Dub u Řevničovského nádraží
Památný strom, který bych vám ráda ukázala se nachází u Řevničovského nádraží, jak je již z názvu zřejmé. Ze silnice není vidět, protože ho zakrývají jeho lesní kamarádi, takže spousta lidí ani neví, že zde vůbec je.
K tomuto stromu se váže pověst, že „zde při úplňku na paloučku tančí víly“. Palouček zde již žádný není, je zde hojnost kopřiv, ale je možné, že kopřivy vílám nevadí. Tuto pověst mi vyprávěl můj děda, který do těchto míst chodil na čekanou a údajně je zde i s kamarády myslivci viděl. Pravda, vyprávěl mi to, když jsem byla malá holka a já mu to věřila. Také je ale pravda, že děda na čekanou chodil v zimě, v mrazu a s sebou si brával malou placatou butylku „na zahřátí“. Takže, kdo ví, co tu kdo na paloučku vlastně viděl.
O samotném stromu
Umístění: severně od Řevničovského nádraží, 60 metrů od křižovatky silnice a lesní cesty
Druh: Dub zimní
Stáří: 300 let
Výška: 25 m
Obvod: 500 cm
Vyhlášen: 1990
Dub zimní
Dub zimní (Quercus petraea), Řád: Fagales, Čeleď: Fagaceae (bukovité)
Znaky: Opadavý, velmi statný strom, dorůstající přes 35 m. Koruna je značně klenutá, kmen je přímý. Větve jsou rovněž přímé, příkře vystoupavé. Do středního stáří udržuje hladkou kůru, později má mělce popraskanou černošedou borku. Letorosty štíhlé, hnědošedé, lysé nebo slabě ojíněné. Pupeny jsou protáhlejší a špičatější než u dubu letního. Listy 8-12 cm dlouhé a asi 5 cm široké, střídavě postavené, obvejčité, mělce laločnaté, poměrně pravidelné. Na rozdíl od listů dubu letního se jejich čepel k řapíku, který je 1-3 cm dlouhý, klínovitě zužuje.
Květ: Kvete současně s rašením listů, v květnu a květy mají stejné složení jako letní. Samčí ve žlutozelených, převislých jehnědách, samičí nenápadné.
Plod: Plody - žaludy - po 2-6 pohromadě jsou k větévkám přisedlé nebo velmi krátce stopkaté. V prvním roce dozrávají. Žaludy jsou zpravidla menší než u dubu letního. Dozrávají v září a v říjnu.
Výskyt: Rozšíření téměř po celé Evropě. U nás dřevina pahorkatin a vrchovin (600-700 m). Má menší nároky na úrodnost a vlhkost půdy než dub letní.
Použití: V lékařství se používá kůra z mladých stromů jako svíravý a protikrvácivý prostředek a má protizánětlivé účinky na zanícenou kůži a sliznici. Dnes se už zřídka pije odvar při průjmech, žaludečních a střevních katarech.
Dub zimní poskytuje velice hodnotné dřevo, používané při stavbě lodí, podlah, nábytku, intarzií i sudů.
Památné stromy
Základní právní normou v ochraně památných stromů je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V § 46 odst. 1 tohoto zákona je uvedeno, že mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Návrh na vyhlášení památného stromu může podat každý občan České republiky. Takto vyhlášené památné stromy jsou pak evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody (USOP).
Kritéria na vyhlášení památného stromu nejsou dána striktně, stromy by se měly vyznačovat nějakým níže uvedeným znakem či jejich kombinací:
Mimořádný věk, mimo řádná mohutnost, zvláštním růstem, krajinná dominanta, reprezentativnost či naopak unikátnost daného jedince a regionu. V potaz se bere také kulturní a historické souvislosti stromu a jeho okolí (vazba na historickou událost, strom je součástí nějaké kulturní památky apod.).
Chcete založit kešku u památného stromu? Nejprve si přečtěte toto doporučení od AOPK ČR.
Mapa památných stromů
O keši
Samotná keš není uložena u památného stromu (z důvodu kolize s jinou keší) - ale běžte se na něj podívat (N 50° 09.345 E 013° 50.270), myslím, že si to zaslouží.
Kudy ke keši - pokud přijedete geovozidlem na doporučené parkoviště, přejděte silnici, po které jste přijeli a vydejte se po cestě (cyklostezce) cca 250 m směrem na východ.
