Skip to Content

<

AGT 23: Stoly na Medniku / Adits on Mednik

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 10/17/2012
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
ŠTOLY NA MĚDNÍKU ADITS ON MEDNIK 23

Vítejte na dvacátém třetím zastavení Alkeho geoearth-cache tour, které je tentokrát věnováno těžbě v oblasti vrchu Mědník.

Vrch Mědník (někdy také Měděnec) byl jako rudní ložisko znám již před polovinou 15. století. Poprvé je v dokladech v době mezi roky 1446 - 1449 uváděna ves Kamenné jako “Villa Steingrün zum Kuppersberg”. Horní městečko Měděnec bylo založeno pány z Fictum teprve roku 1520 s privilegiem svobodného výkupu stříbra. Z toho vyplývá, že zde v počátcích těžby byly dobývány stříbronosné rudy a od roku 1540 dochází ke zpracování měděných rud na tzv. vitriolový olej. Roku 1588 byl Měděnec povýšen na horní město a roku 1616 se vykoupil se svolením krále Matyáše z poddanských povinností. Do třicetileté války se značně rozmohl, v roce 1640 byl vypálen. Doly ale zůstaly v provozu a roku 1646 dostal Jindřich Šlik od Ferdinanda III. horní a mincovní privilegium. Roku 1674 byla vybudována na vrcholu kopce kaple. Na malé ploše ložiska bylo koncentrováno velké množství dolů, ze kterých lze jmenovitě uvést pouze hlavní dědičné štoly Boží tělo a Marii pomocnou, které sloužily nejen k odvodňování, ale i těžbě rudy.

Další informace o historii štol se dozvíte přímo na informačních tabulích.

V nejhlubších částech zdejšího skarnového tělesa převažuje nad ostatními rudami magnetit, dobývaný v 18. a 19. století. Byl předmětem zájmu mnoha báňských podnikatelů ještě na začátku 20. století. K významnějšímu dobývání ložiska však v té době již nedošlo.

MAGNETIT

Magnetit je minerál krystalizující v kubické soustavě, chemicky oxid železnato-železitý (chemický vzorec Fe3O4). Starší název je i magnetovec, nebo okuje. Je důležitou součástí železných rud. Patří mezi spinely.

Tento běžný oxid vytváří oktaédrické a dodekaédrické krystaly, vyskytuje se však i v celistvé nebo zrnité podobě. Magnetit je neprůhledný minerál s matným nebo kovovým leskem. Je nejvýznamnější železnou rudou, obsahuje až 72% železa. Má magnetické vlastnosti. Jeho strukturu lépe vyjadřuje vzorec Fe3 + (Fe2 + Fe3 +) O4, (stechiometrický vzorec Fe3 O4 však vyjadřuje poměrně přesně jeho složení). Někdy může mít zvýšený obsah titanu (titan-magnetit), chromu (chrom-magnetit) nebo manganu.

Tvoří se ve vyvřelých hlavně bazických horninách, ale i v žilních a metasomatických ložiskách (skarnech). Vzácně bývá přítomen i v pegmatitoch. Vzniká v silně redukčních podmínkách, což je příznačné hlavně pro páskované železné rudy.

Je významným pro studium vzniku hornin. Při reakci magnetitu s kyslíkem vzniká hematit (trojmocné Fe), čímž vzniká dvojice minerálů, přirozený tlumivý roztok, který řídí fugacitu kyslíku. Vyvřelé horniny běžně obsahují minerální zrna dvou pevných roztoků – jeden mezi magnatitem a ulvospinelem a druhý mezi hematitem a ilmenitem. Složení těchto minerálních dvojic se pak používá k určení oxidačních podmínek magmatu. Z oxidačních podmínek jednotlivých minerálů lze určit jak probíhal vznik magmatu, hlavně frakční krystalizace.

Je známý i biochemický vznik magnetitu. Krystaly magnetitu byly nalezeny v tělech některých bakterií (např. Magnetospirillum magnetotacticum), ale i v nervových centrech včel, termitů, ryb a některých ptáků (např. holub), ale i v lidském těle.

Jak již naznačuje název tohoto minerálu, magnetit je velmi magnetický a přitahuje železné piliny. Vychyluje i střelku kompasu. Tvoří oktaédrické krystaly, vtrúsená zrna, jemnozrnné, až masivní agregáty černé barvy. Má polokovový lesk a černý vryp. Vyznačuje se také relativně velkou měrnou hmotností, tedy i poměrně malé kusy mají výrazně větší hmotnost, než běžné minerály. Patří mezi opak minerálů, jejichž optické vlastnosti nelze pozorovat v polarizačním mikroskopu.

Po druhé světové válce začíná v této oblasti rozsáhlý geologický průzkum, který pokračuje až do roku 1957. Na něj navazují v letech 1957—1958 magnetometrická měření, prováděná Ústavem pro výzkum rud Praha. Technicko-průzkumné práce začínají již v roce 1956 a po stránce geologické i technické byly vedeny pracovníky Severočeského rudného průzkumu v Teplicích. Magnetometrickým měřením byla zjištěna v prostoru Mezilesí skarnová čočka zrudnělá magnetitem.

Závod tu byl vybudován pro centrální vytěžení magnetické rudy z lokalit Měděnec Přísečnice s možností pozdějšího napojení na těžbu z lokalit Orpus a Kovářská. Celková těžba měla dosáhnout 200 000 t a toto množství mělo být zpracováváno na magnetitový koncentrát pro hutě.

Projekt budování závodu Měděnec řešil výstavbu dolu a povrchových objektů od základů, protože ke dni zahájeni výstavby v roce 1960 byla vyhloubena tzv. stará jáma na 3. patro, tj. do hloubky 150 m, a ložisko Měděnec bylo otevřeno báňskými díly na 2. a 3. patře, které původně sloužily geologickému průzkumu k ověření výskytu hydrotermálních žil a radioaktivních nerostů. Ostatní ložiska magnetitu, tj. ložisko Přísečnice, ložisko Orpus a ložisko Kovářská, byla ověřována vrty z povrchu.

Ložiska magnetitu nevycházejí nikde na povrch, jsou situována ve starém hornickém terénu, kde se v 16. a 17. století dobývaly stříbronosné rudy, jejichž těžba dosahovala v minulosti vrcholu v první polovině 19. století právě v blízkosti ložiska Orpus a Přísečnice. Těžba tu tehdy dosáhla hloubek kolem 70 m. Zdejší doly byly odvodněny víc než dva kilometry dlouhou Dědičnou štolou, vyústěnou v Přísečnici.

Stavba nového závodu byla započata v roce 1960. Výstavbu důlních objektů zahájil podnik Výstavba kladenských dolů (VKD) a v roce 1962 ji převzaly Železnorudné doly a hrudkovny Měděnec, které kromě budování důlních objektů zajišťovaly i výstavbu některých povrchových objektů, terénní práce, příjezdní komunikaci, vlečku, kanalizaci i odkaliště.

Vlastní výstavba povrchových objektů začala v květnu 1964 a probíhala v poměrně obtížných podmínkách. Z těchto důvodů se opožďovaly lhůty předávání jednotlivých stavebních částí. Obdobná byla i situace u generálního dodavatele strojního zařízení, jimž byly Pohronské strojírny.

Závod Měděnec zahájil výrobu v roce 1968. Tehdy při záběhovém provozu v dole i v úpravně bylo vytěženo 19 865 t rudy a vyrobeno 4536 t koncentrátu. V tomto roce souběžně probíhala rekonstrukce vodního hospodářství, oprava mlýnů i navazujících technologických zařízení. V roce 1969 záběhový provoz ještě pokračoval a bylo vytěženo 52 812 t rudy a vyrobeno 16 034 t koncentrátu.

Původní koncepce výroby předpokládala tři druhy výrobků:
1. hrubý koncentrát s průměrným obsahem 63 procenta železa,
2. superkoncentrát s průměrným obsahem 69,7 procenta železa,
3. superkoncentrát s průměrným obsahem 69,7 procenta železa a malým množstvím meziproduktů s obsahem 27 až 30 procent železa.

Využití produktů úpravny mělo být následující:
a) hrubý koncentrát — pro aglomeraci jako vysokopecní vsázka,
b) superkoncentrát — jako surovina pro výrobu železa — houby, na výrobu katalyzátorů pro syntézu čpavku, pro výrobu elektrod, případně po úpravě jako náhrada zkujňovací rudy,
c) meziprodukt —- jako vsázka pro hrudkovnu,
d) odpady ze suché magnetické separace — pro stavební účely.

V průběhu výstavby pak bylo rozhodnuto používat superkoncentrátu jako zatěžkávadel pro uhelná prádla a meziprodukt nevyrábět vzhledem k likvidaci hrudkoven.

Při zahajování výroby však vlivem poruch a následných rekonstrukcí nemohlo být dodáváno potřebné množství zatěžkávadel pro uhelná prádla OKR, a proto odběratel ustoupil od svých požadavků. Výroba v kvalitě kondičního koncentrátu byla a dosud je dodávána v podstatě celá na aglomeraci jako vysokopecní vsázka. Od roku 1981 se rozšířila výroba o koncentrát mědi s obsahem stříbra a závod produkuje také zásypový materiál pro SONP Kladno.

V roce 2012 byla přímo v Měděnci vybudována malá venkovní expozice hornin vč. těžebního stroje, kam Vás zavedou výchozí souřadnice. Malý kousek odsud můžete zanechat i své vozidlo a pěšky pokračovat na Měděnec.

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

1) Uveďte alespoň 2 rudy, které se na Mědníku těžily.
2) Malý kousek od výchozích souřadnic uvidíte těžební stroj (to žluté monstrum) a před ním malou pyramidu z rud a hornin, které se zde těžily. Zaměřte se na kámen na vrcholu a určete, o jakou rudu se jedná, popište její barvu a nejdelší rozměr (nechoďte za vyhrazenou hranici).
3) Jaké je použití granátnicko-muskovitického svoru? Napište, co vás na svoru na první pohled zaujme a čím je to způsobeno.

A nyní se přesuneme na Mědník.

4) Jaký je název štoly, jejíž vchod se nachází na souřadnicích: N 50° 25.410 E 013° 06.660 (Waypoint Stola1)?
5) Jaký je název štoly, jejíž vchod se nachází na souřadnicích: N 50° 25.431 E 013° 06.791 (Waypoint Stola2)?
6) Úkol: Vytvořte fotografie v místě výchozích souřadnic a na všech stage sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

 

Zdroj:
Publikace: Geologická minulost České republiky
Publikace: Geologické rozhledy
Portál: Wikipedie.cz
Portál: Cittadella.cz
Portal: I15.cz

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT OD ALKE04

Additional Hints (No hints available.)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.