Kozohlody - Gold Rush Mystery Cache

„Přišlo znovu jaro a na konci svého dlouhého putování našli v širokém údolí mělký rozsyp, kde zlato zlatilo dno pánve jako máslo. Dál už nehledali…“
Jack London, Volání divočiny

     Samotná keš vás zavede do míst, kam jsme od začátku 80. let minulého století jezdili prožívat dobrodružství Londonových hrdinů zlatokopů, a to včetně rýžování pravého zlata. Nebyl to sice ten vysněný Klondike, ale pro nás to byly nezapomuntelné chvíle, kdy se na pánvi zatřpytilo ryzí zlato, komáři štípali jako o život, ledová voda bodala do ztuhlých rukou, věčně ohnutá záda bolela. A to nemluvíme o nekonečných večerech při kytarách a mandolíně v místní hospůdce, kde jsme získali kamarády, se kterými se stýkáme dodnes. Také ještě jednou věcí jsou Kozohlody v trampském světě známé. Právě na zdejším zlatonosném potoce byl v roce 1981 amatérsky natočen Mirkem Fíkem Angerem a Petrem Pedrem Čížkem na podnět Ivanky Angerové jeden z prvních trampských filmů Gold Rush.
     Když nebudete lovit jenom bod, doporučujeme procházku vhodnou i pro děti. Po proudu potoka přes rýžoviště pod Hrádkem, na soutok s Čáslavkou a dále po proudu říčky, kolem Děravé skály až do Podmok a zpět (možnost občerstvení na Ranči Dalu). Celá pohodlně schůdná trasa měří asi 4 km a možná se vám poštěstí vidět i zlatokopy v akci.

Rýžování na Čáslavce pod Kozohlody, 1980


Rýžování na Čáslavce pod Kozohlody, 1986

Nedaleko Golčova Jeníkova, zhruba 0,5 km jižně od osady Kobylí Hlava pramení v nadmořské výšce 482 m říčka Čáslavka (v dolním toku zvaná Brslenka). Její náplavy v okolí Kozohlod a Podmok byly patrně již od dob starých Keltů cílem prospekce na zlato. Prokázaná je ale až přítomnost Řádu německých rytířů, kteří vlastnili nedaleké Drobovice a kolonizovali celé okolí. Právě jim je připisováno založení opevněného sídla u Kozohlod. O hrádku u Kozohlod nemáme žádné historické písemné prameny, dokonce není znám ani jeho název. Na základě archeologických nálezů vznikl hrad na přelomu 13. a 14. století. Jednalo se o malý jednodílný hrádek postavený na skalnatém výběžku nad údolím Čáslavky. Jeho skromné zbytky můžeme ještě dnes nalézt na severním svahu Kozohlodského potoka před soutokem s Čáslavkou. Pro nás je ale zajímavé jeho blízké okolí, kde v potoce pod hradem rytíři rýžovali zlato. To je dodnes patrné ve formě zarostlých nízkých kopečků na březích potoka, které jsou pozůstatkem po středověkém rýžování zlata. Tyto takzvané sejpy jsou nejzachovalejší právě pod Hrádkem.

Novodobě nalezl zlato v náplavech Čáslavky při geologickém mapování A. Culek v roce 1947 a rýžováním potvrdil v roce 1966 Dr. Fr. Novák. Později se průzkumem zlata v aluviu Čáslavky zabývala počátkem 70. let minulého století Geoindustria Jihlava, která následně v roce 1990 realizovala 22 strojně hloubených sond po celé délce Čáslavky a u Kozohlodského potoka. Přibližně od počátku 80. let minulého století jsou náplavy říčky cílem mnoha amatérských zlatokopů.

Mineralogickým rozborem bylo v náplavech identifikováno větší množství tzv. těžkých minerálů. A to především: almandin, amfibol, anatas, apatit, arsenopyrit, biotit, bismut, dravit, gahnit, goethit, grossular, hematit, ilmenit, kasiterit, kyanit, magnetit, monazit, pyrop, rutil, skoryl, titanit, zirkon a zlato. Absolutně převládajícím těžkým minerálem v koncentrátech je minerál rutil (TiO2) (až 40 kg/t sedimentu), který se zde vyskytuje v zaoblených zrnech a v krystalech hnědočerné až šedočerné barvy, kovového lesku o velikosti od desetin mm až 6 cm.

Významným a v podstatě pro nás nejdůležitějším minerálem těžkého podílu sedimentů je zlato (kolem 2g/t sedimentu). Vedle zlatinek 0,1-1 mm velkých se vyskytují i větší nuggetky a plíšky, často zkroucené a zarolované. Zlato se zde vyskytuje vzácně i krystalované. Byly objeveny plíšky až 9 mm velké.