|
Křepkovická kyselka je zatím nejstarším doloženým, kontinuálně využívaným, minerálním pramenů v Tepelské vrchovině a jedním z nejstarších v Karlovarském kraji vůbec. Nachází se v katastru obce Pěkovice v údolí potoka Hadovka cca 20 metrů od silnice v nadmořské výšce 639 metrů nad mořem. Jedná se o kyselku studenou o teplotě 7 °C. Její typové označení podle složení je hydrouhličitanová vápenato-hořečnatá železnatá kyselka. Jímána je do dutého kmenu (zastřešená) a její hloubka je 78 cm.
Proč je tato minerální voda označována za kyselku a co je to vlastně kyselka?
Voda při průchodu horninou rozpouští vápenec, zvláště pokud je v ní přítomen oxid uhličitý a na povrchu pak stačí oteplení nebo odebrání oxidu uhličitého rostlinami a vzniká vrstva pěnovce. Díky značné rychlosti srážení vápence může obsahovat i fosilie soudobých organismů.
Kyselky jsou složeny ze tří základních složek: vody, oxidu uhličitého a rozpuštěných pevných látek. Každá z těchto složek má jiný původ. Vývěry kyselek se tedy vyskytují vždy jen v určitých místech, kde jsou podmínky pro získání všech tří složek.
Minerální vody jsou vody, které se svými vlastnostmi či svým složením výrazně odlišují od ostatních podzemních vod, mají v 1 litru vody více než 1 gram rozpuštěných pevných látek či více než 1 gram rozpuštěného oxidu uhličitého, což jsou právě kyselky.
Složení minerálních vod - např. Magnesium, Kalcium, Natrium, Hydrogenkarbonát, Sulfát, Chlorid, volný CO2. Obsah oxidu uhličitého (CO2) je v Křepkovické kyselce vyšší než tato požadovaná hodnota, ale to se již dočtete na informační tabuli.
Prakticky každá voda v přírodě obsahuje rozpuštěné látky, ani srážková voda není chemicky zcela čistá. Jako minerální vody lze tedy v nejširším slova smyslu označit všechny přírodní vody, avšak v hydrogeologické praxi jsou tak však označovány přírodní podzemní vody, které mají některé zvláštní fyzikální, chemické či fyzikálně-chemické vlastnosti, které je předurčují pro využití léčebné či dietetické. Ostatní vody, obsahující ve větší míře rozpuštěné látky (např. některé vody důlní apod.) jsou označovány jako mineralizované a to i tehdy, jsou-li člověkem využívány, např. k průmyslové produkci.
Minerální voda může mít léčivé účinky, ale dlouhodobé pití pouze minerálních vod se nedoporučuje, jelikož pro svůj velký obsah minerálních složek mohou zanášet cévy a zvyšovat krevní tlak.
V českých zemích se tradičně vydělovaly minerální vody z běžných podzemních vod podle pěti kritérií, jimiž jsou - celkové množství rozpuštěných pevných látek, obsah oxidu uhličitého, teplota, radioaktivita a obsah některých důležitých látek (sirovodík, železo, arsen, jód aj.). V průběhu let se měnily a mění hodnoty jednotlivých mezí, odlišujících obě kategorie vod, ale podstata tohoto základního dělení zůstává stejná. Podobně je tomu i v dalších zemích, obdařených bohatstvím minerálních vod tak jako v Čechách a na Moravě.
Podle současné právní úpravy („lázeňský zákon“ č. 164/2001 Sb. a „vyhláška o zdrojích a lázních“ č. 423/2001 Sb. je v ČR za minerální vodu považována přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska dietetického fyziologické účinky dané obsahem rozpuštěných látek či jiných součástí. Výše uvedená tradiční kritéria jsou však zachována pro tzv. minerální vody pro léčebné využití, které musí dosáhnout alespoň jednoho z následujících limitů:
- 1 g/l rozpuštěných pevných látek (celková mineralizace)
- 1 g/l volného rozpuštěného oxidu uhličitého (tj. kyselka)
- Obsah pro zdraví významného chemického prvku (jod, fluor, křemík, síra aj.)
- Teplota u vývěru 20 °C
- Radioaktivita způsobená radonem 1500 Bq/l
Podle těchto a dalších kritérií jsou pak minerální vody dále detailně hodnoceny (např. dle teploty jsou vydělovány vody chladné a termální, termální se dále dělí na vody vlažné s teplotou < 35 °C, teplé < 42 °C a horké > 42 °C; dle osmotického tlaku pak vody hypotonické s osmotickým tlakem < 710 kPa, isotonické a konečně hypertonické s osmotickým tlakem > 760 kPa apod.). Limity jednotlivých kritérií byly v různých časových obdobích různé, podobně se pak lišily a stále liší v různých zemích. Ve staré klasické německé literatuře tak nalezneme pojmy, jako jsou vody hypotermní (s teplotou mezi 20 °C a 34 °C) a hypertermní (> 38 °C), nejvýznamnější rozdíly však panují v klasifikaci dle chemických složek, neboť jednotlivé národní klasifikace přihlížely a přihlížejí k zvláštnostem toho kterého území.
|
|
Počátky využití Křepkovické kyselky můžeme klást s jistou opatrností již do 13. stolení, nejpozději však do první poloviny 14. století. Dokladem jejího stáří jsou střepy středověké keramiky, které se spolu s mladšími zlomky nacházely ve výplni pramene. Naskýtá se otázka, zda vzhledem k blízkosti kláštera v Teplé na zřízení jejího jímání neměli vliv ať už přímý, či nepřímý tamní Premonstráti.
Středověkou podobu jímání pramene však neznáme, neboť byla zničena pozdějšími zásahy. Byly však nalezeny stopy po mladší jímce v podobě části dužiny soudku, jež datuje dle nálezu s ním související torza nádoby do 16. století a do následujících období.
Další bezpečně zjištěné jímání pramene, tentokrát provedené do dutého kmene, pocházelo až z druhé poloviny 19. eventuálně počátku 20. století. Poslední úpravou pramene bylo odstraněno a nahrazeno novým jímáním.
Dnes je pramen sveden do nové jímky tvořené opět dutým kmenem, která je poněkud posunutá oproti původní poloze.
Při těchto posledních úpravách pramene bylo z jeho prostor odstraněno dřevo, které z neznámých důvodů bylo dříve ponecháno, aby do pramene přečnívalo. Bylo však na závadu hygienické čistoty kyselky.
Současné jímání do nového kmene bylo zřízeno v srpnu 2010. Spolu s tím došlo i k zajištění a zpracování objevených archeologických nálezů pracovníky Městského muzea Mariánské Lázně. Tam jsou uloženy pro potřeby dalšího studia. V mariánskolázeňském muzeu bude v budoucnu také vystaven konzervovaný dutý kmen z předposledního jímání.
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Vysvětlete vlastními slovy, co je to kyselka.
2) Jaký je obsah oxidu uhličitého v Křepkovické kyselce.
3) Změřte vydatnost pramene kyselky. Jak na to? Vezměte si nádobu, jejíž objem znáte, např. pet-lahev (na místě občas bývají, ale nespoléhejte na to) přiložte jí výpusti a stopujte, za jak dlouho se naplní. Tento pokus opakujte a přepočítejte na litry.
4) Úkol: Vytvořte fotografii v místě výchozích souřadnic sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|