LKMR - Letiste Marianske Lazne / Airport Marienbad Traditional Cache
LKMR - Letiste Marianske Lazne / Airport Marienbad
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Kousek od silnice se skrývá letiště s poměrně dlouhou a rozhodně velice zajímavou historií.
Vznik letiště a Julius ARIGI
Kdo dnes zná toto jméno? Přitom Mariánské Lázně vděčí za svou leteckou historii právě jemu.
Představte si rok 1919. Po prohrané válce nesmí mít Rakousko podle mírové smlouvy vojenské letectvo. Co měl Julius Arigi, tehdy nejmladší letec Rakouské armády s 32 potvrzenými sestřely, pro kterého bylo létání vším, dělat? Vyřešil to po svém.
Opravil si vysloužilé dvoumístné letadlo a odletěl s ním směr Mariánské Lázně, kde strávil dětství. Na louce mezi hleďsebskou prádelnou a Hamrnickým zámečkem náš Julius ARIGI přistává a staví si provizorní dřevěný hangár. Ještě téhož roku zakládá leteckou dopravní společnost IKARUS.
V roce 1921 Julius ARIGI společnost IKARUS ruší a zakládá Bäder-Flugsgesselschaft (Společnost letecké dopravy lázní). Prvním činem této společnosti bylo založení druhého letiště (rozloha 7 hektarů) poblíž nádraží na Panských polích.
Do roku 1925 bylo při nepravidelných letech přepraveno více než 5500 osob bez jediné nehody. V těch dobách to bylo něco nevídaného. Od tohoto roku začíná fungovat pravidelná linka Praha - Mariánské Lázně.
Při tomto tempu rozvoje začíná být toto druhé letiště nevyhovující. ARIGI získává pro spolupráci radního Josefa Mizeru a starostu dr. Hanse Turbu. Ti prosadili založení leteckého referátu na radnici v Mariánských Lázních a posléze i stavbu velkého letiště ve Sklářích. Julius Arigi byl jmenován "městským zmocněncem pro letectví a leteckým specialistou". Arigi si je zcela jist tím, že se stane ředitelem nového letiště a staví si od něj doslova "přes silnici" reprezentativní vilu.
Na připravených pozemcích je zbudována letištní plocha 600 x 800 metrů. Vedle ní vyrůstá podle projektu architekta Pavla Janáka, pod taktovkou stavitele Karla Guta mohutná betonová letišní budova. Tuto stavbu dnes můžeme, bohužel, obdivovat jen na dobových fotografiích.
V budově se nachází ředitelství, sanitární centrum, radiová a meteorologická stanice, celní expozitura, pošta a také prvotřídní restaurace. Krátce nato je postaven i obrovský hangár.
Ještě před oficiálním otevřením letiště zde přistává slavné letadlo Columbus se dvěma letci, kteří přeletěli z New Yorku do Evropy přes Atlanský oceán. Jejich první cesta po tomto výkonu vedla do Mariánských Lázní! Takový mělo letectví v Mariánských Lázních tehdy věhlas. Letiště bylo dáno do provozu 3, nebo 4. července 1927 odletem letadla Limousine s pilotem Kranfelderem a současně příletem letadla, ktré pilotoval Arigi, se 3 pasažéry z Prahy. Tak vznikla pravidelná státní linka do Prahy v sezóně se létalo dvakrát denně. Vzniklo 18 pravidelných leteckých linek.
Nezanedbatelná byla také nákladní doprava. Jednalo se přepravu balíků a zboží. Fracouské a holandské firmy jí používali pro dodávky rychle kazitelného zboží. Například jahod. Na linkách z Mar. Lázní byly přepravovány i poštovní zásilky. Na lince ČSA Praha - Mar. Lázně se u expresních zásilek podaných ráno v Praze dařilo zajišťovat doručení týž den.
Velmi živý byl také soukromý letecký provoz.
Počátkem 30. let se toto letiště stalo druhým největším civilním letištěm v Československu.
Jaké asi bylo překvapení Julia Arigiho, když ČSA již v počátcích letiště vypověděly jeho služby a i přes všechny jeho zásluhy o letectví a odbornost jmenovali českého ředitele letiště. Arigi prodal vilu a hledal nové uplatnění. Založil koupaliště LIDO, kam umísti jako atrakci své letadlo. Později před válkou odešel jako letecký odborník zpět do Rakouska.
II. světová válka
Na podzim 1938 bylo letiště zabráno německým vojskem a zřízena zde pilotní škola, která běžela po celou válku až do dubna 1945. Celý prostor byl pochopitelně uzavřen a střežen. Hned poté tu byla postavena řada ubytovacích baráků s kotelnou, vodovodem. Letiště bylo rozšířeno o druhý hangár. V roce 1942 zde byl instalován systém světlometů. Betonové základy, na které byly instalovány, tu můžeme najít dodnes. Během války (od roku 1941) se v části areálu letiště nacházely dílny berlínské firmy TELEFUNKEN. Jednalo se o výrobu, tehdy nejmodernějších, vojenských naslouchacích zařízení a signalizačních přístrojů. Také zde byly montovány radary FuMG 64.
Minimálně 11 kusů těchto radarů bylo po válce převzato a používáno Československou armádou.
Letiště bylo na konci války několikrát bombardováno spojeneckými letci. Budova letiště utrpěla opakované zásahy. "Dílo zkázy" dokončili někdy v letech 1965-1970 střelmistři z podniku Uranové doly ze Zadního Chodova, kteří odstřelili zbytky již nepoužívané budovy.
Letiště v dobách totality
Zprávy o letišti mezi lety 1950-1989 jsou díky cenzuře velmi sporadické. Po válce se hodně hovořilo o obnově budovy, včetně plánů na výstavbu betonové přistávací dráhy, ale nástup Alexeje Čepičky do funkce ministra obrany tyto plány zhatil. Provoz byl zahájen 15. května 1947 na lince Praha - K. Vary- M. Lázně a zpět. 1. 6.1950 byla zahájena linka Praha - M. Lázně a zpět. Tento provoz ale zřejmě netrval dlouho. Poté bylo letiště používáno Svazarmem, firmou Agrolet a Slov-Air.
Naděje se objevila až na počátku roku 1972, kdy zde ČSA obnovily pravidelný vnitrostátní provoz, ale hned začátek provozu byl pro provoz linky fatální: 8. června 1972 zde bylo na lince Mariánské Lázně-Praha-Bratislava-Lučenec uneseno letadlo L-410 Turbolet společnosti Slov-Air (15 cestujících, desítka z nich patřila k únoscům) a při něm byl kapitán Ján Mičica střelen smrtelně do krku a druhý pilot Dominik Chrobák pak přistál v Bavorsku ve Weidenu. Tato událost byla použita i v 30 případech mjr.Zemana ( Epizoda Mimikry), ale velmi zkresleně. A tak mělo toto letiště opět smůlu od samého počátku snahy o obnovení zašlé slávy. V roce 1981 byl civilní provoz zastaven definitivně, takže zde do r. 1989 sloužil pouze Aeroklub Svazarmu a Slov-Airu.
Současnost
V současnosti už není využíváno ani pro rekreační létání. Je to velká škoda. Byla by to krása, kdybychom mohli sledovat třeba i Boeingy a Airbusy přistávající zde a ne v Karlových Varech. I když jednou, možná... Kdo ví?
Editace 11/2013:
Na základě informací investigativního novináře musím s politováním konstatovat, že letiště jest uzavřeno a tudíž nepoužíváno. Jedinou aktivitu s vůní benzínu zde občas vyvíjejí letečtí modeláři na okraji plochy směrem na Chodovou Planou. (Viz. Waypoint MODEL)
Editace 10/2019:
Jelikož na původním místě keše, je dnes soukromý pozemek, na kterém se pasou krávy, keš byla přemístěna. Z nového umístění je pěkný výhled na celou bývalou letištní plochu a stále ještě stojící hangáry.
Zdroje:
Hamelika
forum.valka
archiweb
Additional Hints
(Decrypt)
PM
trbcnerm, muben, hiavge
QR
Trbfghzcs, iba bore, qeva
RAT
Trbfghzc, sebz gbc, vafvqr