skrz na skrz Mesteckem Trnavkou
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Jde o multinku v rámci procházky po Městečku Trnávce. Není nijak složitá ani absurdně jednoduchá.
Obec ležící 7,5 km jihovýchodně od Moravské Třebové. Nadmořská výška 319 m. Středně velká česká obec, dříve se silnou německou menšinou. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 1211 ha.
Do r. 1918 existovaly dvě samostatné obce, městečko Nová Trnávka (Trnávka) a Stará Trnávka (Staré Město). V r. 1918 byly obce spojeny pod názvem Trnávka, od r. 1929 pod názvem Městečko Trnávka.
Naše putování začíná na Staré Trnávce u prvního ze tří pomníků, na jehož podstavci najdeme lehce nevýrazný letopočet, který budeme potřebovat pro výpočet finální kešky. Po nalezení si jeho hodnotu zapíšeme jako znak (A). První pomník najdeme na souřadnicích:
N 49°42,5447 E 016°42,9902
STARÁ TRNÁVKA
Ves, od r. 1918 sloučená s městečkem Trnávkou do městyse Trnávka, který v r. 1929 změnil název na Městečko Trnávka. Dříve středně velká česká obec se silnou německou menšinou.
Historický vývoj
Stará Trnávka je českého původu, je původně vsí, byť označovanou někdy v pramenech názvem staré město, která nabyla významu po kolonizaci Moravské Třebové, kam odtud odbočovala cesta. Kolem r. 1300 vzniklo v příznivější poloze Městečko Trnávka, jehož název je opět odvozen od zdejší říčky. Při hradu Cimburku vzniklo nové panství. V r. 1308 se psal Ctibor z Trnávky, syn Ctibora z Lomnic a v letech 1308 až 1318 Bernard z Cimburka a jeho synovci Albert a Jan. Po nich patřil Cimburk pánům z Lipé, při dělení jejich majetku v r. 1346 jej získal Jindřich z Lipé. Ten cimburské zboží, k němuž náležely hrad Cimburk s městečkem (Trnávkou), Staré Město, Pacov, Lažany, Mezihoří, Petrůvka, Unerázka, Rozstání, Malíkov, Radkov, Gruna, Žipotín, Větši a Menší Bohdalov, Chornice a město Jevíčko, prodal v r. 1365 markraběti Janu Jindřichovi. V r. l406 zapsal markrabě Jošt Cimburk s městečkem Trnávkou Markétě, dceři Jindřicha ze Šonvaldu a manželce Dobše z Popovic. Ten postoupil Cimburk ještě před r. 1446 Vaňkovi z Boskovic. V r. 1503 se uvádí Artleb z Boskovic a v r. 1547 Kryštof z Boskovic, který tehdy zapsal zámek Cimburk, jinak Trnávku, staré město Trnávku, městečko Trnávku a vsi Rozstáni, Novou Ves, Arnoštov, Arnoltov, Vražnou, Bezděčí, Oměrázku, Mezihoří a Petrůvku Šimonu Ederovi ze Šťavnice, jehož syn Vavřinec Eder prodal před r. 1565 panství Erazimu Weyzingarovi z Weyzingu. V letech 1568 až 1579 byl držitelem panství Prokop Podstatský z Prusinovic. Podle urbáře z této doby náležely k panství hrad Cimburk, městečko Trnávka a vsi Staré Město, Nová Ves, Rozstáni, Mezihoří, Petrůvka, Pěčikov, Unerázka, Bezděčí, Borové, Přední a Zadní Arnoštov a Vražné. V letech 1583 až 1587 patřilo zboží Jindřichu Podstatskému z Prusinovic a po něm Matyáši a Prokopu Podstatským z Prusinovic, kteří je před r. 1593 prodali za 36 000 zl. Adamu Věžníkovi z Věžník. Jeho manželka Mandalena Věžníková, rozená z Říčan, zapsala v r. 1629 zboží knížeti Karlu z Lichtenštejna. V rukou tohoto rodu zůstalo panství do r. 1849, stejně jako panství Moravská Třebová. V katastrech jsou ale obě panství uváděna samostatně.
Stav obce v 17. a 18. století
Podle Wolného zde byla ve třicátých letech 19. stol. l hospoda, l mlýn a l kramář. Dříve zde byl připomínán l svobodný a l vrchnostenský mlýn. Před třicetiletou válkou bylo ve Staré Trnávce na panství Městečko Trnávka 27 usedlých a při druhé lánové vizitaci r. 1677 zde bylo zjištěno o 3 více. Podle výměry pozemků byly v městečku ze starých usedlíků 2 na výměře l lán a více, 10 na výměře 2/4 až 7/8 lánu, 2 na výměře 1/8 až 3/8 lánu a 13 bylo domkářů. 2 noví usedlici měli výměru 2/4 až 7/8 lánu a l výměru 1/8 až 3/8 lánu. Podle Tereziánského katastru moravského bylo ve Staré Trnávce 485,4 měř. orné půdy, 12,2 měř. zahrad, l měř. lada a 17 měř. pustin. Z luk bylo 16,75 fůry sena ročně. Robotovalo zde 13 sedláků se 2 koňmi 3 dny v týdnu, 4 zahradníci s l pěším 4 dny v týdnu a 16 chalupniků s l pěším l den v týdnu.
Odtud pokračujeme a trnavský Rynek s barokním morovým sloupem obklopeným chalupami.
To je náš druhý pomník, na němž je socha sv. Jana se svatozáří, která je pro nás důležitá, protože další znak (B) pro výpočet fin. kešky je roven počtu hvězd, které na ní najdeme. (momentálně je svatozář poničená a jedna hvězda na ní chybí, tu počítejte taky!!!)
Druhý pomník najdeme na souřadnicích:
N 49°42.4957 E 016°43,7440
Teď už pokračujeme k poslednímu pomníku našeho putování, z rynku už je to jen kousek dále do kopce. Na něm najdeme nápis zlatým písmem na černém pozadí. Z něj si vezmeme 4. a 6. písmeno k nimž dosadíme patřičná čísla podle jejich pozice v mezinárodní abecedě (a-1,b-2,c-3...z-26)
Součet výsledných čísel je náš poslední hledaný znak (C)
jen pro jistotu mezinárodní abeceda vypadá takto:
A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z :)
Souřadnice pro poslední pomník:
N 49°42,4422 E 016°43,8061
A konečně se můžeme pustit do hledání finálky. Rovnice pro výpočet souřadnicí vypadá takto:
N 49°42,(3*A)+(138*B)
E 016°43.(2*A)+(115*C)
Doufáme, že si lov užijete. Přejeme pěkné počasí a spoustu zábavy při putování po Městečku Trnávce.
Vkládejte jen drobné předměty a na místě kešky se chovejte tiše, ať nám dlouho vydrží. :)
Additional Hints
(Decrypt)
pgiegl fybhcrx bq ueovgbin gnz fr cbxynq qboer fpubin. arcbpvgrw fybhcxl i oenar ng znf cbxynq uarq an enar, xrfxn wr uarq ancebgv, ng fr pnpure arcbgv, cnx cbq hebiav xbyrar cbifvzav fv xnzrar.