Podobně jako cache GC1VNR5 (Jablonický průsmyk – tady končila ČSR), i naše cache vznikla jako připomínka 1. československé republiky (1918-1938). Zatímco Jablonický průsmyk leží za nejvýchodnějším městem tehdejšího Československa – Jasiní, a v místě tehdejšího hraničního přechodu do Polska (historicky na území Haliče), naše cache se nachází vysoko v horách, v nejvýchodnějším bodě 1. československé republiky.
K připojení Podkarpatské Rusi k československému státu došlo po 1. světové válce, formálně 1.10.1919 na základě Saint – germainské mírové smlouvy ze dne 10.9.1919. Zásluhu na tom měla zejména americká rusínská emigrace, jejíž návrh přijala i Rusínská národní rada v Užhorodě. Vůli stát se autonomní oblastí ČSR vyjádřila v tzv. Užhorodském memorandu. Prakticky bylo území Podkarpatské Rusi ve správě ČSR už od února 1919.
Pár čísel z tohoto období:
Rozloha 1.ČSR: 140 446 km2, z toho Podkarpatská Rus: 12 800 km2.
Poč. obyvatel 1.ČSR: 13 410 750, z toho na Podkarpatské Rusi: 592 044 (sčítání 1921).
Vzdálenost Černé hory od nejzápadnějšího bodu v Ašském výběžku: 946 km.
Rychlíkem z Prahy do Jasině se dalo dojet za 17 hod.
Za 1. republiky se říkalo: „Od Jasině do Aše republika je naše“.
Nejvýchodnějším bodem ČSR zůstala Černá hora i v období 2. republiky, tj. po zabrání Sudet Německem (1.10.1938) a jižního pohraničí Slovenska i Podkarpatské Rusi Maďarskem do okupace Čech a Moravy Německem (15.3.1939), kdy po vyhlášení samostatného Slovenského státu (14.3.) došlo k okupaci Podkarpatské Rusi Maďarskem (18.3.1939). Tisíce Rusínů vstoupilo do Svobodovy československé armády a bojovalo za osvobození Československa. Podle spojenecké smlouvy mezi ČSR a SSSR se po 2. světové válce měla Podkarpatská Rus stát opět součástí Československa. Československou správu však Sovětský Svaz začal mařit a vyvolal hnutí za připojení Podkarpatské Rusi k SSSR. K tomu došlo 29.6.1945. Po rozpadu SSSR v r. 1991 zůstala Zakarpatská oblast součástí Ukrajiny. Rozdělení čs. federace na dva státy 1.1.1993 zmařilo veškeré snahy o opětovné připojení k Československu.
Starší obyvatelé dnešní Zakarpatské Ukrajiny – pamětníci 1. československé republiky na ni vesměs vzpomínají v dobrém. A nás může těšit, že těch 20 let, které jsme spolu strávili v jednom státě, patří k nejlepším obdobím, které historie této oblasti přinesla. Do té doby to byla nejzaostalejší část Rakousko-Uherska. Nikdy v dějinách neprožila takový vzestup jako v letech 1919-1939. Došlo k významnému národnostnímu a kulturnímu rozvoji. Stavěly se silnice, železnice, školy, nemocnice, letiště v Užhorodě... Přesto je československé republice vytýkáno, že této oblasti neposkytla plnou autonomii.
Více informací o této historii naleznete zde.
Černá hora – Čorna gora – Pop Ivan Černohorský (2022m n.m.) je po Goverle druhou nejvýznamnější horou pohoří Černá hora. Uzavírá na jihu nejvyšší část jejího hlavního hřebene, jehož délka přesahuje 40 km a táhne se od Jablonického sedla po Šibenické sedlo, ležící na jih od Černé hory pod horou Stoh (Stig) a v němž pohoří Černá hora přechází v Rachovské hory. Vrchol Černé hory je zajímavý torzem staré meteorologické a astronomické observatoře. Byla vybudována Poláky v r. 1938. Byla nejlépe vybavenou stanicí v Evropě, avšak svému účelu sloužila pouze jeden rok. Po napadení Polska Německem a následně Sovětským Svazem byla 17.9.1939 vypálena. Rusíni ji dnes nazývají bílý slon.
Turistika se v ukrajinských Karpatech začala rozvíjet teprve po první světové válce s příchodem Čechů na Podkarpatské a Poláků na Haličské straně. Do té doby byly ukrajinské Karpaty de facto majetkem několika málo maďarských šlechticů a na turistiku tu v chudých poměrech neměl nikdo ani pomyšlení. Členové Klubu československých turistů tu vyznačili do poloviny třicátých let přes 1000 km turistických cest a zbudovali řadu turistických útulen. Obdobné poměry panovaly na tehdy polské straně hřebene.
A na závěr pár rad pro kačery z České republiky jak na keš. Z ČR je přímé autobusové spojení do města Rachov (zajišťuje společnost Regabus). Z Prahy jste tam za 20 hodin (z Brna to máte o 3 hod. méně, z Olomouce ještě méně). Místní dopravou dojedete z Rachova přes Bohdan do vesnice Luhy a odtud to máte pěšky asi 8 hodin k naší kešce. Je to to známá PETka a najdete ji přímo u hraničního patníku, který tam zasadila Československá republika v roce 1923. Takže je tak trochu její součástí. Jestliže se budete od keše vracet stejnou cestou zpět do ČR, dá se to celé zvládnout za 4 až 5 dní a bude vás to stát 2500 Kč za autobus plus nějaké ty ukrajinské hřivny za místní dopravu a vstup do národního parku. Raději si ale pobyt prodlužte, projděte se po celém hřebeni, vylezte na Goverlu, navštivte Jablonický průsmyk, Jasini... Tak jsme to udělali i my, když jsme spolu s PlatypusCZ kešku zakládali. Jemu patří velký dík. Bez něj by tu nebyla.
На українському :
Чорна Гора - Піп Іван Чорногорський (2022 м. над рівнем моря) є другим за значимістю гора (після Говерли) в горах Чорногора. Чорна Гора закриває головний гірський хребет, який тягнеться більше сорока кілометрів від сідла Яблyниця в сідло Шибеник нижче вершини Стіга. Там гори Чорногора змінюються в Рахивські гори. На вершині Чорної гори цікавий Фрагмент астрономічні і метеорологічні обсерваторії. Станція була побудована в 1938 році Поляки. Це був найкращий обладнаний станцією в Європі. Станція, однак, служила тільки один рік. Після того, як Німеччина напала на Польщу, а потім Радянський Союз вторгся до Польщі, обсерваторія була спалена (09/17/1939). Сьогодні русини називають цей фрагмент білий слон. Закарпатська Україна була в роки 1919 - 1939 до складу Чехословаччини. Чорна Гора була найбільш східна точка першої Чехословацької республіки.
На русском языке :
Чорна Гора - Поп Иван Черногорский (2022 м над уровнем моря) является вторым по значимости пик (после Говерлы) в горах Чорногора. На юге заключает главный хребет, который простирается более чем на сорок километров от Яблoничешского седла до Шибеничешского седла под горой Стіг. Там горы Чорногора меняются в Рахивские горы. На вершине Чорной Горы интересный фрагмент метеорологическиой и астрономической обсерватории. Эта станция, построенная здесь в 1938 году поляками, была найлучше оборудована обсерватория в Европе. Но онa достиглa своей цели только один год. После нападения на Польшу Германией а затем и Советским Союзом обсерватория была сожжена (17 сентября 1939). Сегодня русины называют этот фрагмент белий слон. Закарпатская Украина была в годы 1919 - 1939 в состав Чехословакии. Чорна Гора была самая восточная точка первой Чехословацкой республики.
Возможно, в будущем будет казаться местным игрокам геокэшинга , что этот чешский тайник слишком напоминает древнюю историю и хотели бы иметь здесь больший тайник больше сосредоточен на гору Поп Иван . Можно сказать, что на вершине горы для такой тайник достаточно места.
English :
Čorna Gora (Black Mountain) – Pop Ivan Montenegrin (2022 meters above sea level) is the second most important peak (after Goverla) in the mountains Čornogora (Chornohora-Montenegro). Čorna Gora closed in the south the main ridge, which stretches over 40 km from the saddle Jablonica in the Šibenik saddle. There are the mountains Čornogora changing in Rakhivs´ki Mountains. At the top of Čorna Gora there is an interesting fragment of meteorological and astronomical observatory. The observatory was built here by Poles in the year 1938. It was the best equipped observatory in Europe. But it served its purpose only one year. After the attack on Poland by Germany and then by Soviet Union observatory was burned (09/17/1939). In this time Ruthenians call it the white elephant. Transcarpathian Ukraine was in the years 1919 to 1939 part of Czechoslovakia. Čorna Gora was the easternmost point of the first Czechoslovak Republic.
BE CAREFUL IN BAD WEATHER !