"Půvabná kotlina při úpatí Žaltmanu, ve které se rozkládá katastr obce Rtyně v Podkrkonoší, chová v lůně svém jeden z největších darů, které příroda člověku poskytuje, "černé démanty"…černé čili kamenné uhlí."
"Z Odolova na Jestřebích horách je to na rtyňská Zada jenom pár minut. Od křižovatky na Panské cestě se můžeme pokochat kouzelným panoramatem Krkonoš s majestátnou Černou horou a Sněžkou i pohledem do kraje bratří Čapků, abychom si připomněli jejich Krakonošovu zahradu, ale po několika krocích nás pohltí zádumčivost dávných hald a zapomenutých štol. Dolů kolem myslivny, kde kdysi býval „Jägerhaus Schacht“, je cesta sypaná černou haldovinou, aby připomněla pocestnému čtyři století uhelného hornictví. Knížecí erb s letopočtem 1871 ve štítu zděné budovy strojovny bývalé jámy „Benigne Maschinen Schacht“ zase připomíná rozmach zdejšího hornictví ve druhé polovině 19. století, kdy Svatoňovicko se Rtyní patřilo k náchodskému panství a kdy se zde dobývalo černé uhlí na výchozech svatoňovických slojí. S odstupem víc než jednoho století zde začali horníci dobývat i hluboko uložené sloje žďárecké."
Tato trochu náročnější multicache Vás seznámí s důlními díly v oblasti pod Veselkou. Úvodní souřadnice Vás přivedou k jámě Pod Veselkou. Na každé zastávce musíte najit cedulku s názvem důlního díla, na které zjistíte souřadnice následující zastávky. Některé zastávky se nenacházejí přímo u důlních děl s ohledem na jejich polohu na soukromých pozemcích.
Tato keš plynule navazuje na Historii hornictví #7. Celková délka trasy těchto 2 keší z doporučeného parkingu je cca. 3,5km.
1 - Jáma pod Veselkou
N50°30,932` E016°05,634`
Úpadní jáma(U Elů).. Byla založena počátkem 40. let 19. století na výchozu Hlavní sloje jako součást erárního průzkumu.
Jáma měla při úklonu 25 stupňů délku 23m a svojí patou dosáhla na obzor Severní kutné rýhy.
Podle způsobu zakreslení do důlních map byla jáma využívaná zřejmě jen k fáráni mužstva nebo zásobování materiálem.
Podle vzpomínek Otty Teichmana z čp. 101 sloužilo dílo "Zadákum" ještě počátkem 60. let 20. století k tajnému kutání uhlí pro domácí potřebu, pak se zavalilo.
Dnes je ohlubeň jámy dohledatelná jen jako geoanomálie.
Vrt RT1
N50°30,928` E016°05,673`
Účelem vrtu ze 70. let byl geologický průzkum nitra Jestřebích hor a ověření vývoje předpokládaných slojí černého uhlí.
Začalo se pracovat starou rakouskou soupravou z přelomu 19. a 20. století.
Vrtalo se nárazovým způsobem - těžké vykované dláto na lane se střídavě spouštělo a vytahovalo. Dláta se kovala, brousila a kalila v kovárne za Elovými. Pro větší výdrž se začala ostří dlát navařovat tvrdokovem a zabrušovat. Nárazové hloubení bylo pomalé a namáhavé, obsluha vrtací soupravy pracovala na dvě směny po 12 hodinách.
Nárazovým způsobem se vrtalo asi do hloubky 420m. Vrt ve sve vrchní části prošel tektonickými pásmy a jediným pozitivním nálezem byl v hloubce 35,5m patnácticentimetrový reprezentant uhelné sloje, asi Půlkrábské.
Pak se začalo vrtat rotačním způsobem novou soupravou pomocí vrtných tyčí, zlepšilo se vybavení a metry rychleji přibývaly.
Vrt RT1, dokončený soupravou Cr 1200, dosáhl celkové hloubky 965,7m. V hloubce 674,2m nafáral půlmetrovou sloj žacléřského souvrství, v hloubce 726,8m přes 2 metry mocnou 1. žďáreckou sloj a od 941m byl už v krkonošském krystaliniku.
Ještě dnes jsou na místě patrné zbytky betonových základů a bazénů pro výplach
2 - Kutná rýha císařsko-královská
Průzkumná chodba v údolí pod Veselkou (K.K. Rösche, Erární šurf). Byla založena koncem 1. poloviny 19. století cca. 70m severovýchodně od Jižní kutné rýhy na výchozu Visuté sloje jako součást erárního průzkumu.
Ústí díla je na důlních mapách zakresleno bez jakýchkoliv dodatků o směru či délce, archivní údaje nebyly dohledány.
Zavalené ústí chodby je dohledatelné pouze jako geoanomálie.
Zhruba na tomto místě se pod Vámi kdysi nacházela chodba tohoto zaniklého díla.
3 - Kutná rýha jižní, Kutná rýha severní
Kutná rýha jižní
Chodba v údolí pod Veselkou (Süd Rosche, Alter Rösche, Stará kutná rýha, Staré kutisko, Chodba pod Elovými).
Byla založena koncem 1. poloviny 19. století na výchozu Hlavní sloje cca. 50m severovýchodně od Kutné rýhy severní pro zpřístupnění východního křídla dolového pole jámy Dorota mezi povrchem a tektonickou poruchou.
Dosáhla délky 20m, odkud byla kaskádou tříi úpadních jam délky cca. 25m o úklonu cca. 25 stupňů rozfárána na 3. patro.
Zavalené ústí chodby prozrazuje mělká propadlina ve svahu a drobná haldička, erodovaná svahovými vodami a potokem.
Kutná rýha severní
Štola v údolí pod Veselkou (Nord Rösche, Neuer Rösche, Nová kutná rýha, Nové kutisko, Štola pod Elovými).
Byla založena koncem 1. poloviny 19. století cca. 200m východně od někdejšího hostince "Na Veselce" pro zpřístupnění, odvodnění a odtěžení východního křídla dolového pole jámy Dorota poblíž povrchu.
Štola byla ražena severním směrem, měla délku cca. 75m a na svém konci nafárala chodbu v Hlavní sloji (chodba byla v těchto místech spojena s povrchem Jámou pod Veselkou).
Konec jejího provozu lze dát do souvislosti s dotěžením zbytku sloje koncem 19. století.
Zavalené ústí štoly lze dohledat jako geoanomálii a podle zbytku haldičky, erodované potokem ve strži.
4 - Jáma Luisa, Štola Luisa
Jáma Luisa
Úpadní jáma na svahu proti Kutným rýhám (Luise Schacht) byla založena počátkem 19. století jako rumpálová jáma na výchozu Hlavní sloje a od roku 1817 bylo její dolové pole chráněno stejnojmennou dolovou mírou.
Své jméno získala u příležitosti 35. narozenin princezny Marie Luisy Pavlíny (1782-1845), dcery vévody Petra Kuronského.
Je to hraniční dílo na severovýchodním okraji 250m dlouhého pásma Luisiných jam, propojeného po vrstevnici starým hornickým chodníkem.
Na haldičce je jasně patrná přítomnost permoníků, kteří zde po nocích kutají v zemi. Pokud odbočíte pár metrů z cesty, uvidíte... Prosím chovejte se jako na návštěvě a nerušte je v jejich činnosti.
Štola Luisa
Odvodňovací a těžní štola (Luise Stollen) pro dolové pole chráněné dolovou mírou Luise Grubenmass z roku 1877.
Štola byla ražena východním směrem kolmo na svatoňovické sloje pod hřeben Jestřebích hor. Dosáhla dálky cca. 225m a její čelba byla zastavena v poruchovém pásmu. K drobnému rozfárání došlo ve staničení cca. 40m, k většímu ve staničení cca. 200m od štoly.
Vzhledem k doměření dolové míry Luise Grubenmass v roce 1823 lze předpokládat provoz Luisina dolu do přelomu 20. a 30. let 19. století.
Před zavaleným ústím štoly, z něhož vytéká důlní voda, je hlušinová halda délky 30m a šířky 12m na temeni. Josef Hejna ve "Vývoji hornictví na Svatoňovicku" (1948) štolu připomíná pod názvem "U Lojzy"
5 - Jáma Na Rtyni
Jáma byla založena současně s díly Luisina dolu před rokem 1820. Nazývána byla také Rtyňská jáma, nebo Ladnarův důl.
V roce 1956 byla jáma přefárána Jáchymovskými doly, úsekem KIII - GP Vrchlabí v délce 79,2m. Z úpadní jámy bylo dle dokumentace JD vyraženo 350m překopů a 980m sledných chodeb v ložiskové poloze, převážně ve Visuté sloji kvůli radioaktivitě.
Halda a propadlá ohlubeň podléhá ekologickým kontrolám firmy DIAMO-SUL (správa uranových ložisek Příbram), protože v jejím okolí je zvýšená hodnota záření.
Podle vzpomínek místních lidí sloužil "Ladnarák" k tajnému kutání uhlí pro domácí potřebu Zadáků až do zavalení jámy počátkem 60. let 20. století.
Nedaleko pod zavalenou jámou se nachází rozměrná halda, nyní hustě zarostlá.
Jak na keš:
Od keše Historie hornictví #7 pokračujte k úvodním souřadnicím. Od 1. zastávky k 2. zastávce po nenápadné cestičce přes rokli okolo zbytku vrtu RT1 (viz. W1) - jděte pohodlně vysokým lesem, ne přímo za šipkou!. Dále stále po cestě, která bude místy málo znatelná. Od 4. zastávky (Luisa) po cestě po vrstevnici, na konci cesty mírně vlevo k 5. zastávce (ve svahu nad hustě zarostlou haldou). Od finálky pokračuje stále ve stejném směru, kterým jste přišli, podél oplocení a přes paseku až na cestu, po které se můžete pohodlně vrátit.
Vzhledem k hustému porostu nemusí být souřadnice přesné!
Vzhledem k hustému porostu nemusí být souřadnice přesné! Tato stará důlní díla se nachází mimo turistické cesty, jsou často zarostlá a špatně přístupná. Počítejte s náročnějším terénem v lese, pasekou a svahem. Není vyloučeno setkání se zmijí.
Pozor u 5. zastávky (Ladnarův důl), díky nějaké geoanomálii můžou být souřadnice nepřesné (někdy až 30m odchylka různých náměrů). Použijte fotohint!
Cache je součástí série "Historie hornictví ve Rtyni".
Nezapomeňte si poznamenat bonusové číslo!