Pstrosi farma Mystery Cache

Před více než 20 miliony lety byli předkové dnešních pštrosů rozšíření v rámci širokého pruhu, který se rozprostíral od Španělska na západě podél severního okraje Středozemního moře až do Číny na východě. Teprve před asi jedním milionem let migrovaly pštrosí populace do Afriky a usadily se na severu, východě a jihu kontinentu. Lidské zhodnocení pštrosa a jeho produktů se datuje asi 7500 let. První lidskou rukou podaný důkaz existence pštrosů je skalní malba na Sahaře, na které je zobrazen pštros, který byl chycen leopardem nebo gepardem (5500 př.n.l.).

V Evropě byly podniknuty první pokusy s chovem pštrosů císařem Barbarosou (1125 – 1190 n.l.), byly však neúspěšné. První úspěchy v odchovu však byly dosaženy v Alžírsku roku 1857, krátce na to také ve Florencii. První odchov v ZOO byl dosažen koncem 19. století v Marseille.V tomto období byl chov pštrosů již široce rozvinut v jižní Africe. Zejména od roku 1870, kdy se z malého Karoo v kapském regionu začalo do Evropy „explozivním způsobem“ dovážet pštrosí peří. Tuto náhlou expanzi umožnilo teprve několik věcí: pěstování vojtěšky jako ideálního krmiva, zavedení oplocení drátem a vynález Artura Douglasce, totiž parafínová pštrosí líheň, která umožnila rozmnožování pštrosů průmyslovým způsobem. Toto období skončilo spolu se začátkem 1.světové války. Od konce 1.světové války do poloviny 80.let 20. století byl chov pštrosů zaměřen na produkci kůže. V tomto období se chov rozšířil do USA, Izraele a Austrálie. Od poloviny 80.let se zaměřuje chov na pštrosí maso, v této fázi byl chov pštrosů dále rozšířen do Evropy (Německo, Francie, Velká Británie, Chorvatsko, Rakousko) a do Kanady. V současné době žije 80% populace pštrosa na farmách nebo v ZOO.

Pštros je největší žijící pták. Na základě rudimentálního utváření jeho křídel a letek nemůže pštros létat, ačkoliv jeho předkové tomu byli schopni. Jako kompenzaci své neschopnosti létat má pštros velmi silně vyvinuté nohy, s nimiž může docílit rychlostí nad 60 km/h po více než 10 minut. Pštros je jediný pták na světe s dvěma prsty. Malý prst slouží pro rovnováhu. Velký prst má dlouhý, paznehtu podobný nehet. Tento způsobuje, že pštros společně se silnými nohami může být nebezpečný při chůzi nebo kopnutí. Pštrosi mají velmi dobrou schopnost vidění. Za podpory periskopického krku mohou vidět pohyby až do vzdálenosti 3,5 km. Stejně tak je možné, že mohou fixovat předměty přímo pod svým zobákem. Oči mají při průměrných 60 g čtyřnásobnou hmotnost lidského oka. Jsou opatřeny vně dolního a horního víčka ještě jedním kožním víčkem. Kožní víčko se zavírá z vnitřního očního koutku k vnějšímu a slouží k udržování očí v čistotě.

Naproti stále znovu se vynořujícím tvrzením nejsou pštrosi monogamní, ale polygamní. Divoce žijící kohouti mají často harém s jednou favoritkou a několika vedlejšími slepicemi. Na farmách se pštrosi chovají během snáškové sezóny v párech, triádách (jeden kohout a dvě slepice) anebo v hejnech s mírně vyšším podílem slepic. Kohout vyhrabe hnízdo, jednoduchou prohlubeninu v zemi. Teoreticky klade slepice jedno vejce každý druhý den. Normální snáška se stává z 12 až 18 vajec, ale odběr vajec podnítí slepici k další snášce, takže lze od slepice získat až 40 vajec za sezónu líhnutí. Vysezení vajec se uskutečňuje na směny. V souladu s ukrytou silou svého opeření sedí neznatelně zbarvená slepice přes den a černý kohout během noci. Doba sezení činí v průměru 42 dní.

Pštrosi si zvyknou při denním ošetřování dobře na styk s lidmi, stávají se úplně krotkými a mohou se přizpůsobit podmínkám člověka. Existuje dokonce zpráva, podle které byli pštrosi vycvičení jako pasáčci a potom použití samostatně jako pastýři ovcí. Zvířata jsou hlavní atrakcí na výstavních farmách v jižní Africe a mohou být dokonce i osedláni.

Pštrosi jsou býložravci, i když ne v pravém slova smyslu. Požírají často také malé savce, ještěrky a brouky, na druhé straně se také ale vyhýbají určitým rostlinám jako např. divokému tabáku. Pro trávení přijímají pštrosi malé kameny a jiné kulaté předměty, které slouží k rozemletí rostlinné potravy.

Pštrosi čerpají z vodních zdrojů, koupají se, dokonce plavou, vydrží ale také dlouho jako velbloudi a dromedáři bez vody. Toto a jejich silueta, kterou lze z dálky srovnat s velbloudem, se odráží v názvu "velbloudí pták" popř. v latinském názvu Strutchio camelus.

Všeobecně je se pštrosy spojené rčení "strčit hlavu do písku" se v přírodě nevyskytuje. Ovšem pštrosí kuřata a dospělá zvířata předstírají smrt, pokud jsou překvapena, tzn. že si lehnou s úplně nataženým krkem. Rovněž v noci se nacházejí zvířata v této poloze v době hlubokého spánku, ale jen krátkodobě a nikdy ne všechna zvířata současně ve skupině.

Pštrosi se v zajetí mohou dožít vysokého stáří, nezřídka 50 -60 let. "Metuzalém" v Oudshoornu dosáhl zaručených 81 let. V přírodě se pštros dožívá v průměru 30-ti let.

Pštrosi jsou zvířata s mnohostrannou užitkovostí. V kožařství je pštrosí kůže vysoce ceněna jako exkluzivní materiál k výrobě kabelek a bot luxusní třídy. Jedinečná pera slouží v oděvním průmyslu a nacházejí použití při zhotovování varietních kostýmů.Pštrosí tuk se využívá také v kosmetice a farmaceutickém průmyslu.

Maso pštrosů s hovězím kotletem je použitelné k přípravě výborných pokrmů a jemných steaků. Jeho vlastnosti se nechají přirovnat k masu špičkové třídy, které vyhovuje ideálním způsobem, přáním znalých gurmánů:Téměř žádný tuk (filet/steak do 0,2%), nepatrné hodnoty cholesterolu (680 mg/kg), vysoký obsah proteinu (nad 20%), mimořádná jemnost (přes nepatrný obsah tuku), možnost kořenění.

Pštrosí vejce se nepoužívají jen k líhnutí, ale jsou také hojně prodávána. Vzhledem k chuti a vlastnostem využití jsou pštrosí vejce plně srovnatelná s drůbežími a jsou připravována stejným způsobem. Pštrosí vejce, které je pro svoje rozměry velmi impozantní, může být díky silné, porcelánovité skořápce přeměněno pomalováním nebo rytým ozdobami v cenný umělecký předmět.Zdroj:http://www.pstrosifarma.cz

A ted k samotne kesi:

K jejimu nalezeni je potreba spravne odpovedet na par lehouckych otazek a autem ci pesky ziskat dalsi indicie potrebne pro vypocet. Nic nemusite googlit, staci jen pozorne cist ;)

KVIZ

1) V jakem roce a kde byly dosazeny prvni uspechy v odchovu?

• 1757 v Alzirsku (A=1)

• 1857 v Alzirsku (A=2)

• 1757 ve Florencii (A=3)

• 1857 ve Florencii (A=4)

2) Kolik v prumeru vazi pstrosi oko?

• 50 g (B=4)

• 60 g (B=5)

• 70 g (B=6)

3) Jaka je prumerna doba sezeni na vejcich?

• 40 dni (C=6)

• 41 dni (C=7)

• 42 dni (C=8)

4) Prumerny vek pstrosa se v PRIRODE pohybuje kolem:

• 30 let (D=4)

• 40 let (D=6)

• 50 let (D=8)

• 60 let (D=0)

PROCHAZKA

Az se pokochate pstrosy na uvodnich souradnicich, otocte se o cca 180° a zamerte svuj zrak na sedomodrou bytovku. Zde nas zajima celkovy pocet sklenenych tabulek v oknech (pocitejte i to vedle dveri) z teto viditelne strany(svetlik nepocitat!)Ciferaci poctu tabulek ziskame jednociferne cislo E=

Ocitame se pred mistni Zakladni skolou. Na ceduli o rekonstrukci vycteme mesic ukonceni realizace projektu.Jelikoz mi cedulku sundali, tak musim prozradit, ze vse bylo ukonceno 31.brezna 2012. F=

Pokud mate chut, hned naproti se muzete obcerstvit nejakym zakuskem, zmrzlinou ci jinou svacinkou :)

Na mistni samoobsluze vlevo ode dveri vidime na modre tabulce bile cislo. Zajimava je pouze prostredni cislice. G=

Finalni souradnice

N 49°50,(E-G)0(D)

E 015°57,(B+F)(C+1)(A-1)

Od brany se vydejte vpravo podel plotu az ke 3. sloupku (sloupek mate po leve ruce). Zde se otocte opet do prava, udelejte 3-4 kroky a hledejte schranku.

Stejne jako moje predesla kes, slouzi i tato k vymene CWG. Na prvniho nalezce zde ceka GC.