Kaple sv.Vojtěcha "v Boučku"
Na úpatí táhlého horského hrebenu v malebném prostredí luk a stromoví severne od mesta Kasejovice se nalézá nevelká usedlost, které vévodí kaplicka zasvecená slavníkovskému biskupovi sv. Vojtechovi. Celý tento areál se nazývá Boucek.Boucek jako usedlost a kaplicka jsou uvádeny již v nejstarších písemnostech kasejovického archivu v roce 1522. Historické záznamy predchází rada povestí, které se v ústním i písemném podání dochovaly dodnes.Pred dávnými casy nastalo velké sucho, sedm roku nepršelo, byla bída o vodu i píci pro lidi i dobytek. Tou dobou se sv. Vojtech vypravil z Prahy na Suchou horu (dnešní Zelenou horu). Cestou pres bukový les potkal pasáka dobytka. Dobytek rval hlady a žízní. Sv. Vojtech pasákovi poradil, aby stádo zahnal na nedaleký vršícek. Jen s neduverou pasák poslechl. Tam sv. Vojtech místu požehnal a do zeme zabodl svou berlu. Vytryskl pramen cisté vody. Opodál ze zeme vycníval velký kámen, na který se sv. Vojtech postavil a otiskl tam svou šlépej. Teprve potom pasák poznal, že se stal boží zázrak.Na míste, kde sv. Vojtech zabodl svou berlu, byla vykopána studna a nad ní postavena drevená kaplicka zasvecená sv. Vojtechovi. V tomto míste mel v 18. století pole kasejovický usedlík Josef Cermák. Stoupající ústa k památce sv. Vojtecha dala podnet k tomu, aby kasejovická obec pole se zázracnou studánkou vykoupila za prispení sousedských daru zde postavila malou drevenou kaplicku. Pricházelo sem mnoho lidí z místa i dalekého okolí, aby se poklonili památce svetce a napili zázracné vody.Víra v lécivou moc pramene primela kasejovický magistrát k vedeckému prozkoumání vody. Dobrozdání z roku 1780 lécivé úcinky potvrdilo a doporucilo na míste postavit lázne. Realizace plánu trvala velmi dlouho, základní kámen byl položen až na svatovojtešskou pout roku 1828. Stavba zdené kaplicky byla dokoncena roku 1833. Lázenský komplex, budovy a hostinec byly postaveny a pronajímány soukromníkum. Z pocátku byl o ne veliký zájem. Nájemcum se ale patrne príliš nedarilo, protože zájem o pronájem postupne upadal. Když v roce 1849 zemrel hlavní iniciátor, potíže s provozem narostly natolik, že bylo rozhodnuto celý objekt, lázne, hostinec a obytné budovy prodal. Ty roku 1853 koupil František Cígler, jehož rok zde žije a hospodarí dodnes.Nový majitel provozoval lázenskou cinnost pouze ve skromnejším rozsahu, hlavním zdrojem obživy bylo zemedelství. Definitivní teckou za láznemi byla rekvizice medených kotlu za první svetové války, protože kotle již nikdy nebyly nahrazeny. Oblíbené poute u sv. Vojtecha ztrácely po první svetové válce na popularite, a tak se Boucek stal pouhým výletním místem a cílem vycházek.
Keš:
Kaplicka je soucástí soukromé zemedelské usedlosti, kde pobíhají slepice a kocky, v chlívku stojí kráva a za plotem šteká uvázaný pes. Na požádání je však prístupná. Na stene naproti dverím se nachází obraz znázornujícího sv. Vojtecha, na zemi pred oltárem pak skutecne studna s pruzracne cistou vodou. Milí lidé, kterí na usedlosti žijí, vám zapujcí klíc od kaplicky a zároven vám na požádání venují nekolikastránkové povídání o historii tohoto místa, ze kterého cerpáme.
Jedná se o listing z předešlé keše děkuji TheOnions :)
Sv.Vojtěch
Svatý Vojtěch (okolo 957–997), v zahraničí známý spíše pod biřmovacím jménem Adalbert, byl druhý pražský biskup. Pocházel z rodu Slavníkovců.Vystupoval proti některým jevům v tehdejší společnosti, které se neslučovaly s církevním učením, zejména proti pohanství, obchodování s otroky, kněžskému manželství a velmi rozšířenému alkoholismu. Kromě toho se zasloužil o rozvoj domácího latinského písemnictví, zároveň však respektoval staroslověnskou kulturní tradici.Je mimo jiné pokládán za autora nejstarších českých a polských duchovních písní, např. známé písně Hospodine pomiluj ny. Jeho působení bylo komplikováno krizí českého státu, která se mimo jiné projevovala i rostoucími spory mezi Přemyslovci a Slavníkovci.