Skip to Content

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.

Traditional Geocache

D&C II - 4: Frantisek Behounek

A cache by rrota Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 8/15/2012
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Motto: "Hranice? Nikdy jsem je nevidel. Ale vím, že existují v myslích mnoha lidí."
Thor Heyerdahl


Ve svetove historii zanechalo svuj otisk mnoho vynikajicich muzu a zen s ceskymi koreny. Jedni jsou znami vice, jini mene a mnoho z nich je nepravem takrka zapomenuto.

Pojdme si nektere z nich pripomenout..


Cely text s diakritikou

Frantisek Behounek


„Vsechno se udalo neobycejne rychle. Jak dlouho trval ten pad z vyse tri set metru? Nikdo to nedovedl presne rici. Dve minuty, snad tri, jiste ne dele nez pet. Pred kormidelnikem nahle vyrostly ostre ledove kry. Pustil kolo a rozhodil rukama. Nobile se vrhl k opustenemu kolu, domnivaje se, ze bude moci neco zachranit. Nezbyl k tomu ani cas, ani moznost. I Carattiho motor mezitim umlkl. Nestastna vzducholod, hnana jen vetrem, prestala kormidlo poslouchat.“ Dramaticky popis udalosti, ktera se odehrala 25.5.1928, nepochazi od profesionalniho spisovatele dobrodruznych romanu. Jeho autorem je profesor Frantisek Behounek, vedec, ucastnik polarni vypravy vzducholodi Italia.

Umberto Nobile a Frantisek BehounekV roce 1920 dokoncil studia matematiky a fyziky na Karlove univerzite a na dva roky nastoupil v parizskem Institut de radium u Marie Curieove-Sklodowske. Na jeji primluvu se mel zucastnit expedice vzducholodi Norge, kterou organizovali Roald Amundsen, Lincoln Ellsworth a Umberto Nobile, aby mohli provest mereni atmosfericke elektriny v polarnich krajich. Nezbylo na nej misto a tak pres severni pol putovaly jen jeho pristroje. Mereni, ktera na nich provadel svedsky fyzik Finn Malmgren, predstavovala jediny vedecky prinos vypravy.

Italsky general Umberto Nobile, ktery v prosinci 1927 pozval Behounka na dalsi vypravu, si musel jeho ucast doslova vytrucovat. Krome ceskoslovenskeho vedce leteli na Nobileho vzducholodi dr. Malmgren a milansky profesor Pontremoli.
Pocatkem kvetna 1928 odstartovala vzducholod Italia z Apeninskeho poloostrova a po mezipristani ve Siupsku (tehdejsi Stolpen) zakotvila 6. 5. v pristavu Kingsbay na Spicberkach. Ve dnech 15.-18. 5. provedla uspesny zkusebni let k Zemi Frantiska Josefa I. a 23. 5. odstartovala k severnimu polu.
Pocasi vsak nebylo priznive pro pristani, proto se Nobile rozhodl k navratu. Vzducholod bojovala s nepriznivym vetrem, ale stale se blizila k zakladne na Spicberkach.

Od predpokladaneho pristani vypravu delily jiz jen hodiny, kdyz se Italia nahle vzepnula pridi vzhuru a soucasne zacala prudce klesat. Nobile nechal spustit vsechny tri motory na plny vykon a soucasne poslal jednoho muze na hrbet lode, aby zjistil, zda jsou uzavrene vsechny ventily pro vypousteni nosneho plynu. Pokles se zrychloval a prechazel v pad. Na posledni chvili se jeste podarilo vypnout vsechny motory. Nasledoval drtivy uder.
Nejdrive narazila gondola zadniho motoru a utrhla se i se strojnikem Pomelou. Zemrel patrne ve chvili narazu nebo kratce po nem. Nobile se jeste pokusil dovest vzducholod k rovnejsimu a mekcimu snehovemu poli, ale Italia uz na pohyby kormidel nereagovala. Zad odlehcena nahlou ztratou motoru se zvedla a dalsi uder ledu smeroval na velitelskou kabinu, ktera se odtrhla od trupu.
Vsichni z velitelske kabiny vypadli na led a otreseni pozorovali svou lod, jak se znovu zvedla do vzduchu. Troska vzducholode rychle stoupala a za chvili zmizela v mlze. Spolu s ni navzdy zmizel fyzik Pontremoli, strojnici Arduino, Caratti a Ciocca, opravar Alessandrini a novinar Lago.

Umberto Nobile o prvnich okamzicich po katastrofe napsal: "Kdyz jsem otevrel oci, lezel jsem na lede. Obratil jsem oci k obloze. Vzducholod, na zadi sklonena, letela pryc, doleva, unasena vetrem. V mistech velitelske kabiny byla straslive potrhana... Na boku byla videt cerna pismena ITALIA. Spocinuly na nich me oci, az nakonec zmizela z dohledu pronikajic do mlhy..."

Jednim z posadky vzducholodi Italia, kteri zustali na kre, byl i Behounek. Ten polohu kry urcili na 81° 14’ severni sirky a 25° 25’ vychodni delky.
Trosecniky z Italie zachranila radiostanice, jejiz signaly 3. 6. zachytil rusky radioamater. Na pomoc se vypravila letadla, ktera objevila cerveny stan se zbylymi cleny Nobileho vypravy. Svedsky pilot dokazal pristat nedaleko tabora trosecniku a dopravit odtud zraneneho Nobileho. Za zminku stojí, ze pri pokusu vysvobodit trosecniky 18. 6. 1928 zmizelo letadlo s norskou polarni legendou Roaldem Amundsenem na palube.

K ledove kre se zbytky osadky Italie se zatim blizily sovetske ledoborce Krasin a Malygin. 12. 7. 1928 dorazil k cervenemu stanu Krasin: „Je jedenadvacet hodin patnact minut, kdyz Krasin prirazi bokem k zapadnimu okraji kry trosecniku ve vzdalenosti pouhych triceti metru od stanu“ zaznamenal Frantisek Behounek v knize Trosecnici na kre ledove, ktera vysla jeste v roce 1928.


Vzducholod Italia

Pri pruzkumu polarnich oblasti se ztratilo hodne vyprav, temer po vsech se ale drive nebo pozdeji nasly nejake stopy. Roku 1845 na lodich Erebus a Terror opustila Britanii expedice vedena Sirem Johnem Franklinem, aby prozkoumala moznost proplout polarnimi oblastmi kolem severniho pobrezi Ameriky - a uplynulo temer puldruheho stoleti, nez se podarilo najit tolik stop, aby bylo mozne objasnit tragicky zanik obou lodi.
Roku 1897 zkusil Salomon Andree se dvema dalsimi odvazlivci dosahnout severniho polu balonem a teprve 1930 se nasly jejich telesne ostatky a zbytky tabora na jednom z ostrovu souostrovi Spicberky.
Slavny polarni badatel Roald Amundsen se ztratil se svym letadlem prave, kdyz letel na pomoc trosecnikum z Italie a i z jeho maleho stroje more vyplavilo alespon nekolik casti.

Vzdycky se neco naslo - jen z obrovskeho trupu vzducholodi Italia vubec nic. Zadna stopa nezustala ani po sesti muzich, ktere po narazu do ledu vrak lodi hnany vetrem odnesl do neznama.

Italia rozhodne nebyla vec, ktera se muze snadno ztratit nebo prehlednout. Na delku merila bezmala 105 metru, prumer jejiho nosneho telesa cinil temer 20 metru a unesla priblizne 20 tun nakladu. Jeji tri motory Maybach s celkovym vykonem 1600 kW ji dokazaly udelit rychlost 112 km/h.

Kdyz bylo zachyceno nouzove vysilani z Nobileho tabora, vyrazil na sever nekolik vyprav vybavenych letadly, ktere propatraly rozlehle uzemi v okoli mista katastrofy. Tezce poskozena lod jiste neletela moc dlouho a dopadla nedaleko. Pravdepodobnost nalezu samotne Italie tedy byla mnohem vetsi nez objeveni nepatrneho stanu trosecniku z velitelske kabiny - najit obrovskou trosku nebo alespon neco z jejiho vybaveni na pozadi bileho ledu melo byt z vysky snadne. Polarni pustiny vydala i svedky zahuby mnohem mensich stroju a skromneji vybavenych trosecniku.

Nobile o tom napsal: "Neverim, ze vzducholod shorela ve vzduchu, kdyby doslo k pozaru po novem narazu na led, bylo by tech patnact nebo sestnact tisic krychlovych metru vodiku slehalo vysokymi plameny, ktere by na sedivem obzoru, jaky byl toho dne, urcite vzbudil pozornost mych druhu. Nadto by z horiciho obalu dvojiteho nebo trojiteho pogumovaneho platna mericiho nekolik tisic ctverecnich metru vystupoval husty cerny dym, mnohem napadnejsi nez tenky sloupek koure, ktery zahledl Behounek a Biagi.
Ale i kdyz pripustime pozar, sotva stacilo vznikle teplo rozpustit ledove kry o sile dvou a vice metru, nebot vetsina tepelne energie se rozptylila do vzduchu. Na ledove plose by mela zustat aspon kovova kostra a cetne prazdne hlinikove barely."


Nobile v dalsich letech sam nekolikrat vedl patrani na mistech, kam mohl led vzducholod a jeji posadku zanest - opet bezvysledne. Dodnes se nenasel jediny predmet z vzdusne lodi, prestoze uz se podarilo objasnit osud vetsiny jinych polarnich vyprav, po kterych zbyly mnohem mensi stopy nez obrovska vzducholod.

"V nasem duchu dodnes zije posledni pohled na Italii mizici v mlze a odnasejici nase mile druhy," rika Umberto Nobile ve sve knize Cerveny stan. "Pri te smutne predstave nas utesuje pomysleni, ze nasi vzduchoplavci nad tou mlhou jeste na okamzik spatrili slunce, bohuzel vzapeti ho ztratili navzdycky."

V dalsich letech se Frantisek Behounek venoval vedecke praci. Stal se mezinarodni autoritou ve vyzkumu radioaktivity. Dokazal popularizovat vysledky vedeckeho vyzkumu (Atomy dnes a zitra, 1962) a patril i mezi autory ceske sci-fi, urcene hlavne mladezi (Tajemstvi polarniho more, 1942; Akce L, 1956; Robinsoni vesmiru, 1958; Projekt Scavanger, 1961).


Pokud si chcete zalogovat i bonusovou kesku teto serie, nezapomente si z logbooku opsat bonusove cislo.


Zdroj: wikipedia.org, nakladatelstvi Libri, novakoviny.eu

Additional Hints (Decrypt)

ilieng / jvaqguebj

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

130 Logged Visits

Found it 128     Write note 1     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 34 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 11/15/2017 3:47:49 PM (UTC-08:00) Pacific Time (US & Canada) (11:47 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page