Lopenicke vrsky hole Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Odpočinková keška na hřebeni Bílých Karpat.
Cílem kešky je poskytnou kačerům na hřebeni Bílých Karpat místo k zastavení před dosažením (resp. po dosažení) vrcholu Velkého Lopeníku, kde už jedna keška pár let funguje. Lopeník je jedním z nejvýraznějších masivů v Bílých Karpatech. Tvoří ho relativně samostatný vrch, který je od hlavního hřebene oddělen hlubokým údolím, které celý kopec obtáčí z moravské i slovenské strany. Lopeník je od ostatních kopců (Mikulčin vrch a Vyškovec) oddělen sedlem, které je především při pohledu z moravské strany jedním z krajinářsky nejpůsobivějších prvků v Bílých Karpatech. Celý kopec tak připomíná ostrov, který se tyčí vysoko nad okolní krajinou. Jeho charakteristický tvar je nepřehlédnutelný např. při příjezdu na Slovácko od Buchlova, kde spolu s Javořinou uzavírá horizont. Pozorovat ho lze ale také např. z Babího lomu od Brna. Malý Lopeník je poměrně nevýrazný vrchol (881 m), z kterého rozsochovitě vybíhají svahy k severovýchodu (Kobylec), k severozápadu (Grúň) a především k jihu (Velký Lopeník), kde je Lopenický masiv zakončen uchvátným výhledem do Bošacké doliny a na vyškovské kopanice (Bošačky). Pro turistu postupujícího k vrcholu Velkého Lopeníku z moravské strany je ovšem Malý Lopeník velmi důležitý. Pokud se dostanete až sem, pak už máte úspěšně všechna stoupání za sebou (někdy opravdu dost náročné, zvlášť na běžkách) a při cestě na vrchol Vás čeká už jen pohodová procházka příhraniční promenádou, v létě s vítaným malinovým osvěžením. Stojí za to se proto na chvíli zastavit v altánu, který před pár lety na rovince u rozcestníku vznikl – keška je jen pár desítek metrů za ním v lese. Z Malého Lopeníku a z polní cesty hned od prvního hraničního kamene byl vždy krásný pohled na „Velčák“, dříve s původní trigonometrickou věží, která sloužila jako rozhledna. Kus cesty se šlo podél krásných vrcholových luk, které obyvatelům Lopeníka sloužily jako pastviny pro dobytek. Nicméně přibližně v polovině 70. let byly lopenické vršky holé osázeny smrkovou monokulturou, takže romantický přístup k vrcholu je nenávratně ztracen, stejně jako někdejší moře třezalky, vrbky, atd. Je škoda, že – narozdíl od Velké Javořiny – se z lopenického masivu stala továrna na dřevo, odkud byly odtěženy nejcennější porosty bukových lesů. Před těžaři se nepodařilo uchránit ani nejkrásnější partii původního bukového pralesa kousek pod Velkým Lopeníkem, na který přišla řada teprve nedávno (na podnět k vyhlášení rezervace správa CHKO kolem roku 2000 nereagovala). Zbylé bučiny (jako například pás lesa na JZ od kešky) se rok co rok zmenšují a za pár let z nich už nezbyde skoro nic. Je paradoxní, že se lesní správa na informační tabuli u altánku chlubí fotografiemi krásných bukových stromů, avšak ty lze najít už jen na slovenské straně... Pro kartografické zájemce přidáváme několik výřezů ze starých map, které zachycují lopenické vršky – některé i s původními vrcholovými poloninami. Na jedné z raných map je jen schematicky vyobrazena pohraniční zalesněná oblast, spíš divočina (srov. nepřesnost, s jakou je zachycena hranice). Za zmínku stojí existence dvou osad v blízkosti – Březové a Olšovce (obojí dnes Březová). Lopenický kopec na Allgemeine Charte des Kaiserthums Oesterreich (1809) 
Vrcholové louky od Malého po Velký Lopeník jsou zachyceny např. na Special Karte der Markgrafschaft Maehren, mit den Antheilen des Herzogthums Schlesien (s krásným popiskem „Astronomisch trigonometrisch vermessen, topographisch aufgenommen, reduzirt, gezeichnet und gestochen von dem K.K. Militaerischen Geographischen Institute in Wien“, 1844) 
Ke kešce: tradička velikosti regular jistě nikoho neurazí, i když její umístění je v lesních prostorách – jak jinak – veskrze tradiční. Cnerm to sice není, tak už zbývá asi jen jedna možnost... :) Jak to vypadalo v r. 1950 viz zde: http://kontaminace.cenia.cz/
Additional Hints
(Decrypt)
zrmv xberal