Skip to content

<

AGT 6: Sloupsko-Sosuvske jeskyne / Caves

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/13/2012
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
SLOUPSKO ŠOŠŮVSKÉ JESKYNĚ SLOUPSKO ŠOŠŮVSKÉ CAVES 6

Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou největším jeskyním komplexem v České republice. Nachází se na hranici Moravského krásu a jsou častým cílem turistů i odborné veřejnosti.

Sloupsko-šošůvské jeskyně a vlasntě celý Moravský kras budují vápence - organnogenní mořské usazeniny z období středního až svrchního devonu. Podle vývojových etap tvoří souvrství josefovských, lažáneckých, vilémovických a křtinských vápenců, jejichž celková mocnost je odhadována na 500 - 1000 metrů. Na západě nasedají na hlubinné vyvřeliny - granodiority brněnského masivu, na východě jsou překryty kulmskými drobami a břidlicemi karbonského stáří.

Po ústupu prvohorního moře a mohutném variském vrásnění, které zasáhlo celý Český masív, začaly vápence podléhat intenzivnímu krasovění. To bylo v průběhu druhohor a třetihor opět přerušováno krátkodobými mořskými záplavami. Byly odrazem některých fází mohutného alpinského vrásnění.

Druhohorní moře zanechalo své karbonátové sedimenty se zkamenělinami amonitů, belemnitů a dalších mořských živočichů například v okolí Olomučan. Z období spodní křídy se dochovaly pestré vrstvy kaolinických písků a jílů, vyplňující hluboké krasové kapsy (tzv geologické varhany) v okolí městečka Rudice. Je to pozůstatek kontinentální sedimentace, kdy zde vládlo tropické klima. Vývoj Sloupsko-šošůvských jeskyní ovlivnila mořská bádenská záplava ve třetihorách. Hluboké krasové kaňony s nejstaršími jeskynními systémy tehdy zaplnily vrstvy mladých jílových sedimentů, což vyvolalo zásadní změny v hydrografickém vývoji Moravského krasu. Od poloviny třetihor už Moravský kras dostává postupně dnešní podobu.

V Moravském krasu je evidováno přes 1100 jeskyní a propastí. Vznikaly postupnou erozní a korozní činností povrchových a atmosférických vod ve vápencích.

Sloupsko–šošůvské jeskyně představují jednu z nejvýznamnějších ponorových částí hydrografického systému Punkvy. Spolu s dalšími ponorovými jeskyněmi v oblasti Holštejna, vývěrovou Punkevní jeskyní a nejrozsáhlejší průtokovou částí – Amatérskou jeskyní - je podzemní systém Punkvy s délkou přes 30 km nejdelší v České republice. Sloupsko–šošůvské jeskyně měly několik vývojových fází. V počátku se Sloupský potok propadal v dnes již neexistujících ponorech a vytvářel průtokový systém odvodňovaný směrem do Pustého žlebu. Z tohoto systému zbyly pouze relikty v podobě jeskyně Kůlny či skalního útvaru Hřebenáč. Postupně se pak ponory posunovaly směrem po proudu a vytvářela se horní patra Sloupsko-šošůvských jeskyní. V dnešní době se Sloupský potok propadá v okolí Hřebenáče systémem mnoha ponorů do hloubky přes 80 metrů, kde protéká nejmladším spodním patrem. Dosud zcela neprozkoumanými zatopenými chodbami se vody Sloupského potoka dostávají do Sloupské větve Amatérské jeskyně, aby po několika kilometrech, na podzemním soutoku s Bílou vodou, vytvořily říčku Punkvu. Díky členitosti a značné velikosti dvoupatrového systému Sloupsko – šošůvských jeskyní vznikly zřícením mezi jednotlivými patry mohutné propasti.

Vzniká zpětnou krystalizací rozpuštěného vápence ve skapové vodě, která se do jeskyní dostává z povrchu postupným průsakem. Ve Sloupsko–šošůvských jeskyních se setkáváme s rozmanitou krápníkovou výplní. Kromě hojných stalaktitů, stalagmitů, krápníkových vodopádů a sintrových kůr, tu najdeme například tzv. nickamínkový povlak. Vznik této zvláštní kašovité sintrové formy, která roste za podpory mikroorganismů, není zcela objasněn. V minulých staletích jej místní občané ve Sloupské jeskyni seškrabávali, neboť předpokládali jeho léčivé účinky. Zajímavostí Šosůvských jeskyní jsou sférolitické krápníky nazývané vosí báně. Narůstají ve vrstvičkách na nerovnostech na skalních stěnách. Šosůvská část spolu s Eliščinou jeskyní patří mezi prostory s nejkrásnější a nejzachovalejší krápníkovou výzdobou. Symbolem Sloupsko-šošůvských jeskyní je tzv. „Svícen“ - stalagmitový útvar, jehož hrudkovitá spodní část vznikala pod vodou a horní hladká mrkvovitá část rostla nad vodou.

Sloupsko–šošůvské jeskyně jsou významnou paleontologickou lokalitou. Volně přístupné jeskyně skýtaly v pleistocénu útočiště a zimoviště dnes již vyhynulým druhům savců. Byl to především medvěd jeskynní. V sedimentech Sloupsko–šošůvských jeskyní se dochovalo obrovské množství kosterních zbytků tohoto zvířete. Již v minulém století zde prováděli paleontologický výzkum významní krasoví badatelé jako Dr. Jindřich Wankel či Dr. Martin Kříž a později např. Jan Knies. Výsledek jejich práce můžeme dnes spatřit v Moravském zemském muzeu v Brně či v Zemském muzeu ve Vídni, kde je velké množství kompletních koster jeskynního medvěda. Jen v průběhu výzkumů Dr. Jindřicha Wankela bylo vykopáno přes 300 lebek. Nejbohatším nalezištěm je Gotická chodba ve Sloupské části, avšak kosterní zbytky lze najít v sedimentech celého komplexu Sloupsko–šošůvských jeskyní. Mezi další zástupce pleistocenní fauny, které byly objeveny ve Starých skalách patří lev jeskynní, hyena jeskynní, rosomák, vlk aj. V současné době provádí paleontologické výzkumy na území Moravského krasu ústav Anthropos Moravského zemského muzea v Brně.

Návštěva jeskyní je placená částkou od 80,- do 130,- Kč.

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Popište konkrétní způsob vzniku těchto jeskyní. Nezajímá mě kdy či obecné informace, co vytváří krasové jeskyně, ale co konkrétního to zde způsobuje tady.
2) Jakými propastmi jsou spojeny obě patra jeskyní?
3) Nyní se společně vypravíme do jeskyní - vyberte delší trasu. Nejvýraznějším prvkem výzdoby jeskyní se stal svícen. Popište jak tento svícen vznikl (zde mě nezajímá jak vnikalí krábníky, ale jak vznikl tento čím získal tak zvláštní tvar). Dále odhladněte jeho výšku a od průvodce zjistěte v jakém dómě se nachází a sdělte mi, jakou rychlostí roste (mm/rok).
4) Jeskyně byla v minulosti obývána domorodci. Jejich figury jsou dnes jako dekorace v jeskyni. Kolik jich najdete?
5) Kolik schodů se nachází na prvním schodišti, kterým budete během trasy procházet?
6) V které části jeskyně Vám průvodce všechny odpovědi vykecal?
7) Jaké bylo jméno Vašeho průvodce a jakou měl barvu očí?
8) Jaký byl oblíbený film Vašeho průvodce?
9) Úkol: Vytvořte fotografii v jeskyni na prohlídkové trase sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

 

Zdroj:
Publikace: Geologická minulost České republiky
Publikace: Geologické rozhledy
Portál: Wikipedie.cz
Portál: Cittadella.cz

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT OD ALKE04

Additional Hints (No hints available.)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.