Skip to Content

This cache has been archived.

ValenReviewer: Archivace listingu keše. Protože výzvy k obnově nebyly vyslyšeny, jsem nucen keš archivovat. Takto archivovanou keš již nelze odarchivovat, v případě zájmu o obnovu keše je nutné založit nový listing.

More
<

Zakrovsky zalov

A cache by Ajmi a Toko Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/13/2012
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keš se nachází v prostoru Vojenského újezdu Libavá , kde je vstup bez povolení možný jen o sobotách, nedělích a svátcích. GPS signál je zde celkem mizerný, tak zkuste hint.

V měsíci dubnu a v prvních dnech měsíce května 1945 vrcholí národně osvobozenecký boj proti hitlerovskému Německu. Pod údery sovětských a spojeneckých vojsk se hroutí německá válečná mašinerie. Nacistická bestie se zmítá v posledních křečích, kope a bije kolem sebe i když vidí, že už je vše ztraceno. Rychlý spád událostí a blížící se konec však neotevřel oči zaslepeným velitelům nacistických vojsk, vedoucím členům ani pomahačům zločineckých organizací, tito dál věrně plnili své zločinecké úkoly a to až do poslední chvíle.

Smutným příkladem takovéto činnosti je i tragédie devatenácti občanů z obce Zákřov a jejího okolí, kteří byli dne 20.4.1945 upáleni v lesní boudě u Kyjanice blízkosti Velkého Újezda.


V okolí Tršic a Zákřova na jaře 1945 působil partyzánský oddíl Juraj spolupracující s 1. čs. partyzánskou brigádou Jana Žižky, o jeho partyzánské činnosti dobře věděl konfident Gestapa a upozornil na ni vedoucího služebny Gestapa Gepperta. Důsledkem tohoto byla dne 1.4.1945 do Velkého Újezda přemístěna kozácká jednotka Vlasovců. Byl to jezdecký kozácký prapor číslo 574, měl tři roty a velitelství, celkem asi 400 mužů.

Vlasovci plnili nařízení a rozkazy Gestapa a protože ústup německých vojsk na všech frontách rychle pokračoval a bylo nutno akce partyzánů co nejdříve zlikvidovat, byli dva osvědčení gestapáci Josef Geppert a Josef Hykade přidělení služebně do Velkého Újezda jako orgány tajné policie. Pro tyto pracoval Bedřich Hodulík – pokrývač z Tršic.

K „vyčištění území od band“ se gestapo s kozáky rozhodlo použít opět osvědčenou metodu provokace. Několik dní po příchodu Gepperta a Hykadeho do Velkého Újezda byl proveden průzkum, kterého se účastnili Geppert a Čorný (poručík z kozáckého praporu) na jednom selském voze a Hykade a pár Vlasovců na druhém voze. Všichni i vozkové byli v civilním oděvu. Před obcí Výkleky spatřil Hykade pokrývače Hodulíka, který jel před nimi na kole přes Zákřov k Tršicím.

Před Zákřovem, kde měli krátkou zastávku navázal Hykade rozhovor se dvěma občany, kteří pracovali u lesa a vydával se jim za partyzána z Brodku. Sdělil jim, že jsou všichni ruští parašutisté, a ptal se jich, zdali znají někoho z okolí, kdo je s partyzány ve spojení a mohl by jim pomoci. Jeden z občanů Hykademu důvěřoval a prohlásil, že on sám chtěl pracovat s partyzány, ale že se mu ještě nenaskytla příležitost. Dal se také přemluvit a jel s nimi do Tršic. Asi dvacet krok před nimi šel s jízdním kolem pokrývač Hodulík. V Tršicích se pokrývač zastavil přímo u domu Stanislava Drápala a škrtl zápalkou, což bylo smluvené znamení, že jsou v tomto domě ukryty zbraně. Čorný, Geppert a Hykade vstoupili dovnitř, vydávali se za partyzány a žádali potraviny a zbraně. V bytě Drápala byl zrovna Drahomír Veselský , který jim uvěřil, že jsou opravdoví partyzáni a nabídl se, že je zavede k hajnému Teodorovi, o němž věděl, že má ukryté zbraně. Když přišli k hájovně, uviděl Veselský muže, kteří byli ukryti v příkopu a došlo mu, že nejde o skutečné partyzány a utekl. V hájovně byla provedena prohlídka, při které byla nalezena jen stará lovecká puška.

Z informací od Hodulíka, na základě hovoru s Veselským a z vlastních poznatků a pozorování, že jak místní tak i okolní obyvatelstvo je nakloněno partyzánům, došli Vlasovci a Gestapáci k názoru, že Zákřov je střediskem partyzánů. Následně byla svolána porada, kde byl ujednán plán akce proti Zákřovu, a to tak, že celá vesnice bude obklíčena Vlasovci a pod záminkou střelby partyzánů na Vlasovce bude provedeno zatčení partyzánů a jejich pomocníků podle předem připraveného seznamu.

obrázek

Navečer 18. Dubna 1945 odjela horda Vlasovců přes Výkleky k Zákřovu. Strach, hrůza a uzavírací policejní hodina způsobily, že obyvatelstvo nevycházelo z domů, což se Vlasovcům velmi hodilo. V 21:45 hod. vyšla rána a po krátké chvíli začala kulometná palba. Kulomety byly rozestavěny v uzavřeném kruhu kolem vesnice a soustřeďovaly se hlavně na východy z domů a zahrad. Brzy na to byla pancéřovou pěstí zapálena hospodářská usedlost Františka Švarce. Ječivé „hurá“ se ozývalo vesnicí, to když Vlasovci zahájili útok na spící, bezbrannou a nic netušící vesnici Zákřov. Pod ochranou palby Vlasovci drancovali, loupili klenoty, lepší šatstvo a zatýkali hlavně muže a chlapce. K požáru domu Františka Švarce se sbíhali lidé a snažili se jej hasit. Všichni ti, kteří se chtěli záchranné akce zúčastnit, byli Vlasovci zadrženi a odvedeni do místnosti u paní Závodníkové, která byla přes okno zasažena střelbou do ramene. Střelbou z pušek a samopalů bránili Vlasovci uhašení usedlosti, která vyhořela až do základů.

Ráno 19. dubna 1945 byli propuštěni bez výslechu muži starší 50 let. Ostatních 23 mužů a chlapců bylo odvedeno v trojstupech do Velkého Újezdu. Mezi zatčenými bylo 11 občanů Zákřova, ostatní lidé byli z blízkého okolí, kteří přišli pomoci s hašením požáru. Zatčeni byli také občané z Olomouce a Brna, kteří se v Zákřově skrývali. Zatčen byl i konfident gestapa, udavač a zrádce Bedřich Hodulík, který měl být zatčen pouze pro to, aby zabránil jejich případnému útěku a aby unikl podezření, že má účast na akci „Zákřov“. Ve Velkém Újezdu byli zatčení zavedeni do dvora číslo 100 k paní Richtrové, zde je chtěli uvěznit v koupelně tohoto domu. Protože však byla příliš malá, odvedli zatčené do obecní radnice, kde je zavřeli do malého nevzdušného školního chléva. Zde byli dva dny týrání hladem, žízní a bitím. Dne 20. Dubna 1945 začal výslech, kterému byli přítomni mimo Gepperta a Hykadeho také členové Gestapa přerovské služebny. Zatčený Hodulík byl Geppertem vyvedem jako první a po krátkém rozhovoru Gepperta se zástupcem přerovské služebny Gestapa Greifertem byl propuštěn. Následně byli propuštěni ještě tři ze zatčených mužů.

O půl deváté večer přijelo na dvůr radnice menší nákladní auto kryté nepromokavou plachtou. Do něho muselo pod hrozbou zbraně nastoupit všech 19 zmučených obětí. Surovost s jakou byli do auta nakládání je nepopsatelná. Byli odvezeni se sudem benzínu do lesa u Kyjanice k malé dřevěné lesní boudě o rozměrech cca 150 x 210 cm a tam byli bestiálně povražděni a upáleni, mnozí ještě zaživa. Výpovědi o vraždě samotné se u soudních přelíčení rozcházeli, protože nikdo nechtěl vzít vinu na sebe. Dle výpovědi Gepperta prováděli vraždu českých vlastenců Vlasovci v čele s Paninem a Čorným, podle výpovědi Hykadeho vraždil Geppert, kdy každou oběť zastavil na prahu chaty, chytil za rameno, střelil zezadu do týla a postrčil směrem k hromadě dřeva. Ve střelbě se střídali s kozákem Čornym. Otto Wolf, poslední oběť, byla zastřelena Čornym se slovy: "Toho židáčka nech pro mne, ten je můj.". Po zavraždění obětí Hykade s Geppertem vyhrabali asi 3 metry dlohou stroužku, do ní nalili benzin a chatu, do níž oběti naházeli, zapálili. Aby byly stopy nacistické brutality zahlazen, bylo spáleniště zaházenou hlínou. V pátek 21. dubna 1945 se přišly zákřovské ženy zeptat na osud svých nejdražších otců a synů, byly ujištěny, že muži byli odvezeni k výslechu a že se brzy vrátí.

obrázek

Po osvobození Rudou armádou se začalo ihned pátrat po zatčených. O zvěrstvu, které bylo spáchán, se nikdo nedozvěděl nic bližšího, pouze kusé zprávy směřovaly k místu činu. 12.5.1945 byly ostatky nalezeny, exhumovány a díky lékařskému ohledání dnes víme, co zákřovští občané v oněch osudných dnech vytrpěli. Ze tří nedohořelých zbytků hrudníků bylo zjištěno, že oběť byla upálena zaživa, všechny z obětí měly polámány obě stehenní kosti. Čímž vyvstává otázka, jak dokázali se zpřelámanými stehny dojít od auta k chatě. Nabízí se verze, že každého zákřovského nevinného uchopily špinavé ruce jeho vrahů a sprostě poníženého a zdecimovaného občana pro něj velmi bolestivě, pokud byl ještě při vědomí, dovlekli na místo popravy.

Ostatky těchto mučedníků byly převezeny do Tršic, kde byly pohřbeny ve společném hrobě.

Památník je postaven nad zbytky ohořelých kůlů dřevěné boudy, v níž byli mučedníci upáleni, je dílem akademického sochaře Vladimíra Navrátila, profesora Univerzity Palackého v Olomouci a a architekta Luboše Šlapety. Socha klečící ženy znázorňuje zoufalství, bezmocnost a hrůzu nad tragédií a zvěrstvem, které zde bylo na nevinných obětech spácháno. V pozadí památníku bylo do půkruhu vysazeno 19 symbolických lip pro vzpomínku na každého z mučedníků.



Zdroje:
Karel Richter: Dokumenty Zákřovské tragedie, 1995
Karel Domes: Velký Újezd a okolí, 1974
http://www.fronta.cz/dotaz/zakrov-1945

OLGK

Additional Hints (Decrypt)

qibwfgebz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

405 Logged Visits

Found it 380     Write note 9     Archive 1     Temporarily Disable Listing 2     Enable Listing 1     Publish Listing 1     Needs Maintenance 4     Owner Maintenance 6     Post Reviewer Note 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 34 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.