-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Related Web Page
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Na tomto miste, na hrebeni Ceskeho lesa, kde je hranice rozvodi Severniho a Cerneho more, stala obec Bohuslav. Nachazi se v sedle mezi Farskou strani a Slepicim vrchem v nadmorske vysce 660m. Od 13.stoleti byla obyvana Primdskymi Chody.
Obec položená v kopcích mezi Labutí a Hoštkou náležela ke starší stredoveké kolonizaci. Spolecne s dalšími chodskými lokalitami tvorila souvislý pás osídlených bodu pri vnitrním okraji pohranicního hvozdu. Založení vsi bývá právem spojováno s Bohuslavem I. ze Švamberka a na Boru (1251-1310), který je od roku 1272 uváden jako královský purkrabí na hradu Primda, pod jehož správu ves od svých pocátku náležela. První písemné zmínky o Bohuslavi, ve které již tehdy stál kostel, spravovaný místním plebánem, se vztahují k roku 1352. Spolecne se sousední Hoštkou je Bohuslav v roce 1482 uvádena mezi 14 vesnicemi primdských Chodu, kterým král Vladislav II. Jagellonský potvrzuje stará práva. Pri obchuzce hranice ceského královtství v roce 1528 se setkáváme s nejstaršími príjmeními bohuslavských osadníku, jsou nemecká – Pälat, Newpauer, Weber. Ves si naproti tomu udržela ceské jméno až do konce 16. století. Po dlouhá desetiletí byly zástavními držiteli vsi práve Švamberkové, její predpokládaní zakladatelé. Roku 1596 bylo zapocato s rozprodejem královských majetku spadajících pod Primdu. Bohuslav poté prešla pod panství Tachov, od nehož byla v roce 1664 odprodána k nove se rodícímu panství Velké Dvorce. U neho zustala až do konce patrimoniální správy.
V berní rule, sestavované k roku 1654, se obec objevuje jako znacne zpustlá. Hospodarili zde 3 sedláci usazení na výmerách kolem 16 strychu, 11 chalupníku, z nichž 9 je oznaceno jako pustí, a 4 tzv. zahradníci. O jedno století pozdeji mela ves dle tereziánského katastru 29 usedlostí a 109 obyvatel. Ve fasi je uveden ucitel, obecní kovár a mlynárka na zakoupeném panském mlýne o jednom kole. Jednalo se snad o pozdejší Meiselmühle, položený na honeckém katastru nebo mlýn neznámého položení, který pozdeji zanikl. S tímto mlýnem muže být spojeno oznacení Oedmühl a Mühlberg, objevující se na mape z roku 1838 jihozápadne od Bohuslavi.
V roce 1771 mela Bohuslav již 35 usedlostí. Císlem 1 byl oznacen hostinec Gesperrwirtshaus v lese severne od vsi, který je zminován v roce 1721, kdy byl vrchností odprodán Christophu Schmidtovi. Uzavren byl v roce 1920. Sommer zde v roce 1838 zminuje 40 domu a 311 obyvatel. Další z topografu Dunder nezná již v roce 1845 puvodní ceské jméno Bohuslav a uvádí ji pod smyšleným jménem Úžlabí. Od roku 1850 až do roku 1945 mela ves vlastní samosprávu. V roce 1890 zde stálo 60 domu a žilo 388 osadníku. Roku 1921 tu v 65 domech žilo 347 obyvatel. V roce 1937 zapálil blesk cp. 14 a od neho vyhorely usedlosti 10, 11, 47, 12-17 a 60. Bohuslav byla ryze zemedelskou obcí, pestovalo se zde žito, oves, brambory a len. Mezi remesly vynikala kamenická rodina Frischu, jejíž clenové vyrobili cetné kamenné kríže a boží muka v okolí. Sloup, na nemž puvodne stála socha sv. Jana Nepomuckého, zasazený v horní cásti obce, vytvoril dle nápisu z roku 1745 Johannes Frisch.
Nejvýznamnejší stavbou a dominantou obce býval kostel sv. Martina, který dle písemných zpráv existoval již v roce 1352 a byl patrne založen spolecne se vsí Bohuslavem I. ze Švamberka a na Boru. V roce 1570 vystrídali katolické faráre na zdejší fare protestanti. K puvodní víre se farnost vrátila kolem poloviny 17. století. Nejspíše do období, kdy skoncila tricetiletá válka, spadá i zásadní barokní prestavba puvodního gotického kostelíka. Barokní stavba kostela se v upravené podobe udržela až do likvidace svatyne ve 2. polovine 20. století. V roce 1861 bylo zapocato se stavbou nové veže poté, co byla stará vež s barokní bání pro špatný stav stržena. Kolem roku 1927 byly kostel i fara za prispení vrchnosti opraveny, získaly nové šindelové strechy a fasády. Dne 1. kvetna 1945 byl kostel poškozen pri obsazování obce americkou armádou, následne byl naposledy opraven. Po roce 1945 sloužil jako skladište stavebního materiálu. V roce 1963 jej zasáhl blesk, vyhorel a o 3 roky pozdeji, 26. srpna 1966, došlo k jeho demolici.
Jižne od kostela, obklopeného hradbou puvodního hrbitova, stála barokní fara cp. 24. Budova, krytá mansardovou strechou, vyhorela již 1. kvetna 1945. Mezi kostelem a silnicí stála ješte patrová budova školy.
Dne 26. dubna 1945 obsadili Americané bez boje sousední Hoštku. V Bohuslavi, kde bylo pouze civilní obyvatelstvo, se v tomto case objevilo asi 50 nemeckých vojáku, vetšinou príslušníku SS, kterí prišli od Labuti. A tak v posledních dubnových dnech zacal boj o Bohuslav. Na naléhání vojska opustilo asi 80% obyvatel svoji ves. 1. kvetna došlo k rozhodujícímu americkému útoku. Tanky doprovázené radami pešáku prijely od Hoštky. Nemectí vojáci byli ukryti na skalnatém hrebenu v blízkosti bohuslavské kaplicky, která stála pred vsí pri ceste do Hoštky. Prestrelka trvala asi hodinu. V jejím prubehu zacalo ve vsi horet, požár údajne založili sami esesáci. V Bohuslavi vyhorelo 22 obytných domu a hospodárské objekty, v nichž uhorelo i velké množství dobytka. Na strane americké armády jsou uvádeny 4 obeti, na nemecké 2 mrtví.
Na jare 1948 odešli za hranice poslední nemectí obyvatelé. Ves nebyla dosidlována Její areál využívalo krátkodobe Horské pastvinárské družstvo pro okres Rokycany k sezónní pastve dobytka. Dne 26. zárí 1950 byl celý katastr Bohuslavi o výmere 320 ha pridelen vojenské správe, pozdeji byla tato výmera zmenšena. Na armádu byly bezplatne prevedeny i všechny domy a bouracky v areálu vsi.
V roce 1967 byla cást zalesneného katastru od vojenských pozemku oddelena a pridelena Lesnímu závodu Primda. Státní statek Hoštka získal tehdy v Bohuslavi 5 posledních stojících domu. Tyto domy byly vetšinou nove vystaveny a ležely mimo historické jádro vsi pod hrbitovem, pri silnici do Labute.
Vojáci vystaveli na planine nad vsí rozlehlou tankovou strelnici, která byla využívána až do roku 1989. Již na okraji lesa pod Bohuslaví stála tehdy vojenská strážnice se závorou, kterou byla v dobe streleb silnice uzavrena. V tomto období byl prístup do izolované vsi obtížný a není proto divu, že 5 posledních domu v blízkosti strelnice vojáci v srpnu 1966 spolecne s kostelem odstrelili a srovnali se zemí. Místo staré chodské vsi pokryly stromy a kroviny.
Historické jádro zaniklé obce je plné hlubokých úvozu. Úvozy jsou plné mrtvých stromu a omšelých balvanu uvolnených z rozpadlých lidských príbytku.
Asi 700m severne od stredu obce na úbocí vrchu Obecní les pri ceste na Nové Sedlište stávala hospoda Gesperrwirtshaus, z níž se zachovaly viditelné zríceniny s propadlým sklepem. V okolních lesích jsou dochovány lomy na kvalitní kámen, využívaný místními kameníky. Pri ceste do Hoštky nad odbockou na Slepicí vrch stávala do roku 1945 malá ctvercová kaple sv. Petra a Pavla, vystavená v roce 1790. Za ní na skalnatém hrebenu stojí menhir, který byl Nemci nazýván Sonnwendstein.
Nove zrestaurovaný pomnícek sv. Jirí se vrátil 13.8.2011 na své puvodní místo. Postarali se o to clenové Klubu hledacu HP Tachov. viz. webovy odkaz vyse.
Zdroj: Zdenek Procházka - Putovani po zaniklych mistech Ceskeho lesa II. Tachovsko.
Kudy ke krabicce: viz. waypointy. Upozornuji, ze silnice se v zime neudrzuje. Ha, ha, ha.
Additional Hints
(Decrypt)
cenfxyvan ir fxnypr