Homole Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Mírný vrcholek zvaný Homole (453 m.n.m.) porostlý listnatými stromy, který je prameništěm Všehrdského potoka, tekoucího do Černíkovic a Všehrd. Historie tohoto místa sahá až do 16. století. V současnosti se zde nachází pouze smírčí kříž. Výhled na Kožlanské lesy a Čistecko a dále na vrchy křivoklátské a Zbiroh jsou hlavním lákadlem k návštěvě tohoto místa.
Místní lokalita Homole
Na rozhraní pozemků mezi Kožlany a Dřevcem je návrší zvané Homole a nadmořskou výškou 453 metrů (Kožlany 425 m n. m.). Je to nejvyšší bod této lokality se strmějším spádem ve směru na Všehrdy.Josefinský katastr uvádí tuto lokalitu jako společné obecní pastviště zvané Homole. Tento útvar se dnes nalézá na katastru obce Dřevec a přilehlé kožlanské pozemky se nazývají „Na zadních“. Není vyloučeno, že kopec byl kdysi zčásti navršen uměle, aby lépe sloužil k ostraze zemské stezky, která zde vedla od Chříče přes hedčanská „Jezera“ a Hliny na Kralovice a dále do Bavor. Homolovitý vrchol kopce nedosahuje již té výšky jako v dřívějších dobách, protože byl neustálým rozoráváním a úpravou zemními stroji při zcelování pozemků narušen.
Z dějin města Kožlan známo je, že na Homoli stával kdysi kmetcí svobodný dvorec s dvěma lány polností, jehož majitel koncem roku 1412 zemřel bez potomků a dvorec spadl právem odúmrtě na krále. Ten jej pak podstoupil právem manským Jindřichovi Leflovi z Lažan a na Krakovci se závazkem, že držitel dvora se na rozkaz královského purkrabí dostaví se samostřílem na Křivoklát k obraně hradu, kde šípy pak dají mu dělati na královský groš. Lefl z Lažan ale manský dvůr brzy prodává, avšak s podmínkou ponechání si práva udělovati svolení ke každé směně nebo prodeji. Na podzim roku 1430 při obléhání hradů Krašova a Libštejna husitskými vojsky a vypálení Kožlan, lehl popelem i manský dvůr. Roku 1497 byl však hrad Krakovec propuštěn králem ze služeb manských a tím bylo zrušeno i manství dvorce na Homoli.
Poté svobodný pustý dvorec na Homoli střídá několik majitelů. O Homoli je napsáno mnoho nejasností, včetně záměny za hrad Homoli u Náchoda v hrabství Kladském. Ale pravdou je, že již roku 1610 je uváděn majitelem dvorce na Homoli Renšperger z Renšperku, dřívější majitel hradu Krašova, který roku 1596 Krašov prodává a jeho syn Jan se usazuje v Kožlanech. A v Kožlanech se od té doby také píše jako příslušník nižší šlechty, svobodný pán Renšperger z Renšperku a z Kožlan. Po Bílé hoře roku 1623 byl pan Renšperger z Renšperka konfiskační komisí od všech dávek osvobozen. Ale za udělený pardon se zavázal, že zaplatí 80 zlatých alumnatu sv. Jakubu v Praze. Když ale povinnosti nesplnil, bylo mu roku 1631 pohroženo, že pěkný svobodný dvůr na Homoli a 2 domy v Kožlanech mu zkonfiskují. Po smrti jeho se domu v Kožlanech s 2 lány dědin a rybníkem v Hájku ujímá Adam Jindřich Týřovský. A dům v Kožlanech se nazývá od té doby Rychtou (u Kučerů čp. 24).
Koncem 30leté války roku 1648 při tažení Švédů přes Kožlany byl pěkný svobodný dvůr na Homoli, který byl patrně nedávno panem Renšpergrem obnoven, zcela vypálen.
Přední znalec našich hradů a tvrzí Heber ohledal roku 1840 kopec na Homoli a neshledal pro naši historii na něm nic podstatného. Jen kožlanský děkan Kučera popisuje Homoli před více než 200 lety jako lokalitu s malým rybníčkem a se zbytkem zdí, které byly roku 1775 úplně rozmeteny a upotřebeny k výstavbě nové fary v Kožlanech. Roku 1841 se zde ale připomíná ještě studna jako jediný pozůstatek svobodného dvora.
A co nám zůstalo z Homole dnes. Hájek s drobným porostem, s malým vysychajícím jezírkem a s překrásným výhledem na celý kraj. Jak na lesy kožlanské a Čistecko, tak na vrchy křivoklátské a Zbiroh. Jižně pak na kopec Ráč a vpravo od něho na plzeňskou krajinu s dominantou hradu Radyně. A při dobré viditelnosti je vidět i pohoří Šumavy.
Additional Hints
(Decrypt)
zrmv xzral