Rys ostrovid
(Lynx lynx) je naší jedinou divoce žijící kočkovitou šelmou. Plachá, samotářsky žijící šelma je ze tří velkých šelem nejmenší, loví proto menší kopytníky, jako jsou srnci, méně jeleny, divoká prasata, hlodavce nebo lišky. Svou kořist překvapuje rychlým útokem ze zálohy. Ne nadarmo se rys nazývá ostrovidem - vyniká bystrým zrakem, ale také sluch má výtečný. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je rys chráněným druhem a je klasifikován jako silně ohrožený. Navzdory vhodným podmínkám ve většině našich pohoří trvale osidluje pouze Beskydy, Šumavu a Pošumaví. Většímu rozšíření brání především ilegální lov.
Vlk obecný
(Canis lupus) je jedním z nejkontroverznějších zvířat. Patří k nejnenáviděnějším a zároveň nejobdivovanějším šelmám světa. Původní obyvatelé Severní Ameriky, ale například i germánské a slovanské národy v Evropě vlky uctívali a respektovali. S rozvojem západní civilizace však začali lidé vlky pronásledovat tak jako žádné jiné šelmy. Postupně se tato inteligentní a plachá zvířata stala obětí pověr a báchorek o krvelačné bestii. Původně žil vlk v téměř celé Eurasii a Severní Americe od pásma severských tunder až po jižní polokouli. Nyní je však jeho areál v důsledku pronásledování podstatně zmenšen. V České republice trvale zatím obývají pouze Beskydy. Jeho většímu rozšíření do dalších částí republiky brání zejména ilegální lov. Vlci žijí a loví ve smečce. Potravou jim jsou především jeleni a divoká prasata, v menší míře také srnci a další drobnější živočichové. Příležitostně loví i ovce, pokud nejsou dostatečně zabezpečeny. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je vlk chráněným druhem a je klasifikován jako kriticky ohrožený.
Medvěd hnědý
(Ursus arctos), největší evropská šelma, byl na většině našeho území vyhuben v průběhu 17. a 18. století. Díky návaznosti na Slovensko, kde dosud žijí početné populace všech velkých šelem, se k nám medvědi začali od 70. let. 20. století vracet, a to zejména do Beskyd. Pytláctví, intenzivní lesní hospodaření a fragmentace krajiny však trvalejšímu osídlení našich hor těmito šelmami brání. Medvědi – známí samotáři, zimní spáči a z větší části vegetariáni – také stále vyvolávají obavy veřejnosti. Medvěd jako jediná z našich šelem může skutečně přivodit člověku vážné zranění. Jedná se však o výjimečné případy, kdy lidé nedodržují základní pravidla, jak se v oblastech, kde se šelmy vyskytují, správně chovat. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je medvěd chráněným druhem a je klasifikován jako kriticky ohrožený a je ze všech evropských velkých šelem nejvíce ohrožen ničením biotopů - přirozených lesů.
Vlčí hlídky
jsou speciálně proškolení dobrovolníci všech věkových kategorií (od 15 let), kteří při svém pravidelném pohybu v terénu beskydských hor, nejen snižují riziko pytláctví velkých šelem, ale především výskyt a pohyb velkých šelem monitorují. Nalezené stopy a stopní dráhy měří, fotograficky dokumentují, případně pořizují sádrové odlitky a sbírají trus nebo srst šelem na genetické a potravní analýzy. Údaje získané vlčími hlídkami slouží pro potřeby státní ochrany přírody, jako podklad pro ochranu těchto druhů a další možný výzkum jejich života.
S myšlenkou dobrovolných hlídek přišel před mnoha lety ostravský zoolog a ochranář Ludvík Kunc. „Když jsem s tím začínal, žilo u nás jen pár rysů. A protože jsou Beskydy přeci jen rozsáhlé území, vybral jsem si oblast Smrku a Kněhyně, kde se mi to zdálo rysům nejbližší. Měl jsem dost času, takže jsem tudy procházel dvakrát třikrát týdně. Tlapal jsem všude. Polesný, co tam tehdy byl, mi říkal, že měl kolikrát na mě namířeno, že mi hlavu ustřelí, vzteky, jenom prostě proto, že jsem tam byl pořád. A o to mi šlo, aby nikdo z těchto lidí neměl jistotu, že jsou v lese sami." ( Ludvík Kunc, Sedmá generace, 12/2004)
Prokázat vinu konkrétnímu pytlákovi je mnohdy velmi obtížné, ne-li nemožné. Zákonná ochrana je proti pytlákovi s kulovnicí na posedu bezzubá. Proto Hnutí DUHA zahájilo společně se sdružením Beskydčan v roce 1999 projekt Záchrana a návrat velkých predátorů, jehož součástí je vedle besed, přednášek, výstav, mediální kampaně a snahy o změnu legislativy také terénní monitoring prováděný vlčími hlídkami. V reakci na stále častější případy nelegálního odstřelu rysa ostrovida na Šumavě odstartoval v lednu 2005 projekt rysích hlídek, koordinovaný Hnutím DUHA Praha ve spolupráci se Správou CHKO Šumava. Názvy rysí a vlčí jsou tedy vázány spíše územně a užívány více z tradice než z objektivních důvodů. Rysí hlídky jsou zaměřeny na ochranu a monitoring rysa, protože vlci na Šumavě téměř nejsou, kdežto vlčí hlídky jsou zaměřeny na sledování všech tří velkých šelem a na monitoring tetřevovitých ptáků a sov.
Další informace o velkých šelmách a vlčích hlídkách a naleznete na stránkách:
Cache
Vás zavede na valašské kotáry nad obcí Seninka, mezi údolí Nezdoby a modře značenou turistickou trasu vedoucí ze Vsetína, přes Vartovnu, na Trubiska. Od keše je nádherný výhled do okolí, a ať už vyrazíte na lov údolím Nezdoby nebo si "odskočíte" cestou ze Vsetína na Vartovnu (kde je možné připsat si ještě nějaký ten bodík navíc), čeká Vás krásná procházka malebnou valašskou přírodou. Chovejte se podle toho! Před odlovem se prosím přesvědčte, že Vás nikdo nepozoruje z nedalekého posedu. Hezký lov přeje WOLFDOG Team ;-)
