velká okovaná nádoba sloužící ve středověku k dopravě rudy na povrch B = 9
- Kovová známka, kterou se pracovník dolu prokazoval při vstupu do dolu B = 7
Chemická značka zlata je
- Au C = 5
- Ag C = 7
- Aq C = 6
Při zpracování zlaté rudy se používal jedovatý roztok
- Arseniku D = 9
- Cyankáli D = 7
- Strychninu D = 8
Bod tání zlata je
- 1162°C E = 4
- 1064°C E = 2
- 987°C E = 5
V které blízké obci najdete románskou rotundu sv. Václava z poloviny 13. století
- Kondrac F = 9
- Louňovice pod Blaníkem F = 1
- Libouň F = 7
Souřadnice vypočítáme podle vzorce:
N 49° 37,ABC' E 14° 48,DEF'
Additional Hints
(Decrypt)
Xbagebyaí fbhprg wr 23.
Uyhobxb i cnermh.