Kambrium
Kambrium zaujima v geologicke minulosti casovy usek zhruba mezi 542 - 488 miliony let pred nasim letopoctem. Je to prvni nejstarsi obdobi, z nehoz zname zbytky zivocichu v podobe zkamenelin.
Po ukonceni kadomskeho vrasneni na konci prekambria se centralni cast Ceskeho masivu stala sousi. Mohutna horstva, slozena z hornin svrchniho proterozoika, ktere v te dobe bylo bez vegetace, podlehalo rychle denudaci a erozi. V udolich, vzniklych podel tektonickych zlomu, se zacaly vytvaret podhorske planiny, ricni plosiny a panve se sladkovodnimi jezery. Do nich byl snasen material z okolnich hor. V pribramsko-jinecke panvi na uzemi dnesnich Brd dosahovaly ulozene vrstvy ve spodnim kambriu vice nez 2000 m mocny sled pestrych klastickych ulozenin. Prevazne byl tvoreny slepenci a piskovci, místy zde byly zastoupeny i prachovce a tenké polohy jilovitych bridlic. Coz odrazi doby bourlivych erozi, az po mirnejsi a pozvolne usazovani sedimentu.
Obr. 3.9 Stratigrafické schéma barrandienského kambria (podle Chlupáče et al., 2002 in Melichar 2003). Vysvětlivky: 1 – petromiktní slepence, 2 – převážně křemenné slepence s červenavými tmelem, 3 – slepence s hojným vulkanickým materiálem, 4 – světlé křemenné slepence, 5 – pískovce a droby, 6 – břidlice a prachovce, 7 – vulkanické horniny.
V dobach "klidu" se tvorily jezera a laguny s brakickou vodou. V tech zili nejstarsi zivocichove na nasem uzemi. Clenovci pribuzni dnesnim ostrorepum. Byli nalezeni v tenke vlozce tzv. paseckych bridlic v piskovcich, hluboko pod paleontologicky prokazanymi morskymi usazeninami stredniho kambria v oblasti jiznich Brd.
Spolecenstvo vyskytujici se v brakickych vodach spodniho kambria.
Vyznacny merostomatni clenovec rodu Kodymirus ve spolecenstvu s dalsimi
drobnymi korysi rodu Vladicaris.(Vesmir 2/2003)
Pocatkem stredniho kambria doslo ke zvyseni hladiny oceanu na celem svete. More zaplavilo rozsahle plochy sousi a zaplavilo i budoucí Ceský masiv. Ve strednich Cechach bylo more mimoradne bohate na zivot. Oblast Barrandienu je tak velmi bohata na fosilie a radi se mezi svetove proslule oblasti s fosilnimi nalezisti.
V brdske oblasti se v zalivech a tektonicky zalozenych panvich ukladalo jinecke souvrstvi, se svym symetricky vyvinutym sedimentacnim cyklem. Po prvotnim zahlubovani se morska panev postupne zmelcovala a ke konci stredniho kambria more opet ustupovalo. Ve spodni casti jsou proto vyvinuty polohy slepencu a piskovcu, ve stredni casti pak predevsim prachovcu a bridlic a v nejvyssi casti jsou to pak souvrstvi opet tvorena piskovci a slepenci. Paleontologicke vyzkumy rozclenily jinecke souvrstvi do nekolika biostratigrafickych zon s typickymi, prevazne trilobitovymi faunami. Zajimava a dobre prozkoumana je i zonalnost zivocichu v zavislosti na hloubce more a vzdalenosti od břehu. .
K nejznamejsim pozustatkum tehdejsiho davneho zivota patri bezesporu trilobiti, ale take ramenonozci, primitivni ostnokozci a drobní mekkysi. Na sousi zivot v soucasne podobe neexistoval. Povrch souse byl pusty, bez vegetace a bez zivota, na vlhkych mistech s porosty sinic a primitivnich ras. Klima bylo na nasem uzemi mirne.
Pokud jste svoji vychazku na tuto vyhlidku zacali na silnici z Bratkovic do Hlubose a sli okolo Litavky, prosli jste okolo temer uplneho profilu jednoho z clenu brdskeho kambria, souvrstvi sadeckeho.
Je tvoreno drobami, drobovymi piskovci s jilovitym tmelem, ojedinele s vlozky slepencu. Tyto usazeniny se tvorily v kontinentálnim sedimentacnim prostredi aluvialnich jezer, niv a recist. Prevazna cast zrn pochazi z hluboce denudovanych prekambrickych zulovych masivu.
Pod vyhlidkou si muzete prohlednout skalni masivek s jednotlivymi vrstvami.
Pokud budete pokracovat z vyhlidky dal po proudu reky, muzete si v malem byvalem lomu prohlednout jemnozrnne, zretelne lavicovite holsinske slepence. Ty predstavuji jednu z facii dalsiho, holsinsko-horickeho souvrstvi, ktere je v Brdech nejrozsirenejsim clenem spodniho kambria. Jeho mocnost silne kolisa od 300 do vice nez 1000 m. Vznikalo v podobnych podminkach jako souvrstvi sadecke, tedy v jezerech a na aluvialnich plosinach ricnich toku.